Hledat
Náměty a inspirace > Mapa aktivit školy > Podoba výuky a vzdělávací prostředí

Podoba výuky a vzdělávací prostředí

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – identifikace potenciálu žáků a individualizace poskytované podpory.  


Námět

  • Pre-screening profilu intelektových schopností žáků – identifikace silných a slabých stránek žáků 1.–5. ročníku ZŠ s využitím diagnostických testovacích her.
  • Nabídka a realizace aktivit, které odpovídají schopnostem žákům, včetně rozvojových aktivit pro žáky s mimořádným nadáním (talentem).
  • Realizace pobytových (vícedenních) dle profilace žáků vybraných programů v prostředí neformálního vzdělávání (science centra, muzea).
Poznámka k realizaci:
Pro efektivitu a dosažení cílů aktivity je nezbytná úhrada nákladů na screening profilu intelektových schopností podpořených žáků. Při výběru testování pomocí online diagnostických her je v nákladech zahrnuto mimo testování rovněž online školení pedagogů, doporučení dalšího postupu pro práci s dítětem, která jsou určena rodičům, a odborná zpráva jako podklad pro komplexnější diagnostiku či poradenství. Škola dále získává závěrečnou zprávu s výsledky všech podpořených žáků. 
 

Doplňující zdroje a inspirace

Uvedené postupy podporují rozvoj potenciálu žáků ve více ohledech, zejména pak přispívají k:
  • prohloubení zájmu o téma a posílení vnitřní motivace k učení (nové metody/pomůcky, nové zážitky, nový pohled na věc, výuka formou hry aj.),
  • podpora spolupráce – mezi žáky navzájem, mezi žáky a učitelem, mezi pedagogickými pracovníky a pracovníky neformálního vzdělávání; možná proměna sociálních rolí a nové vztahové roviny ve třídě – učitel má možnost pozorovat a zažívat žáky v jiném prostředí, situacích či rolích,
  • rozvoj gramotností – hlubší osvojení učiva a přenositelnost získaných vědomostí či dovedností do praxe díky více praktickému zaměření výuky (co se naučím, mohu aplikovat v praxi),
  • rozvoj digitálních kompetencí žáků – například český diagnostický systém Invenio je založen na moderním přístupu „game-based assessment“, který při psychologické diagnostice využívá prvky počítačových her jako je příběh, komiksová grafika, jednoduché zvuky, sbírání bodů atd. Jednotlivé testy jsou pojímány jako jednoduché počítačové hry. Podstatné zároveň je, že takový přístup napomáhá zvyšovat motivaci dětí a snižovat jejich případnou úzkost a strach z testování, která se může objevovat při diagnostice pomocí klasických testů. 

Aktivizující formy vzdělávání/výuky

Vzdělávání s využitím nových technologií; Projektové vzdělávání; Propojování neformálního a formálního vzdělávání


Téma inovativního vzdělávání

wellbeing a psychohygiena, kariérové poradenství včetně identifikace a rozvoje nadání, inkluze včetně primární prevence


Doporučená šablona

2.II/5 Inovativní vzdělávání žáků v ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k rozvoji matematické gramotnosti – systematická identifikace matematického nadání žáků a jeho cílený rozvoj od počátku školní docházky.


Námět

Realizace vzdělávacího programu/kurzu zaměřeného na posilování kompetencí a dovedností učitelů prvního stupně (elementaristů) v oblasti identifikace nadaných/akcelerovaných žáků v matematice na počátku školní docházky zahrnující témata jako:
  • specifika matematického nadání, projevy matematicky nadaných žáků v daném věku, charakteristické způsoby jejich myšlení a usuzování, problematika dvojí výjimečnosti a dalších faktorů, které znesnadňují identifikaci nadání,
  • rozpoznání nadání a mimořádných (v populaci málo zastoupených) schopností a vlastností, seznámení se s dostupnými diagnostickými nástroji vhodnými pro žáky mladšího školního věku, s potenciálem digitálních technologií aj.,
  • diferenciace výuky – práce s rozvojovými materiály a jejich integrace do výuky běžné heterogenní třídy, seznámení se s vhodnými metodickými postupy (jaké materiály volit, jak a kdy sdělovat žákům správná řešení, jak pracovat s chybou žáka, jakou poskytovat zpětnou vazbu apod.) a dostupnou vzdělávací podporou (nástroje, licence).


Doplňující zdroje a inspirace

Talentovaní – NPI
Nadané děti – FSS MU
Digitální platforma pro analýzu výuky, individualizaci, gamifikaci a podporu plánování výuky EDUTEN 


Forma realizace

Akreditované i neakreditované kurzy; Vzdělávací programy; Supervize/mentoring/koučink


Osobnostně sociální a personální rozvoj pracovníků ve vzdělávání

rozvoj gramotností, individualizace vzdělávání, rozvoj pedagogických kompetencí v oblasti metod a forem vzdělávání


Doporučená šablona

2.II/4 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – identifikace potenciálu žáků a individualizace poskytované podpory.  


Námět

  • Pre-screening profilu intelektových schopností žáků – identifikace silných a slabých stránek žáků 1.–5. ročníku ZŠ s využitím diagnostických testovacích her.
  • Nabídka a realizace aktivit, které odpovídají schopnostem žákům, včetně rozvojových aktivit pro žáky s mimořádným nadáním (talentem).
  • Realizace pobytových (vícedenních) dle profilace žáků vybraných programů v prostředí neformálního vzdělávání (science centra, muzea).
Poznámka k realizaci:
Pro efektivitu a dosažení cílů aktivity je nezbytná úhrada nákladů na screening profilu intelektových schopností podpořených žáků. Při výběru testování pomocí online diagnostických her je v nákladech zahrnuto mimo testování rovněž online školení pedagogů, doporučení dalšího postupu pro práci s dítětem, která jsou určena rodičům, a odborná zpráva jako podklad pro komplexnější diagnostiku či poradenství. Škola dále získává závěrečnou zprávu s výsledky všech podpořených žáků. 
 

