Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > MOSTY – adaptační projekt pro předškoláky

MOSTY – adaptační projekt pro předškoláky

Plně organizovaná základní škola, jejíž součástí je i místní mateřská škola, se nachází v menší obci Určice. Jako komunitní centrum v obci uplatňuje strategii otevřenosti ke všem zúčastněným a podporuje u žáků sounáležitost s místem, kde žijí.

Příklad inspirativní praxe se zaměřuje na rozvoj spolupráce, komunikaci a provázanost mezi jednotlivými stupni vzdělávání, a to prostřednictvím zajištění mnohostranných, ale zejména přiměřených podnětů k aktivnímu rozvoji a učení.

Na cestě za poznáním samotných žáků a na jejich sociálním a osobnostním rozvoji se podílejí všichni aktéři výchovně-vzdělávacího procesu ve vzájemné spolupráci.

Projekt vytváří pomyslný můstek mezi předškolním a základním vzděláváním. Je ukotven v koncepci školy a je rovněž součástí strategie předcházení školní neúspěšnosti žáků.

Zachycuje myšlenku podnětného přístupu k adaptaci na nové školní prostředí. Prioritou projektu je, aby škola byla pro žáky známé a bezpečné působiště, kde každý z nich bude mít své vlastní místo.

Projekt se doposud vyvíjí v čase a podpora samotných žáků nekončí dnem nástupu do školy, ale průběžně pokračuje během několika prvních měsíců plnění povinné školní docházky.

V popisovaném příkladu inspirativní praxe se soustředíme na část kritéria týkající se spolupráce pedagogů mateřské a základní školy, kteří se ve své práci zaměřují na sociální a osobnostní rozvoj dětí před nástupem k povinné školní docházce. Prostřednictvím souboru promyšlených aktivit se pedagogové snaží dětem předškolního věku usnadnit proces přechodu do základní školy. Vstup dítěte do školy je významným mezníkem jak pro samotné dítě, tak pro jeho rodinu a nejbližší okolí. Dítěti končí doba her a bezstarostnosti a nastává čas plnění povinností a úkolů. Avšak nároky, které na dítě klade školní docházka, lze i přesto předávat tak, aby se samotní žáci ve školním prostředí cítili především bezpečně.

Všichni společně usilují o to, aby po vstupu dítěte do školy došlo k růstu jeho zájmu o učení obecně. Škola se snaží být profesionální, ale zejména všem partnersky otevřená. Učitelský sbor školy je nakloněn novým přístupům a myšlenkám. Snaží se rozvíjet potenciál a individualitu každého dítěte a snaží se zajistit jejich všestranný rozvoj v co možná nejpřirozenějším prostředí. Neupřednostňuje žáky s lepšími kognitivními schopnostmi či lepším rodinným zázemím. Škola budoucím školákům nabízí mnohostranné a přiměřené podněty, které vedou k jejich aktivnímu rozvoji a učení. Díky metodické podpoře a partnerské spolupráci je snahou všech, včetně zapojených rodičů, podílet se na jejich cestě za poznáním. Pedagogové školy se tak stávají dobrými průvodci dětí v období, kdy se z předškoláků stávají školáci. Vybavují je potřebnými kompetencemi ještě před nástupem do školy, vyjadřují očekávání ve vztahu k nim pozitivně a motivačně, oceňují také jejich dílčí zlepšení, neporovnávají jejich výkon s výkonem spolužáka ponižujícím způsobem, ale pouze jejich výkony hodnotí a srovnávají v souvislosti s vlastním individuálním pokrokem. Vzniklé evaluační záznamy neobsahují jen popis dosažené úrovně, ale také cíle dalšího rozvoje či prostředky, jak jich dosáhnout, a to ve vztahu ke vzdělávacímu obsahu, vzdělávacím výsledkům, ale také k jejich osobnostnímu i sociálnímu rozvoji.

Školní adaptační program MOSTY je součástí preventivní a poradenské strategie, kterou si škola vytyčila v cílech školního poradenského pracoviště. Vedení školy společně s pedagogy se zaměřuje na rozvoj klíčových kompetencí v oblasti společného vzdělávání a věnuje svou pozornost ohroženým skupinám žáků, kterým se snaží poskytovat intenzivní podporu i v rámci sekundární prevence. Není tedy koncipován jen jako program primární prevence, ale poskytuje podporu víceúrovňově, což umožňuje působit v nejvíce potenciálně rizikových oblastech (např. ve formě podpory pro děti z nepodnětného rodinného prostředí; děti s nižšími kognitivními schopnostmi; děti ve střídavé péči či náhradní rodinné péči či děti nepřipravené pro vstup do školy, a to obvykle z hlediska emočního a socializačního).

Proces adaptace, který hraje zásadní roli v budování kladného vztahu dítěte ke škole, je potřebný právě pro dosahování maxima ve vzdělávání jednotlivých dětí. Pedagogové školy si uvědomují problematiku adaptačních procesů u dětí a snaží se předcházet školní neúspěšnosti dětí ještě před jejich nástupem do první třídy. Prostřednictvím každoročně realizovaného adaptačního programu MOSTY (pozvánka k účasti – příloha č. 1) dochází k propojení všech předškoláků (viz tabulka č. 1), kteří mají zájem se seznámit se školním prostředím blíže.

