Hledat
Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Efektivní zajištění vzájemné komunikace

Efektivní zajištění vzájemné komunikace

Střední škola, která nabízí vzdělání v ekonomických a gastronomických oborech, v oborech s maturitní zkouškou i s výučním listem, patří k nejmodernějším a nejlépe vybaveným školám v Kraji Vysočina.

Příklad inspirativní praxe se soustředí na specifikaci dokumentů školy prezentujících pravidla a mechanismy, které slouží k organizování vlastní činnosti školy a z nichž plyne efektivita nastavených pravidel.

Text zachycuje proces nastavení relevantních pravidel, na jejichž základě je možné efektivní a účelné fungování organizace včetně evaluace a autoevaluace. Pozornost je zaměřena na zdůraznění nezbytnosti funkčního zpracování analýzy rizik, na práci s dokumenty, jež pomáhají identifikovat rizikové faktory, které by se mohly v rámci komunikace vyskytnout, a následně na příklad funkčního řešení – procesů při zvládání rizikových/krizových situací.

V přílohách naleznete například:

  • dokument Řízení rizik ve škole – ukázka – riziko personální;
  • ukázky z dotazníků, které škola používá k autoevaluačním šetřením – dotazníky pro žáky, dotazníky pro učitele, dotazníky pro rodiče, dotazníky pro sociální partnery, způsob a kritéria hodnocení;
  • strategie předcházení školní neúspěšnosti;
  • krizový plán pro prevenci vzniku problémových situací u žáků.

Příklad inspirativní praxe (PIP) dokumentuje proces, kdy škola funguje podle jasných pravidel umožňujících konstruktivní komunikaci všech aktérů (vedení, pedagogové, rodiče) a jejich participaci na chodu školy z několika pohledů:

  • z pohledu výchozích dokumentů, kterými se stanovuje organizační struktura školy (Organizační řád školy, Příkaz ředitele, kterým se stanovuje organizační struktura);
  • z pohledu předcházení rizikům – analýzy rizik, kde v dokumentu Řízení rizik ve škole / personální riziko / informovanost pracovníků je řešena informovanost pracovníků, možnost vzdělávání, dostupnost informací, předávání informací;
  • z pohledu ukázky nastavení komunikace – komunikace např. v případě komunikace škola–žák–rodič v krizových situacích, komunikace žáci – vedení školy, předávání informací zaměstnancům v rámci e-mailové komunikace;
  • z pohledu zpětné vazby – anonymního sběru dat vlastního hodnocení školy ze strany pedagogických pracovníků, žáků, rodičů žáků a sociálních partnerů školy, které je důležitou složkou v rámci zpětné vazby nastavených procesů.

Škola funguje podle jasných pravidel umožňujících konstruktivní komunikaci všech aktérů (vedení, pedagogové, rodiče) a jejich participaci na chodu školy

Obrázek č. 1  Struktura pravidel – zajištění komunikace všech aktérů školy
Obrazek3.png 
Velká pozornost je věnována předcházení potenciálním rizikům. Ve škole je podrobně zpracován funkční systém předcházení těmto rizikům, tzv. analýza rizik, který vychází ze zákona o finanční kontrole (§ 25 čl. 4 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). Dokument Analýza rizik obsahuje návodně zpracovanou část „řízení rizika“, která spočívá v přijímání různých typů opatření tak, aby se riziko vyloučilo, aby se riziku předešlo, nebo aby se riziko minimalizovalo. Analýza rizik v oblasti komunikace ve škole je zpracována v části vztahující se k personální oblasti. Jako klíčový rizikový faktor s vysokým dopadem na chod celé školy je vyhodnocen právě rizikový faktor Informovanost pracovníků – možnost vzdělávání, dostupnost informací, předávání informací (viz příloha č. 3).

