Duhová cesta k vzájemnému poznávání

Plně organizovaná základní škola s různorodou žákovskou populací (včetně žáků nadaných a žáků z bilingvních rodin), která se přátelskou a vstřícnou atmosférou snaží podněcovat žáky ke vzdělávání, vytváří podmínky k aktivnímu učení a rozvoji osobnosti, vede žáky k otevřené komunikaci, toleranci a ohleduplnosti.

Škola systematicky používá nástroje zaměřené na vzájemné poznávání a posilování sociálních a personálních dovedností. S rozmanitostí ve školním společenství pracuje jako s důležitým východiskem při plánování a realizaci vzdělávání žáků. Pedagogové školy přistupují ke každému žákovi s respektem, vytvářejí pro každého žáka rovné příležitosti k jeho zapojení do kolektivu ostatních žáků.

Tradiční aktivitou podporující vzájemné poznávání a posilování sociálních dovedností jsou adaptační (víkendové) pobyty jednotlivých tříd, na jejichž realizaci se podílejí i zákonní zástupci žáků.

Dalším stmelovacím prvkem třídních kolektivů je zavedení třídního maskota, o kterého se děti v průběhu roku postupně starají a své zážitky s ním sdílejí se třídou. Mezi další stmelovací prvky patří rozlučková kniha, kterou žáci dostávají na konci 1. stupně jako prostředek utužování třídního kolektivu při přestupu na 2. stupeň.

Větší zastoupení žáků cizinců a žáků z bilingvních rodin škola využívá jak v průběhu školního roku pro realizaci konkrétních besed, např. o životním stylu a pracovních podmínkách v cizích zemích, tak v úvodu školního roku při organizování tzv. „prvotýdenního projektu“, jehož hlavním cílem je motivovat žáky k aktivnímu zapojení do procesu vzdělávání, navodit atmosféru vzájemné spolupráce a poskytnout prostor pro vzájemné poznávání.

Součástí příkladu inspirativní praxe jsou metodické listy k jednotlivým stmelovacím pobytům, ukázka „Deníku třídního maskota“ a ukázka „Rozlučkové knihy“.

Příklad inspirativní praxe se zaměřuje na školní i mimoškolní aktivity, které škola realizuje pro posílení pozitivního sebepojetí a sebevědomí žáků, rozvoj respektu k druhým, tolerance k jinakosti a vytváření příležitostí pro osobnostní a sociální rozvoj žáků.

Zaměřujeme se zejména na následující části:

1.     Škola systematicky používá nástroje zaměřené na vzájemné poznávání a posilování sociálních a personálních dovedností.

2.     S rozmanitostí ve školním společenství pracují jako s důležitým východiskem při plánování a realizaci vzdělávání žáků. Ve vzdělávání využívají zdrojů, které odrážejí etnickou, sociokulturní a jinou rozmanitost žáků a rodin zastoupených ve třídě nebo škole.

3.     Pedagogové školy přistupují ke každému žákovi s respektem, vytvářejí pro každého žáka rovné příležitosti k jeho zapojení do kolektivu ostatních žáků. Škola zapojuje všechny žáky do školních akcí a aktivit a v případě potřeby poskytuje žákům zvláštní podporu, která zapojení umožní.

K podpoře osobnostního rozvoje žáků, rozvoje otevřenosti, tolerance a respektu vůči jinakosti přistupuje škola systematickým způsobem. Mezi osvědčené aktivity, které škola realizuje již řadu let, což umožňuje zvyšování jejich kvality i postupné modifikace dle potřeb žáků, patří především adaptační pobyty, třídní maskoti a jejich deníky, rozlučkové knihy a prvotýdenní projekty.

