Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Společně ke spokojenosti a kvalitě

Společně ke spokojenosti a kvalitě

Plně organizovaná základní škola v menším městě klade důraz na pozitivní školní klima a dobré vzájemné vztahy všech aktérů vzdělávacího procesu, přičemž vychází z ověřené triády spokojený učitel, spokojený žák, spokojený rodič. Příklad inspirativní praxe se zaměřuje na charakteristiku metod, kterými ředitelka školy cílevědomě vytvářela zdravé školní klima péčí o pedagogy a jejich vzájemné vztahy i o vztahy mezi pedagogickými pracovníky a vedením školy.

Poskytování kvalitního vzdělávání lze zajistit pouze tehdy, pokud se škole podaří získat kvalitní učitele. Ale co přesně v tomto ohledu znamená slovo „kvalitní“? Kdo je kvalitní učitel? Pohled ředitele, vyučujících, žáků a rodičů se může lišit. Příklad inspirativní praxe popisuje vznik ideje obsahově vymezit pojem „Co znamená být dobrým učitelem na Jungmance“ (pro školu se ujal tento hovorový název) a stanovení pravidel realizace této myšlenky ve vztahu ke všem aktérům vzdělávání.

Získat kvalitního pedagoga ale nestačí. Zásadní je učitele ve škole udržet. Příklad inspirativní praxe představuje promyšlený mechanismus práce vedení školy s pedagogickými pracovníky, kritérii jejich hodnocení a získávání zpětné vazby k činnosti vedoucích pracovníků školy. Objasňuje procesy vzniku jednotlivých nástrojů k podpoře pozitivního klimatu v pedagogickém sboru v horizontu několika let. Jednu z možných cest, jak vytvořit kvalitnímu učiteli klima ve škole pro jeho práci, postihuje následující text doplněný přílohami.

Přílohy obsahují ukázku kritérií dobrého učitele na Jungmance a postupu při jejich vytváření, formulářů využívaných školou při hodnocení učitelského sboru a následného vytyčení plánu osobního rozvoje učitele. Přiložené portfolio jednoho pedagoga školy zachycuje jeho profesní růst v období tří let včetně skutečných záznamů ve školních formulářích, a dokresluje tak jejich vývoj. Aktuální koncepce rozvoje školy odráží výstupy ze SWOT analýz provedených vedením školy.

Zvolené kritérium se zaměřuje především na postup školy vedoucí k vytváření zdravého školního klimatu, budování vztahů důvěry mezi učiteli a vedením školy, na podmínky umožňující aktivní zapojení pedagogů do života školy. Důraz je kladen na popis metod a forem práce vedení školy zajišťující získávání co nejobjektivnější zpětné vazby k práci školy ze strany pedagogů, vyhodnocování získaných dat a přijímání účinných opatření. Pozornost se soustředí především na tyto oblasti:

vznik myšlenky a tvorba kritérií „Co znamená být dobrým učitelem na Jungmance“,
využívané metody a formy práce s pedagogickým sborem podporující zdravé klima,
tvorba nástrojů k ověřování klimatu v pedagogickém sboru,
tvorba nástrojů k hodnocení práce učitelů,
práce školy se zjištěnými výsledky analýzy.

Tato škola dosahuje nadstandardní úrovně v oblasti aktivního vytváření pozitivního klimatu projevujícího se v dobrých prosociálních vztazích mezi pedagogy navzájem i mezi pedagogy a vedením. Příznivé klima uvnitř pedagogického sboru má pozitivní dopad na kvalitu celého vzdělávacího procesu.

Od roku 2012 je pravidelně zjišťována spokojenost učitelů a další zpětnovazební informace sloužící vedení školy k analýze úrovně poskytovaného vzdělávání. Inspirací k volbě tohoto postupu byl výstup „Dobrá škola“ projektu „Cesta ke kvalitě“.