Doplňující zdroje a inspirace

Uvedené postupy podporují rozvoj potenciálu žáků ve více ohledech, zejména pak přispívají k:
  • prohloubení zájmu o téma a posílení vnitřní motivace k učení (nové metody/pomůcky, nové zážitky, nový pohled na věc, výuka formou hry aj.),
  • podpora spolupráce – mezi žáky navzájem, mezi žáky a učitelem, mezi pedagogickými pracovníky a pracovníky neformálního vzdělávání; možná proměna sociálních rolí a nové vztahové roviny ve třídě – učitel má možnost pozorovat a zažívat žáky v jiném prostředí, situacích či rolích,
  • rozvoj gramotností – hlubší osvojení učiva a přenositelnost získaných vědomostí či dovedností do praxe díky více praktickému zaměření výuky (co se naučím, mohu aplikovat v praxi),
  • rozvoj digitálních kompetencí žáků – například český diagnostický systém Invenio je založen na moderním přístupu „game-based assessment“, který při psychologické diagnostice využívá prvky počítačových her jako je příběh, komiksová grafika, jednoduché zvuky, sbírání bodů atd. Jednotlivé testy jsou pojímány jako jednoduché počítačové hry. Podstatné zároveň je, že takový přístup napomáhá zvyšovat motivaci dětí a snižovat jejich případnou úzkost a strach z testování, která se může objevovat při diagnostice pomocí klasických testů. 

Aktivizující formy vzdělávání/výuky

Vzdělávání s využitím nových technologií; Projektové vzdělávání; Propojování neformálního a formálního vzdělávání


Téma inovativního vzdělávání

wellbeing a psychohygiena, kariérové poradenství včetně identifikace a rozvoje nadání, inkluze včetně primární prevence


Doporučená šablona

2.II/5 Inovativní vzdělávání žáků v ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – rozvoj kompetencí a spolupráce pedagogických pracovníků.


Námět

Program profesního vzdělávání pedagogických pracovníků – třídních učitelů zaměřující se na využití potenciálu třídnických hodin v oblasti podpory duševního zdraví žáků, podpory sounáležitosti se školou, kultivace vrstevnických vztahů a budování bezpečného prostředí ve škole. Výběr konkrétních témat se odvíjí od potřeb a složení žáků dané školy. V programu je potřeba věnovat dostatečný prostor propojení teoretických znalostí i praktických dovedností, tedy:
  • jak rozšiřování odborných znalostí (sebepoznání a seberegulace, psychosociální aspekty náročného chování žáků, SES, socio-emoční podpora žáků, pravidla a hranice aj.),
  • tak praktickému nácviku dovedností a práci s konkrétními metodami a modelovými situacemi (vedení a moderování diskuse, aktivizační a koučovací prvky v komunikaci, využití technik dramatické výchovy aj.).
Pro vybraná témata je efektivní organizovat vzdělávání jako společné, např. pro třídní učitele stejného ročníku, třídní učitele 2. stupně či v jiné, potřebám školy přizpůsobené kombinaci. 
Do programu vzdělávání je dále žádoucí zařadit společná setkání pro reflexi a výměnu zkušeností – v této fázi je účinné rovněž zapojení pracovníků ŠPP.


Doplňující zdroje a inspirace

Metodické doporučení Přístupy k náročnému chování dětí a žáků ve školách a školských zařízeních a možnosti jeho řešení – ČŠI 2021
Třídní praxe, Pozitivní podpora a vhodné reakce na chování žáků aj. – Metodiky PBIS, SOFA 2022
Metodika vedení třídnických hodin – Skácelová, Univerzita Karlova 2012
Třídnické hodiny (jejich vedení, možnosti, úskalí) z pohledu pedagoga – Akční výzkum, Šindelková, OP VVV 2019
Metodika vedení třídnických hodin – Pedagogicko-psychologická poradna Karlovy Vary, 2017
Metodika práce třídního učitele s tématy osobnostní a sociální výchovy – Odyssea, 2007


Forma realizace

Akreditované i neakreditované kurzy; Vzdělávací programy; Supervize/mentoring/koučink


Osobnostně sociální a personální rozvoj pracovníků ve vzdělávání

individualizace vzdělávání, wellbeing a psychohygiena, rozvoj pedagogických kompetenci v oblasti metod a forem vzdělávání


Doporučená šablona

2.II/4 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – komunikace a spolupráce s rodiči, zákonnými zástupci. 


Námět

Realizace vzdělávacího programu pro pedagogické a nepedagogické pracovníky školy zaměřeného na zvyšování znalostí a dovedností v oblasti péče o duševní zdraví a wellbeing žáků a prevence rizikového chování. Obsahově a personálně koordinovaný program by měl cílit na zvyšování kompetencí pracovníků školy v dané problematice tak, aby byly ze strany školy poskytovány relevantní informace a podpora při komunikaci s rodiči a zákonnými zástupci žáků. Vhodnými tématy jsou zejména:
  • projevy duševních problémů u dětí a dospívajících, 
  • strategie zvládání náročných situací (intenzivní stres, panická ataka, sebepoškozování, sekundární trauma, ztráta blízkého, sebevražedné chování aj.),
  • navazování a udržování kontaktu s dítětem v důležitých otázkách – budování důvěry, povzbuzování ke sdílení obav, problémů, pocitů, pravidelné nenásilné sledování fyzického, emocionálního a duševního stavu,
  • techniky regulace emocí (stres, strach, úzkost), význam spánkové hygieny a zdravého životního stylu pro duševní pohodu dětí. 
Pro zvýšení efektivity společného profesního vzdělávání (eliminaci zkreslení, selektivního vnímání a zatížení společnými zkušenostmi) je žádoucí zajistit zapojení externího odborníka formou supervize/mentoringu (v roli tzv. kritického přítele). 
 

Doplňující zdroje a inspirace 

Duševní zdraví dětí a adolescentů, portál Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) – materiály a vzdělávání pro školy a rodiče
Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování, MŠMT 
Kolegiální podpora učitelů, vzájemné učení – Publikace s uvolněnými úlohami z šetření PIRLS 2016, kap. 5.3, ČŠI
Efektivní komunikace školy s rodiči
Principy komunikace školy s rodiči 


Forma realizace

Akreditované i neakreditované kurzy; Vzdělávací programy; Supervize/mentoring/koučink


Osobnostně sociální a personální rozvoj pracovníků ve vzdělávání

wellbeing a psychohygiena, komunikace se zákonnými zástupci


Doporučená šablona

2.II/4 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZŠ
2.V/1 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ŠD/ŠK

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – zapojení a metodická podpora školní družiny.