Jedním z dokladů o kvalitě školy v tomto kritériu je hodnocení České školní inspekce, která již v roce 2011 konstatovala: „Vzdělávání dosahuje úrovně příkladu dobré praxe v podpoře rozvoje osobnosti žáků se zřetelem na individuální zvláštnosti a speciální potřeby jednotlivců.“

Důležitým indikátorem pozitivního dopadu různorodých aktivit, které škola pro rozvoj personálních a sociálních dovedností realizuje, je zdravé školní klima a přátelská atmosféra mezi všemi účastníky vzdělávání. Ty jsou patrné v prostředí školy, v průběhu vzdělávání i mimoškolních aktivit. Vedení školy o tom získává zpětnou vazbu z dotazníkových šetření, při pravidelné autoevaluaci, ale nejčastěji při osobním kontaktu s pedagogy, žáky a rodiči. Důsledkem je téměř nulová míra rizikového chování žáků, jak dokládá dokumentace školní metodičky prevence.

Ve škole se vzdělává asi 15 % žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, a to nejen žáci se specifickými poruchami učení, ale i zdravotně postižení (pohybově, sluchově, řečově), žáci s Aspergerovým syndromem, s poruchou chování, žáci nadaní i mimořádně nadaní a žáci z jiného sociokulturního prostředí. Tito žáci, resp. jejich rodiče volí velmi často školu záměrně, protože se o vstřícném a systematickém přístupu školy k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami dozvídají od rodičů, jejichž děti již jsou žáky školy. Příjemnou atmosféru mezi všemi účastníky vzdělávání mohou zaznamenat také při svých návštěvách v rámci dnů otevřených dveří.

Realizované akce jsou pozitivně hodnoceny pedagogy, rodiči i žáky. Vedení školy získává pravidelnou zpětnou vazbu k realizovaným aktivitám nejen od jednotlivých třídních učitelů, ale i od výchovné poradkyně a speciální pedagožky, které se účastní např. stmelovacích pobytů (viz příloha č. 10). Okamžitou zpětnou vazbu od žáků a rodičů získávají třídní učitelé při závěrečném sezení (komunitní kruh), na němž se každý účastník může vyjádřit k průběhu akce, jak naplnila jeho očekávání (viz příloha č. 5). Rodiče velmi často z vlastní iniciativy zasílají třídním učitelům hodnotící e-maily, popř. jsou vyzváni, aby se prostřednictvím jednoduchého dotazníku vyjádřili (viz příloha č. 11). Také k dalším akcím, např. prvotýdennímu projektu, získává vedení školy systematickou zpětnou vazbu od jednotlivých pedagogů. Účinnou zpětnou vazbu od žáků získávají pedagogové prostřednictvím krátkých autoevaluačních dotazníků.

Tradiční aktivitou podporující vzájemné poznávání a posilování sociálních dovedností jsou adaptační pobyty jednotlivých tříd, na jejichž organizaci se podílejí i zákonní zástupci žáků. Tyto pobyty mají ve škole dlouholetou tradici, díky čemuž se z nich staly nejen oblíbené součásti vzdělávání pro žáky i rodiče, ale především účinný nástroj rozvoje sociálních dovedností. Během stmelovacích pobytů poznávají žáci své spolužáky a pedagogy v mimoškolním prostředí. S podporou rodičů, kteří se rovněž pobytů účastní, se učí spolupracovat v týmu, lépe komunikovat, vyjadřovat svůj názor i pocity. Vzájemné poznávání a sebepoznání vytváří základ pro dobré vztahy a pozitivní klima třídy. Během mnohaleté realizace těchto pobytů si škola ověřila, že po jejich realizaci dochází v třídních kolektivech k pozitivním změnám ve vzájemných vztazích a způsobu komunikace. Přínos těchto akcí oceňují nejen sami žáci a pedagogové, ale i jejich rodiče. Obsah adaptačních pobytů má škola z hlediska zařazovaných aktivit systematicky promyšlený. Jejich náplň, která je samozřejmě přizpůsobována aktuální situaci v konkrétní třídě, pedagogové sdílejí ve společném školním portfoliu. Pro jednotlivé ročníky 1. stupně jsou adaptační pobyty tematicky zaměřené, např. Školní skřítek, Tajemná škola čar a kouzel, Lichožrouti, Vesmír (viz příloha č. 1, 2, 3, 4). Obsah aktivit je promyšlený z hlediska věkové struktury účastníků i znalostí či dovedností, které rozvíjejí. Žáci 1. ročníku si např. v jedné aktivitě procvičují písmena, která už umí, při čtení večerní pohádky mají v textu obrázky, takže mohou „číst“ spolu s rodiči (viz příloha č. 9). Důležitou součástí adaptačních pobytů jsou úvodní seznamovací aktivity, které mohou mít podobu „ledolamky“ (viz příloha č. 12), při níž žáci zjišťují informace o svých spolužácích a jejich rodičích, nebo podobu komunitního kruhu, v němž se všichni účastníci představují, popř. na základě nějakého vizuálního podnětu (např. karty Dixit) formulují své pocity, očekávání aj. Nedílnou součástí realizovaných aktivit jsou úkoly, které podporují rozvoj představivosti, kreativity a zručnosti, ale také hudebních, výtvarných a pohybových dovedností. Obdobně jako na začátku pobytů se vždy zahajuje seznamovací aktivitou, na závěr je zařazováno společné vyhodnocení. Žáci, pedagogové a rodiče mají možnost sdílet své pocity, vyjádřit názory, podělit se o zážitky (viz příloha č. 5).

