Školní vzdělávací program jako prostředek sdíleného porozumění vzdělávání dětí

Trojtřídní mateřská škola se nachází v městské části, která propojuje jak historickou, tak moderní sídlištní zástavbu, jejíž součástí je zalesněné údolí s několika rybníky. Školní vzdělávací program mateřské školy je vystavěn na myšlence společného vzdělávání. Příklad inspirativní praxe se soustřeďuje na sdílené porozumění školnímu vzdělávacímu programuspolečné úsilí hlavních aktérů vzdělávání (učitelek a rodičů) upravovat školní vzdělávací program v souladu s diagnostickými a evaluačními zjištěními a aktuální situací. Zachycuje několikaletý vývoj školního vzdělávacího programu směřující ke zkvalitňování předškolního vzdělávání ve sledované mateřské škole. Odkrývá schopnost ředitelky mateřské školy podporovat sdílení zkušeností mezi učitelkami, zapojovat rodiče do vzdělávání svých dětí a vytvářet tak týmové prostředí a tzv. učící se organizaci. Přílohy obsahují ukázky hodnoticích formulářů a školního vzdělávacího programu, které by mohly pomoci s porozuměním cyklického procesu plánování a vyhodnocování, tedy souvislosti mezi autoevaluací školy a inovací školního vzdělávacího programu.

PIP se týká kritéria 1.2 Škola má vzdělávací program (ŠVP), který vychází z vize a strategie rozvoje školy a je v souladu s kurikulárními dokumenty (RVP), jeho cíle jsou srozumitelné pro pedagogy i rodiče. V popisu kritéria se stávají klíčovými pojmy „soulad“ a „srozumitelnost“. S pojmem soulad souvisí především skutečnost, že ŠVP odpovídá kritériím tvorby uvedeným v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV, 2018). Současně to také znamená, že cíle, které si v něm mateřská škola klade, jsou odvozeny z dlouhodobější strategie rozvoje školy. Tento fakt vyplývá z inspekční zprávy sledované mateřské školy z roku 2018.

Pro nás se stane klíčovým pojmem srozumitelnost. Zaměříme se na porozumění filozofii a cílům vzdělávání nejen ze strany učitelek mateřské školy, ale i rodičů. Budeme sledovat využití školního vzdělávacího programu v třídních vzdělávacích programech a v práci učitelek. V rámci daného kritéria se soustředíme také na proměny školního vzdělávacího programu z hlediska jeho aktuálnosti.

V následujícím textu se snažíme přiblížit společné sdílení nejen vize a filozofie mateřské školy všemi zainteresovanými účastníky předškolního vzdělávání, ale především proces utváření ŠVP a jeho cyklické proměny v souladu se změnami společnosti i potřebami samotné mateřské školy a lidí v ní. 

Sledované kritérium jsme konkretizovali následujícími indikátory:

  • vznik školního vzdělávacího programu;
  • využití školního vzdělávacího programu při plánování a realizaci předškolního vzdělávání ve třídě;
  • rodiče rozumí filozofii mateřské školy a spolupodílí se na její realizaci;
  • učitelky společně s ředitelkou vyhodnocují naplňování školního vzdělávacího programu;
  • ředitelka mateřské školy pravidelně aktualizuje školní vzdělávací program v souladu se zjištěními vyplývajícími z autoevaluace mateřské školy.

Ze zprávy České školní inspekce vyplývá, že „vzdělávání dětí probíhá podle platného Školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání s mottem ‚Tvořivá školička, tvoříme společně‘, který je plně v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání“ . Podle ČŠI se mateřské škole daří velmi dobře realizovat záměry a vize stanovené v ŠVP, a to zejména díky smysluplně nastavenému řízení s jednoznačně stanovenými pravidly pro zajištění kvality vzdělávání. Pro naplňování záměrů uvedených v ŠVP považuje ČŠI za příkladnou aktivní spolupráci mateřské školy s rodiči. Následující text je strukturován podle výše uvedených indikátorů.

Pedagogický sbor mateřské školy tvoří ředitelka, která na této pozici působí 28 let. Dvě učitelky pracují ve sledované mateřské škole déle než deset let a tři učitelky působí v mateřské škole třetím rokem. Žádná z učitelek nebyla při vzniku školního vzdělávacího programu.

Ke vzniku filozofie a celého ŠVP se vyjádřila ředitelka, která vzpomínala na proces jeho tvorby: První koncepci školy jsme tvořili již v roce 1992. Chtěli jsme školu, kam budou zaměstnanci chodit rádi a kde děti i rodiče budou spokojení. Vždy jsme se věnovali tématům, co děti potřebují a jak efektivně připravovat předškoláky do ZŠ. První školní vzdělávací program jsme tvořili společně. Učitelky zpracovávaly podklady zejména k oblasti podmínek a obsahu vzdělávání. Společně jsme vymýšlely názvy integrovaných bloků, charakteristiku a přiřazovaly vzdělávací cíle z RVP. Jmenoval se Školka plná zábavy a obsah v podstatě tematicky vycházel z respektování ročních období. První ŠVP byl projednán na pedagogické radě 25. srpna 2004 a byl platný od 1. září 2004.

Ředitelka oceňovala, že měla štěstí na inspirativní lidi kolem sebe. Jako zdroje uvedla např. setkávání s prof. Z. Matějčkem, který jí pomohl s porozuměním důležitosti vytvářet sociálně bezpečné prostředí prostřednictvím uspokojování základních potřeb dítěte. Na jednáních Asociace předškolní výchovy (APV) se seznámila s doc. E. Opravilovou, která ovlivnila preference osobnostně orientovaného modelu vzdělávání. Jako nejvíce inspirující setkání pro ni byla konference Informatorium školy mateřské v Novém Jičíně v roce 2000, kde se seznámila s připravovaným RVP PV, respektive s jeho autorkami (Smolíková, Kupcová). Uvádí, že každá nová aktualizace RVP PV byla výzvou nejen k aktualizaci ŠVP, ale zejména k zpřesnění pojmů v něm tak, aby byl srozumitelný.