„Dobrá škola“ je metoda pro stanovení priorit školy, jejím hlavním cílem je k vymezeným prioritám vyvolat diskuzi. Dílčími cíli jsou podpora shody na hlavních hodnotách školy a ujasnění postupů potřebných k naplňování stanovených priorit. Vedení ZŠ Litovel, Jungmannova aplikovalo projektové výstupy na vlastní učitelský sbor. Záměrem bylo iniciovat debatu o kritériích posuzování kvalitní práce učitelů a následně se pokusit tato kritéria zformulovat. V procesu tvorby kritérií vedení školy trvalo na 100% shodě celého tehdejšího pedagogického sboru (příloha č. 1). Vytvořený kriteriální model slouží učitelům k posouzení, do jaké míry požadavky školy na dobrého pedagoga osobně naplňují, vedoucím pracovníkům umožňuje identifikovat „dobré“ učitele k další podpoře v jejich práci a hodnotit je objektivním způsobem (příloha č. 2).

V průběhu let škola zjistila, že se nově nastupující kolegové v používané terminologii neorientují. Výrok o dobrém učiteli v nich nevzbuzoval očekávanou představu o žádoucích vlastnostech a kvalitě práce učitele. Jejich neúčast na počáteční diskuzi při tvorbě kritérií jim bránila v plné míře sdílet myšlenku o profilu dobrého učitele. Proto bylo rozhodnuto, že na každoročních výjezdních poradách školy se bude debata ke kritériím pravidelně otevírat. Při „oživování“ kritérií je vždy potřebný čas věnován přečtení jejich aktuálního znění a následné řízené diskuzi. Kritéria tak neustále procházejí žádoucím vývojem reflektujícím momentální potřeby školy.

Poslední přehodnocení kritérií dobrého učitele na Jungmance proběhlo na počátku roku 2019. Zajímavý je posun k jiným hodnotám. Více prostoru získal vzájemný respekt, spolupráce, pochopení, nutnost dodržovat pravidla důsledně. Probírala se profesionalita s následnou diskuzí o tom, co si jednotliví učitelé představují pod tímto pojmem. Výsledný soubor kritérií byl vyvěšen na žádost učitelů do obou sboroven (příloha č. 2).

Vedení školy k získání zpětné vazby od pedagogického sboru využívá několik nástrojů.

Tímto způsobem se jednou za čtyři roky (z dlouhodobého hlediska) zjišťuje klima pedagogického sboru prostřednictvím dvou anonymních dotazníků vyplňovaných všemi pedagogickými pracovníky. Dotazník pro učitele „Klima školy“ posuzuje celou školu a všechny učitele i žáky. Šetření je zaměřeno na získání informací k identifikaci případných nedostatků a ke zlepšení života ve škole.

„Dotazník klimatu učitelského sboru“ slouží ke zjištění kvality sociálních vztahů mezi pedagogy.

Přestože se v některých oblastech dotazníky prolínají, jsou využívány oba. Vyhodnocení zjištěných informací slouží zejména jako podklad pro aktualizaci koncepce rozvoje školy.

Pro potřeby autoevaluace jsou využívány také vlastní hodnoticí nástroje. Každoročně škola prostřednictvím doplňkových dotazníků sleduje sebehodnocení pedagogů včetně jejich motivace a hodnocení výsledků práce ve vztahu k vedení školy (příloha č. 3). Vyplněné a v dostatečném předstihu odevzdané dotazníky jsou podkladem pro hodnoticí pohovor probíhající na výjezdní poradě.

Stěžejní roli pro získávání informací o spokojenosti učitelů a zpětné vazby k práci vedení školy hrají pohovory s pedagogy v mimoškolním prostředí, na výjezdních poradách pořádaných pravidelně jednou za rok.

Výjezdním poradám předchází pečlivá analýza školních dotazníků vyplněných pedagogy k předběžnému zjištění témat, jimž se bude nutné při rozhovorech věnovat. Ředitelka školy a její zástupkyně na základě vlastních i dodaných dat vzájemně hodnotí každého jednotlivého pedagoga. Své postřehy a poznámky si předávají a tím minimalizují riziko úniku podstatného sdělení. Společně vyplňovaný pracovní list, který obsahuje dotazy, nápady na další rozvoj pedagoga, postřehy z hospitací apod. slouží jako podklad k hodnoticímu pohovoru.

Hodnoticí pohovory podložené písemnými poznámkami vedení a dotazníkem zpracovaným hodnoceným pedagogem jsou zásadním bodem programu. Součástí pohovoru je i vyhodnocení učitelských portfolií (splnění či nesplnění stanoveného plánu rozvoje, doložení prokazujících osvědčení, popř. dalších dokumentů). V úvodu rozhovoru je motivačním prvkem poděkování za odvedenou práci včetně vhodně zvolené reflexe práce každého vyučujícího. Vedení školy tento bod považuje za nejdůležitější k udržení vstřícného klimatu v pedagogickém sboru.