Dalším stmelovacím prvkem třídních kolektivů je zavedení třídního maskota, o kterého se žáci v průběhu školního roku postupně starají (každý žák jeden týden) a své zážitky s ním sdílejí se spolužáky. Na podobě třídního maskota se žáci třídy společně s třídním učitelem domluví hned na začátku 1. ročníku, maskot je pak provází celým prvním stupněm. Většinou se jedná o figurku (např. Kosáček, panda Shirokuro), která nějakým způsobem souvisí s tematickou výzdobou třídy, kterou si žáci spolu s rodiči a třídním učitelem vybrali. Žáci vyprávějí v ranních komunitních kruzích spolužákům, co s maskotem zažili, ukazují fotografie. Tímto způsobem se seznamují s odlišnostmi rodin, jejich životním stylem, způsoby trávení volného času, tradicemi a zvyklostmi. Dále žáci píší např. deník maskota (viz příloha č. 6). Pro inspiraci, jak s maskotem pobývat a co zapsat do deníku, mohou žáci od pedagoga dostat metodickou nápovědu (viz příloha č. 7).

Mezi další stmelovací prvky patří např. vedení třídní kroniky, vytvoření kalendáře z fotografií žáků, prázdninová kniha nebo rozlučková kniha pro žáky 5. ročníku před jejich přechodem na 2. stupeň. Třídní učitel vytvoří rozlučkovou knihu z fotografií všech žáků třídy a vzájemných vzkazů spolužáků (viz příloha č. 8). Vzkazy si mohou spolužáci napsat v průběhu třídnických hodin nebo např. v rámci výuky českého jazyka či občanské nauky. Na konci školního roku dostávají žáci prázdninovou knihu, která obsahuje od každého žáka třídy nějaký text vzniklý v průběhu hodin českého jazyka (např. vyprávění, báseň, recept) doplněný o otázky nebo úkoly (např. vypočítat cenu nákupu potravin pro recept). Pro žáky nižších ročníků, kteří ještě nejsou schopni sami vymyslet a napsat souvislejší text, připravují texty do prázdninové knihy jejich starší spolužáci ve školní družině. Prázdninová kniha je milým dárkem, který žáci obdrží v den vysvědčení od třídního učitele.

Tradiční akcí, kterou škola pravidelně zahajuje školní rok, je tzv. „prvotýdenní projekt“. Každý školní rok se v prvním týdnu na určité téma (např. Všichni jsme z jedné planety, 100 let republiky, Zelený ostrov) realizují projektové aktivity, které v klidné atmosféře pomáhají žákům postupně se zadaptovat, seznámit se s novými spolužáky a pedagogy, nastavit si třídní pravidla, zábavným způsobem si zopakovat učivo a pozvolna si zvyknout na školní povinnosti. Výstupy z těchto aktivit vystavují na veřejných místech v prostorách školy, takže se s nimi mohou seznámit nejen ostatní žáci školy, ale i rodiče při návštěvě školy.

Rovněž v průběhu celého školního roku realizuje škola řadu projektů, při kterých si žáci často sami volí z nabídnutých témat a činností (bez omezení zařazení do ročníku či třídy). Díky tomu se učí spolupracovat žáci různého věku, s různými zkušenostmi – rozvíjí se u nich otevřenost, tolerance a respekt vůči jinakosti.