Tabulka č. 1 Počty dětí

	2016/2017	2017/2018	2018/2019	2019/2020
Počet přihlášených dětí (adaptační projekt MOSTY)	30	24	25	37
Počet dětí přihlášených k zápisu do školy celkem / počet dětí přihlášených k zápisu do školy z adaptačního projektu MOSTY	42 / 30	36 / 24	26 / 25	38 / 37
Počet dětí přijatých do školy celkem / počet dětí přijatých do školy po absolvování adaptačního projektu MOSTY	32 / 30	29 / 22	23 / 23	33 / 32
Počet dětí, které nastoupily do 1. třídy v ZŠ Určice celkem / počet dětí, které nastoupily do 1. třídy v ZŠ Určice po absolvování adaptačního projektu MOSTY	28 / 28	25 / 22	22 / 22	28 / 25
Počet dětí, které dostaly odklad PŠD celkem / počet dětí z adaptačního projektu MOSTY, které mají odklad PŠD	10 / 6	9 / 3	3 / 3	3 / 3
Počet dětí, které se přihlásily do adaptačního projektu z jiné školy / počet dětí, které se přihlásily do adaptačního projektu z jiné školy a nastoupily do ZŠ Určice	1 / 1	0 / 0	1 / 1	2 / 2

Jednotlivými činnostmi, které vyžadují oboustrannou úzkou spolupráci a vzájemnou součinnost pedagogů při přípravě dětí na nároky základní školy, se snaží všichni dětem přiblížit pro ně dosud neznámé prostředí, umožnit jim poznat své budoucí spolužáky a upevnit tak vzájemné vztahy mezi nimi. Prioritou všech je ze školy dětem vytvořit známé a bezpečné působiště, kde každý jedinec bude mít své vlastní místo.

Přechod dětí z předškolního vzdělávání do základního vzdělávání je obdobím velkých změn v jejich životech. Po vstupu dětí do školy se mohou vyskytovat známky nepřizpůsobení se školní práci. Některé projevy jsou jen pomíjivé, ale jiné mohou signalizovat vážnější problémy, které se mohou projevit až celkovým neprospěchem dítěte. Proto je důležité spolupracovat se všemi aktéry výchovně-vzdělávacího procesu, a to především s učiteli, rodiči, samotnými dětmi, ale případně i s jinými odborníky (např. školními psychology, sociálními pedagogy) či se školskými zařízeními (např. s pedagogicko-psychologickými poradnami).

Vzdělávání nás provází celým životem, a to, zda bude dosaženo životního úspěchu, závisí i na dobrém startu. Je proto důležité dát dětem dostatek času a prostoru pro vyrovnání se s novou situací.

Cílem projektu je efektivní předcházení problémům spojeným se školní docházkou skrze navázání komunikace mezi mateřskou a základní školou, mezi učiteli z obou typů škol, mezi dětmi navzájem, mezi školou a jejich rodiči (dopis pro rodiče předškoláků – příloha č. 2 –a informovaný souhlas rodičů GDPR k účelům projektu – příloha č. 3), a to na úrovni rovnocenného partnerství. Součinnost všech aktérů výchovně-vzdělávacího procesu ilustruje schéma č. 1. Vzájemná spolupráce výraznou měrou přispívá ke školní úspěšnosti a k větší spokojenosti dětí.

Schéma č. 1 Hlavní aktéři výchovně-vzdělávacího procesu

Kromě hlavního záměru má projekt ještě další dílčí cíle, a to ve vztahu k jednotlivým cílovým skupinám:

Přínos pro děti:

možnost pozvolné adaptace na školu v situacích, které nejsou naplněny tlakem na školní výkonnost;
seznámení a navázání vztahu s budoucím učitelem a spolužáky;
seznámení se se školním prostředím;
podpora školní připravenosti z hlediska jednotlivých funkcí důležitých pro plynulý vstup do školy.

Přínos pro rodiče:

lepší poznání dítěte (jeho školní připravenosti a předpokladů pro zvládnutí školních požadavků ještě před vstupem do školy);
získání důvěry k budoucímu učiteli a navázání první vzájemné komunikace (odstranění pochybností a případné sdělování obav a rozporuplných pocitů ze vstupu jejich dětí do školy);
vedení dítěte k větší samostatnosti a zodpovědnosti prostřednictvím jednotlivých aktivit v adaptačním projektu.

Přínos pro učitele:

seznámení se s budoucími školáky i s jejich specifiky včetně zmapování stupně jejich připravenosti pro školu (během adaptačního projektu pedagog sleduje vývoj a pokroky jednotlivých dětí, mapuje si situaci);
navázání kontaktu s rodiči, seznámení rodičů s požadavky, se způsoby hodnocení a s možností poradenské pomoci v případě potřeby;
rozvoj spolupráce mezi pedagogy mateřské i základní školy;
na základě evaluace přijímat adekvátní opatření k nápravě případných nedostatků a nastavit projekt a jeho jednotlivé aktivity natolik efektivně, aby bylo dosaženo stanovených cílů.

Za klíčové škola v projektu považuje (s ohledem na zvolené cíle) jednotlivé činnosti, které pomáhají v přípravě dítěte pro vstup do školy, a jejich dopad vztahující se ke školní úspěšnosti. Základem bylo nalézt vhodné aktivity tak, aby byly co možná nejlepším prostředkem k naplnění stanovených cílů. Nejprve bylo potřebné ujasnit si motivaci, specifičnost, měřitelnost, vhodné načasování a hlavní záměr – co má vlastně adaptační projekt pro všechny cílové skupiny přinášet.

Specifičnost je dána cílovou skupinou i konkrétním zaměřením projektu. Měřitelnost je možné zachytit a průkazněji doložit prostřednictvím časové řady, která vzhledem k programu MOSTY, jenž doposud pracuje v čase, postupně vzniká (viz schéma č. 2).

Schéma č. 2 Časová řada vybraných aspektů měřitelnosti

Podstatné je i načasování akce (harmonogram v příloze č. 4), její délka a časové rozvržení. Motivací zase je, aby učitelé přebírající děti po nástupu do školy již měli příležitost v rámci předškolní přípravy odhalit možnosti aktuálního rozvoje každého z nich.