Dochází také k efektivnímu ověřování nastaveného systému zpětnou vazbou. K tomuto procesu je využíván nástroj Společný hodnoticí rámec (CAF). Definice a pohled na interpretaci ve škole je možno nalézt např. na webových stránkách příspěvkové organizace Vysočina Education, v  příručce – Metodika CAF pro veřejné instituce, Metodika CAF pro školy. V této příručce je CAF definován takto: „Společný hodnotící rámec (CAF) je nástrojem Total Quality Managementu (TQM), vyvinutým veřejným sektorem pro veřejný sektor, inspirovaný Modelem excelence Evropské nadace pro řízení kvality (EFQM®). Je založený na předpokladu, že vynikající výsledky v oblasti výkonnosti organizace, občanů/zákazníků, zaměstnanců a společnosti lze dosáhnout prostřednictvím vedení organizace, které řídí strategii a plánování, zaměstnance, partnerství, zdroje a procesy. Nahlíží na organizaci současně z různých úhlů: je tak uplatněn holistický přístup při analýze výkonnosti organizace.“ Dále je zde mimo jiné uvedeno: „CAF je veřejně dostupný, bezplatný a snadno použitelný nástroj napomáhající organizacím veřejného sektoru v celé Evropě využívat techniky řízení kvality pro zlepšování své výkonnosti.“ V tomto dokumentu jsou detailně popsány i cíle CAF. „Cílem CAF je stát se katalyzátorem procesu celkového zlepšování organizace a má pět hlavních záměrů: 1. Zavést do veřejné správy kulturu excelence a principy TQM. 2. Využívat ve veřejné správě celý cyklus PDCA (Plan, Do, Check, ACT). 3. Umožnit sebehodnocení organizací veřejného sektoru za účelem získání jejich diagnózy a stanovení následných opatření ke zlepšení. 4. Působit jako most spojující různé modely používané v řízení kvality, a to jak ve veřejném tak i soukromém sektoru. 5. Usnadnit benchlearning mezi organizacemi veřejného sektoru.“

Ve škole probíhá jednou za čtyři roky proces autoevaluvace CAF. Pro měření výsledků zpětné vazby se používají dotazníky CAF, které vznikly v rámci projektu příspěvkové organizace Vysočina Education – Ředitel, manažer učící se organizace. Konkrétně šlo o klíčovou aktivitu K04 – Zavádění CAF na školách Kraje Vysočina (účastnily se tři krajské školy).

V mezidobí probíhá ve škole sebehodnocení jiným způsobem (např. v jednom roce hodnocení učitelů žáky, v druhém roce hodnoticí rozhovory pedagogických pracovníků s ředitelem školy, v dalším roce autoevaluace učitelů apod.). Někdy i v tomto mezidobí škola využije některé dotazníky vzešlé z CAF.

Důkazem toho, že škola udržuje aktivní komunikaci o pravidlech nejen s pedagogy a žáky, ale i s partnery školy a získává od nich podněty k tvorbě a aktualizaci pravidel, jsou dotazníky zpětné vazby CAF pro rodiče a dotazníky pro sociální partnery.

Škola má jasně nastavený způsob předávání podnětů mezi jednotlivými subjekty (pedagogové, žáci, rodiče), ti mu rozumějí a akceptují ho. Účinnost nastaveného způsobu předávání podnětů lze doložit např. výsledky, které vyplývají z dotazníků zpětné vazby CAF, kde jako oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, jsou uvedeny mimo jiné i oblasti s přímou vazbou na dosažení pozitivních výsledků v efektivní komunikaci. Jako oblasti s dobrými výsledky, které jsou odrazem externí i interní efektivní komunikace, byly v šetření CAF vyhodnoceny oblasti:
 
  • spolupráce s rodiči;
  • spolupráce s odbornými institucemi a zřizovatelem;
  • strategické řízení;
  • organizační řízení školy;
  • pedagogické řízení školy;
  • profesionalita a rozvoj lidských zdrojů;
  • partnerství školy a externí vztahy.
Jsou vypracovány přesné postupy k řešení krizových situací a nastavení komunikace v případě krizových situací škola–žák–rodič, viz dokument Strategie předcházení školní neúspěšnosti na OA a HŠ Havlíčkův Brod (příloha č. 9). Na tento dokument plynule navazuje Krizový plán pro prevenci vzniku problémových situací (příloha č. 11).

Efektivitu nastavených pravidel mimo jiné dokládá i to, že díky nastavení pracovních podmínek a klimatu na pracovišti se fluktuace prakticky nevyskytuje.
 

Povinná dokumentace školy vykazuje dlouhodobě propracovaný systém nastavení pravidel a mechanismů k organizování vlastní činnosti školy. Autoevaluace nastavených procesů formou dotazníků a nastavení postupů při rizikovém chování žáků je důkazem, že škola pracuje se zpětnou vazbou, která je nezbytná pro vyhodnocení efektivity nastavených procesů. Všechny dokumenty jsou průběžně vyhodnocovány a dle potřeby aktualizovány.

Výchozím dokumentem je Organizační řád (příloha č. 1), na který navazuje Příkaz ředitele, kterým se stanovuje organizační struktura (příloha č. 2), jenž stanoví velmi podrobně a srozumitelně organizační strukturu, zásady činnosti a řízení školy, úkoly a vzájemné vztahy jednotlivých zaměstnanců a rozsah jejich pravomocí. Mapuje nastavení procesů ve škole. Vzhledem k detailnímu popisu rozsahu pravomocí a úkolů, které plynou zaměstnancům školy z jejich pracovního zařazení, je zcela zřejmé, kdo má v kompetenci jednotlivé úkoly.