Námět

Realizace podpůrně-rozvojových aktivit v rámci školní družiny formou ranních či odpoledních klubů s cílem posilovat pocit sounáležitosti žáků se školou, pozitivní vztahy a klima ve škole a rozvíjet sociální dovednosti žáků. Klubové zaměření může být rozličné, dle skladby žáků a potřeb dané školy se může jednat například o: 
  • snídaňový klub – pro žáky se sociálním znevýhodněním (přednostně, ne však výlučně), 
  • klub audio-čtení (poslechu audioknih) – pro žáky, kteří mají problémy se čtením psaného textu (specifická vývojová porucha učení, dyslexie), žáky nadané (časní/akcelerovaní čtenáři) a další. 
V rámci klubu jsou současně realizovány individuálně přizpůsobené činnosti podporující pozitivní sebepojetí žáků a jejich prožitky ve vztahu ke škole (pocity přijetí, sounáležitosti a bezpečí), posilující zdravé vztahy a školní klima. Podstatné je v případě psychosociálně zaměřených klubů v rámci školní družiny zapojit do jejich plánování a chodu jak pracovníky školní družiny, tak na škole působící podpůrné profese – školní psycholog, výchovný poradce, koordinátor inkluze, sociální pedagog, asistent pedagoga, koordinátor rozvoje gramotností. 

Poznámka k realizaci:
Projekt umožní zčásti úhradu vedlejších výdajů, jako jsou pomůcky pro realizaci dílčích aktivit (vybavení nezbytnou audiotechnikou, nákup audioknih aj.) či odměny zapojeným pracovníkům. S ohledem na zaměření klubových aktivit může realizace vyžadovat rovněž zapojení ostatních pracovníků ve vzdělávání, např. personálu školní jídelny nebo technických a hospodářských pracovníků.
 

Doplňující zdroje a inspirace

Snídaňové kluby – Metodická kuchařka pro základní školy, NPI
Soustředěni na poslech – Sborník zkušeností a inspirací k využití audioknih ve čtenářských klubech i ve vyučování, Nová škola, o.p.s., Čtenářské kluby


Aktivizující formy vzdělávání/výuky

Propojování neformálního a formálního vzdělávání; Tandemové vzdělávání


Téma inovativního vzdělávání

wellbeing a psychohygiena, inkluze včetně primární prevence


Doporučená šablona

2.V/2 Inovativní vzdělávání účastníků zájmového vzdělávání v ŠD/ŠK
 
Návrat na Mapu aktivit školy.

Přehled návrhů šablon.

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – rozvoj kompetencí a spolupráce nepedagogických pracovníků.


Námět

Program společného profesního vzdělávání pracovníků ŠPP, školní družiny a školní knihovny zaměřený na klíčové oblasti: (1) prevence školní neúspěšnosti a (2) podpora žáků nadaných a mimořádně nadaných. Výběr konkrétních témat se odvíjí od potřeb a složení žáků dané školy; vhodnými tématy pro jednotlivé vzdělávací bloky jsou například:
  • problematika způsobů trávení volného času žáků, potenciál a specifika volnočasových aktivit a mimoškolních organizovaných aktivit, 
  • podpora žáků se SVP mimo výuku, styly učení, psychohygiena ve školní praxi, 
  • nadaní žáci se SPU (dvojí výjimečnost, hypersenzitivita, nerovnoměrný vývoj aj.), problematika nevhodného nálepkování nadaných žáků, 
  • podpora čtenářství a čtení pro radost, individualizovaný výběr vhodné četby (kurátorství, mentoring externími specialisty), využití prvků biblioterapie v rámci zájmového vzdělávání apod.
Realizace společného (týmového) vzdělávání je následně východiskem pro efektivní spolupráci pracovníků ŠPP, školní družiny a školní knihovny při přípravě a koordinaci náplně školních volnočasových aktivit (kroužků, klubů), které tak mohou vhodněji reagovat na aktuální situaci a potřeby žáků. V rámci vybraných témat je vhodné uvážit realizaci formou supervize/mentoringu.


Doplňující zdroje a inspirace

Forma realizace

Akreditované i neakreditované kurzy; Vzdělávací programy; Supervize/mentoring/koučink


Osobnostně sociální a personální rozvoj pracovníků ve vzdělávání

individualizace vzdělávání, wellbeing a psychohygiena, práce s žáky se SVP, podpora nadání/talentu, rozvoj gramotností, rozvoj pedagogických kompetenci v oblasti metod a forem vzdělávání
 

Doporučená šablona

2.II/4 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZŠ; 2.V/1 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ŠD/ŠK

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k rozvoji čtenářské gramotnosti – využití potenciálu školní knihovny jako základny dobrovolného a radostného čtenářství pro všechny žáky bez rozdílu.
 

Námět

Příklady projektových aktivit: 
  • Ve spolupráci školního koordinátora čtenářské gramotnosti a pracovníka pověřeného vedením / zajištěním provozu školní knihovny realizovat revizi školního knižního fondu, ideálně se zapojením žáků do dílčích činností v rámci konkrétních aktivit projektové výuky.
  • Ve spolupráci školního koordinátora čtenářské gramotnosti, pracovníka pověřeného vedením / zajištěním provozu školní knihovny a učitele/ů vybraných předmětů zmapovat čtenářské zájmy a preference žáků formou realizace cílených průzkumů či anket. Inspirací mohou být aktivity seriálu „Rozečti se“ určené pro předmět ČjL, na podmínky a potřeby školy lze adaptovat aktivity Čtenářské mapování a Dotazník čtenářských preferencí a zájmů (materiály vznikly v rámci metodické podpory NPO Digi 3.1 NPI rozvoje digitálních kompetencí v předmětech – odkaz bude doplněn)
  • Zavedení pravidelného „čtení pro radost“ v širokém spektru aktivit a forem v rámci běžného školního dne / výuky napříč školou / předměty.
  • Vytváření vhodného prostředí a podmínek pro individuální i společné čtení – budování čtenářského zázemí a podmínek, sjednání smluvní spolupráce s příslušnou veřejnou knihovnou a další.
  • Není nutné, aby jednotlivec (školní koordinátor ČG, pracovník pověřený vedením školní knihovny, učitel ČjL) byl odborníkem na kompletní knižní produkci, vždy lze najít někoho, kdo dokáže konkrétnímu žákovi pomoci dostat se k tomu pravému čtení. Vyhledejte mezi členy školní komunity „garanty“ žánrů, věkových kategorií apod. Mohou jimi být i žáci samotní jako funkční a posilující prvek vrstevnického učení. Vhodná je také navázat spolupráci s rodiči a rodinami žáků.
Poznámka k realizaci:
  • Pro efektivitu a dosažení cílů aktivity je nezbytné zajištění materiálních a prostorových podmínek pro podporu čtenářství dle preferencí a potřeb každého podpořeného žáka. Plánování inovace by proto mělo v souladu s podmínkami a parametry Výzvy zahrnovat rovněž pořízení potřebného vybavení pro čtenářské koutky a klidové zóny, aktualizaci a rozšíření školního knižního fondu (žánrová pestrost, tituly pro různé věkové kategorie), zajištění přístupu k digitálním a audio textům apod.
 