Podobu ŠVP ovlivnilo také seznámení s programem Podpora zdraví v mateřské škole: …byl to pro nás krok k rozvoji školy v oblasti komunikace, respektování a prožitkovému učení, ale byl to i program Začít spolu, který nás inspiroval v oblasti nabídky aktivního učení pro děti, vedení dětí k samostatnosti a odpovědnosti.

Jako zlomový označila ředitelka rok 2010, ve kterém se mateřská škola zapojila do tříletého projektu Informatorium školy mateřské (KVIC Nový Jičín), jehož cílem bylo zvýšit schopnosti a dovednosti pedagogických pracovníků MŠ, které vedou ke zlepšení práce s individualitou dítěte. Součástí projektu byly i vzájemné stáže a návštěvy, síťování škol zaměřené na kolegiální podporu. V té době se stala mateřská škola fakultní školou Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. O ŠVP se ředitelka vyjádřila, že je pro ni základním nástrojem pedagogického řízení školy.

Od doby vzniku ŠVP se pedagogický kolektiv několikrát obměnil. Část učitelek odešla po konkurzních řízeních do funkce ředitelky MŠ na jiné MŠ, část na mateřskou dovolenou nebo se odstěhovala. Z individuálních rozhovorů s učitelkami vyplývá jakási hrdost na filozofii mateřské školy, jakou je společný růst, přestože ani jedna ze současných učitelek nebyla při zrodu původního školního vzdělávacího programu z roku 2004. Např. Jana se vyjádřila takto: Určitě je pro mě důležitá filozofie naší školy, máme vizi společný růst. A to se týká všech zaměstnanců. Ať je to paní kuchařka, paní uklízečka, učitelka či asistentka, všichni pracujeme na tom, aby tým rostl. Každý má nějaký potenciál. Každý na sobě pracuje, což vede k větší zodpovědnosti vůči sobě. Líbí se mi naše vize.

Dana vysvětlovala, jak se se ŠVP seznámila: Seznamovaly jsme se se školním vzdělávacím programem společně, protože jsme nastupovaly tři nové kolegyně. Paní ředitelka si nás vzala na poradu, tam jsme si z něj četly úryvky, seznamovaly jsme se, dovysvětlovaly jsme si principy a filozofii celého školního vzdělávacího programu. Samozřejmě jsme ho každá dostala, abychom si ho i doma mohly v klidu pročíst. I s kolegyní ve třídě jsme to mohly konzultovat, pokud nám nebylo něco jasného.

Kromě toho, že učitelky dokážou velmi dobře vysvětlit filozofii mateřské školy, shodně se vyjadřují také o využití ŠVP k plánování třídních vzdělávacích programů, respektive krátkodobých tematických plánů. Plánování třídních integrovaných bloků s postupem času zkvalitňujeme, např. tvorbou plánovacích myšlenkových map a reflektivních map společně s dětmi, zabýváme se tématy, jak více přiblížit rodičům aktivity dětí, co se děti učily, měly možnost prožít, jak více zapojit rodiče do realizace TIB… Jana vzpomínala, že v průběhu jejího působení v MŠ se plánování měnilo v závislosti na výzkumech předškolního vzdělávání, ale i zkušenostech učitelek. Za nejefektivnější považovala společné plánování, které s kolegyněmi realizovaly po nástupu tří nových učitelek (pozn. v roce 2017/2018). K této zkušenosti se vyjádřila v rozhovoru i Dana: Plánování pro nás nebylo jednoduché, ze začátku to bylo nejnáročnější naučit se plánovat podle ŠVP. Ze začátku jsme to dělaly tak, že vždycky jedna napsala plán pro všechny a postupně jsme ho připomínkovaly, pak ho ta dotyčná předělala a nakonec jsme podle něj pracovaly celá školka. Nyní už plánujeme každá třída samostatně.

K dobrému porozumění ŠVP, ale i k jeho pravidelnému využívání při plánování vzdělávací práce, její realizaci a hodnocení přispívají pedagogické rady, na kterých učitelky sdílí svoje zkušenosti, a to nejen mezi sebou, ale i z návštěv jiných mateřských škol (příloha č. 1 a č. 2).

 

Vzhledem k filozofii mateřské školy, kterou je společný růst, je snahou mateřské školy vzdělávat také rodiče. Ředitelka mateřské školy připravila pro rodiče semináře s tématy čtenářská pregramotnost (Mgr. Veronika Najvarová, Ph.D., 2020), nadané děti (doc. RNDr. Eva Trnová, Ph.D., 2020), jak připravit dítě do ZŠ, aby mělo radost z učení (Mgr. Ivana Jelínková, 2020), jak podporovat rozvoj řeči dítěte (PhDr. Zuzana Širmerová, 2019), jak mluvit s dětmi, aby nám rozuměly (Bc. Petra Škrdlíková, 2019), vyjadřování emocí a řešení konfliktních situací (Bc. Petra Škrdlíková, 2019).

