O kritériích

Vláda České republiky schválila v červenci 2014 na návrh ministra školství, mládeže a tělovýchovy nejdůležitější strategický dokument v oblasti vzdělávání s názvem Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Ta si vytkla jako jednu z klíčových priorit podporovat kvalitní výuku a učitele, poukázala na to, že zkušenosti úspěšných vzdělávacích systémů ukazují, že je třeba otevřeně formulovat představu o tom, jaké parametry má naplňovat kvalitní škola, a v souvislosti s tím formulovala cíl vytvořit a zveřejnit kritéria kvalitní školy a dbát o jejich konzistenci. Stejné doporučení se objevovalo i v dokumentech zahraničních odborníků na vzdělávání (např. v rámci OECD) hodnotících stav vzdělávání v České republice.

Vytvořením kritérií tzv. kvalitní školy byla z pochopitelných důvodů pověřena Česká školní inspekce, která je jako správní úřad České republiky s celostátní působností zároveň národní autoritou pro hodnocení kvality a efektivity vzdělávání. V souladu se zněním školského zákona provádí Česká školní inspekce hodnocení kvality vzdělávání na základě veřejně dostupných hodnoticích kritérií schválených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Kritéria hodnocení škol a kvality poskytovaného vzdělávání tedy v českém prostředí existují dlouhodobě, v kontextu přípravy modelu tzv. kvalitní školy však byla přepracována, jinak systematizována, doplněna a v rámci tzv. národní debaty o kvalitní škole vyhlášené ministrem školství, mládeže a tělovýchovy důsledně prostřednictvím konferencí, workshopů a kulatých stolů prodiskutována se všemi skupinami stěžejních aktérů působících v počátečním vzdělávání (školy a školská zařízení, pedagogické asociace, zástupci akademického sektoru, neziskového sektoru, zaměstnavatelských svazů apod.). Ve své současné podobě se kritéria hodnocení využívají od školního roku 2015/2016, s drobnými dílčími úpravami reflektujícími zkušenosti s jejich aplikací.

Je nezpochybnitelné, že nelze dojít k cíli, jestliže se neví, jak vypadá a kde se nachází. Cesta k němu nemůže být přímá a efektivní, neexistuje-li možnost sledovat a posuzovat, zda je postupováno správným směrem. Je-li cílem co možná nejkvalitnější vzdělávání, je nutné poskytnout ředitelům škol, pedagogům, rodičům, žákům, zřizovatelům škol a dalším zainteresovaným skupinám srozumitelné stanovení charakteristik a parametrů kvalitního vzdělávání a kvalitní školy jako instituce, která vzdělávání zajišťuje. Pro školu je takové vymezení určitou mapou, kterou se řídí, když usiluje o zvyšování kvality v jednotlivých oblastech své práce, současně jí ale dává dostatek prostoru k využití vlastní kreativity a autonomie při volbě individuálních cest. Popis klíčových atributů kvalitní školy a kvalitního vzdělávání také dovolí lépe identifikovat zásadní podmínky pro soustavné zvyšování kvality vzdělávání a umožní státu, školám i zřizovatelům lépe zacílit na naplnění těch podmínek, které nejvíce přispívají ke kvalitnímu vzdělávání.

Pro inspiraci a metodickou podporu škol je pak vhodné doplnit takový model kvalitní školy databází tzv. příkladů inspirativní praxe a osvědčených metodických postupů.

Kurikulární reforma, která byla v České republice realizována v roce 2005, do značné míry rozvolnila povinný obsah vzdělávání a poskytla školám poměrně značnou autonomii ve formulování vzdělávacích cílů (stát v tzv. rámcových vzdělávacích programech definuje povinný obsah vzdělávání a povinné znalostní, vědomostní a dovednostní výstupy, k nimž je třeba dospět, přičemž cestu a průběh vzdělávání, který jejich naplnění zajistí, ponechává do značené míry na rozhodnutí jednotlivých škol formulovaném v tzv. školních vzdělávacích programech). Právě v situaci, kdy školy nejsou svázány jednotnými osnovami a uniformními požadavky na výukové postupy (jako tomu bylo po celou dobu v minulosti až do roku 2005), potřebuje každý ředitel školy a každý učitel jasné vodítko definující to, jak stát vnímá kvalitní školu a kvalitní vzdělávání. A model tzv. kvalitní školy má být právě takovým vodítkem.

Stanovení charakteristik kvalitního vzdělávání není v žádném rozporu se současnou autonomií škol při formulování vzdělávacích cílů. Školy nejsou nikterak omezeny ve volbě vlastních cest v rámci modelu tzv. kvalitní školy, ať už jde o detailní obsah výuky, nebo o volbu výukových postupů.

Kritéria ve formátu elektronické publikace:

Ve formátu pdf ke stažení.