Převážná část aktivit je tedy přenášena z důvěrného prostředí mateřské školy do prostředí „velké“ základní školy, kde se děti již rovnou seznamují pro ně s novým, neznámým prostředím a učí se respektovat novou autoritu. Jedná se však rovněž o celé období první třídy.

Jednotlivá setkání zahrnují jak edukační bloky tvořené tandemovou výukou či společnou výukou předškoláků a žáků prvních tříd, tak bloky nesoucí název Hrajeme si s pohádkou. Všechna setkání jsou podložena přípravou pedagoga (tabulka č. 5). Při posuzování projevů a chování dítěte vycházejí učitelé zejména z přímého pozorování (záznamy z pozorování – diagnostický list – příloha č. 12), které následně vyhodnocují. Evaluaci rovněž vztahují ke klíčovým oblastem, na které se jednotlivá setkání zaměřují, a ke znalostem, schopnostem a dovednostem, které jsou tímto projektem u dětí mapovány. Díky těmto výsledkům lze pak jednotlivým dětem doporučit intervenční program, kterým by se mělo předcházet případným problémům a selháním ve škole.

Klíčové oblasti, které jsou v rámci jednotlivých setkání mapovány:

řeč (výslovnost, komunikativnost, reprodukce obsahu, způsob vyjadřování apod.);
činnost a hra (vztah k nim a zájem o ně, schopnost osvojování si nové činnosti apod.);
zraková a sluchová percepce;
kooperace a spolupráce;
hrubá a jemná motorika (ovládání pohybové aktivity, obratnost a zručnost);
grafomotorika (správný úchop, uvolněnost ruky apod.);
sociabilita;
sebeobsluha;
emocionalita;
chování (samostatnost, disciplinovanost, přizpůsobivost, zodpovědnost apod.).