Ředitelka seznamuje rodiče se školním vzdělávacím programem na schůzce s novými rodiči vždy v červnu, před nástupem jejich dětí do mateřské školy. Pro rodiče má zpracované video „Den v MŠ SLUNÍČKO“, které přináší průřez aktivitami dětí, tedy co se děje od příchodu dítěte přes pobyt venku, oběd, odpočinek až po rozcházení dětí. Ředitelka má zpracované také tzv. grafické mapy organizace dne, ve kterých se rodiče dovídají nejen to, co děti v kterou dobu dělají, ale také proč, a jak souvisí vzdělávací nabídka se vzdělávacími záměry. Na této schůzce jsou rodiče seznámeni se školním vzdělávacím programem – jeho významem, cíli, principy, obsahem a jeho účelem, tedy k čemu ho mateřská škola potřebuje. V rozhovoru ředitelka uvedla, že této schůzky se účastní všichni zaměstnanci (učitelky, vedoucí ŠJ i provozní), aby i oni slyšeli, co je rodičům sdělováno.

Učitelky pak v září na třídní schůzce s rodiči ze své třídy opět připomínají hlavní body školního vzdělávacího programu tak, aby se příliš s ředitelčinými informacemi nedublovaly. Kromě toho také rodiče upozorňují, že ŠVP mají možnost si celý přečíst na webových stránkách mateřské školy či v šatně dětí jejich třídy. Učitelky pak seznamují rodiče s třídním plánováním ve vztahu ke vzdělávacímu obsahu ŠVP a hodnocení dětí, zvou je na konzultační hodiny a nabízí jim spolupráci a spoluúčast na vzdělávacím programu třídy a školy.

V šatnách jsou pro rodiče k dispozici také tematické plány, jak vyplynulo z rozhovorů s učitelkami i rodiči. Anketa pro rodiče (příloha č. 7) naznačila, že rodiče jsou se ŠVP seznamováni na začátku roku na třídních schůzkách učitelkami, část rodičů uváděla také webové stránky jako zdroj informací o ŠVP. Zajímavé bylo zjištění, že většina odpovídajících rodičů vnímá jako hlavní filozofii vzdělávání dětí v mateřské škole všestranný rozvoj, jen tři rodiče označili jako hlavní filozofii společný růst a čtyři rodiče vybrali jako hlavní filozofii název školního vzdělávacího programu „Tvořivá školička“.

Z ankety také vyplynulo, že rodiče, kteří odpovídali, znají téma, kterému se v mateřské škole aktuálně věnují, neboť je vyvěšeno nejen v šatně, ale také na webových stránkách mateřské školy, a uváděli konkrétní příklady posledního tématu (hygiena, zdraví, koronavirus). Čtyři rodiče uvedli, že jim informace o probíraném tématu chodí e-mailem. Polovina z nich se vyjádřila v tom smyslu, že mají možnost ovlivňovat vzdělávání v mateřské škole, respektive že jsou k tomu vyzýváni a mateřská škola je otevřená návrhům.

Dana v rozhovoru uvedla, že občas rodiče nabídnou díky informaci o tématu vyvěšeném v šatně svoji pomoc. Jako konkrétní příklad uvedla maminku, která v rámci tématu „Doprava“ nabídla možnost prohlédnout si tramvaj, vyzkoušet si např. zavřít a otevřít dveře … Jedna z maminek při rozhovoru řekla, že jí zveřejněné téma umožňuje doma na něj navazovat. Jako příklad uvedla téma „Lidské tělo“, kdy s dcerou mluvila o mozku a lidské kostře.

Anketa přinesla také informace o konzultačních hodinách, o nichž se polovina rodičů vyjádřila jako o zdroji informací o pokrocích svých dětí. Z konkrétních příkladů lze usuzovat, že šlo o informace na základě diagnostické činnosti učitelek, např.: ovládá čísla, hraje si s jinými dětmi, sociální dovednosti, více samostatný, zdokonalení řeči, stříhání, vedení čáry, grafomotorika, paměť, pokroky ve všech oblastech, držení tužky, zapojení do her, komplexní informace, připravenost na ZŠ…

Samotné učitelky mluvily o konzultačních hodinách jako o zdroji informací o dítěti, ale i společném plánování s rodiči: Obě kolegyně jsme účastny konzultačních hodin, které probíhají od začátku školního roku. Pohled rodiče i pohled náš se spojuje. Společně vytváříme plán vzdělávání. A pracujeme i s portfoliem na konzultačních hodinách. Může být přítomno i dítě, což se nám stalo několikrát, že si portfolio samo prezentovalo. To bylo moc pěkné a my jsme vlastně úplně v úžasu sledovaly, jak děti dokážou samy vyzdvihnout svoje pozitiva. Jak jsou hrdé v té chvíli na to, co udělaly, ten produkt, který mamince mohou předvést. Takže myslím, že to je dobrá zkušenost, že na tom budeme dále pracovat.

Z rozhovorů i analýzy dokumentů školy (školní vzdělávací program, evaluační zprávy mateřské školy, hodnocení třídy) vyplynulo, že v mateřské škole věnují velký prostor evaluačním/hodnoticím procesům. Pro hodnocení podmínek, procesů i výsledků využívá mateřská škola poměrně velké množství evaluačních nástrojů, ať již vlastních, či převzatých.

Pro lepší porozumění evaluačnímu systému jsme připravili přehlednou tabulku s nástroji (viz tabulka), které v mateřské škole používají. Využití nástrojů má bezprostřední vliv na aktualizaci školního vzdělávacího programu, jak si ukážeme v následující kapitole.

