Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Strategie řízení mateřské školy připravené poskytovat podpůrná opatření

Strategie řízení mateřské školy připravené poskytovat podpůrná opatření

Mateřská škola s kapacitou přes 200 dětí je schopna ve třech pracovištích poskytovat podpůrná opatření a pracovat se všemi dětmi, které je potřebují.

Škola má vlastní strategii práce s dětmi s potřebou podpůrných opatření, tuto strategii naplňuje a vyhodnocuje její účinnost. Poskytuje specifickou podporu všem dětem, které ji potřebují. Inspirující je systém řízení, který ve formě pyramidy vychází od ředitelky, klade důraz na každý prvek procesu, aby ve finále dítě dostalo maximální možnou profesionální podporu.

Ředitelka správně vyhodnotila, že poskytování podpůrných opatření, které je natolik odbornou a multioborovou činností, že se nedá vtěsnat pouze do poskytování podpůrných opatření dle doporučení, je onou pomyslnou třešničkou na dortu. Zahrnuto je uzpůsobení koncepce, vyjasnění kompetencí, práce na odborném růstu sboru, průběžná evaluace v častějším cyklu, opomenuto není ani přijímání následných opatření v podobě cílů.

Škola systematicky identifikuje individuální potřeby dětí při vzdělávání, v případě potřeby spolupracuje s odbornými pracovišti. Škola má vlastní strategii práce s dětmi s potřebou podpůrných opatření, tuto strategii naplňuje a vyhodnocuje její účinnost. Poskytuje specifickou podporu všem dětem, které ji potřebují. Škola systematicky eviduje výsledky a pokroky dětí s potřebou podpůrných opatření a skupin dětí se specifickými vzdělávacími potřebami a dbá o to, aby dosahovaly maximálního učebního pokroku. Tam, kde je to vhodné z hlediska zájmu dítěte, pedagogové zvou k procesu hodnocení a plánování vzdělávání další kolegy a odborníky.

Práce se soustředí na systém individualizace a vyhodnocování v mateřské škole (MŠ), na školení a jasné vytyčení kompetencí jednotlivých pracovníků (pedagog/asistent), provázání s koncepcí školy a systémem častějších pedagogických porad. Ucelený systém, ve spolupráci s dalšími odborníky, stejně jako možnosti jednotlivých tříd a specializace jednotlivých pedagogů, napomáhá efektivitě práce a snadnému začlenění dětí s vyšším stupněm podpůrných opatření (PO) ve třídě, aniž by docházelo k poklesu kvality vzdělávání jakéhokoliv dítěte.

Každá třída měla možnost vybrat si svou specializaci (Začít spolu, Montessori atd.) a v rámci ŠVP vzdělávat ve spolupráci s ostatními svým unikátním způsobem.

V každé třídě je přítomna učitelka s kurzem logopedického asistenta.

Ředitelka zpracovala velmi podrobnou koncepci rozvoje se SMART cíli a pravidelně vyhodnocuje její plnění i pomocí SWOT analýzy.

Ve škole je devět asistentek, děti ve třetím i čtvrtém stupni podpůrných opatření jsou bez obtíží začleněny do tříd. Ve spolupráci s odborníky jsou individuální vzdělávací plány (IVP) vyhodnocovány každý měsíc.

Škola vytvořila vlastní metodiku spolupráce asistenta pedagoga s pedagogem.

Poslední inspekční činnost vyhodnotila většinu kritérií jako výborné, žádné vyžadující zlepšení, osm silných stránek, žádnou slabou stránku, dvě kritéria jako příklad inspirativní praxe (Nastavený systém řízení a podpůrných opatření). Na výborné úrovni jsou hodnoceny celé Rovné příležitosti, většina oblastí Koncepce a rámec školy. Citovat můžeme z IZ ukázky z kapitoly Hodnocení výsledků vzdělávání.

