ŠVP jako konzistentní celek, který odpovídá podmínkám školy, možnostem a potřebám dětí

Plně organizovaná spádová mateřská škola s různorodou dětskou populací se ve školním roce 2014/2015 stala pilotní školou pro ověřování vzdělávacího programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Od roku 2015 do roku 2020 je škole opakovaně přidělován titul Škola spolupracující s Mensou ČR.

Příklad inspirativní praxe se soustředí na školní vzdělávací program, který vychází z vize a strategie rozvoje školy, je otevřeným dokumentem promyšleně reagujícím na aktuální změny vycházející z potřeb školy, a ze kterého je zřejmé, co pedagog dělá, k čemu děti vede, jak je rozvíjí, čemu je učí. Motivační název školního vzdělávacího programu Komu patří svět? Dětem, co se ptají a správné kamarády mají od svých dětských let předjímá vizi školy, která vychází z jejích koncepčních záměrů a směřuje ke vzdělávání pro budoucnost.

Tím, jak se zásadní pedagogický dokument školy vyvíjel, jak se pedagogové zaměřují na rozvoj potenciálu všech dětí, jak jej přijímají rodiče a nakolik je tato problematika propojena se všemi podstatnými dokumenty školy včetně prokazatelné vazby na jednotlivá kritéria modelu tzv. kvalitní školy, je mateřská škola jedinečná a je příkladem inspirativní praxe.

Pro inspiraci je přiložen Dlouhodobý plán – koncepční záměry Mateřské školy Štěnovice, okres Plzeň-jih na období 2017–2020 a Souhrnné hodnocení jednotlivých oblastí ŠVP – 2020.

Příklad inspirativní praxe vychází z požadované nejvyšší úrovně inspekčního kritéria modelu tzv. kvalitní školy 1.2 Mateřská škola má vzdělávací program (ŠVP), který vychází z vize a strategie rozvoje školy a je v souladu s kurikulárními dokumenty (RVP); jeho cíle jsou srozumitelné pro pedagogy i rodiče.

Příklad inspirativní praxe (PIP) je soustředěn na popis školního vzdělávacího programu (ŠVP) jako dokumentu, který odpovídá současné situaci a potřebám vzdělávací politiky České republiky a respektuje hlavní zásady tvorby ŠVP formulované v rámcovém vzdělávacím programu (RVP). Podává jasný a ucelený obraz o mateřské škole, o způsobu a formách její práce a poskytovaném vzdělávání. Pro práci školy představuje ŠVP základní pedagogický dokument. Vyjadřuje principiální požadavky na kvalitu předškolního vzdělávání, vychází z vize směřování a postupného rozvoje školy v souladu s jejími podmínkami. ŠVP pomáhá učitelům rozvíjet pedagogický styl, strategii odpovídající integrovanému přístupu ke vzdělávání a obsahuje promyšlený systém vnitřní evaluace a pedagogické diagnostiky. Takto zpracovaný ŠVP však ponechává i dostatek prostoru k tvořivosti a individualizaci vzdělávání. Učitelkám poskytuje odbornou podporu při jeho naplňování a tvorbě třídního vzdělávacího programu (TVP). Specifikuje, jakým způsobem je ve škole rozvíjena podpora nadání všech dětí včetně dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

PIP je zaměřen nejen na úspěchy realizace ŠVP, ale i na úskalí, kterými škola v souvislosti s jeho naplňováním prošla.

Příklad inspirativní praxe je věnován ŠVP, jehož přidanou hodnotou je propojení s vizí a strategií školy nejen v oblasti podmínek vzdělávání, ale i v oblasti maximálního rozvinutí potenciálu každého dítěte v rámci jeho individuálních možností. Tím, že si škola stanovila jako prioritu výše uvedený vzdělávací záměr a v době platnosti ŠVP jej dokázala skutečně systematicky naplňovat (viz závěry ČŠI), stala se v této oblasti výjimečnou.

Základní myšlenkou ŠVP je vést děti ke vzdělávání založeném na dovednostech, nikoliv na vědomostech a izolovaných poznatcích. Toto předsevzetí bylo stručně a výstižně rozpracováno do Desatera pravidel na cestě k rozvoji jedinečnosti každého dítěte (příloha č. 2, s. 31). Následně byly do vzdělávacího obsahu ŠVP v jednotlivých integrovaných blocích podrobně formulovány záměry, které jsou otevřené, naplňují se průběžně, postupně se rozvíjejí a umožňují další postup. Je potřebné vnímat je jako prostředek vzdělávání vedoucí k rozvinutí potenciálu každého dítěte včetně nadaného či dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami.