Doplňující zdroje a inspirace

Inspirace pro rozvoj čtenářských dovedností –  kapitola 6: Čtenářská kultura ve škole, kapitola 7: Role veřejných knihoven v rozvoji čtenářské gramotnosti a čtenářství žáků, PIRLS 2021
  • 3 žánrové fenomény se silným potenciálem pro rozvoj čtenářství – více viz s. 147–9
  • Iniciativa DEAR – Drop Everything and Read, více viz s. 150
  • Strategie spolupráce učitele a učícího knihovníka, více viz s. 163–4
  • Inspirace pro učitele – jak na výběr četby, více viz s. 168–9
  • E-knihy a digitální čtení, více viz s. 171–2

Doporučení MŠMT k činnosti a funkci školní knihovny na základních a středních školách – Smluvní spolupráce s veřejnou knihovnou


Aktivizující formy vzdělávání/výuky

Tandemové vzdělávání; Vrstevnické vzdělávání; Projektové vzdělávání


Téma inovativního vzdělávání

čtenářská gramotnost, kulturní povědomí a vyjádření


Doporučená šablona

2.II/5 Inovativní vzdělávání žáků v ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k rozvoji čtenářské gramotnosti – podpora budování čtenářské kultury ve škole a pozitivního vztahu žáků ke čtení a čtenářství.
 

Námět

Školní knihovna se může stát cennou a nezastupitelnou součástí školního systému cílené podpory rozvoje čtenářství, čtenářské a informační gramotnosti žáků a vytváření bezpečného prostředí a vstřícného klimatu ve škole. K tomu je nezbytné podle potřeb konkrétní školy odpovědně a adekvátně žádoucímu cílovému stavu naplánovat a následně zajistit efektivní nastavení a vzájemnou provázanost čtyř základních oblastí: (1) knihovní fond a vybavení, (2) otevírací doba a služby, (3) personální zajištění, (4) zapojení celé školy.
V rámci šablon lze za tímto účelem rozvíjet kompetence pracovníků pověřených vedením školní knihovny pro realizaci následujících aktivit:
  • revize, aktualizace a doplňování (akvizice) knižního fondu
  • podpořit pracovníky pověřené vedením školní knihovny v získání kompetencí pro dané činnosti formou kurzu, semináře
  • využít externí kurátorskou supervizi (např. ve spolupráci s odborníky z akviziční sekce veřejné krajské knihovny), popřípadě v podobě stáže
  • digitalizace systému evidence fondu a výpůjček – zavedení automatizovaného knihovního systému
  • podpořit vybrané pracovníky školy v získání kompetencí pro danou změnu formou semináře a/nebo individuální metodické supervize (lze v kombinaci)
Poznámka k realizaci:
  • Nezbytnou součástí realizace aktivit je financování potřebného materiálního zajištění (nákup knižních titulů a pomůcek, resp. pořízení příslušné licence/softwarového řešení). 

Doplňující zdroje

Doporučení MŠMT k činnosti a funkci školní knihovny na základních a středních školách
Inspirace pro rozvoj čtenářských dovedností – kapitola 6: Čtenářská kultura ve škole – podrobněji viz s. 153–9, PIRLS 2021


Forma realizace

Akreditované i neakreditované kurzy; Vzdělávací programy; Supervize/mentoring/koučink


Osobnostně sociální a personální rozvoj pracovníků ve vzdělávání

rozvoj gramotností, rozvoj digitálních kompetencí, individualizace vzdělávání


Doporučená šablona

2.II/4 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k rozvoji čtenářské gramotnosti – využití potenciálu školní knihovny jako základny dobrovolného a radostného čtenářství pro všechny žáky bez rozdílu.
 

Námět

Pojem učitel/čtenář je použit pro označení přístupu, kdy pedagogové sami jako aktivní čtenáři rozvíjí své vlastní čtení pro radost, modelují žákům čtenářské chování, přibližují jim čtení jako atraktivní volnočasovou aktivitu (nejen jako povinnost spojenou s učením a hodnocením), spoluvytváří čtenářsky podnětné prostředí ve škole a cíleně přispívají k budování školní čtenářské komunity. K naplnění tohoto cíle je vhodné systematicky a koordinovaně rozvíjet kompetence a dovednosti učitelů prostřednictvím aktivit využívajících principy učících se skupin a kolegiální podpory, jako např.: 
  • knižní klub pro pracovníky školy – pravidelné setkávání učitelů a nepedagogických pracovníků zaměřené na profesní rozvoj v oblasti čtení pro radost (inspirace k individuálnímu čtení, poznání a sebereflexe čtenářských návyků a potřeb pro „rozečtení se“, rozšiřování povědomí o současné knižní produkci pro děti a mládež, rozšiřování vlastních čtenářských teritorií,
  • školní čtenářské kulaté stoly – podpora pedagogického sboru a dalších pracovníků školy prostřednictvím pravidelně realizovaných seminářů či workshopů na téma čtenářství pro radost a rozvoj čtenářské gramotnosti ve výuce napříč předměty, sdílení inspirace a dobré praxe z výuky; odehrávají se v prostorách školy (vzdělávací programy „pro sborovnu“),
  • školní čtenářské konference – jednodenní či vícedenní školní nebo mimoškolní setkání učitelů čtení (elementaristů), školních koordinátorů rozvoje gramotností a pracovníků pověřených vedením školních knihoven z více různých škol; má formu vzdělávacího setkání založeného na výměně námětů a dobré praxe a vytváření sítí pro spolupráci.
Efektivní zavádění aktivit je vhodné podpořit externí odbornou podporou (supervizí, facilitací).


Doplňující zdroje a inspirace

Inspirace pro rozvoj čtenářských dovedností – kapitola 6: Čtenářská kultura ve škole, PIRLS 2021
Konkrétní a v praxi využitelné tipy pro učitele a školu: „Jak žákům ukázat, že věříte čtení pro radost, a podělit se s nimi o svůj čtenářský život? Jak vdechnout život čtenářské komunitě ve vaší škole?“, výčet možných aktivit na s. 152, ze kterého vybíráme např.:
  • Věnujte každý týden několik chvil tomu, abyste si s žáky popovídali o tom, co čtete vy a oni ve svém volném čase. Vytvořte z toho pravidelný rituál.
  • Noste svoji rozečtenou knihu u sebe. Žáci uvidí nejen, že čtete, ale také jaké žánry či témata vás baví.
  • Vytvořte s žáky seznam rozečtených knih, ve které bude i místo pro ty vaše.
  • Čtěte mimo svou komfortní zónu: mohou to být grafické romány, komiksy, literatura faktu, poezie, fantasy, young adult, historické romány. Mluvte s žáky o tom, jaké to pro vás je.
  • Dejte žákům vědět o knihách k tématu, kterému se věnujete ve svém volném čase nebo které právě připravujete do výuky. Buďte kreativní, zajímaví a zábavní. Ukazujte přesahy a propojky s běžným reálným světem.
  • Aktivně zjišťujte, co žáky baví ve volném čase, své poznatky systematicky zaznamenávejte a sdílejte s kolegy.
  • Společně oslavujte dny s knižní tematikou a literární svátky.
  • Promýšlejte, jakými čtenářskými výzvami žáky motivovat. Dělejte výzvy přístupné všem.