Aktualizace dokumentu Řízení rizik ve škole byla provedena kolektivně za účasti zástupců ředitele. Část vztahující se k PIP je riziko personální / informovanost pracovníků, jehož velký význam pro chod školy vyplývá i z ohodnocení tohoto rizika. Riziko je ohodnoceno jako klíčové (viz příloha č. 3). Je tedy zřejmé, že je nutno předcházení tomuto riziku věnovat dostatečnou pozornost.

Způsob předávání informací je založen na aktivním přístupu zaměstnanců. Právě tento aktivní přístup zaměstnanců s provázaností na práci se systémem řízení rizik je nezbytným předpokladem pro dosažení efektivního způsobu předávání informací, kdy řada informací je zasílána prostřednictvím elektronické pošty a je vyvěšena v papírové podobě na místech k tomu určených. Trvalejší informace, formuláře, organizační směrnice atd. jsou umístěny na síťovém disku s právem ke čtení. K důležité povinnosti zaměstnanců školy s přístupem k e-mailu (zaměstnanci, kteří mají přidělený pracovní počítač, notebook nebo tablet) je kontrolovat došlé zprávy nejméně jednou denně včetně reakce na pokyny nadřízených pracovníků v určeném termínu. Pokud termín není určen, pak se za přiměřenou považuje odpověď odeslaná nejpozději do 3 dnů. Tato povinnost je stanovena Vnitřním pokynem ředitele školy k používání školních e‑mailových adres a e‑mailové korespondenci (příloha č. 8).

Obrázek č. 2    Cyklus ověření efektivnosti a funkčnosti nastaveného systému dotazníky zpětné vazby CAF a navazujících procesů ve škole
Obrazek1-(1).png
Obrazek2-(1).png
Aktivní komunikaci o pravidlech nejen s pedagogy a žáky, ale i s partnery školy dokládají také výsledky z dotazníků zpětné vazby CAF. Obecné informace ke struktuře dotazníků CAF lze nalézt v příručce – Metodika CAF pro veřejné instituce, Metodika CAF pro školy, k nalezení na webových stránkách příspěvkové organizace Vysočina Education.

Tyto dotazníky jsou anonymní a jsou zpracovány se zaměřením na cílovou skupinu, které je dotazník určen.

Již v úvodu každého dotazníku se vedení školy obrací na jednotlivé zpracovatele (žáci, rodiče, sociální partneři, zaměstnavatelé, vysoké školy, město, zřizovatel, Hospodářská komora, poskytovatelé praxí apod.) s konkrétní prosbou o pravdivé a upřímné odpovědi s dovětkem, k čemu budou výstupy dotazníkového šetření sloužit. Tímto je navozena příznivá atmosféra nezbytná pro zpracování takovýchto forem sběru zpětné vazby.

Struktura dotazníků je členěná do 9 oblastí neboli kritérií (jde o aspekty, na něž se je potřeba zaměřit při každé analýze), viz také Metodika CAF pro školy. Pracuje se zde s  hodnocením školy na základě důkazu.

Vždy se stanovuje postup hodnocení podle panelu předpokladů, to jsou kritéria 1–5 (manažerské praktiky: CO organizace dělá a JAK přistupuje ke svým úkolům za účelem dosažení výsledků organizace), a podle panelu výsledků, kritéria 6–9 (výsledky dosahované v oblasti:

  • občanů/zákazníků – v případě školy se jedná o žáky, rodiče, sociální partnery – zaměstnavatele, vysoké školy, město, zřizovatele, Hospodářskou komoru ČR, poskytovatele praxí apod.;
  • zaměstnanců;
  • společenské odpovědnosti;
  • a klíčových výsledků –  ve škole se jedná o udržení stávající vzdělávací nabídky a cílového stavu žáků, zvyšování kvality a efektivity vzdělávání, individuální práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a s nadanými žáky, plnění rozpočtu a finančních plánů, monitorování vzdělávacích výsledků školy s využitím interních a externích evaluačních nástrojů zkvalitňování materiálně-technického vybavení školy, zlepšení klimatu školy).
Rovněž se stanovuje způsob hodnocení. Základem je cyklus PDCA (Plan-Do-Check-Act), který je základem moderního pojetí managementu kvality.