Uvedenému koncepčnímu záměru předcházelo rozsáhlé další vzdělávání ředitelky školy zaměřené zejména na manažerskou a odborně metodickou práci. Následovalo proškolení učitelek v  metodě NTC Learning (2014), vzdělávání zaměřené na individualizaci a diferenciaci předškolního vzdělávání, zahájení spolupráce s Mensou ČR (2014/2015) a analýza odhalující silné i slabé stránky činnosti školy. Neopominutelným faktem bylo zohlednění místního prostředí, sociodemografických vlivů, podmínek školy včetně potřeb rodičů, zjištěných prostřednictvím dotazníkové ankety.

Koncepční cíle a vzdělávací záměry zaměřené na rozvoj individuality dítěte byly konkrétně rozpracovány a transformovány do podoby následujících dílčích cílů:

  • v rámci pedagogické diagnostiky si všímat dětské individuality, tj. vlastních způsobů učení, případných zvláštností a specifických schopností u jednotlivých dětí;
  • učit děti zvládat dovednosti související s udržením rovnováhy a podporovat vědomé ovládání těla;
  • zdokonalovat koordinaci hrubé a jemné motoriky dítěte, stejnou pozornost věnovat i rozvoji pohybů mluvidel pravidelným zařazováním různých artikulačních cvičení a her;
  • usilovat o rozvíjení řeči postupně od úrovně, na které se dítě aktuálně nachází, v souladu s celostním přístupem k osobnosti;
  • věnovat pozornost produktivním jazykovým dovednostem, správné výslovnosti, ale i celkovému mluvnímu projevu a receptivním jazykovým dovednostem, zejména vnímání a porozumění vyslechnutého textu;
  • učit děti přecházet od konkrétně názorného myšlení k myšlení pojmovému, stimulovat vývoj asociativního myšlení rozvíjející představivost, paměť a kreativní myšlení;
  • speciálně zaměřenými cvičeními stimulovat vývoj synapsí;
  • zapojit do procesu vzdělávání nové moderní pomůcky, robotické hračky a počítačovou techniku tak, aby byly maximálně nápomocny prevenci vzniku čtenářských obtíží, vyrovnávání komunikačních dovedností dětí před nástupem do základní školy a zacíleny na aktuální a specifické potřeby rozvoje každého dítěte;
  • podpořit rozvoj vlastních zájmů dětí na základě jejich potřeb a typů inteligencí (příloha č. 5);
  • vytvářet podmínky pro učení individuální i kooperativní;
  • snažit se o vytváření základů pro práci s informacemi.
Výše uvedené dílčí cíle se denně nenásilně propojují s výchovou dětí k toleranci, citlivosti, empatii, zdvořilosti a vzájemné pomoci. Na základě zpětné vazby od rodičů se škole velmi dobře daří kultivovat vztahy dětí nejen mezi sebou, ale i k dospělým.

Základní myšlenkou ŠVP je systematické naplňování těchto cílů prostřednictvím TVP tak, aby každý pedagog měl možnost dostatečně respektovat vzdělávací potřeby a možnosti dětí v konkrétní třídě a zároveň vycházel ze školního vzdělávacího programu (stanovení hranice mezi ŠVP a TVP by mělo být výsledkem vzájemné dohody, nikoli rozhodnutím jednotlivce).

Předpokladem kvalitního ŠVP je program vytvořený škole „na míru“. Dlouhodobý plán – koncepční záměry Mateřské školy Štěnovice, okres Plzeň-jih na období 2017–2023 a Koncepce podpory rozvoje nadání a péče o nadané na období let 2014–2020 poskytly nově vytvořenému ŠVP nejen jasnou koncepci, ale i možnost vyjádřit v něm filozofii školy a její identitu, její hodnotovou orientaci i obsahové, formální a metodické priority práce.