Tabulka č. 1 Zaměření jednotlivých setkání

Název	Seznamujeme se – Kouzlo jména
Setkání č.	1 (Fotodokumentace ze setkání: příloha č. 13a)
Personální zajištění	Tandemová výuka (pedagog MŠ i ZŠ)
Počet dětí	15 – skupina A 15 – skupina B
Vzdělávací nabídka	lokomoční pohybové činnosti manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty smyslové a psychomotorické hry samostatný slovní projev na určité téma aktivity podporující sbližování dětí
Cíl	Děti komunikují s novým pedagogem bez zábran a ostychu, seznámení se s ostatními
Klíčové kompetence (komunikativní, sociální a personální)	děti vyjadřují a sdělují své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.) děti komunikují v běžných situacích bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými děti se dokážou ve skupině prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvají a spolupracují
Motivace	Moje jméno – komunikace v kruhu Děti utvoří kruh a házejí míčem. Ten, kdo chytá, se představí „Já jsem Petr“ a Petr hodí míč dalšímu dítěti, které se také představí. Hází se dál, dokud každé dítě alespoň jednou nepřijde na řadu.
Vzdělávací aktivita	Samostatný slovní projev – dle zadání Pedagog vytahuje z košíku jmenovky. Dítě, kterému jmenovka patří, se představí a sdělí základní informace o sobě (sourozenci, co má rádo, domácí mazlíček, …). Smyslové a psychomotorické hry, aktivity podporující sbližování dětí Děti utváří skupiny na základě podobnosti, pedagog využije sdělených informací a pokládá dětem otázky. Např.: Najdou se ti, co mají doma pejska? Najdou se ti, co mají bílé tričko a doma kočku? Manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty Pedagog po třídě rozmístí napsaná jména (kopie jmenovky), dítě na základě podobnosti hledá své jméno (rozvoj zrakové diferenciace).
Očekávané výstupy	zvládat základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat házet a chytat míč, pohybovat se ve skupině dětí) vědomě napodobovat jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobovat jej podle pokynů správně vyslovovat přirozeně bez zábran komunikovat poznat napsané své jméno chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem bez předsudků, s úctou k jejich osobě
Evaluace aktivity	Cílem první aktivity bylo zaměřit se na prosociální chování dětí. Děti reagovaly pozitivně na nového pedagoga, dařilo se jim po celou dobu dodržovat pravidla. Při pohybové aktivitě bylo patrné, že děti zvládají prostorovou orientaci, daří se jim napodobovat jednoduchý pohyb. Ve skupinách panovala velmi přátelská atmosféra.
Sledované oblasti	zvládá základní pohybové dovednosti zvládá prostorovou orientaci napodobuje jednoduchý pohyb správně vyslovuje bez zábran komunikuje dodržuje pravidla reaguje na pokyny pedagoga pozná své jméno – předloha
Název	Hrajeme si s pohádkou – O Červené Karkulce
Setkání č.	2 (Fotodokumentace ze setkání: příloha č. 13b + Materiály k výuce: příloha č. 14b)
Personální zajištění	Pedagog ZŠ
Počet dětí	15 – skupina A 15 – skupina B
Vzdělávací nabídka	lokomoční pohybové činnosti manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty poslech čtených či vyprávěných pohádek slovní projev na určité téma aktivity podporující sbližování dětí
Cíl	Osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka.
Klíčové kompetence (komunikativní, sociální a personální)	děti vyjadřují a sdělují své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.) děti komunikují v běžných situacích bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými, dokážou se ve skupině prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvají a spolupracují
Motivace	Pohádka O Červené Karkulce Děti utvoří kruh, pedagog vytáhne z košíku červený šátek, sklenici, kytku … Děti hádají, ve které pohádce se tyto věci vyskytují. Společně vypráví pohádku.
Vzdělávací aktivita	Činnosti zaměřené na porozumění čteného textu – dle zadání Pedagog rozmístí ve třídě karty s emotikony, které zastupují pravdivá J a lživá L tvrzení. Vyučující říká tvrzení vztahující se k pohádce, děti dle pravdivosti tvrzení hledají příslušnou kartu. Činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce) Děti v pracovním listu graficky znázorní počty slabik, vytvoří větu, hledají rým. Manipulační činnosti, seřazení dějové souslednosti Děti rozstříhají obrázek na jednotlivé části děje, zamíchají kartičky a složí posloupnost příběhu. Kartičky nalepí do připravené tabulky.
Očekávané výstupy	záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí utvořit jednoduchý rým sledovat a vyprávět příběh, pohádku sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky, určovat počet slabik ve slově
Evaluace aktivity	Z jednotlivých aktivit bylo patrné, že dětem se dařilo soustředit na činnosti a udržet pozornost. Děti komunikovaly s pedagogem bez zábran, nečinilo jim obtíže odpoutat se od své učitelky. Menší obtíže se vyskytly v oblasti sluchové diferenciace, méně se dařilo dětem rozlišovat koncové slabiky a hlásky ve slově.
Sledované oblasti	správně vyslovuje bez zábran komunikuje dodržuje pravidla reaguje na pokyny pedagoga seřadí obrázky dle dějové posloupnosti má správný a fixovaný úchop tužky projevuje zájem o činnosti podobající se školním úkolům určí počet slabik ve slově
Název	Sportujeme v tělocvičně – Jak pejsek s kočičkou myli podlahu
Setkání č.	3 (Fotodokumentace ze setkání: příloha č. 13c)
Personální zajištění	Pedagog ZŠ
Počet dětí	15 – skupina A 15 – skupina B
Vzdělávací nabídka	lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení) nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika) zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení)
Cíl	Zdokonalování v oblasti hrubé motoriky, koordinace a rozsah pohybu, správné dýchání, ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí. Rozvoj pohybových schopností (rychlost, obratnost, síla). Spolupráce s ostatními. Rozvoj schopnosti sebeovládání, vedení k samostatnosti. Rozvoj smyslového vnímání.
Klíčové kompetence (k učení, k řešení problémů, sociální a personální)	získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení i s dospělými problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací dokáže se ve skupině prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje
Motivace	Jak pejsek a kočička myli podlahu Děti utvoří kruh a pedagog vypráví pohádku, při které děti provádí protahovací cviky. Např.: Když se pejsek s kočičkou probudili, nejprve se protáhli …
Vzdělávací aktivita (zdroj aktivity)	Když se pejsek s kočičkou usušili, rozhodli si zahrát s dětmi hry. Na rybičky a rybáře Děti (rybičky) sedí ve dřepu (na koberci, značkách, v kroužcích). Rybář chodí mezi nimi se slovy: „Já jsem rybář, kdo je víc? Nechytil jsem včera nic. Dnes si chytím rybičku – bez udice, bez háčku.“ Rybář pohlazením chytá rybičky, které se řadí za rybáře (vytvoří řetěz – síť). Na slova: „Běžte, rybičky, domů!“ běží děti zpět na své místo. Poté výměna rolí. Na bublinu Děti stojí čelem do kruhu těsně vedle sebe, drží se za ruce. Při slovech: „Velká novina, přiletěla bublina“ děti zvětšují kroužek chůzí vzad. Chůzí bokem po kruhu stále zvětšují kruh v rytmu dalších slov: „Bublinu si nafukujeme, přitom pěkně vykračujeme.“ Děti se zastaví, pustí se a otáčejí kolem vlastní osy, paže ve vzpažení zevnitř, pohled vzhůru: „Dívejte se, děti, jak bublina letí! Letí, letí, otáčí se – prásk!“ Na poslední slovo děti tlesknou nad hlavou a skočí do vzporu dřepmo. Signál hlásá Domluvíme si s dětmi zvukový signál (1 rána do bubínku = udělej dvojici, 2 rány = trojici, 3 rány = čtveřici) – děti běhají po tělocvičně a na základě signálu mění polohy a postoje (obměny signálů – sedy, dřepy, lehy).
Očekávané výstupy	zvládat základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí vědomě napodobovat jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobovat jej podle pokynu koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou k jejich osobě
Evaluace aktivity	Děti zvládaly základní pohybové dovednosti, dařilo se jim dodržovat pravidla při pohybu ve volném prostoru tělocvičny. Bylo patrné, že některým dětem činilo obtíže napodobovat pohyb podle vzoru pedagoga. Učitelky mateřské školy se na doporučení pedagoga školy zaměří při plánování vzdělávacích aktivit na pohybové dovednosti.
Sledované oblasti	zvládá základní pohybové dovednosti zvládá prostorovou orientaci napodobuje jednoduchý pohyb koordinuje pohyby těla dodržuje pravidla reaguje na pokyny pedagoga