Získávání zpětné vazby k nastavenému systému předávání informací, nastavení komunikace vedení školy a řešení krizových situací ve vztahu škola–žák–rodič dokládají následující příklady zaměření otázek:

V dotazníku určeném pro pedagogické pracovníky se jedná o otázky vztahující se k:
 
  • možnosti dávat zpětnou vazbu vedení školy;
  • nastavení pravidel pro komunikaci na poradách;
  • dodržování nastavených pravidel, včetně dodržování pravidel nastavených pro žáky učiteli;
  • přehledu vedení školy o tom, co se děje ve vztahu mezi učiteli a žáky a mezi učiteli navzájem;
  • snaze učitelů o pravidelný kontakt s rodiči žáků (e-mail, SMS, telefonát, konzultační hodiny).
V dotazníku pro žáky se jedná o otázky vztahující se k:
 
  • vnímání pomoci učitelů ze strany žáků při řešení jakýchkoliv problémů;
  • informovanosti vedení školy o tom, co se odehrává ve škole mezi žáky a učiteli;
  • možnosti rodičů obrátit se na vedení školy, případně na zástupce;
  • hodnocení snahy vedení školy při řešení krizových situací žáků (zdravotní problémy, gamblerství, drogy apod.) úzce spolupracovat s rodiči a o navázání konstruktivního jednání.
V dotazníku pro rodiče se jedná o otázky vztahující se k získání informací o:
 
  • snaze vedení školy o spolupráci při řešení krizových situací dítěte (zdravotní problémy, gamblerství, drogy apod.);
  • snaze učitelů o navázání úzké spolupráce při řešení krizových situací dítěte (zdravotní problémy, gamblerství, drogy apod.).
V dotazníku pro sociální partnery (určen pro zástupce firmy, s kterou škola dlouhodobě spolupracuje při organizaci praktického vyučování žáků) se jedná o otázky vztahující se k žákům v rámci odborné praxe nebo odborného výcviku. Výsledkem tohoto dotazníkového šetření by mělo být zmapování současných požadavků trhu práce na žáky školy, čímž dojde k obdržení zpětné vazby pro stanovování cílů vzdělávání. Jedná se o otázky vztahující se k získání informací o:
 
  • kompetencích žáků důležitých z hlediska firmy (týmová spolupráce, komunikativnost, přátelské a příjemné vystupování, osvojení etikety – společenské chování, empatie).
Poznámka: Odpovědi byly zaznamenány v Google dotaznících, pak byly sumarizovány za jednotlivé skupiny respondentů a slovně popsány. Jedná se pouze o ukázky z dotazníků.
Sebehodnocení školy je vždy za období školního roku, v případě dotazníků CAF např. žáci hodnotí i celou dobu svého vzdělávání na škole.

Po sebehodnocení se zpracovává sebehodnoticí zpráva a na jejím základě škola identifikuje:
 
  • hlavní zjištění ze sebehodnocení (silné, slabé stránky);
  • oblasti, v nichž je nejnutnější učinit opatření;
  • priority ke zlepšení.
Hlavní zjištění ze sebehodnocení plynoucí z dotazníků v rozdělení na oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, oblastí a priorit ke zlepšení, jsou uvedena v příloze č. 4.

Zjištěné skutečnosti jsou využívány při tvorbě školního akčního plánu (ŠAP). Při definování ŠAP je možno odkázat např. na webové stránky MŠMT, na Přílohu č. 4 výzvy Akční plánování v území Č. j.: MSMT-30671/2020 KRAJSKÉ AKČNÍ PLÁNY ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ (KAP) POSTUPY KAP III, kde je uvedeno, že:

„PA/ŠAP plní v rámci KAP tři úlohy:
  1. Pomohou školám identifikovat jejich potřeby rozvoje a vybrat v procesu implementace pro ně vhodné intervence = ZACÍLENOST INTERVENCÍ NA ÚROVNI ŠKOL.
  2. Pomohou všem školám naučit se dlouhodobě a strategicky uvažovat o jejich potřebách a systematicky je naplňovat = ZMĚNA K EFEKTIVNÍMU ŘÍZENÍ.
  3. Pomohou kraji/partnerům v území a MŠMT sledovat, o jaké aktivity v jednotlivých tématech mají školy největší zájem. Tyto aktivity pak budou jedním z podkladů pro další prioritizaci potřeb na regionální/národní úrovni = ZACÍLENOST INTERVENCÍ V ÚZEMÍ/ČR.“
Škola také rozpracovává strategická zjištění do svých ročních plánů činnosti.

Ukázka konkrétních opatření, ke kterým došlo na základě výsledků ze šetření, viz příloha č. 5.