Výsledky vzdělávání dětí a jejich vzdělávací pokroky jsou průběžně monitorovány a zaznamenávány. Škola má nastavený příkladný systém zaznamenávání individuálního pokroku dětí, děti si zakládají svá pracovní portfolia a následně se s těmito záznamy pracuje.
Péči o děti se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP) včetně začleňování cizinců škola věnuje náležitou pozornost. Ve škole pracují ve třídách asistentky pedagoga. Společně s učitelkami je vytvářen podrobný plán poskytované péče, podle kterého zvládají práci s dětmi se SVP velmi dobře i nekvalifikované asistentky. Dětem ohroženým školním neúspěchem je poskytována podpora školní asistentky, která po vytipování dětí učitelkami ve třídách poskytuje individuální péči těmto dětem a pomáhá tak odstraňovat jejich handicap. Škola také poskytuje podporu dětem z cizojazyčného prostředí. S těmito dětmi je pracováno ve třídách podle plánu pedagogické podpory.

Výborně je nastavena i péče o děti s logopedickými vadami. V době inspekční činnosti byla logopedická péče věnována šedesáti dětem. Devět učitelek má kurz logopedické péče a na základě doporučení odborníků speciálního pedagogického centra Březejc s dětmi pracují, všechny učitelky zařazují pravidelně cvičení s mluvidly. Péči dětem se SVP poskytují dvě speciální pedagožky, které se individuálně věnují dětem, z nichž jedna pracuje i s rodiči.
Nastavený systém prevence sociálněpatologických jevů je funkční (tato oblast je velmi dobře zpracována v ŠVP a také se s ní pracuje ve třídách). Jedna učitelka vykonává činnost metodika prevence, který provádí konzultace s jednotlivými vyučujícími ve třídách. Silná je spolupráce s odbornými pracovišti. (ČŠI (2018). Inspekční zpráva čj. ČŠIJ-1749/18-J. Dostupná v Registru inspekčních zpráv na www.csicr.cz)

Škola nabízí nadstandardní množství doplňkových aktivit a projektů, kterými se snaží do procesu vtáhnout zákonné zástupce, což vede k zintenzivnění a profesionalizaci péče nejen o děti s podpůrnými opatřeními.

Podíváme-li se v souvislostech na to, co činí školu natolik se odlišující od ostatních mateřských škol, kde jsou na výborné úrovni poskytována podpůrná opatření, vidíme, že tato mateřská škola je inspirativní i v systému řízení, a právě stěžejní je ono „škola má vlastní strategii práce s dětmi s potřebou podpůrných opatření“. Strategie je jednoznačně ukotvena v dlouhodobých záměrech a ŠVP a máme-li být schopni předat tento systém řízení, musíme se blíže oběma dokumenty zabývat (vybrané kapitoly z koncepce i ŠVP jsou pak uvedeny jako přílohy č. 1 a č. 2).

Aktuální školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání je platný od školního roku 2017/2018 a je průběžně inovován a doplňován dle potřeb a legislativních požadavků.

Jmenuje se Louka plná kytiček a na jeho vzniku se podílel celý pedagogický sbor.

Hned v úvodu definuje mateřskou školu takto: „Škola vychází z obrazu dítěte předškolního věku jako aktivního jedince, který žije v prostředí malého městečka, všemi smysly vnímá přírodu a její zákonitosti, dění kolem sebe a podle svých možností a schopností se do dění zapojuje, vytváří hodnotový systém. Vše, co děláme, děláme pro děti, aby chodily domů šťastné, plné dojmů, aby měly chuť dívat se kolem sebe, naslouchat, tvořit a přemýšlet, objevovat i získat odvahu ukázat, co všechno už samy umí, zvládají, aby čas prožitý v mateřské škole byl pro ně radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých základů do života a vzdělávání.“

