Kvalitní partnerská spolupráce – základní kámen odborné školy

Profesní partneři

Škola cíleně a oboustranně spolupracuje s profesními partnery, kteří zajišťují rozvoj odborných kompetencí žáků realizací praktické výuky žáků. Škola buduje síť profesních partnerů dlouhodobě. Jedná se o takové, kteří představují skutečnou kvalitu v oblasti poskytování sociálních služeb. Praktická výuka je ve školním vzdělávacím programu koncipována jako průběžná odborná praxe v rozsahu 6 vyučovacích hodin týdně ve 4. ročníku a souvislá odborná praxe v rozsahu 6 týdnů za celou dobu vzdělávání (především však 3. a 4. ročník). Průpravnými vyučovacími předměty jsou např. pečovatelství, sociální péče, sociální politika, základy pedagogiky, psychologie, právo.

Průběžná odborná praxe probíhá v prostředí sociálních, školských nebo zdravotnických zařízení. Výuka je organizována způsobem, aby žáci prošli všechny úseky práce pro zajištění komplexních poznatků a aby současně také měli možnost najít vlastní profesní profilaci. Na pracovištích probíhá odborná praxe pod vedením pověřených zaměstnanců pracovišť. Všechna pracoviště mají s praxí žáků školy mnohaleté zkušenosti. Dochází k jednání  s vedoucími jednotlivých pracovišť, kteří jsou seznámeni s osnovami odborné praxe. Jsou projednána vzájemná očekávání a veškeré podmínky včetně počtu umístěných žáků, rovněž BOZ příslušných pracovišť. V oblasti odměňování pověřených zaměstnanců pracovišť má škola v rámci Dohody o spolupráci projednáno, že žádný z účastníků dohody nebude požadovat na druhé smluvní straně finanční či jiné plnění z činnosti žáků při uskutečňování praxe. Pouze v odůvodněných případech škola uzavírá s pověřeným externím pracovníkem DPP, odměňování pak probíhá dle platných předpisů. Dle počtu žáků ve třídě se na realizaci praxe podílejí také 2–3 učitelky školy. Ředitelka školy schvaluje jednotlivá nová pracoviště pro praktickou výuku a řeší právní náležitosti. Rovněž provádí kontrolní činnost.

Pověření zaměstnanci sociálních partnerů se žáky velmi intenzivně pracují, plánují jim činnosti zvlášť pro každý den, pomáhají jim nalézt vlastní profilaci, vedou žáky k profesionálnímu jednání (např. eliminace přenášení osobních problémů na klienty), současně si vybírají potenciální zaměstnance. Na jednom z pracovišť (Domov svatého Karla Boromejského) je realizován ojedinělý projekt, v němž se naplňuje nový typ spolupráce. Vzniklo zde Oddělení trestu jako součást Vazební věznice v Ruzyni. Jelikož Domov svatého Karla Boromejského současně pečuje o nemocné, vzniká pro odsouzené ženy zcela nová příležitost pracovat jako sanitářky. Pro tuto práci mohou získat osvědčení a novou kvalifikaci uplatnit ve zdravotnických nebo sociálních službách po propuštění z výkonu trestu. Žáci školy přicházejí s osobami ve výkonu trestu do styku, protože tyto pracují na všech odděleních – např. jako pomocné síly v kuchyni, při úklidu nebo hygienické péči. Většinou se jedná o ženy odsouzené za méně závažné delikty. Pro žáky školy i odsouzené je to však oboustranně zajímavá zkušenost (projekt úspěšně funguje).

Hodnocení žáků je prováděno na základě kombinace ústního zkoušení teoretických znalostí (komunikační dovednosti žáka výstižně formulovat myšlenky včetně komunikace s klientem, argumentace, diskuse na dané téma, logické myšlení, schopnost uvádět učivo do souvislostí s jinými vyučovacími předměty) a písemného zkoušení (důraz na správnost a přesnost z hlediska odbornosti, dovednost samostatně zpracovat zadaný úkol, jazyková správnost). Hodnocení praktických dovedností při jejich aplikaci v péči o různé skupiny klientů (schopnost aplikovat teoretické znalosti do praxe, dodržení správného pracovního postupu, zdůvodnění pracovního postupu, dovednost pracovat samostatně i podle metodických instrukcí, dovednost prezentace vlastní práce, organizace práce, dodržení zásad bezpečnosti) provádí pověřený zaměstnanec externího pracoviště na předepsaném formuláři (viz příloha č. 1) vypracovaném školou dle stanovených kritérií (viz příloha č. 2). Hodnocení odborné praxe ve 3. ročníku je součástí některých vyučovacích předmětů, ve 4. ročníku se jedná o samostatný vyučovací předmět.