Tabulka č. 1            Evaluační nástroje využívané v MŠ SLUNÍČKO

Podmínky  
D 2.1 Věcné podmínky mateřské školy
D 2.2 Spoluúčast rodičů
D 2.3 Řízení MŠ
Dotazníky jsou využívány jednou za 3 roky a slouží jako podklad k vytvoření zprávy o vlastním hodnocení školy.
F 2.1.1 Realizace zásady „pohoda prostředí“ (příloha č. 8) Oba formuláře využívají učitelky pro průběžné hodnocení a opírají se o ně v pololetním hodnocení třídy ve formuláři F 3.4.2.
F 2.1.2 Organizační formy (příloha č. 9)
Procesy  
D 3 Vzdělávací proces Dotazník je využíván jednou za 3 roky a slouží jako podklad k vytvoření zprávy o vlastním hodnocení školy.
F 3.1 Spirála – vyhodnocení TIB (příloha č.  10) Formuláře učitelky využívají při hodnocení třídního integrovaného bloku, tzn. po ukončení plánovaného tématu.
F 3.1.1 Indikátory individualizace (příloha č. 11)
F 3.1.2 Indikátory procesů (příloha č. 12)
F 3.4.1 Indikátory volné hry (příloha č. 13) Formulář, který využívají učitelky pro průběžné hodnocení a opírají se o něj v pololetním hodnocení třídy ve formuláři F 3.4.2 i v hodnocení TIB.
F 3.4.2 Hodnocení práce třídy Souhrnný formulář, který učitelky využívají při pololetním hodnocení třídy.
Výsledky  
F 3.2 Vyhodnocení TVP – celku (příloha č. 14) Formulář, který učitelky využívají průběžně a na jeho základě vyplňují odpovídající část pololetního hodnocení ve formuláři F 3.4.2.
F 3.3 Podpora samostatnosti dítěte (příloha č. 15) Formulář, který učitelky využívají průběžně a na jeho základě vyplňují odpovídající část pololetního hodnocení ve formuláři F 3.4.2.

Poznámka:

„F“ jsou formuláře s kritérii/indikátory, které vedou učitelky k tomu, nad čím se zamýšlet, co je v MŠ žádoucí apod. Mají učitelce pomoci uvědomit si, zda to, co dělá, je v souladu s koncepcí a filozofií ŠVP.
„D“ jsou dotazníky k autoevaluaci MŠ, které vytvořil Výzkumný ústav pedagogický (VUP 2008).

Přestože jde o poměrně velké množství dokumentů, učitelky se o jejich efektivitě vyjadřují v tom smyslu, že jich je hodně, ale prostě to tak beru, že to tak je, takže to vyplním. Přináší mi to určitě to, že si sesumíruji, co se děti naučily, co nového jsem jim předala, co jim to přineslo… V tomhle vidím ten nejhlavnější význam, že je to pro děti, že si uvědomím, co nového se naučily a na čem je třeba zapracovat.  Třeba když píšu pololetní hodnocení třídy, tak je tam taky spousta dotazníků: F1, F3, F4. Já se v tom kolikrát ztrácím, ale ve výsledku se nad tím zamyslím, co ještě děti potřebují, co vidím jako jejich nedostatek, a vím, jak dál postupovat (Dana). Na konkrétních příkladech pak Dana uváděla, co si při posledním hodnocení třídy (pololetní hodnocení třídy 2019/2020) kladla za cíle pro zlepšení. Když vidím, že jsme se málo zaměřovaly na logopedii, uvedu to jako negativa. Do návrhu na opatření dám, aby byl častěji realizován logopedický kroužek. Nebo jsem si tam napsala, že budu častěji zařazovat logopedické chvilky. Podobně řešení konfliktů: často se stává, že děti neumí řešit konflikty, nedodržují pravidlo 3P, nedomlouvají se s kamarádem, hned jdou žalovat. Dala jsem si do návrhu opatření, že bychom  měly zpočátku navrhovat řešení, jak by mohly konflikt řešit, potom už se je snažit vést k samostatnosti, aby je zkoušely řešit samy.

Při analýze hodnoticích zpráv jednotlivých tříd vyplynulo, že se opírají o všechny uvedené formuláře, ale i RVP PV. Ten využívají pro hodnocení školního vzdělávacího programu a hodnocení práce učitele. Hodnocení třídního vzdělávacího programu obsahuje hodnocení oblastí vzdělávání: podmínky, procesy a výsledky a hodnocení školního vzdělávacího programu.

Přestože zjištění jednotlivých tříd nejsou totožná, můžeme z nich vyčíst velmi podobné nahlížení na ŠVP: Sjednocuje podstatné, poskytuje dostatek prostoru pro učitele, pro vlastní tvořivost a individualizaci (třída Hvězdičky); dává prostor pro tvořivost a individualizaci (třída Sluníčka); náš ŠVP má jasně promyšlený systém evaluace (třída Hvězdičky); plní požadavky na promyšlenost, integrovanost, systém vnitřní evaluace (třída Sluníčka); je zpracován jasně, přehledně a je připraven pro spolupráci s vnějšími partnery (třída Hvězdičky). U jedné ze tříd se objevuje několikrát za sebou stále stejné hodnocení ŠVP, což nastoluje otázku, zda se hodnocení ŠVP nestává formálním, když je každý rok hodnocen stejný ŠVP s platností na tři roky.

Také v hodnocení všech tří oblastí jsou některá zjištění a návrhy opatření napříč všemi třemi třídami shodná, např. podporovat děti v samostatném řešení konfliktů, některá se objevují jen v jedné nebo dvou třídách (pracovat na širším využití práce s „pokusy“, podporovat mladší děti, aby hledaly pomoc u starších, apod.).