Název	Hrajeme si s pohádkou – O perníkové chaloupce
Setkání č.	4 (Fotodokumentace ze setkání: příloha č. 13d + Materiály k výuce: příloha č. 14d)
Personální zajištění	Pedagog ZŠ
Počet dětí	15 – skupina A 15 – skupina B
Vzdělávací nabídka	grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty poslech čtených či vyprávěných pohádek slovní projev na určité téma
Cíl	Osvojení si některých znalostí a dovedností, které předcházejí čtení, psaní a početní představě. Zdokonalování v oblasti jemné motoriky a manipulačních dovednostech.
Klíčové kompetence (komunikativní, k učení, k řešení problémů, sociální a personální)	děti ovládají dovednosti předcházející čtení a psaní děti soustředěně pozorují a všímají si souvislostí děti se dokážou při společných činnostech domluvit a spolupracovat děti si zpřesňují početní představy, vnímají elementární matematické souvislosti
Motivace	Pohádka O perníkové chaloupce Děti ve třídě usednou do lavic, na tabuli je promítnutý text pohádky doplněný o obrázky, děti hádají, o jakou pohádku se jedná. Svými slovy postupně vypráví příběh.
Vzdělávací aktivita	Činnosti zaměřené na sluchové vnímání – dle zadání Pedagog rozmístí v kruhu karty s obrázky, které souvisí s danou pohádkou. Děti si vyberou obrázek, pojmenují ho a vytleskají slovo po slabikách a určí počet slabik. Činnosti zaměřené na grafickou nápodobu a předmatematickou představu (písmena, číslice, značky, symboly) Děti v pracovním sešitě graficky znázorní počty symbolů, dokreslí jednoduchou značku. Na připravený barevný „perníček“ dokreslí symbol a podepíšou se. Manipulační činnosti – poskládání nastříhaného obrázku, lepení perníčků Děti poskládají rozstříhaný obrázek dle předlohy. Dané části nalepí do připraveného pracovního sešitu. Podepsaný perníček nalepí na připravenou chaloupku.
Očekávané výstupy	záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí zvládat koordinaci ruky a oka zvládat jemnou motoriku zacházet s běžnými předměty orientovat se v elementárním počtu určit počet slabik ve slově
Evaluace aktivity	Děti se orientují v činnostech podobajících se školním úkolům. Při činnostech zaměřených na grafomotoriku je patrné, že část dětí má špatný úchop, jemná motorika není dostatečně rozvinuta. Na základě doporučení pedagoga ZŠ se učitelky mateřské školy zaměří na grafomotorická cvičení spojená s pohybem.
Sledované oblasti	správně vyslovuje bez zábran komunikuje dodržuje pravidla reaguje na pokyny pedagoga má správný a fixovaný úchop tužky projevuje zájem o činnosti podobající se školním úkolům určí počet slabik ve slově určí počet daných symbolů
Název	Hrajeme si s pohádkou – O třech prasátkách
Setkání č.	5 (Fotodokumentace ze setkání: příloha č. 13e + Materiály k výuce: příloha č. 14e)
Personální zajištění	Pedagog ZŠ
Počet dětí	15 – skupina A 15 – skupina B
Vzdělávací nabídka	manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty poslech čtených či vyprávěných pohádek aktivity podporující sbližování dětí
Cíl	Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností. Rozvoj představivosti a fantazie. Rozvoj kooperativních a komunikačních dovedností. Rozvoj jemné motoriky.
Klíčové kompetence (komunikativní, k učení, činnostní a občanské)	děti vyjadřují a sdělují své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.) děti samostatně vyjadřují své myšlenky děti mají smysl pro povinnost ve hře, k povinnostem přistupují odpovědně, váží si práce i úsilí druhých děti se soustředí na danou činnost, zadanou práci dokončí a postupují dle instrukcí pedagoga
Motivace	Pohádka O třech prasátkách Děti utvoří kruh, uprostřed jsou nachystané obrázky (prasátka, domečky, sláma, kameny, proutí, vlk, komín, oheň, …). Při čtení pohádky a vyslovení daného předmětu děti odebírají kartičky s obrázky.
Vzdělávací aktivita	Činnosti zaměřené na porozumění čteného textu – dle zadání Pedagog pokládá otázky vztahující se k čtené pohádce a děti odpovídají. (Z jakého materiálu stavěla prasátka své domečky? Který domeček byl nejpevnější a proč? Jaké vlastnosti měla prasátka? Jak se zachránila před zlým vlkem?) Činnosti zaměřené na společné aktivity a na kooperativní činnosti ve skupinách Děti ve skupinách postaví dle vlastní fantazie domečky pro prasátka (dřevěné kostky, stavebnice, plastové vršky od plastových lahví, …). Manipulační činnosti, poskládání prasátka z jednotlivých částí Děti přichystanou skládačku složí a nalepí jednotlivé části.
Očekávané výstupy	záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí poskládat prasátko z daných částí sledovat a vyprávět příběh, pohádku dodržovat pravidla hry
Evaluace aktivity	Děti bez zábran komunikují s pedagogem, je patrné, že se v prostorách školy cítí bezpečně. Během aktivit reagovaly na jednotlivé pokyny a pracovaly samostatně. Pozitivem byla skupinová práce, která rozvíjela jejich kreativitu při sestavování domečků.
Sledované oblasti	správně vyslovuje bez zábran komunikuje dodržuje pravidla reaguje na pokyny pedagoga projevuje zájem o činnosti podobající se školním úkolům správně manipuluje s pracovními pomůckami
Název	Sportujeme v tělocvičně – O veliké řepě
Setkání č.	6 (Fotodokumentace ze setkání: příloha č. 13f + Materiály k výuce: příloha č. 14f)
Personální zajištění	Pedagog ZŠ
Počet dětí	15 – skupina A 15 – skupina B
Vzdělávací nabídka	lokomoční pohybové aktivity (chůze, běh, poskoky) nelokomoční pohybové aktivity (změny poloh a pohybu těla na místě) a jiné činnosti zdravotně zaměřené činnosti (protahování, uvolňování, relaxace, správnost dýchání) aktivity podporující sbližování dětí
Cíl	Zdokonalování v oblasti hrubé motoriky, rozvoj pohybových schopností, ovládání pohybového aparátu, koordinace ruky a oka.
Klíčové kompetence (k učení, sociální a personální, činnostní a pracovní)	děti se učí nejen spontánně, ale i vědomě, soustředí se na činnost a záměrně si pamatují mají smysl pro povinnost ve hře, k úkolům přistupují odpovědně dokážou se ve skupině prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvají a spolupracují
Motivace	Pohádka O veliké řepě Děti utvoří kruh, pedagog povídá pohádku, při které děti protahují své tělo pomocí předvedených cviků. Např.: Než se dědeček rozhodl za řepu zatáhnout, musel se protáhnout…
Vzdělávací aktivita (zdroj aktivity)	Činnosti zaměřené na lokomoční pohyb Pedagog se ptá dětí, která zvířátka v pohádce vystupují, a navrhne jim, že si zahrají hru na KOČKU A MYŠ. Děti sedí v kruhu. Jedno dítě je myš a druhé kočka. Dítě, které představuje kočku, stojí vně kruhu a říká: „Myšičko, myš, pojď ke mně blíž.“ Dítě, které představuje myš, stojí uvnitř kruhu a odpovídá: „Nepůjdu, kocourku, nebo mě sníš.“ Po těchto slovech myš vyběhne z kruhu a utíká před kočkou kolem kruhu dětí, myš se ji snaží chytit. Hra se opakuje dle zájmu dětí, přičemž se hlavní role kočky a myši střídají. PLÁCANÁ Děti jsou rozděleny do skupin (do zástupů). Na zdi jsou nalepeny obrázky související s pohádkou O veliké řepě. Děti mají v ruce plácačku na mouchy. Jakmile pedagog vysloví název daného obrázku, první děti z družstev vyběhnou a tzv. zaplácnou daný obrázek, poté se vrací ke svému družstvu a předávají plácačku dalšímu v pořadí. HRA NA ŘEPU Dětí sedí uprostřed tělocvičny (na poli) v tureckém sedu a představují řepu. Jedno z dětí představuje dědečka, který se vydal na pole sbírat řepu. Na kraji tělocvičny je umístěn buď košík, nebo obrázek košíku (místo, kam se děti budou přesouvat). Dítě (děda) chodí mezi dětmi (řepou) a říká říkanku: „Vyrostla řepa veliká, na políčku, na poli, děda velký košík má, řepou ho naplní.“ Během říkanky se dotýká postupně dětí. Dítě, kterého se dotkne, se přemístí ke košíku. Hra končí, když se všechny děti přemístí ke košíku a „řepa je vysbíraná“.
Očekávané výstupy	zvládat základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí vědomě napodobovat jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobovat jej pokynům koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou k jejich osobě
Evaluace aktivity	Byl zaznamenán pokrok v pohybových dovednostech jednotlivých dětí. Dařilo se jim napodobit jednoduchý pohyb dle vzoru pedagoga. Děti se cítí ve škole bezpečně a je patrné, že nemají obavy ze zápisu do školy.
Sledované oblasti	zvládá základní pohybové dovednosti napodobuje jednoduchý pohyb koordinuje pohyb těla dodržuje pravidla reaguje na pokyny pedagoga