Škola rovněž systematicky získává informace o vztazích ve třídách a postavení jednotlivých žáků v třídním kolektivu. Využívá k tomu pravidelně projektivní techniky spojené s introspekcí, např. Strom s postavami, Moje nebe, Plavba po moři, Naše třída jako indiánský kmen (Hrouzek a kol., 2012; Friedlová a kol., 2012). Pro případ mapování rizikových projevů v určité sociální skupině používá další standardizované sociometrické dotazníky, např. SO-RA-D, B-3 a B-4 (Richard Braun). V případě potřeby zajišťuje intervenci výchovná poradkyně, školní metodička prevence a speciální pedagožka. Pozornost je věnována také začleňování nově příchozích žáků. Informace o jejich zapojení do třídního kolektivu a spokojenosti s průběhem vzdělávání zjišťuje ředitelka školy na konci školního roku osobním pohovorem, popř. na základě písemného vyjádření žáka. Možnost anonymně se vyjádřit k jakémukoli aspektu činnosti školy mají všichni žáci rovněž prostřednictvím schránky důvěry.

Aktivity, které škola uskutečňuje na podporu osobnostního rozvoje žáků, otevřenosti, tolerance a respektu vůči jinakosti, nejsou výjimečné svým zaměřením, ale komplexností a vzájemnou provázaností. Aktivity školy jsou aplikovatelné i v jiných školách, ať už jako samostatné, tak jednotlivě realizovatelné akce, v ideálním případě jako součást celkového systému podpory rozvoje osobnosti žáka a vedení k otevřenosti, toleranci a respektu k ostatním. Důležitým faktorem pro úspěšnou realizaci většiny aktivit, především víkendových pobytů, je ochota rodičů podílet se na jejich organizaci a účastnit se jich. Pedagogové informují rodiče žáků budoucích 1. ročníků o náplni a cílech stmelovacích pobytů již na třídní schůzce, kterou škola organizuje po zápisu k základnímu vzdělávání. Rodiče tak mají možnost přizpůsobit své rodinné aktivity termínu třídní akce, popř. se po dohodě s ostatními domluvit na jiném termínu. Při dobře fungující spolupráci s rodiči se tito mohou podílet nejen na organizačních záležitostech (pomoc s realizací připravených aktivit), ale rovněž na jejich plánování a přípravě. Podmínkou pro úspěšnou realizaci adaptačních pobytů, jichž se budou účastnit všichni žáci třídy, je výběr vhodného objektu, který umožní např. pohyb tělesně či zrakově postižených, nebo poskytne stravování pro bezlepkovou dietu. Případnou překážkou pro úspěšnou realizaci zmiňovaných aktivit může být vyšší počet žáků ve třídě, a tedy nutnost komunikovat s větším počtem rodičů, resp. vycházet vstříc jejich požadavkům. Přestože má škola v tomto ohledu vzhledem k nižšímu počtu žáků ve třídách jistou výhodu, klade na efektivní spolupráci s rodiči velký důraz. Intenzivní spolupráce s rodiči, kteří na podporu školy založili zapsaný spolek, usnadňuje škole organizování školních i mimoškolních akcí (např. večerní tematická cesta školou, společné tvořivé dílničky a charitativní jarmarky), které přispívají k osobnostnímu rozvoji žáků a podporují sounáležitost.

Škola se nachází v Ústeckém kraji, v okresním městě s průmyslovou tradicí. Ve městě je různorodá skladba obyvatelstva (národnost česká, romská, německá, cizinci – především vietnamské a ukrajinské národnosti). Dle informací z Úřadu práce ČR je Chomutov, kde škola sídlí, v žebříčku všech okresů v Ústeckém kraji na 2. pozici v nezaměstnanosti (v listopadu 2020 činila nezaměstnanost 6,0 %).