Ukázka, kde se v ŠAP objevuje propojení získaných zjištění z dotazníků, viz příloha č. 6.

Příklady ukázek otázek z dotazníků CAF – téma efektivní zajištění vzájemné komunikace, viz příloha č. 7.

Jsou vypracovány srozumitelné a detailně propracované postupy k řešení krizových situací a nastavení komunikace v případě krizových situací škola–žák–rodič.

Vzhledem k detailnímu popisu rozsahu pravomocí a úkolů, které plynou zaměstnancům školy z jejich pracovního zařazení, je zcela zřejmé, kdo i v tomto případě odpovídá za řešení situace. Příkladem je náplň určená pro učitele pověřeného vykonáváním funkce školního metodika prevence, který:

  • je zodpovědný za tvorbu, kontrolu a realizaci školní preventivní strategie, minimálního preventivního programu a krizového plánu školy;
  • vede agendu žáků s rizikem či projevy sociálně nežádoucího chování;
  • je oprávněn koordinovat aktivity školy zaměřené na rizikové formy chování;
  • je zodpovědný za informovanost učitelů o možných rizicích vzniku sociálně patologických jevů a jejich vhodném řešení;
  • je oprávněn jednat a spolupracovat s institucemi realizujícími preventivní programy a s institucemi zajišťujícími sociálně právní ochranu dětí a mládeže.
Zpětná vazba je opět řešena např. pomocí dotazníků.

Dalším dokumentem, který řeší problematiku předcházení školní neúspěšnosti, je dokument Strategie předcházení školní neúspěšnosti (příloha č. 9). Tento dokument vychází z Vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. V tomto dokumentu jsou popsány cesty k řešení včetně komunikace učitel–žák–rodič.

Školní neúspěšnost je zde chápána jako vážný problém, jehož řešení vyžaduje náročnou práci s žákem, jeho zákonnými zástupci, ve výjimečných případech i s pracovníky OSPOD. Bývá důsledkem individuálních rozdílů v osobnosti žáků, nepříznivých vnějších okolností ve škole i v rodině atd. Jedná se tedy o situaci, kdy má žák špatný prospěch, ale tento fakt nesouvisí s intelektovými schopnostmi žáka.

Školní neúspěšnost řeší:
 
  • vyučující předmětu (řeší situaci se žákem a přímo informuje zákonné zástupce a třídního učitele, navrhují řešení);
  • třídní učitel (svolává společné schůzky vyučujících a zákonných zástupců, pořizuje zápis ze schůzky);
  • výchovný poradce (zvažuje potřebu vypracování plánu pedagogické podpory, podle vážnosti situace se účastní jednání se zákonnými zástupci žáků a třídními učiteli);
  • školní psycholog a školní metodik prevence (zvažuje potřebu vypracování plánu pedagogické podpory PO 1 (PLPP), podle vážnosti situace se účastní jednání se zákonnými zástupci žáků a třídními učiteli);
  • ředitel školy / zástupce ředitele školy (řeší neúspěšnost způsobenou negativními sociálně patologickými vlivy a psychickými komplikacemi žáků, úzce spolupracují s třídními učiteli a zákonnými zástupci).
Z tohoto dokumentu je opět zřejmé srozumitelné a jasné nastavení pravidel a kompetencí jednotlivých aktérů a provázanost celého systému.

Na dokument Strategie předcházení školní neúspěšnosti (příloha č. 9) navazuje dokument Záznam z jednání se žákem / zákonným zástupcem (příloha č. 10), který je používán v případě, kdy je žákovi navrhována důtka ředitele školy nebo vyloučení (podmíněné) ze školy.

Na schůzce je vždy přítomen kromě žáka a jeho zákonného zástupce:
 
  • člen vedení školy;
  • třídní učitel;
  • učitel odborného výcviku (u učebních oborů);
  • výchovný poradce;
  • školní psycholog.
V tomto dokumentu jsou kromě popisu daného problému uvedena také doporučení, výchovná opatření, dohodnutý další postup.

Dalším dokumentem, který řeší krizové situace, je Krizový plán pro prevenci vzniku problémových situací žáků s PAS (příloha č. 11), kde jsou uvedeny doporučené postupy prevence vzniku problémových situací u žáků se speciálními potřebami včetně velmi detailního doporučeného postupu v případě, kdy problémová situace nastala. Součástí tohoto dokumentu je i část popisující konkrétní kroky při vzniku nevhodného chování, problémového chování či problémové situace, vymezení kompetencí a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců včetně přesného stanovení podmínek, kdy a za jakých okolností škola žádá o pomoc jiné odborníky, např. linku 155.