Souvislá odborná praxe žáků probíhá částečně na školních pracovištích, částečně v místě bydliště žáka (v zařízeních, která si žáci individuálně zvolí a projednají). Po vyjednání podmínek souvislé praxe se zařízením je ze strany školy praxe smluvně zajištěna. Na souvislé odborné praxi žáci pracují samostatně, bez přímého vedení učitele. Kontrola je zajištěna buď telefonicky, nebo návštěvou pracoviště jednotlivými vyučujícími. Na činnost žáků na pracovišti dohlíží určený pověřený pracovník, který se také podílí na hodnocení práce žáků. Popis konkrétních činností žáci dokládají zprávou z praxe (viz příloha č. 3).

Spolupráce s pracovišti praktického vyučování je oboustranně prospěšné i pro další rozšiřující aktivity žáků. Pro partnera je přínosem např. to, že žáci realizují přednáškovou činnost pro dospělé klienty (např. téma zdravá výživa). Pro děti v mateřské škole připravují interaktivní program (např. téma péče o chrup nebo etická výchova). Žáci školy zde naopak nacházejí příležitost pro své budoucí pracovní uplatnění. Na základě výuky a praktického vyučování přehodnocují svůj vztah např. k seniorům nebo handicapovaným.

Na pracovištích sociálních partnerů žáci realizují jednu ze zkoušek profilové části maturitní zkoušky – praktickou zkoušku. Probíhá pouze na dvou pracovištích, a to v Mateřské škole sv. Augustina nebo v Domově svatého Karla Boromejského. Žáci si pracoviště předem vylosují, musí tedy využít komplexnosti praktického vyučování, které probíhalo na různých typech pracovišť. Pro potřeby praktické maturitní zkoušky oba sociální partneři vytvářejí vhodné podmínky (prostorové, materiální, organizační). Po ranním nástupu na pracoviště si žáci losují, o které děti/klienty se budou během zkoušky starat. Následuje půlhodinová příprava a seznámení s dokumentací dětí/klientů. Pak probíhá samotná praktická zkouška (3 hodiny). Následuje ústní část praktické maturitní zkoušky. Žáci si losují jedno z 25 témat souvisejících s problematikou práce s dětmi/se seniory. Žáci také zhodnotí svou práci během maturitní zkoušky (charakteristika dítěte/klienta, zhodnocení způsobu péče o něj) i za celý školní rok. Součástí hodnocení je také vytvořené portfolio z Mateřské školy sv. Augustina (viz příloha č. 4) nebo seminární práce z Domova svatého Karla Boromejského (viz příloha č. 5). Oba dokumenty mají stanovenu jednotnou strukturu obsahu a rozsah (5–7 stran, 5 stran příloh). Struktura portfolia a seminární práce byla vytvořena společně s jednotlivými vyučujícími (vyučující odborné praxe a také vyučující jednotlivých profilových předmětů). Škola vycházela také z dokumentace jednotlivých pracovišť a z toho, že žáci mohli nahlédnout do dokumentace dítěte / dospělého klienta.

Portfolio žáků obsahuje především charakteristiku mateřské školy a jejího vzdělávacího programu, porovnání dvou žáků (věk, zdravotní stav, motorika, sebeobslužné činnosti, reakce, projevy individuality, individuální pokroky, hodnocení vlastní práce v mateřské škole – popis vlastní činnosti s dětmi při řízených činnostech, sled činností; v přílohách vlastní výchovná práce, např. popis, fotodokumentace, výrobky dětí). Seminární práce žáků obsahuje především základní informace o klientovi, jeho pozorování (aktuální fyzický i psychický stav, problémy v sociální oblasti, potřeby klienta, případná onemocnění, dietní opatření, jiné problémy, závěry pro pečovatelskou práci a návrhy řešení problémů; v přílohách výsledky testu soběstačnosti klienta). Dvě třetiny hodnocení tvoří praktická část zkoušky, jednu třetinu pak její ústní obhajoba. Praktické maturitní zkoušky se v souladu s právní normou jako členové maturitní komise účastní také odborníci z praxe (staniční sestra, popř. představená Domova svatého Karla Boromejského; v případě Mateřské školy sv. Augustina učitelky nebo ředitel školy). Škola vyhodnocuje spolupráci se sociálními partnery při zajištění průběhu praktické maturitní zkoušky i úroveň odborných kompetencí žáků (viz příloha č. 6).