Při pohovoru jsou učitelům kladeny další doplňující otázky, např.:

S kým se ti dobře pracuje ve škole?
Jakou očekáváš podporu od vedení školy?
Omezuje tě něco ve tvé práci (chybí ti pomůcky, peníze, podpora kolegů, případně něco dalšího)?
Ve kterých oblastech práce se cítíš dobře, kterou rád/a děláš, co tě naopak brzdí apod.?

Nedílnou součástí hodnoticích aktivit je diskuze k dalšímu rozvoji pedagoga korespondující s plánem DVPP, plánem činností metodických komisí a sdružení, plánem hospitací apod. Hmatatelným výstupem je zpracovaný plán osobního rozvoje pedagogů na příští školní rok (příloha č. 4).

Výše uvedené produkty tvoří základ portfolia každého učitele. Listinná podoba portfolia obsahuje v časovém sledu mimo hodnoticí dotazníky pedagogů, zhodnocení profesního rozvoje a stanovení dalšího osobního rozvojového plánu vedením školy také doklady prokazující splnění stanoveného rozvoje učitelem (např. osvědčení o absolvování vzdělávací akce v rámci DVPP) a materiály pro využití získaných informací v praxi (např. vzor příprav s využitím poznatků z absolvovaného semináře). Vlastní učitelské dotazníky zahrnují roční evaluaci celého vzdělávacího procesu, z níž je patrné, že dotazník a pohovor slouží k vyhodnocení ročního plánu rozvoje každého pedagoga.

Průřez vývoje personálních záznamů v portfoliu jednoho konkrétního pedagoga za tři roky demonstruje příloha č. 5. Portfolium obsahuje vyplněné formuláře se skutečnými záznamy vedení školy a učitelky a podklady, které dokladují splnění úkolů stanovených plánem dalšího vzdělávání. Učitelka popisuje, jakým způsobem se jí podařilo naplnit osobnostní rozvoj v daném školním roce, vyhodnocuje přínos absolvovaných vzdělávacích akcí, provádí sebehodnocení a stanovuje si osobní cíle na příští rok. Příloha č. 5, která není úplným výčtem existujících materiálů, obsahuje i doklad o absolvování vzdělávacího kurzu a jeho promítnutí do učitelské činnosti (zpracování příprav pro využití metody CLIL, závazek předávání materiálů a informací z DVPP kolegům).

Formální obsah školního učitelského dotazníku i metody sběru dat prošly v průběhu let vývojem. Ve školním roce 2017/2018 se ustálil elektronický způsob předávání podkladů, vedení školy od pedagogů před hodnoticím pohovorem získává informace k oblastem sebehodnocení, stanovení cílů a způsobu prokázání jejich splnění (do portfolia) na další školní rok, požadavky na podporu od vedení školy. Formulář nabízí možnost předat učitelské návrhy k jejich prezentaci na poradě i upravit kritéria dobrého učitele. Vedení jej využívá rovněž k šetření aktuálně citlivých témat, např.:

Jak by bylo možné pracovat s nadanými žáky?
Co je největší motivací k práci?
Jak dosahovat ve výuce větších vzdělávacích úspěchů?
Jak vnímáte nové metody výuky v matematice?

Ve čtyřletém cyklu je pravidelným výstupem obou typů čtyřletých dotazníků uvedených u indikátoru 1 SWOT analýza identifikující oblasti ke zlepšení. Zpracovaný dokument je společným výstupem všech pedagogických pracovníků. Aktivity směřující k vytvoření SWOT analýzy probíhají stejně jako hodnoticí pohovory na výjezdních poradách, ale v delším časovém horizontu. Porada probíhá v době pololetních prázdnin, aby učitelé měli dostatek energie na všechny plánované činnosti. Učitelé si na tyto dny s předstihem připravují potřebné materiály (většinou v době vánočních prázdnin žáků), na kterých se bude na konci ledna pracovat. Prvotní výstupy ke SWOT analýze jsou vypracovány v oddělených skupinách pedagogického sboru složených z učitelů, vychovatelů a asistentů s přiděleným členem rozšířeného vedení školy. Práce v těchto skupinách se ředitelka školy neúčastní. Na analýzy vytvořené jednotlivými skupinami navazuje řízený rozhovor s celým pedagogickým sborem, práce s flipcharty, dataprojektorem, postupně se eliminují nedůležité body.