Ve formulacích (a použitých pojmech) indikátorů je patrné, že odráží filozofii, hlavní myšlenky a cíle školního vzdělávacího programu. Můžeme je najít např. v indikátorech formulářů F 3.1.1, F 3.3:

 
  • Připravila jsem pestrou vzdělávací nabídku – do více než dvou dílniček?
  • Realizuji pravidelně „plánovací kroužek“ k tématu (asociace dětí, jejich znalosti)?
  • Realizuji denně hodnoticí kroužky (o pocitech dětí z prožitých aktivit, o tom, co se jim podařilo, co dokázaly)?
  • Umím rozpoznat míru podpory, kterou dítě právě potřebuje?
  • Připravuji dostatečné množství aktivit, které mohou děti realizovat samostatně, bez pomoci?
  • Kladu dětem otevřené otázky (podpora myšlení a tvořivosti)?
Ve formulářích nacházíme rozepsané znaky prožitkového učení a efektivní komunikace (F 3.1.2), podrobně jsou zpracovány také indikátory pro plánování a hodnocení třídního vzdělávacího programu (F 3.1), např.:
 
  • TVP obsahuje grafickou návaznost na ŠVP – myšlenkovou mapu.
  • Téma třídního bloku je voleno dle zájmu dětí.
  • Každé téma třídního bloku obsahuje konkrétní výstupy – co se má dítě naučit.
Zprávy z vlastního hodnocení školy (2009, 2012 a 2017) se opíraly o zjištění plynoucí z hodnoticích zpráv jednotlivých tříd a také „návrhů na opatření“, která jsou jejich součástí. Stejně jako hodnocení na úrovni třídní, dotýká se i hodnocení školní úrovně všech tří oblastí autoevaluace školy – podmínek, procesů i výsledků (Syslová, 2012).

Ze zpráv z vlastního hodnocení MŠ i hodnoticích zpráv tříd vyplynulo, že se některé problémy objevují opakovaně již několik roků. Jde např. o problémy v řešení konfliktů dětí. Tento fakt si uvědomila i ředitelka při posledním pololetním hodnocení, které proběhlo na pedagogické radě ze dne 4. února 2020 (příloha č. 2). Při rozhovoru uvedla, že řešení problémů je neustále se opakující problém, který bude potřeba řešit efektivněji přijetím konkrétních opatření.

Hodnocení ve sledované mateřské škole totiž neprobíhá pouze písemně, ale písemné zprávy slouží současně jako podklad pro širší diskuzi na pedagogických radách. Ty se stávají nástrojem pro sdílení zkušeností s naplňováním školního vzdělávacího programu ve třídách a současně s hodnocením této reality. Ze záznamu pedagogické rady (příloha č. 2) je v bodu č. 11 avizována pro další pedagogickou radu práce s videonahrávkou. Ta byla na další ped. radě prezentována a učitelka k ní měla připravený také metodický popis (příloha č. 3). „Využití metody videotréninku interakcí pro oceňování a podporu užitečných strategií“ najdeme v ŠVP (2017, s. 6) této mateřské školy jako jeden ze záměrů formulovaných v psychosociální podmínce (příloha č. 4). Záměry ŠVP jsou tedy realizovány nejen prostřednictvím třídních vzdělávacích programů a kontrolovány evaluačními činnostmi ředitelky i učitelek, ale také prostřednictvím pedagogických rad a dalších řídících aktivit ředitelky mateřské školy.

Mateřská škola má v současné době již pátou verzi školního vzdělávacího programu (2004, 2006, 2010, 2013, 2017). Na úvodní stránce nové verze je vždy formulováno, kterou z předchozích verzí tato aktuální nahrazuje. V posledním ŠVP se tedy objevuje věta: „Školní vzdělávací program byl po předchozích projednáních schválen na pedagogické radě dne 1. 9. 2017 a plně nahrazuje ŠVP č.j. 20/2013 ze dne 12. 8. 2013.“

Aktualizaci každého ŠVP vždy předchází autoevaluace čili vlastní hodnocení mateřské školy. Z tohoto cyklického, zpravidla tříletého systému pořizuje ředitelka MŠ písemnou zprávu. Jde o „shrnující“ zjištění, která vycházejí především z dotazníků (viz tabulka č. 1), hodnoticích zpráv jednotlivých tříd za toto období, hospitačních záznamů ředitelky, sebehodnocení učitelek, zejména jejich Plánu osobního pedagogického rozvoje, atd. Jde o poměrně náročnou analyticko-syntetickou činnost ředitelky, neboť toto shrnutí se stává podkladem pro aktualizaci/inovaci ŠVP a tvorbu vnitřních předpisů MŠ, které tvoří neveřejné přílohy ŠVP (např. Pravidla pro spolupráci s asistenty).

Z vlastního hodnocení školy (VHŠ) z roku 2009 vyplynula jak zlepšení, tak oblasti, které bude nutné zkvalitňovat. K pozitivním zjištěním patřilo zejména systematické vzdělávání učitelek, a to jak v individuální formě, tak týmové. Učitelky, včetně ředitelky, důsledně sledují přenášení informací z dalšího vzdělávání do praxe mateřské školy. Pro tyto účely využívají v mateřské škole formulář Evaluační dotazník – vzdělávací akce (příloha č. 5). Dalším pozitivem je vedení vlastních profesních portfolií a sledování profesního rozvoje, včetně formulování cílů profesního rozvoje ve formuláři Plán osobního pedagogického rozvoje (POPR) (příloha č. 6). Plán je dodnes využíván a je tvořený na základě hodnocení učitele, reflexe Rámce profesních kvalit učitele MŠ, kompetencí učitele pro rozvoj gramotností a vlastního dokladového portfolia, Plánu rozvoje školy v oblasti gramotností, v návaznosti na ŠVP PV a vizi školy.

Tato pozitivní zjištění se objevují ve školním vzdělávacím programu v popisu jednotlivých podmínek. Přináší konkrétní charakteristiky toho, co se v mateřské škole opravdu děje. Konkrétní formulace činí školní vzdělávací program plastickým a „šitým“ skutečně na míru. Mateřská škola tak opouští obecné formulace přepisované z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Školní vzdělávací program se opírá o reálná zjištění podepřená evaluační činností mateřské školy.