Komparace ŠVP ve smyslu výše uvedeného indikátoru, provedená autorkou PIP, prokázala, že:

  • podmínky vzdělávání a vzdělávací obsah v něm uvedené v plném rozsahu navazují na zformulované koncepční záměry školy, obsah ŠVP je zpracován zcela v souladu s RVP;
  • ŠVP je konzistentní celek. Jednotlivé části v něm obsahově ladí, doplňují se a zbytečně neopakují stejné informace. V kapitole podmínky vzdělávání (příloha č. 2, s. 6) je přehledně nastaven harmonogram dílčích cílů a záměrů, které vedou k naplnění stanovené koncepce. Zahrnují návrhy na další úpravu stávajících podmínek potřebných pro zefektivnění vzdělávání, časový plán a vymezení odpovědnosti za jejich realizaci. Stanovené podmínky vzdělávání umožňují vzdělávat i děti s přiznanými podpůrnými opatřeními a děti nadané;
  • ve vzdělávacím obsahu jsou mimo integrovaných bloků zakomponovány metody, které konkrétně vedou pedagogy k vytváření stimulujícího prostředí a nabídce dalších aktivit podle potřeb či případných mimořádných schopností dítěte. Vzdělávací obsah, ve kterém je včleněna cílená podpora silné stránky dítěte, přímo navazuje na filozofii mateřské školy. Jejím smyslem je rozvinout potenciál každého dítěte a směřovat jej k získání elementárních klíčových kompetencí. Zároveň se tímto naplňuje další vize, jejímž cílem je zvyšovat spokojenost rodičů se vzdělávací nabídkou školy.

Ambicí mateřské školy je stát se kvalitní školou, která ví, kam chce směřovat, a jde úspěšně za svým cílem. Klíčovou součástí uvedeného záměru však musí být přehledný a srozumitelný ŠVP nejen pro rodiče, ale zejména pro pedagogy, aby dokázali takto náročný záměr realizovat v běžné praxi. Cílem vytvoření této verze ŠVP bylo tedy podnítit změnu pedagogického myšlení, tzn. dosáhnout toho, aby vzdělávací působení učitele vycházelo z pedagogického diagnostikování. Pro pedagogy se jednalo o příležitost objevit své možnosti (ujistit se o svých dovednostech a schopnostech) a změnit dosavadní vlastní způsob práce. Tento úmysl byl vedením školy podpořen koncepčně nastaveným dalším vzděláváním pedagogů, zaměřeným na individualizaci a diferenciaci předškolního vzdělávání.

Nakolik se škole podařilo přehlednost a srozumitelnost ŠVP uskutečnit, posoudila autorka PIP na základě provedené analýzy, ze které vyplynulo:

  • ŠVP je jasný, přehledný a je v něm uvedeno vše podstatné, čím se mateřská škola profiluje;
  • je zpracován formálně a jazykově na úrovni, která odpovídá významu tohoto dokumentu;
  • srozumitelně formuluje priority vzdělávacích záměrů, vyjasňuje hranici mezi školním programem a třídními vzdělávacími programy;
  • způsobem a úrovní zpracování vyhovuje pedagogům, ostatním zaměstnancům školy, kontrolním orgánům i odborné veřejnosti.

Zjištění autorky PIP prokázala následně i autoevaluace ŠVP za období 2017/2018 – 2019/2020, které se prostřednictvím zadaného dotazníku zúčastnili všichni pedagogové. Hodnoticí kritéria dotazníku stanovila ředitelka a pedagogové individuálně určovali jejich významnost od nejsilnější po nejslabší.

Učitelky uvedly jako silné stránky:

  • ŠVP je věcný, respektuje zásady formulované v RVP PV;
  • evidentně vychází z konkrétních podmínek mateřské školy;
  • pojetí a ztvárnění ŠVP odpovídá způsobu práce školy, učitelky mu rozumí a mohou z něho při tvorbě TVP dobře vycházet;
  • srozumitelně vysvětluje filozofii školy (hodnoceno na základě pravidelně prováděných individuálních konzultací učitelek s rodiči);
  • nabízí pestrou vzdělávací nabídku, přehledně, terminologicky přesně a systematicky propracovanou, která není omezena rozsáhlou nabídkou nadstandardních aktivit;
  • obsahuje promyšlený a efektivní systém vnitřní evaluace a pedagogické diagnostiky.

Z uvedeného vyplývá, že se učitelky v průběhu hodnoceného tříletého období s obsahem ŠVP ztotožnily, vzdělávací nabídku byly schopny modifikovat do TVP tak, aby byl záměr jednotlivých integrovaných bloků smysluplně naplněn (příloha č. 6). Současně vnímají nastavený vnitřní evaluační systém včetně pedagogické diagnostiky jako potřebný pro zkvalitnění vlastní pedagogické práce.

Z hodnocení vyplynuly rovněž mírné pochybnosti učitelek o obsahu ŠVP:

  • zda se vždy daří smysl tematických celků přizpůsobit složení třídy, schopnostem a možnostem dětí;
  • zda bloky nejsou přeplněné a dají-li se v daném období zrealizovat.