V době, kdy současná ředitelka školy nastoupila do funkce, bylo negativní klima uvnitř pedagogického sboru podpořeno i nepodnětným materiálním zázemím. Příležitostí školy bylo např. rozšíření spolupráce s obcí, změna postoje a přístupu k práci, účast v projektech a jejich využití ke zlepšení úrovně vzdělávání ve škole apod. Zjištění, že pedagogové své pracovní prostředí nevnímají jako podnětné, bylo počátečním impulzem k hledání cesty, jak ve škole i tímto způsobem podpořit prosociální klima. Přiložená tabulka SWOT analýzy z roku 2010 je odrazem tohoto stavu.

Tabulka č. 1 SWOT analýza – rok 2010

SILNÉ STRÁNKY	SLABÉ STRÁNKY	PŘÍLEŽITOSTI	HROZBY
malá škola	vybavenost tříd ICT technikou	zviditelnit se, např. Ekoškola	pomluvy nespokojených rodičů
výuka cizího jazyka od 1. ročníku	vzhled školní družiny	jednání s lidmi	nová škola na Vítězné ulici
dobrý kolektiv zaměstnanců	vzhled školního dvora	přístup k práci, naše postoje	neochota učitelů dělat práci mimo úvazek
menší počet tříd	malá tělocvična	rozšířit působnost na obec a rodiče	chování žáků v kombinaci s nefunkčními rodinami
užší kolektiv pracovníků školy	vybavenost tříd ICT technikou	účast v projektech	mnoho administrativy
neanonymita	nevhodná jídelna	využití spolupráce s různými organizacemi	nedostatečná komunikace – žák, škola, rodič
dobrá komunikace s rodiči	chybí prostory pro společné akce	prezentovat se jako klidná a bezpečná škola	málo finančních prostředků na odměny a vybavení školy
výborná poloha v centru města	pasivita některých učitelů	účast v soutěžích	finanční náročnost projektů
příjemná atmosféra v kolektivu	nedostatek místa pro pohyb dětí o přestávkách	využít jména Jungmann	ekonomická náročnost provozu školy
ekologizace školy	není školní pozemek a venkovní učebna	hledání nadaných žáků	velká vytíženost některých pedagogů
školník	není prezentace na veřejnosti	veřejná vystoupení	neochota rodičů pomoci žákům se školou
podpora učitelů vedením	chybí nadšení a chuť dělat něco navíc	profilace školy	nejednotnost učitelů v toleranci nevhodného chování žáků
tradice školy	slabá podpora začínajících učitelů	využít projektů ke zlepšení výuky ve škole	rostoucí agresivita a vandalismus žáků
málo žáků ve třídách	negativní klima ve škole	využít projektů k hodnocení změn ve škole	nedostatečná výchova v rodině
dlouholetá tradice	neochota se zlepšovat		nezájem města, neúspěch vypracovaných projektů
příjemné prostředí v okolí školy	učitelé navzájem nespolupracují		nezájem rodičů o školu
rodinné prostředí školy	pasivita učitelů v rozvoji školy		zavedení pojmu u veřejnosti „druhořadá škola“
individuální přístup			navštěvují ji převážně sociálně slabší žáci
umíme se poprat s konkurencí			propagace indiv. přístupu může vést k náboru horších žáků
menší škola – méně příležitostí k šikaně
snadná orientace žáků v menších prostorách
všichni se navzájem znají

Cíleným zaměřením na systematické zlepšování slabých stránek se postupně podařilo některé z nich transformovat do silných. SWOT analýza z roku 2015 potvrzuje radikální změnu v nastavení školy. K silným stránkám se mj. zařadily oblasti strategie vedení, stabilizovaný a kvalifikovaný pedagogický sbor ochotný se vzdělávat, pozitivní klima ve škole.