Změny spojené s přechodem dítěte do školy jsou pro každého jedince jiné a zasahují i do jeho života mimo školu. Častým zdrojem úzkosti bývá pro dítě obava, zda obstojí při stupňujících se nárocích a nezklame své rodiče. Význam rodin je při uspokojování základních potřeb dítěte nenahraditelný, proto součástí projektu jsou také setkání pedagogů školy se zákonnými zástupci, a to ještě před zahájením školní docházky (např. přednáška pro rodiče dětí o školní zralosti a připravenosti – materiály v příloze č. 6; schůzka s rodiči pro již přijaté děti do první třídy – materiály v příloze č. 8). Škola spolupracuje s rodiči také na projektech, které přímo nesouvisí s jejich dítětem, ale se samotnou činností školy. Jedná se o spolupráci při zajištění akcí pořádaných školou, spolupráci prostřednictvím spolku rodičů. Tyto aktivity pomáhají k vytváření pocitu sounáležitosti mezi rodiči a školou, podporují pocit společného cíle a zapojováním rodičů škola ukazuje svou otevřenost a dává jim pocit důležitosti.

Součástí projektu jsou i různé přechodové rituály, a to nejen zápis k základnímu vzdělávání – materiály v příloze č. 7, ale také pasování předškoláků na školáky realizované během dne dětí, projektové dny a netradiční první den v základní škole (fotodokumentace z akcí v příloze č. 11).

Školní připravenost a zralost není posuzována díky projektu až při zápisu do první třídy, nýbrž už v průběhu posledního půlroku dítěte v mateřské škole, v němž veškeré aktivity projektu probíhají. Učitelé z prvního stupně základní školy, kteří vedou jednotlivé edukační bloky, si tuto vyzrálost a připravenost ověřují. Do procesu kromě učitelů z mateřské a základní školy vstupuje i speciální pedagog. Ten se zaměřuje po proběhlých aktivitách zejména na děti, které mají některé oblasti oslabeny, a navrhuje stimulační programy k rozvoji oslabených složek (např. grafomotorický kurz, logopedie apod.). Také doporučuje zákonným zástupcům, jakým způsobem by bylo vhodné s dítětem pracovat, ještě než do školy vstoupí. Poznatků využívají i učitelky mateřské školy, které je zohledňují při přípravě svých dalších vzdělávacích bloků.

Pokud je dítě nezralé a škola nedoporučí zahájení povinné školní docházky, mají pedagogové možnost kontaktovat zákonné zástupce dětí s dostatečným předstihem již před samotným zápisem a doporučit jim návštěvu školského poradenského zařízení. Jestliže pak poradenské zařízení doporučí dítěti odklad povinné školní docházky, lze poté přijít k zápisu dítěte do první třídy již bez dítěte. Tímto krokem se škola snaží zamezit u dítěte prvnímu pocitu neúspěchu ve vzdělávání. Dítě nezažije pocit odmítnutí či tlak okolí na podání výkonu během zápisu, což obvykle bývá první setkání dítěte se školním prostředím. V tento pro dítě emočně vypjatý významný den pak nedochází k tomu, že se ocitá v cizím prostředí mezi neznámými lidmi, což má také velký vliv na jeho pozitivní postoj ke škole samotné.