Pracoviště sociálních partnerů poskytují škole zpětnou vazbu (přílohy č. 7, 8), podílejí se na hodnocení žáka v rámci odborné praxe, ve spolupráci se školou z nich vyplývají případné návrhy na přijetí opatření a na další zkvalitnění praktického vyučování. Na základě partnerské spolupráce dochází k inovacím školního vzdělávacího programu, dochází k propojování teoretické a praktické výuky s ohledem na potřeby trhu práce, partneři školy zajistí také další vzdělávání pedagogických pracovníků v dané oblasti.

Žáci pravidelně hodnotí průběh své odborné praxe (viz příloha č. 9). Rovněž ze strany školy dochází k pravidelné kontrolní činnosti průběhu odborné praxe žáků (pověřený pedagogický pracovník), v jejímž důsledku jsou průběžně přijímána případná opatření (viz výše).

Škola vyhodnocuje komplexní informace (příloha č. 10) z průběhu odborné praxe také dle informací učitelů odborné praxe (viz přílohy č. 11, 12). Na základě odpovědí a námětů zlepšuje zajištění praktického vyučování, tedy přijímá následná opatření. Informace z praxe škola vyhodnocuje pravidelně už asi 5 let. K vyhodnocení dochází vždy po každé souvislé praxi, ve školním roce 2017/2018 nově také ve čtvrtém ročníku při průběžné praxi po absolvování jednoho bloku, možnost vyjádřit se mají tedy žáci i sociální partneři. Informace jsou vyhodnocovány dle zprávy z praxe, dle připomínek jednotlivých pracovníků sociálních partnerů i samotných žáků a zástupců školy. Nejtěžší je získat reálný pohled, protože žáci jsou někdy velmi kritičtí, přísní k personálu a ne vždy vidí situaci objektivně. Mají-li žáci oprávněné připomínky k průběhu praxe, škola toto řeší se školním pracovištěm. Kritika průběhu praxe založená na relevantní argumentaci je rovněž součástí praktické maturitní zkoušky. K objektivnímu posouzení praxe slouží její koncipování (žák má vyrovnanou možnost pracovat s dospělým člověkem, dětským klientem a rovněž s handicapovaným). Dlouhodobé budování partnerských vztahů založené na totožných hodnotách vede k tomu, že pouze výjimečně škola v dalším školním roce neuskuteční odbornou praxi žáků na daném typu pracoviště.

Zprávy z praxe se postupně upravovaly a modifikovaly. Původní zprávy z praxe byly jednoduché, pouhé zaškrtávání možností. Dnešní podoba je částečně ovlivněna školními pracovišti, částečně se jedná o nutnost zpřesnit hodnocení žáků a nutnost více zapojit odborníky z praxe. Stávající podoba vyhovuje všem zúčastněným, na hodnocení se podílejí žáci, vyučující i pracovníci sociálních partnerů.

Současně vedení školy hodnotí spolupráci se sociálními partnery s ohledem na další spolupráci a pro koncepční práci školy. Škole se daří dlouhodobá spolupráce, nacházejí se také její nové formy. Na změnách v koncepci praktického vyučování se podílí řada faktorů, např. křesťanská orientace školy, tudíž dle požadavků zřizovatele preference církevních zařízení, společenská poptávka po větší možnosti uplatnění v dětských skupinách, zohlednění inkluze, respektování populační křivky (růst počtu seniorů, růst počtu mateřských škol), přibývání dětí s ADHD a s poruchami chování. Škola musí respektovat počet žáků (ve školním roce 2016/2017 celkem 14 žáků 4. ročníku, ve školním roce 2017/2018 však celkem 28 žáků 4. ročníku), tudíž je nutné navázat spolupráci s dalšími sociálními partnery.