Tabulka č. 2 SWOT analýza – rok 2015

SILNÉ STRÁNKY	SLABÉ STRÁNKY	PŘÍLEŽITOSTI	HROZBY
strategie vedení, stabilizovaný a kvalifikovaný pedagogický sbor	rezervy v individuální práci se žáky	zapojení do atraktivních projektů	narůstající administrativa
otevřenost školy a komunikace školy s rodiči	rezervy ve vlastním hodnocení žáků	úspěchy v soutěžích s dosahem do komunity a dále	vyhlášky MŠMT
zaměření školy v ŠVP	třídění odpadu na 2. stupni	nalezení zdroje financí k rozšíření služeb a opravám	příliv nepřizpůsobivých žáků
tradice školy, vztah ke komunitě	snižování nároků na žáky	spolupráce s MŠ na přechodu žáků do 1. třídy	populační křivka
školní družina školy	relaxační zóny na 1. stupni	prezentace školy v médiích	kariérní systém pedagogů
spokojený vzdělaný žák, spokojený rodič	nevhodné elektrické rozvody, není wifi	účast v charitních projektech	ztráta zájmu o školu v případě nepřijetí
stabilní pedagogický kolektiv ochotný se vzdělávat	nutná oprava podlah a obložení ve třídách	účast na atraktivních a vhodných DVPP	přístup zřizovatele k potřebám školy
materiální zabezpečení výuky		spolupráce školy s ostatními subjekty mimo školu	škola vychovává za rodiče
pozitivní klima ve škole

Ředitelství školy má dlouhodobý zájem neustále zvyšovat kvalitu školy v souladu s kurikulární reformou. Z motta „Škola je taková, jací jsou její učitelé“, kterým se subjekt zaštiťuje, vyplývá jednoznačné přesvědčení o tom, že potenciál pedagogů je pro vytváření školního klimatu nejdůležitější. Proto je součástí hodnocení školy i analýza potřeb učitelů nejen v oblasti jejich dalšího vzdělávání. Kvalita lidských zdrojů stoupá účastí v DVPP a v projektech. Výsledky vzdělávání učitelé průběžně vzájemně sdílejí, pro svou výuku si kladou další cíle. Atmosféra ve škole a vzájemné vztahy, jejichž základem je vzájemná důvěra a otevřenost, mezi učiteli výrazně ovlivňují pracovní klima. Klima vytváří a ovlivňuje i kvalita pracovního zázemí. Ředitelka školy si na základě všech realizovaných analytických zjištění byla vědoma, že materiální podmínky pro práci pedagogů nejsou dostačující. Bylo potřeba hledat vhodnou cestu ke kvalitativnímu posunu i v této oblasti.

Na základě sběru dat ze všech typů šetření, prováděných rozborů jsou školou systematicky přijímána opatření. Výsledky pravidelných ročních šetření mezi pedagogy školy jsou operativně zpracovány a vyhodnoceny. Kromě individuálního dopadu do rozvoje jednotlivých učitelů se odrážejí v přijímání aktivit ke zlepšení celkového fungování školy ve všech vyhodnocených oblastech, což významně přispívá ke spokojenosti pracovníků. Škola do programu výjezdních porad vždy zařazuje relaxační a další neformální program, mimo to pravidelně pořádá zájezdy pro učitele (relaxační víkendy). Na podporu kolektivní soudržnosti se jeden den v měsíci pedagogický sbor neformálně schází ve sborovně ráno před vyučováním. Z klobouku si pedagogové nejprve vytahují své motto na příslušný měsíc, pak si losují otázky (např. Jakou jsi četl v poslední době výbornou knihu? Čím tě tento měsíc někdo potěšil?) a sdílejí spolu pozitivní zážitky. Škola dvěma pedagogům umožnila absolvovat kurz pro mentory. Jejich mentorské dovednosti a schopnosti jsou školou využívány hlavně v oblasti podpory začínajících kolegů nebo při potřebě řešit vzniklé mezipersonální neshody.