Jako slabé stránky ŠVP učitelky vyhodnotily:

  • chybějící prostor pro neplánované aktivity, popř. doplňující programy;
  • malý prostor pro spolupráci s různými partnery.

Definované mírné pochybnosti či slabé stránky, které z autoevaluace ŠVP vyplynuly, dokládají, že nastavená kritéria odhalila jeho určité nedokonalosti. Vedení školy tak mají podnítit ke změně, tzn. zvýšení kvality nejen ŠVP, ale zejména předškolního vzdělávání. 

Rodiče jsou s filozofií a záměry vzdělávacího programu školy seznamováni před nástupem jejich dítěte do mateřské školy. Na webových stránkách mají k dispozici ŠVP, který je k nahlédnutí v papírové podobě také v šatnách jednotlivých tříd a ve vestibulu školy. V průběhu školního roku jsou na webových stránkách pravidelně zveřejňovány informace o probíhajících vzdělávacích tématech. Zákonní zástupci využívají možnost přispívat svými nápady, podněty a náměty k obohacení programu školy prostřednictvím schránky důvěry (např. nápady na dovybavení interiéru a zahrady školy, doporučení osvědčených kulturních akcí pro děti, náměty na školní výlety a exkurze, podnět k řešení velkého počtu dětí na jednu učitelku – finančně se podílet na zaplacení dalšího pedagoga,…). Častěji však k tomuto účelu využívají osobní kontakt s vedením školy či pedagogy nebo e-mailovou korespondenci, což dokládá, že se nebojí komunikovat se školou otevřeně. Spokojenost zákonných zástupců s poskytovaným předškolním vzděláváním ověřuje ředitelka školy prostřednictvím ankety, zadávané ve dvouleté periodě.

Srozumitelnost ŠVP byla hodnocena rodiči na základě ankety (příloha č. 7) zadané autorkou PIP. Jednotlivé otázky konzultovala autorka PIP s ředitelkou školy, která následně zaslala anketu elektronicky všem rodičům včetně odkazu na Google Docs. Tento způsob zadání ankety zajistil rodičům rychlý, anonymní a komfortní přístup i jednoduché vyhodnocení.

V době zadání ankety však byla vždy některá část mateřské školy uzavřena v režimu karantény, což mohlo negativně ovlivnit aktivní účast rodičů na jejím vyplnění. Ankety se zúčastnila polovina oslovených rodičů.

  •  86 % rodičů, kteří se zúčastnili zadané ankety, odpovědělo, že obsahu ŠVP rozumějí, 95,7 % těchto rodičů odpovědělo, že má dostatek informací o tom, v čem se jeho dítě vzdělává;
  • 100 % rodičů souhlasí s pedagogickým konceptem mateřské školy a líbí se jim způsob, jakým se s dětmi pracuje;
  • 100 % zúčastněných rodičů je celkově spokojeno s mateřskou školou a doporučilo by ji i rodičům ostatních dětí.

Výše uvedená zjištění dokládají, že vedení školy si názory pedagogů a rodičů průběžně zjišťuje, komunikuje s nimi, a že výsledek vnitřní i vnější autoevaluace potvrzuje kvalitu a výbornou úroveň ŠVP uvedenou v  kritériu popisovaném ČŠI, tzn. že cíle uvedené v ŠVP jsou srozumitelné pro pedagogy i rodiče.

Přestože hlavní odpovědnost za kvalitu ŠVP nese ředitelka školy, na jeho tvorbě se podílely všechny učitelky. Hlavním důvodem této kooperace byl požadavek, aby škola pracovala jako celek podle stejných pravidel a učitelky se s jeho obsahem lépe ztotožnily a s větším uspokojením jej naplňovaly.

Tvorba ŠVP je výsledkem úsilí celého pracovního týmu školy, kdy se každý větší či menší měrou podílel na vzniku dokumentu. Dle sdělení ředitelky přicházely učitelky aktivně s podněty a návrhy k rozvíjení programu školy a potřebné inovace (zajišťovat výraznější prezentaci školy na webových stránkách, pořizovat videonahrávky z výchovně-vzdělávací činnosti jednotlivých tříd, představit rodičům konkrétní prezentaci práce s robotickými hračkami, realizovat dílničky s rodiči, sdílení námětů a inspirací, jak vést děti k sebehodnocení a vrstevnickému hodnocení atd.). Analýza informací a dat, získaných při vlastním hodnocení školy, byla prováděna všemi pedagogy. Ředitelka navržené podněty zrekapitulovala a zformulovala priority vzdělávacích záměrů.