Pro dokreslení celého adaptačního procesu přílohy obsahují i nejtypičtější výroky, které byly zaznamenány z řízených rozhovorů s ředitelkou školy, s učitelkami předškoláků, se speciální pedagožkou školy a s některými zákonnými zástupci dětí, které se adaptačního projektu MOSTY účastnily (příloha č. 9). V neposlední řadě uvádíme i písemnou zpětnou vazbu od učitelů prvních tříd (příloha č. 10), která vypovídá o realizaci projektu jejich očima.

Cílem všech těchto zmiňovaných aktivit adaptačního projektu MOSTY je skutečně v co možná největší míře eliminovat adaptační potíže u žáků po nástupu do školy. V průběhu realizace projektu, který je na škole úspěšně realizován již čtyři roky, se u žáků prvních tříd snížily projevy úzkosti, neobjevovaly se různorodé konflikty dětí s okolím, děti se dobře adaptovaly na školní prostředí a třídní kolektivy vytvořené ještě před zahájením povinné školní docházky byly založené na důvěře a kamarádství.

Ve školním roce 2019/2020 nemohla škola realizovat celý adaptační projekt MOSTY z důvodu uzavření škol kvůli pandemii covidu-19 v březnu 2020, což negativně ovlivnilo samotnou adaptaci žáků na školní prostředí. Ve zvýšené míře se ve školním roce 2020/2021 vyskytují u dětí projevy plačtivosti a jejich nedostatečná připravenost ke školní práci. Školní poradenské pracoviště se tak zaměřilo na úzkou spolupráci s jejich rodiči, a to zejména v adaptačním období září a říjen tohoto školního roku. Vyučující v prvním ročníku vhodně motivují žáky prostřednictvím činnostního učení, didaktických her a zařazují častější relaxační chvilky. Pedagogové se ve spolupráci se speciálním pedagogem zaměřují na přirozenou motivaci prostřednictvím pozitivní zpětné vazby. Žáci dostávají dostatek prostoru a času pro vyrovnání se s novou situací.

Adaptační období školáků po nástupu do školy:

první školní den je pro děti velmi významný, pedagogové připravují slavnostní uvítání dětí v doprovodu rodičů a starších spolužáků; každé dítě je slavnostně představeno a dostává drobný dárek od zástupců obce;
po dobu dvou týdnů při ranním příchodu do školy přebírají asistenti pedagoga děti v šatně a pomáhají jim orientovat se ve škole;
učitelé první třídy připravují vzdělávací aktivity tak, aby každé dítě bylo úspěšné;
žákům jsou zadávány domácí úkoly malého rozsahu, aby si postupně zvykali na plnění povinností, ale nebyli zbytečně přetěžováni v domácím prostředí;
během výuky jsou častěji zařazovány relaxační chvilky a výuka probíhající v prostorách školní zahrady;
vyučující ve zvýšené míře komunikují s rodiči žáků a ihned řeší případné adaptační obtíže;
třídy, které jsou více početné (nad 25 žáků), se dělí na skupiny v matematice a českém jazyce (v následujícím školním roce nebude mít škola volné prostory učeben pro dělenou výuku)

Adaptační projekt může dětem předškolního věku pomoci mnohé urychlit a lépe se tak vyrovnat s nově vzniklou situací, která je po vstupu do školy čeká.
Díky adaptačnímu projektu se podařilo (hlavní zjištění):

zmírnit obavy dětí z nastávající změny, opustit pocity strachu a zažít pocity uvolnění se, radosti, přijetí a bezpečí;
zavést rychleji určitá pravidla, nastavit režim, řád, nastolit pracovní atmosféru;
poznat děti i s jejich specifiky včetně jejich bezprostředních reakcí neformální cestou;
rozpoznat u dětí vazby na vytvořená přátelství;
vytvořit dohromady na základě společně stráveného času pravidla třídy a postupně se učit s nimi pracovat, respektovat je a dodržovat je;
poskytnout rodičům čas k vzájemnému seznámení včetně zjištění, jaké mají očekávání, případně obavy;
vyvarovat se množstvím konfliktů, zmírnit projevy nevhodného chování ve třídě, mírnit dopady na školní neúspěšnost dětí.

V průběhu sledování projektu jsme neodhalili žádná negativa, která by bránila úspěšné adaptaci dítěte na školní prostředí. Realizací adaptačního projektu MOSTY se dá předcházet i zbytečným odkladům povinné školní docházky z důvodu nedostatečné školní připravenosti nebo školní nezralosti dítěte. Výsledky projektu MOSTY ukazují, že má smysl neustále zkvalitňovat spolupráci s rodiči, systematickou prací u dětí rozvíjet a upevňovat jejich schopnosti a dovednosti potřebné pro vstup do školy a stimulovat u nich zájem o školu a vzdělávání v ní.

PIP reflektuje již vytvořený adaptační projekt MOSTY, který je na škole každoročně realizován od školního roku 2016/2017. Byl vytvořen k tomu, aby učitelé mateřských škol měli možnost připravit předškolní děti na přechod do základní školy jiným způsobem, než tomu bylo doposud a než bylo obvyklé. Projekty obdobného typu již jsou v posledních letech do škol běžně zaváděny, ale jen ojediněle jsou nastaveny tak, aby byly pravidelně vyhodnocovány a na základě jejich evaluace byla přijata opatření k odstranění případných nedostatků, čímž by mohlo dojít k pozitivním změnám v jejich další přípravě a realizaci.