Při výjimečných situacích, pokud nefunguje rodina, je používán strukturovaný dokument Oznámení problémů žáka (příloha č. 12).

Většina žáků, kteří odcházejí ze školy, přestupují na jinou školu z důvodu nevhodnosti zvoleného oboru, stěhování, zdravotních důvodů apod., případně mění obor v rámci školy, jiní žáci zase během roku přicházejí z jiných škol.

V následující tabulce jsou tedy uvedeny údaje týkající se tzv. čistého zanechání studia – většinou ze sociálních nebo rodinných důvodů apod. Tito žáci nepokračují ve studiu (není ale známo, zda po nějaké době nepokračují jinde). Za rok 2018/2019 se jednalo o tři žáky maturitních oborů, čtyři žáky učebních oborů (tj. 1,7 % celkového počtu žáků), za rok 2019/2020 se jednalo o dva žáky maturitních oborů a sedm žáků učebních oborů (tj. 2,1 % celkového počtu žáků).

Tabulka č. 2           Čisté zanechání studia
  Žáci
Školní rok učebních oborů maturitních oborů podíl z celkového počtu žáků (%)
2018/2019 4 3 1,7
2019/2020 7 2 2,1

Úspěšnost prvomaturantů:
  • ve školním roce 2018/2019: 91,2 %;
  • ve školním roce 2019/2020: 92,2 %.
Jako další příklad snižování neúspěšnosti žáků by se dal popsat systém, který je ve škole používán, viz níže. Tímto nataveným systémem se škola snaží snižovat počty žáků, kteří by mohli být potenciálně neúspěšní u maturitní zkoušky.

Od školního roku 2018/2019 je ve škole zaveden systém hodnocení žáků/žákyň z předmětů společné části maturitních zkoušek (český jazyk a literatura, anglický jazyk, matematika). Úkoly jsou srovnatelné se zadáním maturitních zkoušek a probíhají na konci 1.–3. ročníku formou písemných testů, které ověřují zvládnutí učiva daného ročníku ve srovnání s hodnocením žáků z předmětů společné části maturitní zkoušky. Postupy, které škola zavedla, jsou plně v souladu s doporučeními ČŠI pro školy (Tematická zpráva Vzdělávání ve SŠ s vysokou mírou neúspěšnosti žáků ve společné části MZ vydaná v září 2018 je dostupná na www.csicr.cz).

Žáci si tak:
  • mohou ověřit, jak zvládli předepsané učivo daného ročníku;
  • mohou vyzkoušet obvyklou formu úkolů maturitního testu.
Výsledky jsou centrálně evidovány na sdíleném disku a jsou sledovány u jednotlivých žáků v průběhu tří let jejich vzdělávání. Analýza výsledků probíhá na všech úrovních (vedení školy, předmětové komise, školní poradenské pracoviště). S žáky, kteří mají problémy se zvládnutím učiva, jsou jejich výsledky diskutovány, jsou zváni společně s jejich zákonnými zástupci k jednání o opatřeních, která povedou k jejich zlepšení. Výsledkem těchto jednání může být až změna oboru vzdělání žáka/žákyně na obor, který bude lépe odpovídat jeho/jejím schopnostem a motivaci.

V roce 2018/2019 změnilo obor vzdělání na základě analýzy výsledků celkem deset žáků, kteří z oboru vzdělání s maturitní zkouškou přestoupili do oboru vzdělání s výučním listem. V roce 2019/2020 o změnu oboru z maturitního na nematuritní požádalo celkem osm žáků.

Tabulka č. 3           Ukázka sdílených tabulek hodnocení žáků
Třída: XX
Školní rok 2018/2019
P.č. Příjmení a jméno ČJL MAT ANJ
% Zn. % Zn. % Zn.
1   vvv 73 2 26 5 72 2
2   xxx 86 1 72 2 89 1
3   yyy 67 3 62 3 73 2
4   zzz 52 4 28 5 55 4
Zdroj: Intranet školy (sdílené dokumenty Google)

Přínos nastavených pravidel dokumentuje i stabilita kolektivu pedagogických i nepedagogických pracovníků (nízká fluktuace). Během let 2016–2020 (školní roky 2016/2017 – 2019/2020) odešli ze školy celkem čtyři učitelé a učitelé odborného výcviku (čtyři učitelé byli přijati do pracovního poměru). Důvody jejich odchodu byly – odchod do starobního důchodu, přestěhování, výpověď pro nadbytečnost, dohoda. Jedná se o opravdu zanedbatelné procento zaměstnanců, kteří školu opouštějí, oproti celkovému počtu zaměstnanců v jednotlivých letech, viz tabulka č. 4. Také z přímého pozorování ve škole je zřejmé, že klima na pracovišti je příznivé i ve vztahu k zaměstnancům.