V červnu roku 2015 škola reagovala na výzvu OPVK a zapojila se do „stínování“ dvou finských škol v městečku Pieksämäki, které leží ve střední části Finska. Jednalo se o zkušenosti získané v rámci výzvy č. 56 a 57 – inspirace v zahraničních školách – a také z projektu Comenius, Together in Europe (spolupráce Ekoškol). Vybraní učitelé sledovali výuku a shromažďovali postřehy z práce finských pedagogů. Zkušenosti a získané informace z obou návštěv v zahraničí využili k obohacení svých vyučovacích hodin a při zavádění metody CLIL do výuky. Škola také cíleně získává inspiraci výměnou vzájemných zkušeností během spolupráce s okolními českými školami. Se zástupci škol se učitelé setkávají v rámci rozvoje výuky v oblasti matematické a čtenářské gramotnosti, s MAS Moravská cesta se uskutečňují vzájemné hospitace škol v regionu.

Výsledky autoevaluace školy dlouhodobě signalizovaly nespokojenost sboru s materiálním zázemím. Do realizace záměru nabídnout učitelům kvalitní pracovní podmínky se promítla znalost prostředí jiných škol. Ředitelka školy byla nejvýrazněji oslovena vstřícným prosociálním prostředím navštívených škol ve Finsku. V koncepčních záměrech a cílech na období let 2015–2020 byla na základě zpracovaných rozborů mj. dlouhodobě vytyčena podpora rozvoje učitelů pro zvýšení jejich profesních schopností a dovedností. V oblasti materiálních podmínek byl stanoven cíl vytvořit jim optimální pracovní zázemí (příloha č. 6). „Jak by mohl učitel odvádět dobrý výkon, když každý den pracuje v prostředí, které je zastaralé, nevzhledné, šedivé a nevyhovující? Kam si má pozvat rodiče a žáka k pohovoru a diskusi? Kde si má během dne odpočinout a zrelaxovat? No přece ve sborovně!“

Po dřívějších zkušenostech s renovací učeben a kabinetů byl vytvořen seznam požadavků, které na novou sborovnu škola měla:

místo pro relaxaci,
místo pro možnost kopírování,
čtyři pracovní místa vybavená počítači k využití všemi učiteli,
místo, kam je možné pozvat rodiče nebo žáky k rozhovoru,
místo, kde je možné uvařit si kávu nebo sníst oběd,
místo, kde se může sejít a v příjemném prostředí po výuce pracovat metodické sdružení nebo předmětová komise.

Škola oslovila bytového architekta se zkušenostmi s realizacemi kanceláří, bytů a podobných firemních prostor. Celý projekt byl několikrát připomínkován. Navrhované změny byly vždy předloženy a konzultovány s celým pedagogickým sborem, výsledné stanovisko bylo společným (většinovým) postojem všech zúčastněných.

V současné době zaujímá netradiční sborovna vybudovaná v roce 2017 podle finského vzoru nezastupitelné místo v práci učitelů ZŠ Litovel, Jugmannova. Slouží k předávání informací, sdílení zkušeností a k osobnímu každodennímu vzájemnému kontaktu všech pedagogů navzájem i s vedením školy (příloha č. 7). Neformální, účelné a pohodlné prostředí dává pedagogům prostor k odpočinku, vlastní práci i k potřebné kolegiální komunikaci. Touto nenásilnou cestou se daří upevňovat partnerské vztahy v týmu, které se navíc odráží v kvalitě školou poskytovaného vzdělávání.

Vedení školy nastavilo jasnou vizi vycházející z možnosti aplikace projektových výstupů i zkušeností z jiných škol a schopnosti převést je do života vlastní školy. Pro své plány mělo oporu u zřizovatele a setkalo se s pochopením v pedagogickém sboru. Za klíčové lze považovat:

nápad a vůle přenést získané zkušenosti, včetně projektových, do života školy,
dobré vztahy se zřizovatelem školy,
přesvědčení pedagogického sboru o sdílení společné vize o kvalitě vzdělávání,
trpělivé budování vztahů uvnitř učitelského sboru, které se přenáší do všech oblastí v činnosti školy,
možnost získání inspirace prostřednictvím aktivit progresivních zahraničních i českých škol.