Konkrétní spoluúčast učitelek na tvorbě ŠVP:

  • prvním krokem bylo zapojení učitelek do SWOT analýzy (příloha č. 8) zkušeností s původním ŠVP a jejich zhodnocení, tzn. pojmenovaly problémy a nedostatky (vysoký počet dětí ve třídách znesnadňující individualizaci vzdělávání, obsahově přeplněné integrované bloky není možné plně zrealizovat). Vyjasnily si pozitiva a další příležitosti (vyvážená podpora a rozvoj nadání a talentu), zamyslely se nad tím, jakým způsobem doposud pracovaly, jaké byly výsledky, v čem spatřují priority vzdělávací práce (ŠVP má vlastní myšlenku, vychází z hodnot, které sdílí celý pedagogický kolektiv). Posoudily podmínky vzdělávání a zhodnotily možnosti jejich zlepšení;
  • další spoluúčast spočívala ve formulování motivačních názvů integrovaných bloků, zpracování činnostní charakteristiky k jednotlivým integrovaným blokům, tzn. čemu se chtějí ve vzdělávání věnovat, jaký bude mít jednotlivý integrovaný blok „záměr“, očekávaný přínos, výstup a výsledek;
  • konkrétní podobu integrovaných bloků v systému InspIS zpracovala školní koordinátorka ŠVP (propojení klíčových kompetencí, očekávaných výstupů a naznačení hlavních okruhů činností tak, aby každý pedagog znal společný cíl a zároveň si mohl zvolit vlastní cestu);
  • ředitelka doplnila a propojila všechny návrhy v jeden konzistentní celek a stanovila pravidla tvorby třídního vzdělávacího programu;
  • jako východisko pro přípravu vlastní vzdělávací nabídky pedagogů byly vytvořeny konkrétní znaky propojení TVP se ŠVP (příloha č. 9).
Postup učitelek při zpracovávání TVP je podrobně vypracován v ŠVP (viz příloha č. 2, s. 33 a 34). Jeho smyslem je stanovit základní „školní“ pravidla, podle nichž by měly připravovat a realizovat vzdělávací programy v jednotlivých třídách.

Učitelky v každé třídě mají k dispozici kopii vzdělávacího obsahu ŠVP. V jejich kompetenci při tvorbě TVP je volba podtémat (která do integrovaného bloku uvedeného v ŠVP obsahově zapadají) a jejich časové ohraničení (čas je přizpůsoben náročnosti podtématu a mentální úrovni dětí). Zpracovávání TVP předpokládá velmi úzkou spolupráci učitelek ve třídě, důraz je kladen na propojenost a provázanost konkrétních činností, které rozvíjejí všechny inteligence dětí (v duchu myšlenek H. Gardnera, 2018) a brání tak jednostrannému vzdělávání.

Při plánování vzdělávací nabídky však nesmí pedagogové zapomínat na jeden z hlavních rysů programu školy, kterým je specifická podpora všestranného individuálního rozvoje dětí, cílená na:
  • vyrovnávání nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání;
  • poskytování péče dětem se speciálními vzdělávacími potřebami v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání;
  • přímou pedagogickou činnost zaměřenou na podporu rozvoje nadání dětí, základní poradenství pro rodiče dětí v rámci podpory nadání;
  • aktivity poskytované v rámci spolupráce s Mensou ČR, aktivity spojené se seznamováním s robotikou;
  • aktivity zaměřené na logopedickou prevenci – na základě projektu „Podpora zavedení systému logopedické prevence v Mateřské škole Štěnovice, okres Plzeň-jih“ (Rozvojový program Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání, poskytovatel dotace – MŠMT), přičemž aktivity programu a vybavení moderními logopedickými pomůckami jsou uskutečněny s přesahem do dalších let;
  • podporu polytechnického vzdělávání – na základě projektu TECHMANIA – NOVÁ DIMENZE polytechnického vzdělávání pro učitele a ředitele MŠ;
  • zapojení do kampaně „Celé Česko čte dětem“ – výchova ke čtenářství.

Tím, že se učitelky na tvorbě ŠVP podílely, lépe se s ním identifikovaly a přijaly ho pro sebe jako závazný. Tuto skutečnost dokládá vyhodnocení aktivního využívání ŠVP při tvorbě TVP prostřednictvím dotazníku zadaného ředitelkou školy.