Vlastní hodnocení školy (2009) si klade za cíl zlepšit se v „konkrétním zohlednění zvláštností a tradic Líšně“ a také v uspořádání integrovaných bloků tak, aby lépe navazovaly na hlavní cíle mateřské školy. Třetí verze školního vzdělávacího programu (2010) má tedy nově uspořádané integrované bloky s odklonem od lineárního pojetí ročních období k tzv. flexibilnímu uspořádání témat (Krejčová, Kargerová & Syslová, 2015, s. 109). Toto uspořádání integrovaných bloků využívá mateřská škola doposud (ŠVP, 2017).

Ve zprávě VHŠ (2009) se objevují další rezervy, jako např. v oblasti podpory sebehodnocení dětí, potřeba vytvořit „kabinet pomůcek“, dovybavit šatny zrcadly pro podporu sebepojetí dětí, podporovat pohybové a ekologické aktivity dětí, individualizovat vzdělávací nabídku atd. Všechny tyto nedostatky se následně objevují v ŠVP (2010) jako „další záměry na cestě ke kvalitě“, které má mateřská škola formulované v každé ze sedmi podmínek vzdělávání.

Systematický rozvoj školy graduje v dalších školních vzdělávacích programech z let 2013 a 2017. Tuto gradaci můžeme sledovat také ve zprávách z vlastního hodnocení školy. Zpráva VHŠ z roku 2012 informuje o tom, že je potřeba zvýšit „efektivitu vzdělávání využíváním popisného jazyka a kladením otevřených otázek“. O tři roky dříve je zmíněna ještě poměrně obecná formulace „zvýšit využívání efektivní komunikace“ a o tři roky později je již tato obecná fráze specifikována. Dokonce je pro její realizaci a sledování efektů zmíněno využívání „videotréninku interakcí“. O pravidelném využívání této velmi efektivní metody i v dalších letech jsme se zmiňovali v předešlé kapitole. Další posuny můžeme vnímat např. v záměru „efektivně využívat kabinet pomůcek“. Před třemi lety si MŠ kladla za cíl takový kabinet zřídit a o tři roky později si vyhodnocuje splnění tohoto cíle, ale současně posun v efektivním využívání tohoto nově zřízeného kabinetu.

Ve školních vzdělávacích programech můžeme vidět, že to, co bylo v plánu v roce 2010 (např. opravit a vybavit školní zahradu a podporovat ekologické aktivity), se v aktualizované verzi z roku 2013 dostává do již hotové podoby a prezentace kvality materiálních podmínek: „Školní zahrada je funkčně členěná dle projektu Pohádková zahrada a umožňuje různé druhy aktivit. Nová zahradní pergola, zřízení a vybavení zahradní učebny vytváří prostor pro rozvíjení environmentálních aktivit“ (ŠVP, 2013, s. 4).

Dalšími záměry vyplývajícími ze zprávy VHŠ (2012) bylo posílit vzájemné hodnocení vzájemnými hospitacemi a poskytováním pozitivní zpětné vazby a oceňováním. Ty učitelkám umožňují sdílet svoje zkušenosti a lépe rozumět formulacím školního vzdělávacího programu a společnými silami jej uvádět do života. Sdílení zkušeností je podporováno také na pedagogických radách (viz výše).

Obdobné posuny jako v ŠVP z let 2010 a 2013 můžeme zachytit v ŠVP z roku 2017. To, co si MŠ kladla za cíl v ŠVP z roku 2013, se v následujícím ŠVP (2017) objevuje již jako realizované, např.: „Klíček je učebna pro individuální a skupinovou práci s dětmi s interaktivní tabulí, prostor pro logopedickou prevenci a cílenou intervenci.“ Další naplnění cílů z let předešlých je např. v tom, že v „šatnách dětí jsou velká zrcadla – podpora sebeuvědomění“.

Poměrně velkou změnou v posledním ŠVP (2017) je zapracování požadavků směřujících k „podpoře a rozvíjení pregramotností v naší mateřské škole“. Změny se promítají v úpravě podmínek, v podpoře dalšího vzdělávání pedagogů v této oblasti, ale i v samotných principech a cílech vzdělávání v mateřské škole. Zasahují tedy velmi podstatně celou podobu i filozofii školního vzdělávacího programu.

K efektivní realizaci cílů školního vzdělávacího programu pomáhají tzv. roční plány, které konkretizují způsob realizace plánované změny či úpravy, zodpovědnost za změnu či úpravu a konkrétní termín jejího uskutečnění. Hlavní část tvoří Plán pedagogického rozvoje školy. Ten poslední je zaměřený na rozvoj pregramotností. Ředitelka je v něm označena jako hlavní koordinátor, čtyři učitelky jsou jmenovány garanty jednotlivých pregramotností a jedna je jmenována mentorem a tzv. provázejícím učitelem.(Jde o označení učitelů, kteří zodpovídají za praxe pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.) Z tohoto dokumentu je patrný důraz na sdílení zkušeností: Evaluační dotazníky ze vzdělávacích akcí v portfoliu učitele průběžně doplňovat o reflexi aktuálně využitých metod a vlivu na vzdělávací procesy a výsledky dětí. Na poradách informovat o tom, co se osvědčilo, přínos pro děti a jejich učení, prezentovat. Uvádí se v něm také pravidelné termíny pro setkávání: Setkávání týmu se realizuje každé první úterý v měsíci, ve vedení setkání učící se komunity se pravidelně střídají školní koordinátor gramotností (ředitelka) s garanty jednotlivých gramotností v naší MŠ.

Roční plán obsahuje také termíny pedagogických rad včetně jejich obsahu, plán kontrolní a hospitační činnosti ředitelky a plán akcí školy. Součástí bývá plán spolupráce s rodiči (třídní schůzky, konzultační hodiny, přednášky atd.), se základní školou či pedagogicko‑psychologickou poradnou.