Tabulka č. 4           Počty pedagogických pracovníků školy

  Počet
Školní rok učitelé učitelé odborného výcviku učitelé praktického vyučování celkem
2016/2017 40 8 1 49
2017/2018 37 7 1 45
2018/2019 38 8 1 47
2019/2020 40 11 0 51
Zdroj: Výroční zprávy o činnosti školy za školní rok 2016/2017, 2017/2018, 2018/2019, statistika školy
 

Rizika, která by mohla omezovat použití podobných postupů na dalších školách, jež mají podobné podmínky, by ve své podstatě neměla být relevantní.

Na druhou stranu je ale naprosto zřejmé, že se mohou objevovat odlišnosti z důvodu materiálního, finančního zázemí školy, míry nezaměstnanosti v daném regionu apod.

Je nutno zdůraznit, že popsaný systém je funkční pouze za předpokladu dodržení všech spolu souvisejících procesů, které jsou popsány v rámci PIP. Celý příklad dokumentuje provázanost, návaznost, funkčnost a efektivitu uvedeného systému. Proces lze shrnout do následujících kroků:

  • nastavení výchozích dokumentů (pravidla a mechanismy k organizování vlastní činnosti školy, včetně nastavení procesů komunikace, dokumentů řešících krizové situace…);
  • analýza rizik (identifikace možných rizik, nastavení mechanismu předcházení rizikům, řešení…);
  • zavedení systému do běžné praxe škol;
  • zpětná vazba (ověření funkčnosti nastaveného systému dokumentů a pravidel…);
  • zapracování zpětné vazby do relevantních dokumentů školy;
  • přijetí relevantních opatření vyplývajících ze získané zpětné vazby (viz např. příloha č. 5);
  • zapracování zpětné vazby do výchozích dokumentů školy.

Obrázek č. 3          Cyklus nastavení systému efektivního zajištění vzájemné komunikace

Každý krok v popsaném systému má svou nezastupitelnou roli, nelze tedy použít pouze část dokumentů, procesů.

Za riziko lze považovat např. to, že se škola spokojí s vypracováním dokumentů, ale nebude zkoumat jejich dopad – zpětnou vazbu (např. dopad na reálnou úspěšnost žáků). Z tohoto důvodu také byla velká část PIP věnována popisu postupu školy při zjišťování zpětné vazby včetně nastavení souvisejících procesů.

Obecně lze tedy říci, že největším rizikem je pouze formální vypracování dokumentů – bez jejich implementace do chodu školy.

Dalším rizikem může být to, že se škola bude snažit dosáhnout stavu uvedeného v tomto příkladu příliš rychle bez dostatečného přesvědčení celého vedení školy a učitelů o smysluplnosti náročného procesu, který k cílovému stavu vede. Uvědomění si tohoto rizika je současně příležitostí pro debatu uvnitř školy o klíčových aspektech její kvality a přebírání zodpovědnosti za ni.

Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod je příspěvkovou organizací, která vznikla 1. 7. 2004 sloučením tří havlíčkobrodských škol – Obchodní akademie Havlíčkův Brod, Integrované střední školy Havlíčkův Brod a Integrované střední školy podnikání a služeb Havlíčkův Brod. Kromě vlastního vzdělávání se škola dále stará o zajištění navazujícího sociálního zázemí včetně poskytování stravování, ubytovacích služeb, pořádání vzdělávacích akcí a provozování sportovišť a sportovních zařízení, provoz zařízení sloužících praktické výuce a realizaci produktů praktické výuky.

Škola nabízí vzdělání v ekonomických a gastronomických oborech s maturitní zkouškou i s výučním listem. Výuka probíhá v moderních odborných učebnách – multimediálních, jazykových, učebnách informačních a komunikačních technologií, učebně přírodovědných předmětů, učebně gastronomických předmětů aj. Pro praktické vyučování jsou k dispozici moderní cukrářské dílny, gastrocentrum pro kuchaře a učebny stolničení. Žáci mohou využívat dvě tělocvičny s posilovnami, venkovní víceúčelové hřiště s posilovacími stroji a školní studijní a informační centrum. Odborná praxe je zařazena ve všech oborech a žáci za ní mohou vyjet i do zahraničí.