Z jeho vyhodnocení vyplynulo, že jednoznačně kladně ohodnotily vzdělávací nabídku v ŠVP, která zahrnuje vzdělávací potřeby všech dětí a přispívá k jejich osobnímu růstu, v ŠVP nalézají oporu pro svoji práci a TVP je pro učitelky otevřeným a variabilním pracovním materiálem. Součástí TVP je plánování podpory rozvoje dětí na základě pedagogické diagnostiky (příloha č. 10a, b, c, d).

Naopak jako obtížné vnímaly dotváření vzdělávací nabídky podle postupu dětí ve vzdělávání, popř. za spoluúčasti dětí, podporu mimořádných schopností dětí tak, aby nebyla omezena pestrost a šíře obvyklé vzdělávací nabídky, používání různých strategií u dětí s odlišným temperamentem a zachovávání jejich možnosti svobodně si volit mezi činnostmi. S tímto úskalím se pedagogové potýkali po celou dobu platnosti ŠVP. K jeho zdolávání jim napomáhalo nejen cílené četné další vzdělávání, sdílení zkušeností v průběhu pedagogických rad, ale i poměrně četná hospitační činnost vedení školy, podložená videonahrávkami práce hospitovaných pedagogů s následným rozborem. 

Z výše uvedeného lze dovodit nejen náročnost stanovených ukazovatelů na práci pedagogů dle ŠVP, ale současně i skutečnost, že jejich úspěšné naplňování je významně omezeno vysokým počtem dětí ve třídách (24/28), který neumožňuje individualizaci a diferenciaci v plném rozsahu. Zároveň je nutné ocenit otevřenost a upřímnost pedagogů při vyhodnocování aktivního využívání ŠVP při tvorbě TVP. Pro vedení školy je toto hodnocení objektivní zpětnou vazbou, která vede nejen k hledání příčin zjištěného stavu, ale zejména k vytvoření co nejlepších podmínek pro naplňování koncepčních záměrů a cílů.

Za dobu platnosti aktuálního ŠVP (2017/2018 – 2019/2020) byly do mateřské školy přijaty celkem čtyři děti s podpůrnými opatřeními druhého stupně, které byly vzdělávány podle individuálního vzdělávacího plánu (včetně dvou dětí s odlišným mateřským jazykem).

Podpůrná opatření prvního stupně představující minimální úpravu metod a organizace vzdělávání byla uplatňována bez doporučení školského poradenského zařízení celkem u 28  dětí. Učitelkami byly vypracovány plány pedagogické podpory, které úpravu metod či organizace vzdělávání specifikovaly. Jejich účinnost byla v pravidelných intervalech vyhodnocována.

Mateřská škola má vytvořen vzdělávací program rovněž pro děti s odkladem povinné školní docházky, který je zaměřen na eliminaci problematických oblastí, jež byly příčinou toho, že dítěti byla povinná školní docházka odložena o jeden rok. Počet odkladů se daří vzhledem k vytvořenému programu postupně snižovat.

ŠVP představuje základní pedagogický dokument, tzn. vlastní projekt předškolního vzdělávání. Vyjadřuje optimální představu o institucionálním vzdělávání dětí předškolního věku v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015–2020, tzn. eliminovat handicapy, které si děti přinášejí z rodiny, zvýšit jejich „vzdělávací šance“, podporovat a rozvíjet nadání a posilovat spolupráci mezi rodinou a školou.

Skutečnost, že ŠVP promyšleně reaguje na aktuální změny, dokládá i jeho nadčasová provázanost s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2019–2023, která vznikla na základě úpravy předchozího ŠVP. Plánované změny byly intenzivně diskutovány na pedagogických radách a úpravy (zkvalitnění materiálních podmínek, méně obsáhlé integrované bloky, intenzivnější spolupráce s vnějšími partnery školy apod.) byly zapracovány do nové verze ŠVP. V důsledku toho se ŠVP cíleně zaměřuje na osobnostní rozvoj každého dítěte a jeho nadání prostřednictvím rozvinutí dovedností předcházejících čtení, rozvoje předmatematických představ, pohybových dovedností včetně sociálních, personálních a digitálních kompetencí. K naplňování těchto záměrů napomáhá i spolupráce s Mensou ČR, uplatňování principů Mensa NTC vzdělávání a jejich začleňování do vzdělávací nabídky.