Jedním ze specifik uvedeného příkladu inspirativní praxe je systematická evaluační činnost mateřské školy daná osobností ředitelky MŠ. Jde o velmi činorodou a cílevědomou osobu, která pracuje systematicky a s velkým nasazením. Sama se pravidelně vzdělává, angažuje se v odborných organizacích a zapojuje se do řady projektů, z nichž vždy využívá poznatky ke zkvalitnění vlastní práce, ale i celého chodu organizace, kterou řídí.

Vysoká erudice ředitelky a její výborné řídící schopnosti podporují profesní rozvoj učitelek ve smyslu porozumění požadavkům Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a jeho naplnění v konkrétních cílech a procesech k jeho dosažení prostřednictvím školního vzdělávacího programu. Realitu těchto požadavků zprostředkovanou třídními vzdělávacími programy zajišťují učitelky díky sdílení, společnému plánování, diagnostikování potřeb a schopností dětí, ale také díky diagnostice vlastních potřeb a profesních dovedností a zapojováním rodičů.

Pozitivem, které umožňuje aktualizovat školní vzdělávací program tak, aby odpovídal potřebám společnosti, zaměstnanců, ale i dětí, je evaluační systém mateřské školy. Toto pozitivum se ale stává současně rizikem. Jde o poměrně složitý systém a pro vnějšího hodnotitele je náročný na porozumění. Přestože přináší řadu informací o kvalitě vzdělávání v mateřské škole, které pomáhají s porozuměním současným přístupům, a odkrývá slabá místa vzdělávání v mateřské škole, svojí náročností a širokým zaměřením může způsobit poněkud roztříštěný pohled na celkovou kvalitu vzdělávání v mateřské škole. Na druhé straně pomáhá učitelkám lépe pochopit obecné pojmy, jakými jsou individualizace, kompetence, facilitace, zapojování rodiny do vzdělávání apod. Nemusí to však být pouze evaluační systém, ale také zapojení mateřské školy do řady projektů a dalšího vzdělávání. Hlavně pak důsledná implementace nabytých znalostí a dovedností do třídního vzdělávání.

Pro aplikaci inspirativní praxe do jiných mateřských škol je důležité uvědomit si výše zmíněné specifikum, kterým je erudovaná a angažovaná ředitelka podporující profesní růst svých zaměstnanců a vzájemné sdílení zkušeností učitelek. Samotné evaluační formuláře učitelkám nepomohou porozumět požadavkům individualizovaného předškolního vzdělávání, zejména pokud jsou využívány jen pro písemné zaznamenávání a není s nimi dále pracováno.

To, co lze aplikovat v dalších mateřských školách, je formulování vlastních kritérií a indikátorů v evaluačním systému, které by pomohly s vyhodnocením silných a slabých stránek školního vzdělávacího programu, respektive jeho realizace v třídních vzdělávacích programech. Tato zjištění by pak mohla pomoci při přípravě pedagogické rady, na níž by mohla být případná rozdílná „vidění“ reality diskutována a společně přijímána opatření ke zkvalitňování předškolního vzdělávání v souladu s požadavky RVP PV na individualizaci.

Co lze využít v dalších mateřských školách, je sdílení zkušeností s nově příchozími učitelkami a jejich „uvádění“ do specifik vzdělávání mateřské školy. Sdílení se stává studnicí inspirace, reflexe vlastních přístupů a motivuje ke změně zaběhnutých způsobů vzdělávání, a tím také k systematickým úpravám ŠVP v souladu s aktuálními potřebami všech zainteresovaných.

Mateřská škola SLUNÍČKO je účelově postavená jednopatrová budova. Provoz školy byl zahájen v roce 1985. Zřizovatelem je statutární město Brno, městská část Brno-Líšeň. Od 1. ledna 1994 je škola právní subjekt. Statutárním orgánem školy je ředitelka. Součástí školy je školní jídelna a školní zahrada.

Vizí školy je „společný růst“, který je vnímán jako společné vytváření podmínek a nabídky aktivit pro rozvíjení potenciálu a nadání dětí i dospělých, zaměstnanců i rodičů. Podporovanými základními hodnotami jsou respektující komunikace, proaktivní přístup, laskavá důslednosttýmová spolupráce. V oblasti řízení se vedení školy zabývá kulturou školy, podporuje bezpečné sociální klima a profesní rozvoj učitelů. Pro reflexi a plánování pedagogického rozvoje učitelů využívá mateřská škola Rámec profesních kvalit učitele MŠ (Syslová & Chaloupková, 2015) a formou videotréninku interakcí realizuje společná sdílení dobré praxe v oblasti efektivní komunikace a diferenciace vzdělávání.

Koncepce školy vychází z osobnostně orientovaného modelu vzdělávání, jehož cílem je vytvořit dětem v mateřské škole vlídné a bezpečné prostředí, ve kterém mohou maximálně rozvinout své osobní předpoklady. Hlavními cíli mateřské školy jsou rozvoj seberealizace a tvořivosti, osvojení komunikace a spolupráce a získání samostatnosti a odpovědnosti. Cestu k individualizaci škola realizuje prostřednictvím podnětného vzdělávacího prostředísmysluplným plánováním na základě Gardnerovy typologie mnohočetné inteligence (Gardner, 1999). Východiskem pro plánování se stalo systematické sledování pokroků každého dítěte (pedagogická diagnostika). V hodnocení pokroků dítěte je důsledně uplatňována pozitivní zpětná vazba. Škola využívá celou škálu metod, které vedou děti k sebehodnocení, například portfolio dítěte. Podle ČŠI děti dosahují vynikajících výsledků ve vzdělávání.