Ředitelka sama při rozhovoru dodává: „Naše mateřská škola není primárně místem, kde bychom se snažili dítě připravit na případný zápis do první třídy. Naši školu chápeme jako místo, kde se snažíme člověka připravit na život – a to formou her a zábavy. Mateřská škola je místem intenzivního styku, a to nejen dětí mezi sebou, ale také dětí a dospělých. Místem, kde kvalifikované učitelky nabídnou nejrůznější materiál k rozvoji potřeb dětí a rodičům pomohou s pochopením vývoje jejich dětí i mezilidských vztahů vůbec.“

Už v počátku tak vidíme odklon od klasického modelu mateřských škol (tedy že mateřská škola slouží primárně k tomu, aby připravila dítě na příchod do základní školy v interakci subjekt-‑objekt), kde si sbor pod vedením ředitelky dobře uvědomuje, že interakce pouze mezi pedagogem a dítětem je nedostačující, že pro dítě (a zvláště dítě s potřebou podpůrných opatření) je nutné začlenit jeho rodiče a být jim pomocníkem a leckdy průvodcem ve společné snaze edukace.

Ředitelka si tedy uvědomuje ukotvení školy v mikroregionu, které ve svém důsledku může přilákat rodiče k vyšší participaci na řízení školy, a nutnost spolupráce s místními partnery.

Vize zmiňované z ŠVP se překrývají s dlouhodobými záměry, které jsou představeny v Koncepci dalšího rozvoje:

„Dlouhodobý záměr
Naše mateřská škola je místem, kde se děti prostřednictvím hry učí a získávají zkušenosti společně s ostatními dětmi, kde učitelky pomocí nejrůznějšího materiálu a zkušeností umožní dětem, aby se rozvíjely podle svých potřeb, kde se dospělí (rodiče) poučí o vývoji dítěte a mezilidských vztazích vůbec. Mateřská škola je střediskem intenzivního styku, a to nejen dětí mezi sebou, ale také dětí a dospělých.

Hlavní cíle
Cílem našeho předškolního vzdělávání je zdravé, sebevědomé a šťastné dítě, které je rozvíjeno po stránce fyzické, psychické i sociální, a vést je tak, aby na konci svého předškolního období bylo jedinečnou a relativně samostatnou osobností, schopnou zvládat, pokud možno aktivně a s osobním uspokojením, takové nároky života, které jsou na něho běžně kladeny, a zároveň ty, které ho v budoucnu nevyhnutelně očekávají.“

I zde tedy můžeme sledovat stejné zaměření MŠ – jako místa, kde je dítě chápáno jako svébytná a šťastná osobnost, která zvládá autonomní fungování ve společnosti.

Základní strategie je definována jako:

Vytváření podmínek pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, cizinců, dětí ze sociálně slabých rodin (asistent pedagoga, osobní asistent, spolupráce s odborníky při tvorbě individuálně vzdělávacích programů a poradenství).
Individuální přístup při vzdělávání (vhodné formy a metody práce, moderní, ale i osvědčené metody, diagnostika dítěte).

V oblasti řízení lze vybrat strategii:

Prohlubovat vzájemnou podporu vedení a ostatních zaměstnanců (efektivní komunikace).
Zkvalitnit informační systém školy (pravidelná aktualizace informační tabule pro provozní a pedagogické pracovníky mateřské školy, zápisy z porad, kolující sešit s informacemi a podpisy, rozdělení činností jednotlivých zaměstnanců dle specifických potřeb školy, e‑mailové adresy pro všechny pedagogické zaměstnance a vedoucí provozní pracovníky).
Týmová práce (i s rodiči – formou třídního důvěrníka) při rozvíjení vzdělávacího programu.
Podpora a spoluúčast všech zaměstnanců na zásadních otázkách školního vzdělávacího programu (otevřeně se vyjadřovat o práci ředitelky a ostatních učitelek, prostor pro samostatné rozhodování).
Podporovat projekty zpracované učitelkami, vytvářet podmínky pro jejich úspěšnou realizaci (ve spolupráci s rodiči).
Spolupráce se zřizovatelem a dalšími orgány státní správy, organizacemi a odborníky (konzultovat se zřizovatelem problémy, se kterými se škola potýká, a informace o možnosti zájmových činností).