ŠVP ve svém obsahu neopomíjí úlohu systematického provádění pedagogické diagnostiky každého dítěte. V souvislosti s tím se škole úspěšně daří organizovat pro rodiče dvakrát ročně konzultační dny, v rámci kterých jsou vždy přítomni zákonní zástupci dítěte a obě třídní učitelky. V průběhu konzultace získávají rodiče zcela konkrétní informace o filozofii a vzdělávacím obsahu ŠVP prostřednictvím sdělení, co dítě v uplynulém období zvládlo, jaké jsou jeho silné stránky či dominantní inteligence. Sdílejí informace, jak se dítě chová doma, a společně s učitelkami nalézají kroky k řešení případných obtíží v jeho rozvoji. Vysokou efektivitu této spolupráce dokládá skutečnost, že v současné době je oproti prvopočátkům zájem a účast rodičů na konzultacích téměř stoprocentní. U dětí v povinném předškolním vzdělávání je stoprocentní.

Z výše uvedeného plyne, že rodiče zaměření ŠVP akceptují a s jeho naplňováním se nejen v plné míře ztotožňují, ale i k němu aktivně přistupují.

Určitým rizikem, které může použití podobného postupu v jiných mateřských školách omezovat, je ve zvládnutí náročnosti stanovených záměrů na požadované úrovni, neboť se jedná o dlouhodobý a systematický proces. Je nutné si uvědomit, že stávající legislativní podmínky mateřských škol nejsou zcela v souladu s filozofií individualizace a diferenciace předškolního vzdělávání. Poptávka ohledně přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání dlouhodobě převyšuje kapacitní možnosti mateřských škol, což neumožňuje ředitelkám naplnit třídy na méně než 24 dětí. Vysoký počet dětí ve třídě tak výrazně znesnadňuje individualizaci a diferenciaci vzdělávání plně v souladu s tímto záměrem, což doložily i učitelkami definované slabé stránky ŠVP.

Dalším souvisejícím rizikem, které může naplnění uvedených záměrů negativně ovlivnit, je podcenění zajištění optimálních podmínek nejen materiálních, ale i personálních prostřednictvím kvalitního dalšího vzdělávání pedagogů. V rámci vzdělávací koncepce je důležité, aby byl pedagog v individualizovaném vzdělávání nejen příslušně vzdělaný, ale i pozorný, trpělivý a sebejistý. S tím úzce souvisí i riziko získání nedostatku informací týkajících se metody NTC Learning, popř. jejich zkreslení či nepochopení základních principů. Zároveň nelze opomenout názor rodičů a jejich priority v poskytovaném předškolním vzdělávání.

Z výše uvedeného vyplývá, že individualizace ve vzdělávání nemůže být pouze soubor nějakých opatření, nýbrž je třeba ji vnímat ve vztahu k celkové přeměně nejen ŠVP, ale i pedagogického stylu.

Mateřská škola Štěnovice, okres Plzeň-jih se nachází v obci vzdálené cca 4 km od krajského města Plzeň. V obci má sídlo 77 firem. Tato skutečnost silně ovlivňuje stále se rozšiřující výstavbu obce. Bezproblémová dojezdnost nejen do krajského města, ale vzhledem k blízkosti dálnice i do Prahy, umožňuje obyvatelům využít širokou a pestrou nabídku pracovních příležitostí na různých pozicích.

V důsledku stále se zvyšujícího počtu obyvatel, zejména mladých rodin, došlo v roce 2018 k celkové rekonstrukci stávající budovy mateřské školy, výstavbě další třídy a vestibulu. Přesto jsou prostory školy nepostačující a jedna ze tříd je i nadále umístěna v nedaleké budově základní školy. V současné době má mateřská škola šest tříd, z nichž jedna je zřízena pro děti nejmladší, tři třídy jsou věkově částečně smíšené a do dvou homogenních tříd jsou zařazeny děti v povinném předškolním vzdělávání.

Mateřská škola respektuje při přijímání dětí rovný přístup ke vzdělávání (tzn. přijímá bez rozdílu všechny uchazeče) a poskytuje všem dětem včetně dětí s odlišným mateřským jazykem, se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí mladších tří let vzdělávání ve srovnatelné kvalitě (příloha č. 1). V případě převisu poptávky nad nabídkou rozhoduje rok narození dítěte.