Škola realizuje doplňkové programy vzdělávání, jakými jsou pěvecký kroužek Zvoneček, Veselé pískání – hra na flétnu, Klíček pro jazýček – logopedická prevence, Čarování s hlínou – keramika, OSV – osobnostně sociální výchova (narozeninové dny), Edukativně stimulační skupiny, Feuersteinova metoda učení pro skupinu dětí. Usiluje o konstruktivní vztahy s rodiči dětí a od roku 2016 je certifikována v projektu „Rodiče vítáni“. Zapojení do řady projektů umožňuje škole zvyšovat kvalitu vzdělávání. Jde např. o projekty Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání, Podpora budování kapacit pro rozvoj základních pre/gramotností v předškolním a základním vzdělávání, Místní akční plán rozvoje vzdělávání ve městě Brně II, Podpora předškolního a základního vzdělávání ve městě Brně, Rozvoj procesů pregraduálního vzdělávání na PdF MU, Šablony I a II.

Pro přiblížení praktik v mateřské škole jsme využili analýzu dokumentů, zejména školní vzdělávací programy z let 2010, 2013 a 2017, zprávy o vlastním hodnocení školy z let 2009, 2012 a 2017, a také hodnocení tříd, výroční zprávy o činnosti školy, plány pedagogického rozvoje, zápisy z pedagogických rad apod. Dále bylo využito rozhovorů s učitelkami mateřské školy (Janou a Danou), ředitelkou mateřské školy a rodiči. Učitelka, která působí v MŠ více než deset let, je označena v záznamech z rozhovoru jako Jana, a učitelka, která pracuje v MŠ třetím rokem, je v záznamech z rozhovoru označena Dana. Mezi další metody, které jsme využili k triangulaci dat, patří anketa rodičů (Anketa byla vzhledem ke karanténě realizovaná až v měsíci červnu, takže návratnost byla poměrně nízká vzhledem k počtu docházejících dětí. Z celkového počtu 84 dětí odevzdalo anketu 27 rodičů, tedy přibližně 30 %.) a ohnisková skupina (focus group) pedagogického týmu.

Školní vzdělávací program byl od prvopočátku chápán ve sledované mateřské škole jako společné přijetí filozofie vzdělávání v mateřské škole. Již první verze byla opřena o společnou práci všech, která odrážela porozumění změnám, jež přinesl Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Aby nedošlo k odklonu od tohoto původního společného porozumění, bylo snahou ředitelky, při poměrně velké fluktuaci učitelek, předávat hlavní myšlenky ŠVP prostřednictvím systematické podpory a „uvádění“ do praxe mateřské školy nových učitelek.

Kromě podpory profesní socializace nových učitelek je hlavní hybnou silou zkvalitňování vzdělávání v mateřské škole promyšleným evaluačním systémem. Ten vychází z filozofie školního vzdělávacího programu a prostřednictvím indikátorů v jednotlivých evaluačních nástrojích umožňuje sdílené porozumění konkrétním aspektům individualizace a naplnění plánovaných cílů rozvoje školy. Vedle evaluačního systému je to ale také podpora sdílení zkušeností mezi učitelkami zejména v rámci pedagogických rad. Ty umožňují vzájemnou podporu a inspiraci při zavádění změn, ale i vyhodnocování jejich efektů, sjednocování pohledů na žádoucí aspekty vzdělávání v souladu s ŠVP (potažmo RVP PV).

Takovéto vedení lidí umožňuje mnohem rychleji zavádět změny přijaté kurikulární reformou. Podporu profesního rozvoje učitelek vnímáme jako základ kvality předškolního vzdělávání. Všechna výše uvedená hlediska (erudovaná ředitelka, systémový přístup k autoevaluaci školy, podpora profesního rozvoje a sdílení zkušeností, profesionální vedení pedagogických rad) propojují komplex žádoucích přístupů k zavádění změn, které přinesl RVP PV a který se odráží v systematické obměně ŠVP. Jednotlivé školní vzdělávací programy sledované mateřské školy odráží její posuny směřující k individualizovanému předškolnímu vzdělávání, které je postaveno na humanistických přístupech k dětem a jejich rodinám. Jde o ukázku spirálovitého řízení organizace směrem ke změně, která propojuje systematické plánování a hodnocení v jeden celek.

Příklad zápisu z pedagogické porady (4. 4. 2017)
Příklad zápisu z pedagogické porady (4. 2. 2020)
Metodický popis videonahrávky (reflexní kruh v MŠ)
Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání TVOŘIVÁ ŠKOLIČKA
Evaluační dotazník pro pedagogy účastnící se vzdělávacích akcí - formulář
Plán osobního pedagogického rozvoje (POPR) - formulář
Anketa pro rodiče pro projekt Komplexního systému hodnocení - formulář
Systém vnitřní evaluace a hodnocení - Realizace zásady „POHODA PROSTŘEDÍ“- indikátory - formulář
Systém vnitřní evaluace a hodnocení - Organizační formy - indikátory- formulář
Systém vnitřní evaluace a hodnocení - TIB: Třídní integrované bloky - SPIRÁLA - indikátory - formulář
Systém vnitřní evaluace a hodnocení - TIB - Indikátory individualizace v třídním vzdělávacím programu - indikátory - formulář
Systém vnitřní evaluace a hodnocení - Procesy - indikátory - formulář
Systém vnitřní evaluace a hodnocení - Podpora dítěte – jeho samostatnosti a sebevědomí - Rizika volných her - indikátory - formulář
Systém vnitřní evaluace a hodnocení - Vyhodnocení třídního vzdělávacího programu (celku) - indikátory - formulář
Systém vnitřní evaluace a hodnocení - Podpora samostatnosti dítěte - indikátory - formulář

Autorka: Zora Syslová, Hana Schenková