Příklad z Litovle ukazuje cestu, jak lze s citlivostí budovat kvalitní školu. Za její základ je nutné považovat pedagogický sbor v celé jeho složitosti. To, aby fungoval efektivně jako jeden organizmus, vyžaduje silného manažera, který jej cíleně vede ke společně vytyčenému cíli. Jeho vytrvalé úsilí může být završeno úspěchem jen při souhře mnoha faktorů. Podstatou je vzájemný respekt, úcta, schopnost komunikovat, tolerance, kompromis, „tah na branku“, odvaha nebát se inovací, umění přesvědčit ostatní. Bez učitelského sboru, který je ochoten sdílet společnou vizi, a bez účinně nastavené spolupráce se zřizovatelem by zvolená strategie nebyla úspěšná.

Sběr dat byl proveden z inspekční činnosti, z rozhovorů s ředitelkou školy, z návštěv školy, z kompletní dokumentace školy, z webových stránek a facebookového profilu školy.

Informace byly získány studiem těchto dokumentů: výroční zprávy, inspekční zprávy, koncepce rozvoje školy, SWOT analýzy, portfolia učitelů, plány práce školy, záznamy z hodnocení pedagogických pracovníků, záznamy vlastního hodnocení pedagogických pracovníků, anketní dotazníky, vyhodnocení dotazníků.

Základní škola Litovel, Jungmannova 655, okres Olomouc je právnickou osobou, která vykonává činnost základní školy, školní družiny a školní jídelny – výdejny. Nachází se na střední Moravě v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví ve vzdálenosti 20 km od krajského města Olomouc. Město Litovel s necelými 10 000 obyvateli nevykazuje vysokou míru nezaměstnanosti (cca 4 %), na jeho území se nevyskytují žádné vyloučené lokality.

Centrální poloha školy v blízkosti městských parků má své limity spočívající ve zhoršené přístupnosti pro automobily a omezené možnosti stavebních úprav. Dopravní dostupnost pro žáky dojíždějící z okolních obcí je však díky blízkosti místního vlakového i autobusového nádraží dobrá. Subjekt je navštěvován žáky z Litovle a několika sousedních obcí, většina z nich pochází z prostředí podnětného ke vzdělávání.

Současnou situaci ve škole výrazně ovlivnila výstavba budovy nové litovelské školy a její otevření v roce 2002. V této době byla cílová kapacita ZŠ Litovel, Jungmannova využita na 77 %. Sousední moderně vybavená a dopravně přístupná škola od svého vzniku plynule po dobu deseti let odčerpávala žáky i pedagogy ZŠ Litovel, Jungmannova. Naplněnost Jungmanky klesla až na 52 %. Nelichotivý stav zvrátilo rozhodnutí důsledně pracovat především na zlepšení školního klimatu. Zásadním bodem zlomu byl školní rok 2012/2013, od kterého se poměr využití kapacity obou škol začal obracet ve prospěch ZŠ Litovel, Jungmannova. Ve školním roce 2017/2018 klesla naplněnost sousední školy na 60 %, naopak naplněnost ZŠ Litovel, Jungmannova se zvýšila na 67 %. (Pro objektivitu srovnání je využita původní cílová kapacita školy, která byla od 1. 1. 2013 snížena ze 720 na 440 žáků.) Nárůst počtu žáků v posledních letech se projevil zvýšením počtu tříd z 16 na 18 i nutností povolit výjimku z nejvyššího počtu žáků ve třídě. Vyšší počet žáků reflektuje rozšíření pedagogického sboru včetně asistentů pedagoga. Ve čtyřech odděleních školní družiny je poskytováno zájmové vzdělávání.

Více o škole zde.

Evaluace je složitý proces a k rozvoji školy přispívá jen za předpokladu, že je smysluplně realizována. Pomáhá řídit a rozvíjet kvalitu práce, pokud je promyšlená, průběžná, provázaná s dalšími aktivitami. ZŠ Litovel, Jungmannova je příkladem modelu postupné implementace hodnoticích aktivit do činnosti školy pod vedením výrazné osobnosti, která byla nositelem změn ve stagnujícím prostředí. Škola věnuje patřičnou pozornost motivační práci s pedagogy v oblasti autoevaluace a udržování partnerských vztahů se zřizovatelem. Cílem je, aby nastavené mechanismy vedly k trvalému zlepšování vlastní práce učitelů i výkonů školy jako celku. Iniciačním krokem v tomto směru byla v roce 2012 zahájená realizace vlastního programu založeného na myšlence, že kvalitativní růst školy je úzce spjat s osobním růstem všech pedagogů, včetně vedení školy.