Forma realizace

Akreditované i neakreditované kurzy; Vzdělávací programy; Supervize/mentoring/koučink


Osobnostně sociální a personální rozvoj pracovníků ve vzdělávání

rozvoj gramotností, individualizace vzdělávání


Doporučená šablona

2.II/4 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – rozvoj kompetencí a spolupráce pedagogických pracovníků.


Námět

Program profesního vzdělávání pedagogických pracovníků – třídních učitelů zaměřující se na využití potenciálu třídnických hodin v oblasti podpory duševního zdraví žáků, podpory sounáležitosti se školou, kultivace vrstevnických vztahů a budování bezpečného prostředí ve škole. Výběr konkrétních témat se odvíjí od potřeb a složení žáků dané školy. V programu je potřeba věnovat dostatečný prostor propojení teoretických znalostí i praktických dovedností, tedy:
  • jak rozšiřování odborných znalostí (sebepoznání a seberegulace, psychosociální aspekty náročného chování žáků, SES, socio-emoční podpora žáků, pravidla a hranice aj.),
  • tak praktickému nácviku dovedností a práci s konkrétními metodami a modelovými situacemi (vedení a moderování diskuse, aktivizační a koučovací prvky v komunikaci, využití technik dramatické výchovy aj.).
Pro vybraná témata je efektivní organizovat vzdělávání jako společné, např. pro třídní učitele stejného ročníku, třídní učitele 2. stupně či v jiné, potřebám školy přizpůsobené kombinaci. 
Do programu vzdělávání je dále žádoucí zařadit společná setkání pro reflexi a výměnu zkušeností – v této fázi je účinné rovněž zapojení pracovníků ŠPP.


Doplňující zdroje a inspirace

Metodické doporučení Přístupy k náročnému chování dětí a žáků ve školách a školských zařízeních a možnosti jeho řešení – ČŠI 2021
Třídní praxe, Pozitivní podpora a vhodné reakce na chování žáků aj. – Metodiky PBIS, SOFA 2022
Metodika vedení třídnických hodin – Skácelová, Univerzita Karlova 2012
Třídnické hodiny (jejich vedení, možnosti, úskalí) z pohledu pedagoga – Akční výzkum, Šindelková, OP VVV 2019
Metodika vedení třídnických hodin – Pedagogicko-psychologická poradna Karlovy Vary, 2017
Metodika práce třídního učitele s tématy osobnostní a sociální výchovy – Odyssea, 2007


Forma realizace

Akreditované i neakreditované kurzy; Vzdělávací programy; Supervize/mentoring/koučink


Osobnostně sociální a personální rozvoj pracovníků ve vzdělávání

individualizace vzdělávání, wellbeing a psychohygiena, rozvoj pedagogických kompetenci v oblasti metod a forem vzdělávání


Doporučená šablona

2.II/4 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – komunikace a spolupráce s rodiči, zákonnými zástupci. 


Námět

Realizace vzdělávacího programu pro pedagogické a nepedagogické pracovníky školy zaměřeného na zvyšování znalostí a dovedností v oblasti péče o duševní zdraví a wellbeing žáků a prevence rizikového chování. Obsahově a personálně koordinovaný program by měl cílit na zvyšování kompetencí pracovníků školy v dané problematice tak, aby byly ze strany školy poskytovány relevantní informace a podpora při komunikaci s rodiči a zákonnými zástupci žáků. Vhodnými tématy jsou zejména:
  • projevy duševních problémů u dětí a dospívajících, 
  • strategie zvládání náročných situací (intenzivní stres, panická ataka, sebepoškozování, sekundární trauma, ztráta blízkého, sebevražedné chování aj.),
  • navazování a udržování kontaktu s dítětem v důležitých otázkách – budování důvěry, povzbuzování ke sdílení obav, problémů, pocitů, pravidelné nenásilné sledování fyzického, emocionálního a duševního stavu,
  • techniky regulace emocí (stres, strach, úzkost), význam spánkové hygieny a zdravého životního stylu pro duševní pohodu dětí. 
Pro zvýšení efektivity společného profesního vzdělávání (eliminaci zkreslení, selektivního vnímání a zatížení společnými zkušenostmi) je žádoucí zajistit zapojení externího odborníka formou supervize/mentoringu (v roli tzv. kritického přítele). 
 

Doplňující zdroje a inspirace 

Duševní zdraví dětí a adolescentů, portál Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) – materiály a vzdělávání pro školy a rodiče
Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování, MŠMT 
Kolegiální podpora učitelů, vzájemné učení – Publikace s uvolněnými úlohami z šetření PIRLS 2016, kap. 5.3, ČŠI
Efektivní komunikace školy s rodiči
Principy komunikace školy s rodiči 


Forma realizace

Akreditované i neakreditované kurzy; Vzdělávací programy; Supervize/mentoring/koučink


Osobnostně sociální a personální rozvoj pracovníků ve vzdělávání

wellbeing a psychohygiena, komunikace se zákonnými zástupci


Doporučená šablona

2.II/4 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZŠ
2.V/1 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ŠD/ŠK

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – zapojení a metodická podpora školní družiny.


Námět

Realizace podpůrně-rozvojových aktivit v rámci školní družiny formou ranních či odpoledních klubů s cílem posilovat pocit sounáležitosti žáků se školou, pozitivní vztahy a klima ve škole a rozvíjet sociální dovednosti žáků. Klubové zaměření může být rozličné, dle skladby žáků a potřeb dané školy se může jednat například o: 
  • snídaňový klub – pro žáky se sociálním znevýhodněním (přednostně, ne však výlučně), 
  • klub audio-čtení (poslechu audioknih) – pro žáky, kteří mají problémy se čtením psaného textu (specifická vývojová porucha učení, dyslexie), žáky nadané (časní/akcelerovaní čtenáři) a další. 
V rámci klubu jsou současně realizovány individuálně přizpůsobené činnosti podporující pozitivní sebepojetí žáků a jejich prožitky ve vztahu ke škole (pocity přijetí, sounáležitosti a bezpečí), posilující zdravé vztahy a školní klima. Podstatné je v případě psychosociálně zaměřených klubů v rámci školní družiny zapojit do jejich plánování a chodu jak pracovníky školní družiny, tak na škole působící podpůrné profese – školní psycholog, výchovný poradce, koordinátor inkluze, sociální pedagog, asistent pedagoga, koordinátor rozvoje gramotností. 