V rámci školy je zřízeno školní poradenské pracoviště (výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog), ve spolupráci s vedením školy pravidelně vyhodnocuje situaci v oblasti rizikového chování a zároveň sleduje dopad preventivního působení. Hlavní náplní pracoviště je co nejširší pomoc žákům ve zvládání učebních nároků školy s ohledem na jejich individuální možnosti, poradenství pro volbu dalších vzdělávacích možností (profesní orientace), ale také poradenství při řešení osobních, rodinných a vztahových problémů. Poradenská činnost je také směřována k zákonným zástupcům, učitelům, vychovatelům a veřejnosti.

Škola se rovněž podílela a podílí na mnoha projektech. Relevantní k tematice PIP je nejvíce Projekt RAMPS – VIP III (Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb – VIP III), tento projekt je zaměřen na zvýšení kvality poskytovaných služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Aby měli žáci kvalitní a pevné zázemí, spojila se škola také s řadou partnerů v oboru i mimo něj. Jedná se např. o Kraj Vysočina, Asociaci kuchařů a cukrářů České republiky, Českou barmanskou asociaci, Hospodářskou komoru České republiky, město Havlíčkův Brod a mnoho dalších.

  • Analýza materiálů dokumentujících organizaci školy (školní řád, výroční zprávy, Organizační řád školy, Příkaz ředitele, kterým se stanovuje organizační struktura) a podmínek ke vzdělávání, věcných podmínek a organizace v rámci vlastního hodnocení školy.
  • Analýza dokumentace vztahující se k autoevaluaci nastavených procesů (dotazníky pro pedagogické pracovníky, dotazníky pro žáky, dotazníky pro rodiče, dotazníky pro sociální partnery).
  • Rozhovory s vedením školy.

Podstatou sledovaného kritéria je nastavení funkčního modelu organizace, kdy škola funguje podle jasných pravidel umožňujících konstruktivní komunikaci všech aktérů (vedení, pedagogové, rodiče) a jejich participaci na chodu školy.

Stanovení jasných pravidel, která toto umožňují, je důležitou podmínkou pro efektivní fungování celého systému. Pokud nejsou nastavena relevantní pravidla, není možné efektivní a účelné fungování organizace – včetně evaluace, která je nedílnou součástí funkčního modelu organizace. Jednotlivé dokumenty musí být provázané a samozřejmě relevantní k danému tématu. Je potřeba tyto dokumenty, jichž většina má základ v zákoně, vypracovávat srozumitelně, strukturovaně a jednoduše. Hlavním cílem PIP je ukázat na funkčnost a vzájemnou provázanost jednotlivých řídících dokumentů a na jejich přínos pro efektivitu fungování školy, což je doložitelné např. nízkou fluktuací zaměstnanců, malým procentem žáků, kteří zanechají studia, a kladným hodnocením efektivity komunikace, jak vyplývá ze sběru dat formou dotazníků. Nedostatečně nastavená pravidla mohou být naopak příčinou nepochopení, nesouladu, špatného klimatu celé organizace, velké fluktuace zaměstnanců, velkého procenta žáků, kteří zanechají studia, a nepříznivého externího vnímání školy.

Nesmí se také zapomínat na pravidelnou aktualizaci celého systému, kontrolu aktuálnosti k daným zákonům včetně distribuce materiálů směrem k zaměstnancům. Jako klíčový byl pro zdokumentování chodu organizace použit dokument vztahující se k řízení rizik, bez jehož relevantního nastavení není možno rizika spojená s chodem organizace a efektivním nastavením komunikace zmapovat a předcházet jim. Vzhledem k velkému množství dokumentů bylo téma zúženo na řešení krizových situací a zpětnou vazbu ve formě evaluačních dotazníků.

Organizační řád školy
Příkaz ředitele, kterým se stanovuje organizační struktura
Dokument o řízení rizik ve škole
Priority pro zlepšení, které vyplynuly z dotazníků
Konkrétní opatření vyplývající ze zjištění v dotaznících - ukázka
Propojení zjištěných skutečností se školní akční program (ukázka, kde se školní akční program objevuje)
Příklady ukázek otázek z dotazníků Společného hodnoticího rámce na téma efektivního zajištění vzájemné komunikace
Vnitřní pokyn ředitele školy k používání školních emailových adres a emailové korespondenci
Strategie předcházení školní neúspěšnosti na OA a HŠ Havlíčkův Brod
Záznam o jednání se žákem / se zákonným zástupcem nezletilého žáka
Krizový plán pro prevenci vzniku problémových situací týkajících se žáka s PAS
Oznámení problémů žáka - příklad

Autoři: Ing. Martina Hausdorfová, Mgr. Jiří Forman

odkaz na kritérium