Velmi důležitá je strategie v oblasti personální:

Podporovat stabilitu personálu (učitelky ve třídách s dětmi do konce pracovní doby, asistent pedagoga po celou dobu docházky dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami).
Zachovat stávající úvazky všech pracovníků.
Podporovat prohlubování odbornosti zaměstnanců (účast na seminářích, kurz pro asistenta logopeda).
Podporovat samostudium (odběr odborné literatury, publikací, informační techniky do každé třídy a do multifunkční pracovny).
Využívat odbornosti učitelky s vysokoškolským vzděláním – speciální pedagogika (práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami).

Neméně důležité jsou i strategie v oblasti organizace vzdělávání:

Vzdělání naplňovat dle schváleného školního vzdělávacího plánu (třídní vzdělávací programy, doplňkové programy, projektování).
Vhodné formy a metody práce (moderní i osvědčené metody – prvky Začít spolu a Montessori pedagogiky, využívání poznatků ze seminářů, individuální schopnosti dětí, rovnováha řízených a spontánních činností).
Organizaci odpočinku řešit dle aktuálního věkového složení dětí.

Samostatné strategie se dočkalo vzdělávání dětí nadaných a dětí s PO:

Realizování všech stanovených podpůrných opatření při vzdělávání dětí.
Směřování k osvojení specifických dovedností na úrovni odpovídající individuálním potřebám a možnostem dítěte zaměřených na samostatnost, sebeobsluhu a základní hygienické návyky.
Intenzivní spolupráce s rodiči, školskými poradenskými zařízeními i s dalšími odborníky.
Zajištění asistenta pedagoga podle stupně přiznaného podpůrného opatření.
Uplatňování individuálního vzdělávacího procesu při plánování a organizaci činností (včetně určování obsahu, forem a metod vzdělávání).

Nutné je také rozvíjet spolupráci s rodiči:

Pokračování v optimálně nastavené spolupráci s rodinou založené na otevřené komunikaci.
Sdílení informací o vzdělávacích potřebách (pokrocích a dosažených výsledcích dětí, domlouvat se na dalších postupech ve výchově a vzdělávání).
Realizování společných aktivit (tematických seminářů a besed pro rodiče).
Poskytování poradenského servisu (konzultační hodiny).
Nabízení a organizování aktivit pro rodinu (výstavy a slavnosti).
Propagování a prezentování mateřské školy (pravidelně aktualizované webové stránky, články v regionálním deníku, účast na kulturních akcích).

Samotná spolupráce s rodiči je rozpracována jako příloha ŠVP (viz příloha č. 1).

Domníváme se, že dané strategie jsou základními stavebními kameny systému, který byl ČŠI vyhodnocen jako inspirativní.

Mateřská škola, která chce vzdělávat v takové míře děti s podpůrnými opatřeními, to nezvládne sama. Klíčová je spolupráce všech aktérů. Úzká spolupráce s rodinou, bezpodmínečné přijetí dětí z vyloučených lokalit, otevřená komunikace mezi všemi aktéry vzdělávání, a to ať MŠ jako organizace ven k ostatním partnerům (ŠPZ, OSPOD, rodina aj.), ale také uvnitř MŠ jako takové. Vidíme otevřenost, která pomůže optimalizovat procesy, ale také dodá sboru pocit osobní pohody, že jejich hlas je slyšet. Zaznamenáváme stabilní sbor, který cíleně pomocí předem promyšleného profesního rozvoje prohlubuje své kompetence. Škola se snaží vybírat při přijímání nových pedagogů ty, kteří mají vysokoškolské vzdělání v oboru a zkušenosti se speciální pedagogikou a s prací dané náročnosti předem počítají. Dbá na psychohygienu sboru a snaží se vyjít sboru vstříc ve všech prvcích, které nemusí být řízeny centrálně (zásada subsidiarity), např. TVP s různými metodami práce (Začít spolu, Montessori, klasické metody). Otisk této filozofie je ostatně vidět i ve výše citované poslední IZ, kdy inspekční tým vyhodnotil 14 sledovaných kritérií jako výbornou úroveň. Jmenovat lze mimo účinné podpory i jasně formulované vize a strategii rozvoje, jasná pravidla komunikace, spolupráci s vnějšími partnery, profesní rozvoj pedagogů i ředitelky, vytváření rovných příležitostí, rozvoj tolerance aj.