Poznámka k realizaci:
Projekt umožní zčásti úhradu vedlejších výdajů, jako jsou pomůcky pro realizaci dílčích aktivit (vybavení nezbytnou audiotechnikou, nákup audioknih aj.) či odměny zapojeným pracovníkům. S ohledem na zaměření klubových aktivit může realizace vyžadovat rovněž zapojení ostatních pracovníků ve vzdělávání, např. personálu školní jídelny nebo technických a hospodářských pracovníků.
 

Doplňující zdroje a inspirace

Snídaňové kluby – Metodická kuchařka pro základní školy, NPI
Soustředěni na poslech – Sborník zkušeností a inspirací k využití audioknih ve čtenářských klubech i ve vyučování, Nová škola, o.p.s., Čtenářské kluby


Aktivizující formy vzdělávání/výuky

Propojování neformálního a formálního vzdělávání; Tandemové vzdělávání


Téma inovativního vzdělávání

wellbeing a psychohygiena, inkluze včetně primární prevence


Doporučená šablona

2.V/2 Inovativní vzdělávání účastníků zájmového vzdělávání v ŠD/ŠK

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – vytváření prostoru pro trávení volného času žáků mezi a po vyučování.
 

Námět

Fungování školního klubu na 2. stupni umožňuje žákům staršího školního věku, kteří již nedocházejí do školní družiny, trávit smysluplně a bezpečně volný čas mezi/po školní výuce. V rámci péče o duševní pohodu a zdraví žáků je žádoucí nabídnout jim prostor pro relaxaci, neformální setkávání, zájmové vzdělávání a umožnit jim plynulý přechod do dalšího mimoškolního vzdělávání či domácího prostředí. 
Doporučit lze zejména: 
  • do přípravy plánu a realizace aktivit zapojit pracovníky ŠPP (zohlednění specifických potřeb, SVP jednotlivých žáků) a třídní učitele,
  • koncipovat klub jako tvůrčí, vzdělávací, relaxační „hub“ školy,
  • nabídnout aktivity v návaznosti na zájmy a preference žáků, umožnit dobrovolnou, nepravidelnou účast; kluby je možné designovat s ohledem na věk či pohlaví, přičemž je vhodné umožnit prostupnost, komunikaci a sdílení mimo kmenové třídy (např. společné pro jednotlivé ročníky), 
  • zajistit provoz školního klubu v ranních i odpoledních hodinách, např. formou tandemového vedení klubu, zapojením žáků do zajištění chodu klubu (vrstevnické učení) či jiného způsobu zastupitelnosti, 
  • využít podpůrný potenciál školní/veřejné knihovny (bezpečné a relaxační prostory, nízkoprahový přístup, biblioterapeutické postupy, podpora a provázení vlastní čtenářskou či pisatelskou tvorbou žáků aj.) a dalších institucí a organizací (science centra, kulturní organizace, sportoviště aj.).
Poznámka k realizaci:
Projekt umožní zčásti úhradu vedlejších výdajů, jako jsou pomůcky pro realizaci dílčích aktivit a odměny zapojeným pracovníkům.
 

Doplňující zdroje a inspirace

Propojení formálního a neformálního vzdělávání – klíč k inovativní pedagogice, NPI
Efektivní komunikace učitelů s teenagery na základní škole – podcast NPI 

Inspirativní příklady z praxe:


Aktivizující formy vzdělávání/výuky

Propojování formálního a neformálního vzdělávání; Tandemové vzdělávání


Téma inovativního vzdělávání

wellbeing a psychohygiena, inkluze včetně primární prevence


Doporučená šablona

2.V/2 Inovativní vzdělávání účastníků zájmového vzdělávání v ŠD/ŠK

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – komunikace a spolupráce s rodiči, zákonnými zástupci. 


Námět

Realizace vzdělávacího programu pro pedagogické a nepedagogické pracovníky školy zaměřeného na zvyšování znalostí a dovedností v oblasti péče o duševní zdraví a wellbeing žáků a prevence rizikového chování. Obsahově a personálně koordinovaný program by měl cílit na zvyšování kompetencí pracovníků školy v dané problematice tak, aby byly ze strany školy poskytovány relevantní informace a podpora při komunikaci s rodiči a zákonnými zástupci žáků. Vhodnými tématy jsou zejména:
  • projevy duševních problémů u dětí a dospívajících, 
  • strategie zvládání náročných situací (intenzivní stres, panická ataka, sebepoškozování, sekundární trauma, ztráta blízkého, sebevražedné chování aj.),
  • navazování a udržování kontaktu s dítětem v důležitých otázkách – budování důvěry, povzbuzování ke sdílení obav, problémů, pocitů, pravidelné nenásilné sledování fyzického, emocionálního a duševního stavu,
  • techniky regulace emocí (stres, strach, úzkost), význam spánkové hygieny a zdravého životního stylu pro duševní pohodu dětí. 
Pro zvýšení efektivity společného profesního vzdělávání (eliminaci zkreslení, selektivního vnímání a zatížení společnými zkušenostmi) je žádoucí zajistit zapojení externího odborníka formou supervize/mentoringu (v roli tzv. kritického přítele). 
 

Doplňující zdroje a inspirace 

Duševní zdraví dětí a adolescentů, portál Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) – materiály a vzdělávání pro školy a rodiče
Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování, MŠMT 
Kolegiální podpora učitelů, vzájemné učení – Publikace s uvolněnými úlohami z šetření PIRLS 2016, kap. 5.3, ČŠI
Efektivní komunikace školy s rodiči
Principy komunikace školy s rodiči 


Forma realizace

Akreditované i neakreditované kurzy; Vzdělávací programy; Supervize/mentoring/koučink


Osobnostně sociální a personální rozvoj pracovníků ve vzdělávání

wellbeing a psychohygiena, komunikace se zákonnými zástupci


Doporučená šablona

2.II/4 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZŠ
2.V/1 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ŠD/ŠK

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – rozvoj kompetencí a spolupráce nepedagogických pracovníků.