Vizí mateřské školy je moderní škola, která nabízí „řadu aktivit vycházejících ze skutečných zájmů a potřeb dítěte tak, aby se nepromarnilo, ale naplnilo vše dobré, co dítěti bylo dáno do vínku jako možnost a mohly být tak položeny kvalitní základy pro jeho celoživotní učení“ (viz příloha č. 2). K realizaci a naplnění této vize využila škola dokument „Koncepce podpory rozvoje nadání a péče o nadané na období 2014–2020“. V souladu se Strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 byl na období 2017–2023 nastaven „Dlouhodobý plán – koncepční záměry Mateřské školy Štěnovice, okres Plzeň-jih“ (příloha č. 3). Hlavními záměry programu mateřské školy, uvedenými v Dlouhodobém plánu mateřské školy, jsou celková provázanost se společenským vývojem, se změnami ve světě, morálními hodnotami a podpora důležitého předpokladu pro rozvoj každého dítěte prostřednictvím pestré a široké vzdělávací nabídky, podporující schopnosti, talent, zájem či nadání všech dětí.

Více o škole zde.

PIP vznikl na základě několikaměsíčního sběru dat. Primárně bylo čerpáno z pravidelných individuálních konzultací s vedením školy, ze SWOT analýzy školy, analýzy relevantních dokumentů, dotazníků zadaných ředitelkou školy pedagogům, z výsledků vlastního hodnocení školy a ankety zadané autorkou PIP rodičům / zákonným zástupcům dětí.

Vyhodnocování těchto dat a podkladů probíhalo průběžně společně s vedením školy, stejně jako posuzování jejich účinného využití jak pro PIP, tak pro zdokonalení nové verze ŠVP.

Z analýzy evaluačního systému nastaveného v ŠVP vyplynulo, že smysluplný a účelný systém vnitřní evaluace se stal nejen procesem vlastního průběžného vyhodnocování jednotlivých oblastí, ale i systematickou zpětnou vazbou, sloužící škole jako efektivní východisko pro další práci. Přidanou hodnotou toho, aby systém evaluace efektivně fungoval, jsou nastavená konkrétní hodnoticí kritéria, vyhodnocovaná srozumitelně vydefinovanou číselnou škálou.

Záměrem PIP je podnítit další mateřské školy, resp. jejich vedení k systematickému zvyšování kvality předškolního vzdělávání prostřednictvím kvalitního ŠVP. Inspiraci je možné najít nejen v kapitole popisující vizi a strategii rozvoje školy propojenou do filozofie ŠVP, ale i v kapitole zaměřené na identifikaci pedagogů se ŠVP a jeho aktivní naplňování. Pro mateřské školy může být inspirací také uplatňování metody NTC Learning, která se systematicky zabývá podporou rozvoje nadání a intelektu dětí bez rozdílu.

Skutečnost, že kvalitní ŠVP, který je společným dílem všech pedagogů a sjednocuje zaměření práce celé školy, je garancí kvalitní školy, dokládá i inspekční hodnocení provedené v roce 2019. Jeden rok před koncem platnosti ŠVP byly výsledky vzdělávání dětí Českou školní inspekcí hodnoceny na výborné úrovni.

Přesto si vedení školy uvědomuje, že naplňování vize podpory nadání a rozvoje intelektu každého dítěte je proces dlouhodobý a velmi náročný. V průběhu let, ve kterých se podpoře rozvoje nadání škola věnuje, je provází vědomí, že toto téma bude stále více nabývat na významu a že stojí za to systém podpory nadání a rozvoje intelektu stále více propracovávat a zkvalitňovat.

Kritéria pro přijetí dětí do mateřské školy pro školní rok 2019/2020
Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
Dlouhodobý plán - koncepční záměry školy
Video - Kuličková dráha - procvičování akomodace oční čočky (po kliknutí na odkaz se video stáhne)
Video nepřímo řízené činnosti - V lednu naše tělíčko, prozkoumáme maličko. - rozvoj vlastních zájmů dětí na základě jejich potřeb a inteligencí (po kliknutí na odkaz se video stáhne)
Video nepřímo řízené činnosti -Listopad, listopad, lísteček mi na dlaň spad. - rozvoj vlastních zájmů dětí na základě jejich potřeb a inteligencí (po kliknutí na odkaz se video stáhne)
Hodnocení ŠVP - květen 2020
Vyhodnocení ankety pro rodiče dětí - leden 2021
Souhrnné hodnocení jednotlivých oblastí ŠVP
Konkrétní znaky propojení tvorby třídního vzdělávacího programu se školním vzdělávacím programem
Ukázka záznamů jednotlivých dětí

Autorky: Eva Brabcová, Jitka Adamová