Sociální složení rodin žáků školy je různorodé. Školu navštěvují žáci z rodin velmi dobře hmotně zabezpečených i z rodin v hmotné nouzi, kterým škola poskytuje podporu snížením či odpuštěním školného. Ve škole se vzdělávají nejen žáci rodičů cizinců, ale i žáci z bilingvních rodin. Podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami činí cca 15 %. Z pohledu těchto žáků má škola velmi dobré podmínky pro jejich vzdělávání, neboť při organizaci vzdělávání v jednotlivých třídách důsledně dodržuje, aby počet žáků ve třídě nepřekročil 19 žáků.

Významnou výhodou při začleňování žáků do třídních kolektivů a adaptaci v prostředí základní školy je předchozí činnost mateřské školy, ze které přichází značná část žáků školy, třebaže mezi uchazeči o přijetí k základnímu vzdělávání jsou rovněž děti z jiných předškolních zařízení, popř. při přestupech do vyšších ročníků také žáci ze základních škol z okolních obcí.

Motto školy „Nechceme děti omezovat, chceme jim vytvořit prostor k tomu, aby si našly svou cestu životem. Cesty života jsou různé… tak jako barvy duhy. Duha je chápána jako symbol jednoty v pestrosti a rozličnosti, proto naše „duhová cesta“ má být dobrodružnou a objevnou cestou za různorodostí, jedinečností, ale zároveň za souladem a pohodou“ se odráží ve všech činnostech a postupech školy. Vychází z přesvědčení, že jen člověk se zdravou sebedůvěrou a sebepojetím může prožít šťastný a plnohodnotný život. Proto rozvíjí žáky všestranně a zároveň podporuje rozvoj individuálního talentu a nadání.

1.     Analýza školních dokumentů: inspekční zpráva, výroční zprávy o činnosti školy, školní vzdělávací program, dokumenty ze školního portfolia sdíleného pedagogy (metodické listy k adaptačním pobytům včetně příloh), ukázky – deník maskota, rozlučková kniha, třídní kalendář, prázdninová kniha, fotodokumentace z adaptačních pobytů, audionahrávka z adaptačního pobytu, dokumenty zpracované specialistkou PIP (e-mailová komunikace rodičů s vedením školy a třídními učiteli – zpětná vazba k adaptačním pobytům a dalším aktivitám, písemné vyjádření pedagogů k adaptačním pobytům), dokumentace výchovné poradkyně a školní metodičky prevence.

2.     Rozhovory s ředitelkou školy (zároveň školní metodičkou prevence) a její zástupkyní (zároveň výchovnou poradkyní a speciální pedagožkou) byly upřesňovány informace o konkrétních aktivitách a jejich přínosu pro osobnostní rozvoj žáků, podporu otevřenosti, tolerance a respektu vůči jinakosti.

3.     Klima školní třídy (dotazník pro žáky) – vzhledem k opakovanému uzavření škol v souvislosti s epidemickou situací nebylo možné realizovat plánované dotazníkové šetření.

 

Systematickými a promyšlenými aktivitami (adaptační pobyty, prvotýdenní projekty, třídní maskoti a jejich deníky, rozlučkové knihy aj.) škola u žáků rozvíjí zejména respekt k druhým, toleranci, pozitivní přijímání odlišností, schopnost týmové spolupráce, dovednost řešit problémy a rozhodovat se, nekonfliktní komunikaci a důvěru ve vlastní schopnosti.

Metodický list – víkendový pobyt na téma "Školní skřítek"
Metodický list – víkendový pobyt na téma "Tajemná škola čar a kouzel"
Metodický list – víkendový pobyt na téma "Vesmír"
Plakát víkendový pobyt na téma "Vesmír"
Evaluace adaptačního pobytu – přepis audionahrávky
Deník třídního maskota „Kosáčka“
Výzva k napsání příspěvku do deníku třídního maskota Shirokura
Rozlučková kniha pro žáky 1. stupně
Obrázková pohádka O neznámém skřítkovi
Zpětná vazba k adaptačním pobytům
Dotazník pro účastníky adaptačních pobytů
Příklady, jakými způsoby vedeme žáky k empatii a prosociálnímu chování
Formulář seznamovací hry - "Vševěd"

Autorky: Mgr. Ivana Reihsová, PhDr. Petra Jandová