Námět

Program společného profesního vzdělávání pracovníků ŠPP, školní družiny a školní knihovny zaměřený na klíčové oblasti: (1) prevence školní neúspěšnosti a (2) podpora žáků nadaných a mimořádně nadaných. Výběr konkrétních témat se odvíjí od potřeb a složení žáků dané školy; vhodnými tématy pro jednotlivé vzdělávací bloky jsou například:
  • problematika způsobů trávení volného času žáků, potenciál a specifika volnočasových aktivit a mimoškolních organizovaných aktivit, 
  • podpora žáků se SVP mimo výuku, styly učení, psychohygiena ve školní praxi, 
  • nadaní žáci se SPU (dvojí výjimečnost, hypersenzitivita, nerovnoměrný vývoj aj.), problematika nevhodného nálepkování nadaných žáků, 
  • podpora čtenářství a čtení pro radost, individualizovaný výběr vhodné četby (kurátorství, mentoring externími specialisty), využití prvků biblioterapie v rámci zájmového vzdělávání apod.
Realizace společného (týmového) vzdělávání je následně východiskem pro efektivní spolupráci pracovníků ŠPP, školní družiny a školní knihovny při přípravě a koordinaci náplně školních volnočasových aktivit (kroužků, klubů), které tak mohou vhodněji reagovat na aktuální situaci a potřeby žáků. V rámci vybraných témat je vhodné uvážit realizaci formou supervize/mentoringu.


Doplňující zdroje a inspirace

Forma realizace

Akreditované i neakreditované kurzy; Vzdělávací programy; Supervize/mentoring/koučink


Osobnostně sociální a personální rozvoj pracovníků ve vzdělávání

individualizace vzdělávání, wellbeing a psychohygiena, práce s žáky se SVP, podpora nadání/talentu, rozvoj gramotností, rozvoj pedagogických kompetenci v oblasti metod a forem vzdělávání
 

Doporučená šablona

2.II/4 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZŠ; 2.V/1 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ŠD/ŠK

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře aktivního pohybového režimu dětí – Aktivní škola.


Námět

Inovace výuky
  • Projektový den – pohybový režim ve škole (dle metodiky Aktivní škola). Otevřená debata o fyzických i psychických problémech spojených s nedostatkem pohybu. Pohyb jako součást aktivního životního stylu. Návrh proměny školy, která odstraňuje bariéry pro vyšší pohybovou aktivitu během dne.
  • Sportovní den/přehlídka jako nedílná součást ukázky výsledků vzdělávání v tělesné výchově nebo ve spolupráci se sportovními kluby organizace ukázky sportů (festival sportu).
  • Sportovní kurzy jako součást výuky (zimní a letní turisticko-sportovní kurz).
  • Tandemová výuka na 1. stupni školy.
Kurzy DVPP zaměřené především:
  • na tělesně oslabené žáky a žáky, kteří se méně zapojují (vyhýbají se, jsou pasivní) do tělesné výchovy,
  • na metodiku Aktivní škola,
  • zavedení standardu formativního hodnocení v tělesné výchově (metodika/školení),
  • monitorování tělesného a pohybového vývoje žáků (pravidelné měření a testování žáků s ohledem na zdraví vývoj žáka),
  • na rozvoj pohybové gramotnosti žáků 1. stupně.
Zlepšení materiálního vybavení (neinvestiční):
  • pomůcky a nástroje pro zvýšení spontánních pohybových aktivit žáků (chodníkový program, aktivní prvky na podporu pohybu na chodbách/nikách/dvorech, školních hřištích, …),
  • venkovní učebna a výuka v pohybu (např. ihřiště),
  • nákup a zapůjčení vybavení pro kurzovní výuku.

Doplňující komentáře / další zdroje / inspirace

Aktivní škola 
Aktivní škola autoevaluace 


Aktivizující formy vzdělávání/výuky

Projektová výuka, tandemová výuka, kurzovní výuka, formativní hodnocení v tělesné výchově


Téma inovativního vzdělávání

rozvoj pohybové gramotnosti, zdraví, pohybový režim žáka, zdraví životní styl, klima školy – wellbeing


Doporučená šablona

2.II/5 Inovativní vzdělávání žáků v ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k rozvoji pohybové gramotnosti – zapojení a metodická podpora školní družiny. 


Námět

Kurzy DVPP zaměřené na metodiku rozvoje pohybové gramotnosti 
Tandemová výuka ve školní družině ve spolupráci s učiteli TV, instruktory SVČ nebo trenéry. Některé sportovní organizace se zaměřují přímo na pomoc školám např. Děti na startu, Sportuj ve škole, Trenéři do škol, Se Sokolem do života, Gymnastika pro děti a nabízejí spolupráci se specialisty na pohybovou gramotnost.
Nákup pomůcek pro vybudování školního centra pohybové gramotnosti: atleticko-gymnastický program a program inkluzivních her, tedy her, které zapojí do hry všechny hráče, jsou koedukované, nekontaktní, nedávají výhodu na základě stavby těla, nekladou soutěž na první místo, ale zdůrazňují spojení pohybu, zábavy a kooperace a jsou bezpečné


Doplňující komentáře / další zdroje / inspirace

Kompletní podpora – vytvořená v projektu Hodina pohybu navíc


Aktivizující formy vzdělávání/výuky

Propojování neformálního a formálního vzdělávání; Tandemové vzdělávání; Vzdělávání s využitím nových přístupů


Téma inovativního vzdělávání

pohybová gramotnost


Doporučená šablona

2.V/2 Inovativní vzdělávání účastníků zájmového vzdělávání v ŠD/ŠK

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – identifikace potenciálu žáků a individualizace poskytované podpory. 


Námět

  • Pre-screening profilu intelektových schopností žáků – identifikace silných a slabých stránek žáků 1.–5. ročníku ZŠ s využitím diagnostických testovacích her.
  • Nabídka a realizace aktivit, které odpovídají schopnostem žákům, včetně rozvojových aktivit pro žáky s mimořádným nadáním (talentem).
  • Realizace pobytových (vícedenních) dle profilace žáků vybraných programů v prostředí neformálního vzdělávání (science centra, muzea).
Poznámka k realizaci:
Pro efektivitu a dosažení cílů aktivity je nezbytná úhrada nákladů na screening profilu intelektových schopností podpořených žáků. Při výběru testování pomocí online diagnostických her je v nákladech zahrnuto mimo testování rovněž online školení pedagogů, doporučení dalšího postupu pro práci s dítětem, která jsou určena rodičům, a odborná zpráva jako podklad pro komplexnější diagnostiku či poradenství. Škola dále získává závěrečnou zprávu s výsledky všech podpořených žáků. 
 

