Náměty pro plánování a realizaci vlastního hodnocení

Proč provádět vlastní hodnocení

V decentralizovaném vzdělávacím systému s vysokou mírou autonomie škol je nutné, aby řízení kvality bylo realizováno jak na úrovni škol, tak i prostřednictvím externího hodnocení. Toto přesvědčení bylo nejsilněji formulováno v Doporučení Evropského parlamentu a rady Evropy z roku 2001 o evropské spolupráci při hodnocení kvality školního vzdělávání. Toto doporučení v mnoha zemích akcentovalo snahu začlenit vlastní hodnocení školy do svých evaluačních systémů. Podobně tomu bylo i v České republice, kde se vnitřní hodnocení školy objevilo v tzv. Bílé knize (2001) a následně bylo vlastní hodnocení školy uzákoněno školským zákonem v roce 2004.

Na jedné straně jde tedy o nutnost zajištění kvality celého vzdělávacího systému, na straně druhé by mělo jít také o potřebu vedení každé školy. Bez dobře realizovaného vlastního hodnocení totiž není možné dobře řídit školu. Toto přesvědčení je sdíleno napříč managementem různých organizací a firem i mimo oblast školství.

Velkou výhodou vlastního hodnocení je možnost zapojit do samotného procesu hodnocení co nejvíce relevantních partnerů. Nejde tedy jen o získávání podkladů od různých aktérů, ale o jejich přímý vstup do procesu vytváření hodnocení. Tam, kde se vedení škol daří zapojovat pedagogy, ale i další zaměstnance školy, případně zákonné zástupce nebo žáky, je znát mnohem větší dopad na samotné zkvalitňování vzdělávání, neboť odpadá často komunikačně velmi náročná fáze přenesení informace o hodnocení k těm, kteří se budou podílet na odstranění problémů nebo zkvalitňování vzdělávacího procesu. Jinými slovy – je snadnější, když nedostatky ve výsledcích nebo vzdělávání identifikují sami učitelé, než když jim má vedení tuto informaci sdělovat. Na druhou stranu, pro kvalitní pracovní atmosféru ve škole je dobré, když si pedagogové i ostatní zaměstnanci uvědomí dobrou kvalitu své práce bez toho, aniž by jim tuto informaci muselo sdělovat vedení školy.


Jak často realizovat vlastní hodnocení
 
Vlastní hodnocení může být prováděno pravidelně v průběhu školního roku. Při hodnocení jednotlivých kritérií se může zaměřit na vysokou míru detailu např. pravidelným sledováním výuky, výsledků vzdělávání, prostřednictvím rozhovorů s pedagogy apod. Umožňuje vedení školy dobře porozumět fungování procesů, které ovlivňují kvalitu poskytovaného vzdělávání, a zároveň přijímat dílčí opatření tak, aby byly nedostatky odstraněny (např. vhodnějším rozvržením učiva; vhodnějšími způsoby hodnocení apod.), nebo aby byl alespoň eliminován identifikovaný negativní vliv (např. posílením významu třídnických hodin; nabídkou pravidelných setkávání se zákonnými zástupci apod.).
 
Interval hodnocení jednotlivých kritérií si škola může optimálně rozvrhnout tak, aby byla evaluace v daných oblastech efektivní a nebyla formální nebo zatěžující. Doporučené rozmezí je jednou až třikrát ročně. Např. vzdělávací výsledky žáků školy jsou sledovány a vyhodnocovány každoročně, resp. i průběžně během roku (čtvrtletně, pololetně), zjišťování klimatu učitelského sboru by mohlo být prováděno jednou za tři roky nebo i s delším časovým odstupem. Určitě lze doporučit, aby byl ve škole vypracován plán, který by odrážel periodicitu sledovaných priorit a využití různých evaluačních nástrojů. Můžete k tomu využít i Plán vlastního hodnocení v InspIS ŠVP.

Náměty pro plánování

S plánováním a realizací vlastního hodnocení mohou významně pomoci právě nástroje České školní inspekce, které jsou důležitým spojovacím článkem také v rámci procesu propojování vlastního hodnocení školy s hodnocením externím.

Plánování vlastního hodnocení s využitím systému InspIS ŠVP