Práce v mateřské škole vychází z kooperace jedinců v tzv. pyramidě. Vrchol pyramidy představuje ředitelka mateřské školy, která nastavuje pravidla tak, aby byl každému dítěti dopřán takový přístup ve výchově a vzdělávání, jaký potřebuje. Zároveň spolupracuje s dalšími kolegy, kteří jsou nedílnou součástí pyramidy – speciální pedagog, učitelé, asistenti pedagoga.

Aby mohla škola ke každému dítěti přistupovat dle jeho potřeb, využívá různé nástroje a možnosti:

1. Diagnostika

Na základě různých zkušeností, nápadů a návrhů a po společné domluvě uplatňuje MŠ u předškolních dětí diagnostiku stromu podle metody Brigitte Sindelarové. Tato autorka popisuje dítě jako strom, z něhož postupně vyrůstají větve, které představují to, jak se dítě rozvíjí.

Poté, co učitelka provede diagnostiku, zaznamená barevně výsledky do jednotlivých větví (příloha č. 9, s. 3). Výsledkem je velmi přehledný strom. Na první pohled je pak zřejmý aktuální stav dítěte a případné oslabení v určitých oblastech – která větev je kratší, nezaplněná nebo naopak zcela plná. Individuálně je pak každému dítěti volen postup s cílem posílit oslabené oblasti, odstranit či zmírnit nedostatky v dané oblasti.

U mladších dětí není diagnostika jednotná (příloha č. 9, s. 1–2). V každé třídě si volí učitelky to, co jim vyhovuje, jaký systém otázek a uspořádání do oblastí je pro ně nejvíce intuitivní, aby snížil administrativní zátěž celého testování. Nicméně i zde je cílem najít oblasti, ve kterých dítě potřebuje posílit vzhledem k jeho věku. Opět se zaznamenává písemně a vyhodnocuje při (k tomu určených) pedagogických radách.

2. Děti se SVP

Další skupinou jsou děti se speciálními vzdělávacími potřebami. V tomto případě se zpracovává individuální vzdělávací plán (jak ukládá legislativa), který vychází z Doporučení ŠPZ (příkladem je příloha č. 5 a č. 6). Cílem je nastavit každému dítěti co největší možnou podporu, proto je každý měsíc zpracováván pro konkrétní děti měsíční plán (příloha č. 8). Ten je tvořen třídní učitelkou, asistentkou pedagoga a v případě potřeby i speciálním pedagogem. Měsíční plán vychází z individuálního vzdělávacího plánu, potřeb daného dítěte a je v souladu s třídním vzdělávacím programem. Na konci každého měsíce je plán zhodnocen.

3. Odklad školní docházky

Plány tvoří škola taktéž pro děti s odkladem školní docházky (OŠD). Do plánu uvádí důvody k přistoupení sestavení plánu OŠD a stanovuje cíle, které vedou k vyrovnání deficitů. Vyhodnocení plánu OŠD probíhá v pololetí a na konci školního roku.

Pojmenování ideální situace pomůže určení cílů, ke kterým je nutné směřovat. Důležité je sledování objektivní reality. Proto ředitelka školy vydala několik vnitřních směrnic a dotazníků, které pomáhají s evaluací u každého (pedagogického) pracovníka.