Doplňující zdroje a inspirace

Uvedené postupy podporují rozvoj potenciálu žáků ve více ohledech, zejména pak přispívají k:
  • prohloubení zájmu o téma a posílení vnitřní motivace k učení (nové metody/pomůcky, nové zážitky, nový pohled na věc, výuka formou hry aj.),
  • podpora spolupráce – mezi žáky navzájem, mezi žáky a učitelem, mezi pedagogickými pracovníky a pracovníky neformálního vzdělávání; možná proměna sociálních rolí a nové vztahové roviny ve třídě – učitel má možnost pozorovat a zažívat žáky v jiném prostředí, situacích či rolích,
  • rozvoj gramotností – hlubší osvojení učiva a přenositelnost získaných vědomostí či dovedností do praxe díky více praktickému zaměření výuky (co se naučím, mohu aplikovat v praxi),
  • rozvoj digitálních kompetencí žáků – například český diagnostický systém Invenio je založen na moderním přístupu „game-based assessment“, který při psychologické diagnostice využívá prvky počítačových her jako je příběh, komiksová grafika, jednoduché zvuky, sbírání bodů atd. Jednotlivé testy jsou pojímány jako jednoduché počítačové hry. Podstatné zároveň je, že takový přístup napomáhá zvyšovat motivaci dětí a snižovat jejich případnou úzkost a strach z testování, která se může objevovat při diagnostice pomocí klasických testů. 

Aktivizující formy vzdělávání/výuky

Vzdělávání s využitím nových technologií; Projektové vzdělávání; Propojování neformálního a formálního vzdělávání


Téma inovativního vzdělávání

wellbeing a psychohygiena, kariérové poradenství včetně identifikace a rozvoje nadání, inkluze včetně primární prevence


Doporučená šablona

2.II/5 Inovativní vzdělávání žáků v ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – komunikace a spolupráce s rodiči, zákonnými zástupci. 


Námět

Realizace vzdělávacího programu pro pedagogické a nepedagogické pracovníky školy zaměřeného na zvyšování znalostí a dovedností v oblasti péče o duševní zdraví a wellbeing žáků a prevence rizikového chování. Obsahově a personálně koordinovaný program by měl cílit na zvyšování kompetencí pracovníků školy v dané problematice tak, aby byly ze strany školy poskytovány relevantní informace a podpora při komunikaci s rodiči a zákonnými zástupci žáků. Vhodnými tématy jsou zejména:
  • projevy duševních problémů u dětí a dospívajících, 
  • strategie zvládání náročných situací (intenzivní stres, panická ataka, sebepoškozování, sekundární trauma, ztráta blízkého, sebevražedné chování aj.),
  • navazování a udržování kontaktu s dítětem v důležitých otázkách – budování důvěry, povzbuzování ke sdílení obav, problémů, pocitů, pravidelné nenásilné sledování fyzického, emocionálního a duševního stavu,
  • techniky regulace emocí (stres, strach, úzkost), význam spánkové hygieny a zdravého životního stylu pro duševní pohodu dětí. 
Pro zvýšení efektivity společného profesního vzdělávání (eliminaci zkreslení, selektivního vnímání a zatížení společnými zkušenostmi) je žádoucí zajistit zapojení externího odborníka formou supervize/mentoringu (v roli tzv. kritického přítele). 
 

Doplňující zdroje a inspirace 

Duševní zdraví dětí a adolescentů, portál Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) – materiály a vzdělávání pro školy a rodiče
Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování, MŠMT 
Kolegiální podpora učitelů, vzájemné učení – Publikace s uvolněnými úlohami z šetření PIRLS 2016, kap. 5.3, ČŠI
Efektivní komunikace školy s rodiči
Principy komunikace školy s rodiči 


Forma realizace

Akreditované i neakreditované kurzy; Vzdělávací programy; Supervize/mentoring/koučink


Osobnostně sociální a personální rozvoj pracovníků ve vzdělávání

wellbeing a psychohygiena, komunikace se zákonnými zástupci


Doporučená šablona

2.II/4 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZŠ
2.V/1 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ŠD/ŠK

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k podpoře duševního zdraví a wellbeingu žáků – zapojení a metodická podpora školní družiny.


Námět

Realizace podpůrně-rozvojových aktivit v rámci školní družiny formou ranních či odpoledních klubů s cílem posilovat pocit sounáležitosti žáků se školou, pozitivní vztahy a klima ve škole a rozvíjet sociální dovednosti žáků. Klubové zaměření může být rozličné, dle skladby žáků a potřeb dané školy se může jednat například o: 
  • snídaňový klub – pro žáky se sociálním znevýhodněním (přednostně, ne však výlučně), 
  • klub audio-čtení (poslechu audioknih) – pro žáky, kteří mají problémy se čtením psaného textu (specifická vývojová porucha učení, dyslexie), žáky nadané (časní/akcelerovaní čtenáři) a další. 
V rámci klubu jsou současně realizovány individuálně přizpůsobené činnosti podporující pozitivní sebepojetí žáků a jejich prožitky ve vztahu ke škole (pocity přijetí, sounáležitosti a bezpečí), posilující zdravé vztahy a školní klima. Podstatné je v případě psychosociálně zaměřených klubů v rámci školní družiny zapojit do jejich plánování a chodu jak pracovníky školní družiny, tak na škole působící podpůrné profese – školní psycholog, výchovný poradce, koordinátor inkluze, sociální pedagog, asistent pedagoga, koordinátor rozvoje gramotností. 

Poznámka k realizaci:
Projekt umožní zčásti úhradu vedlejších výdajů, jako jsou pomůcky pro realizaci dílčích aktivit (vybavení nezbytnou audiotechnikou, nákup audioknih aj.) či odměny zapojeným pracovníkům. S ohledem na zaměření klubových aktivit může realizace vyžadovat rovněž zapojení ostatních pracovníků ve vzdělávání, např. personálu školní jídelny nebo technických a hospodářských pracovníků.
 

Doplňující zdroje a inspirace

Snídaňové kluby – Metodická kuchařka pro základní školy, NPI
Soustředěni na poslech – Sborník zkušeností a inspirací k využití audioknih ve čtenářských klubech i ve vyučování, Nová škola, o.p.s., Čtenářské kluby


Aktivizující formy vzdělávání/výuky

Propojování neformálního a formálního vzdělávání; Tandemové vzdělávání


Téma inovativního vzdělávání

wellbeing a psychohygiena, inkluze včetně primární prevence


Doporučená šablona

2.V/2 Inovativní vzdělávání účastníků zájmového vzdělávání v ŠD/ŠK
 

   

Podoba_vyuky.png

Návrat na Mapu aktivit školy.