Intenzivní spoluprací školy a pracovišť sociálních partnerů dochází k úzkému propojování teoretické a praktické výuky. Škola, a tedy i žáci jsou seznamováni s nejmodernějšími poznatky / inovativními přístupy v oblasti péče o klienty. Odborníci z praxe jsou přizváni k inovacím obsahu učiva školního vzdělávacího programu, uvádí konkrétní návrhy na zapracování inovací do jednotlivých vyučovacích předmětů (sociální péče, pečovatelství, obecná psychologie nebo vývojová psychologie). Škola tak reaguje na reálné potřeby trhu práce. Do výuky byl zařazen např. tzv. psychobiografický model péče prof. Erwina Böhma (viz příloha č. 13). Tento princip péče je jako jediný v České republice používán právě u jednoho ze sociálních partnerů školy. Tento systém vytváří předpoklad, že žáci jsou kvalitně teoreticky vybaveni před vstupem na pracoviště praktického vyučování dle reálných potřeb odborného terénu.

Sociální partneři zajišťují další vzdělávání pedagogických pracovníků v těchto inovativních poznatcích. Dochází tak k prohloubení odborných znalostí a pedagogických dovedností učitelů. Jejich další vzdělávání směřuje k udržení dobré kvality odborného vzdělávání žáků a ke zprostředkovávání funkčních vazeb na odborný terén.

Odborné společnosti

Škola byla několik let členem Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Byla tedy maximálně informována o vzdělávacích akcích této organizace, které využívala. Ve školním roce 2016/2017 však členství ukončila, a to především z finančních důvodů. Škola není přímým poskytovatelem sociálních služeb, proto placení členských příspěvků vyhodnotila jako zbytečnou finanční zátěž. Vzdělávacích akcí se však účastní i nadále. V posledních školních letech se pedagogičtí pracovníci zúčastnili dalšího vzdělávání s touto tematikou: demence v České republice (konference s mezinárodní účastí), bazální stimulace (kongres s mezinárodní účastí), dlouhodobá péče v České republice, práce s klienty terénních a ambulantních služeb, syndrom vyhoření ve zdravotnických a sociálních službách. Současně škola odebírá odborný časopis této společnosti – Sociální služby.

Někteří pedagogičtí pracovníci jsou členy České asociace sester (především její pedagogické sekce). Vzdělávací akce této asociace patří k nejnavštěvovanějším ze strany učitelů odborných předmětů se zaměřením sociálním a zdravotnickým. V posledních školních letech se pedagogičtí pracovníci zúčastnili dalšího vzdělávání mj. s touto tematikou: ošetřování nemocných, paliativní a hospicová péče, výživa ve zdraví a nemoci, Alzheimerova choroba, problematika stomiků (postižení lidé, kteří mají dočasně nebo trvale vyvedený dutý orgán na povrch těla – tenké nebo tlusté střevo, močové cesty), komunikace s handicapovanými, komunitní péče, závislosti nebo etická témata v péči o nemocné.

Vysoké školy

Ve škole v rámci spolupráce s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy bylo připraveno další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti speciální pedagogiky (cílené vzdělávání pro školu, vybraní učitelé, 3 semestry). V důsledku změny ředitele školy bylo další vzdělávání pedagogů upraveno. Učitelé v rámci spolupráce školy s Pedagogickou fakultou nebo Edukačním a informačním centrem Boromeum absolvovali vzdělávání v oblasti odborné (např. problematika rizikového chování dětí a mládeže, integrace dítěte s poruchou autistického spektra) i pedagogické a didaktické (žák s problémovým chováním ve třídě, trénink paměti a efektivní učení, kreativita a její rozvoj – použití mentálních map ve výuce, jak porozumí současné české literatuře cizinci a handicapovaní žáci).

Spolupráce se zřizovatelem s ohledem na kvalitu vzdělávání je přínosná zejména v oblasti metodické a finanční. V metodické oblasti zřizovatel poskytuje výukový materiál pro pedagogické pracovníky i pro žáky. Ve škole působí tři sestry Kongregace jako vyučující (především odborné předměty). Zřizovatel poskytuje finanční prostředky také na pomůcky (specializované a nákladné pomůcky, s nimiž se žáci setkávají na pracovištích v rámci odborné praxe, např. pomocná zařízení lůžka, pomůcky k prevenci dekubitů, pomůcky k aplikaci tepla a chladu, pomůcky pro inkontinentní klienty, hudební nástroje, digitální výukový materiál). Zřizovatel pro žáky a učitele zajišťuje exkurze v duchovní nebo odborné oblasti.