Ředitelka k tomu říká: „Nyní se často používá pojmu sebepojetí (koncepce vlastního JÁ) – nezahrnuje jen otázku Kdo jsem?, směřující k popisu, ale zahrnuje i sebeurčování a sebeaktualizaci ve smyslu „kým se mohu, chci stát, jaké jsou moje možnosti a perspektivy, co jsem udělal a co ještě udělat mohu“ (mohu x musím x chci…). Toto sebepojetí (vlastní identita) ovlivňuje naše chování. Sebepojetí je souborem postojů jedince k sobě a jako každý postoj má tedy tyto tři složky: poznávací = sebepoznávání, emočně-hodnotící = sebehodnocení, konativně-volní = seberealizace. Existují tři obrazy mého já (Venovy diagramy): co si myslím JÁ (jaký jsem, kam patřím, co umím, jaké mám postavení) x co si myslí, jak mě vidí ONI, tzv. zrcadlové JÁ x jaké je moje skutečné, reálné JÁ + tzv. ideální JÁ (moje přání, možnosti rozvoje ...). Zdravá sebedůvěra v sebe, ve své schopnosti, metody, postoje je základ úspěchu každého pracovníka.“

Autoevaluační dotazník učitelky (viz příloha č. 4) pomáhá učitelkám ujasnit si sadou otázek, kde se nachází a kam je vhodné (mohu x musím x chci) směřovat. Toho se využívá v pravidelných konzultacích při osobním rozhovoru s ředitelkou, která vede u každé pracovnice složku DVPP. Její součástí je Plán profesního rozvoje na daný rok a Specifická pedagogická zaměření učitelek. Současně je nutné věnovat zvýšenou pozornost uváděným učitelkám. I na to vypracovala ředitelka metodiku. Osobnostnímu rozvoji pomáhá rozpracovaný Plán čerpání volna určeného k samostudiu.

Jakkoliv se může zdát, že daná oblast DVPP přímo nesouvisí s poskytováním PO a v kriteriálním hodnocení ČŠI je toto opravdu hodnoceno separátně, v oblasti strategie poskytování PO je situace poněkud složitější. Ředitelka totiž správně vyhodnotila, že průběžné vzdělávání a hlavně co nejhlubší specializace je pro kvalitní poskytování podpůrných opatření v mateřské škole kritickým prvkem. Skutečnost, že odborník je fyzicky přítomen v mateřské škole po celou dobu, umožňuje okamžité řešení případných problémů s dětmi ve vyšším stupni PO a ve svém důsledku také umožňuje zkrácení cyklu vyhodnocování IVP na jeden měsíc, jak bylo nastíněno výše (viz příloha č. 7 a 8).

Daný systém práce má samozřejmě několik rizik, která je nutné si uvědomit. V mateřské škole se vzdělávají nejen děti ve třetí, ale i ve čtvrté skupině PO. V každé třídě je nejméně jedno dítě s nižším stupněm PO a v několika třídách je současně přítomno i dítě s vyšším stupněm PO. Tím nejvíce kritickým prvkem celého poskytování PO je tedy právě lidský faktor a míra spolupráce.

Pro nastavení spolupráce je klíčové, že ředitelka vydala metodiku (viz příloha č. 3), podle které se řídí spolupráce pedagoga a asistenta. Nejedná se však pouze o spolupráci ve třídě, ale v duchu celé strategie se jedná o přímou spolupráci všech pedagogických pracovníků, s kterými dítě přichází do kontaktu. Jak vyplývá z přílohy, pozice asistenta a pedagoga jsou v práci s dítětem zaměnitelné. Pokud dítě nemá daný den chuť spolupracovat s jedním, pozice si vymění a spolupráce probíhá s druhým dospělým. Je tedy bezpodmínečně nutné, aby všechny přípravy byly vypracovány v týmu. Mateřská škola také dbá na to, aby vyhodnocování probíhalo v celém kolektivu pedagogických pracovníků, aby nemohla nastat situace, kdy s dítětem má pracovat zaměstnanec, který není informován o cílech a metodách na daný měsíc.

Riziko spočívá i v kvalitě odborné úrovně pedagogických pracovníků jako takových; při převodu systému práce s dětmi s PO je nutné zohlednit, že daný systém práce klade zvýšené nároky na kontinuální profesní rozvoj a hlubší specializaci všech pracovníků. Rovněž je zapotřebí brát zřetel na nutnou míru spolupráce a časovou náročnost při důkladné evaluaci všech složek edukační reality. Pedagogové musí počítat s tím, že přímou pedagogickou činností jejich přítomnost v mateřské škole nekončí. Je potřeba smluvit schůzku, vyhodnocovat a přijímat následná opatření pro další období.

Mateřská škola Třešť, příspěvková organizace (dále škola), vykonává činnost ve třech pracovištích mateřské školy, školním stravování ve školní jídelně a dvou výdejnách.

Škola byla vybrána jako příklad realizace inspirativní praxe, protože ze zdůvodnění níže je patrné, že se jí daří poskytovat účinnou podporu všem dětem s potřebou podpůrných opatření.

Tvrzení o kvalitě školy se opírají o osobní návštěvy, rozhovory s ředitelkou i její zástupkyní, představení školy i její koncepce, celého filosofického systému práce školy.

Z věcných kritérií se práce opírá o kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání z komplexní inspekční činnosti (KIČ) za prosinec 2018, Inspekční zprávy KIČ za prosinec 2018. Dalším dokladem kvality školy je samotná koncepce dalšího rozvoje i Školní vzdělávací program (ŠVP).

Mateřská škola je jediná ve městě a její součástí je i školní jídelna. Provozní doba je přizpůsobená rodičům, a to od 6.00 hodin do 16.00 hodin. Po předchozí domluvě s učitelkou ve třídě mohou rodiče děti přivádět a odvádět dle potřeby. Při nástupu dítěte do mateřské školy je možné, v rámci adaptace na nové prostředí, dohodnout přímo s učitelkou i pobyt rodiče ve třídě. Děti jsou přijímány zpravidla k začátku školního roku, dle volné kapacity školy i v průběhu roku. O zařazení dětí do MŠ rozhoduje dle zpracovaných kritérií ředitelka mateřské školy.

Vzdělávání dítěte s podpůrnými opatřeními klade na personál mateřských škol nové nároky, nové výzvy, které ale nejsou nesplnitelné ani při vyšším stupni PO, ani při vyšším množství dětí ve třídách.

Základem pro úspěšnou edukaci je kvalitní strategické plánování, uvědomění si faktu, že taková činnost vyžaduje spolupráci všech lidí, mezi kterými dítě vyrůstá. Nutné je nastavit evaluační program tak, aby účinně vyhodnocoval nejen hrozby, ale také aby vyhodnocoval příležitosti ke zlepšení.

Jako u každé činnosti ve školství jsou i v MŠ nezastupitelnou složkou lidské zdroje. Kvalitní sbor pedagogických pracovníků, kteří chápou a cíleně pracují na svém celoživotním učení, může být dítěti průvodcem na cestě poznání a socializace.

Pedagogický sbor musí znát své pravomoci a úkoly tak, aby byl kterýkoliv prvek případně schopný své povinnosti delegovat na jiné zaměstnance a všichni chápali svou pozici a z ní vycházející úkoly a práva.

Kvalitní zpětná vazba na všech stupních, formativní hodnocení a pružná práce s pokroky a problémy, které může dítě mít, to vše ve výsledku vytváří školu, jež inspirativním způsobem poskytuje účinnou podporu všem dětem s podpůrným opatřením.

Vybrané kapitoly z ŠVP