Projekty tohoto typu jsou snadno přenositelné, využitelné a aplikovatelné i v jiných podmínkách a na jiných školách, ale je však zcela nesporné, že projekt se vždy lépe realizuje tam, kde se jedná o sloučený subjekt zahrnující mateřskou i základní školu pod jedním vedením a v jedné obci.

Přesto kromě přínosu, který tento projekt má, nese i svá úskalí a rizika. Převážně spolupráce mezi mateřskou a základní školou včetně přípravy jednotlivých aktivit pro budoucí školáky má pozitivní nebo negativní dopad, a to jak na učitele, tak i na děti. Do procesu vstupují ale i rodiče dětí i žáků a zřizovatel jakožto zástupce obce.

Možná rizika a úskalí jsou spatřována v:

nedostatečné podpoře a spolupráci ze strany zřizovatele (obec nepodporuje aktivity školy);
nedostatečném zájmu učitelů (učitelé se obávají větší časové náročnosti, administrativy spojené s projektem apod.; učitelé kvůli vytíženosti nemají dostatečný prostor, který by potřebovali pro navázání společné komunikace);
nedostatečném zájmu rodičů (omezená prezentace projektu široké veřejnosti, ať už prostřednictvím letáků, či webových stránek apod., rodiče o projektu neví anebo se také obávají neúspěchu jejich dítěte a tzv. „zaškatulkování“ jejich dítěte ještě před vstupem do školy).

Naopak přínos vidíme v četné a podnětné komunikaci jak mezi učiteli z mateřské i základní školy, kteří si mezi sebou předávají informace o dětech, společně řeší vzniklé problémy, podílejí se na organizaci společných akcí, půjčují si potřebné materiály a předávají si zkušenosti, tak také mezi učiteli a rodiči navzájem. Učitelé právě touto dobře nastavenou spoluprací získávají informace o tom, z jakého rodinného prostředí k nim dítě přichází, co rodič očekává (součástí je i dotazník pro rodiče dětí – příloha č. 5 včetně jeho vyhodnocení), co asi dítě zvládne – a na základě toho je učitel schopen s dítětem dále pracovat a zajistit mu co možná nejindividuálnější přístup. Pro učitele je důležité vědět, co případně dále zlepšit. A právě těmito pozitivy se mohou inspirovat i další školy. Projekt byl vytvořen tak, aby byl transparentní, snadno modifikovatelný a aby mohl být bez nutnosti radikálních změn realizován na většině škol

Základní škola a Mateřská škola Určice, příspěvková organizace (dále „subjekt“), je plně organizovanou základní školou, jejímž zřizovatelem je obec. Obec Určice se nachází v západní části Hané v okrese Prostějov v Olomouckém kraji, a to přibližně šest kilometrů od centra okresního města. Počet obyvatel je necelých 1 400 osob (z toho 234 osob bylo ve věku 0–14 let, stav k 31. 12. 2018). Obec s poměrně dobře rozvinutou občanskou vybaveností je napojena na veřejnou linkovou autobusovou dopravu a spojení s okresním městem je zajištěno pravidelnými spoji v obou směrech.

Tabulka č. 1 Demografické charakteristiky obcí

Obec	Počet obyvatel	Počet obyvatel 0–14 let (dětí)	% podíl počtu dětí k celkovému počtu obyvatel
Určice	1 366	234	17,1
Dětkovice	531	95	17,9
Seloutky	527	98	18,6
Alojzov	243	47	19,3
Myslejovice	668	96	14,4

V současnosti děti a žáci z pěti obcí (viz tabulka č. 1) navštěvují čtyři třídy mateřské školy, sedm tříd na prvním stupni a čtyři třídy na druhém stupni základní školy a čtyři oddělení školní družiny.

Předškolní vzdělávání se realizuje ve dvou budovách ve středu obce, které jsou propojeny spojovací chodbou (Název adaptačního projektu MOSTY vznikl ze symbolického významu této spojovací chodby mezi budovami mateřské školy. Symbolicky jsou MOSTY vnímány jako propojení mezi předškolním a základním vzděláváním.) do jednoho celku. Prostory mateřské školy jsou již méně příznivé a jejich dispoziční řešení znesnadňuje potřebnou návaznost a plynulost předškolního vzdělávání. Proto byla zahájena v roce 2018 výstavba nové budovy mateřské školy přímo v areálu základní školy.

Základní vzdělávání se uskutečňuje v klidné části obce na pozemku s parkovou úpravou a součástí školního areálu jsou pavilónové budovy tělocvičny, praktických dílen a školní jídelny. Škola je vzdálená jen několik desítek metrů od zastávky veřejné dopravy. Jde o školu, která má všeobecné zaměření, avšak ve všech vzdělávacích oblastech je akcentováno environmentální vzdělávání prostřednictvím doplňujících vzdělávacích aktivit. Škola se snaží motivovat žáky k dosažení znalostí, dovedností, postojů a návyků k ochraně a zlepšování životního prostředí, k utváření hierarchie životních hodnot slučitelných s udržitelným rozvojem, k smysluplnému jednání a tvořivosti ve prospěch životního prostředí. Velmi významná je i provázanost s problematikou zdraví a zdravého životního stylu.

Na základě teoretických poznatků týkajících se problematiky adaptace dítěte na první třídu základního vzdělávání škola sestavila půlroční projekt, jehož cílem bylo zmírnit dopad změn spojených s novou rolí v životě dítěte – školáka. Termín adaptace ve spojitosti s nástupem do základní školy je v současnosti často zmiňován. Přibývá větší množství literatury, odborných článků a studií, které se touto problematikou zabývají. Vznikají nové způsoby diagnostiky, které zkoumají zralost a připravenost dětí na vstup do školy. Zmiňovaná změna zasáhne nejen dítě a jeho rodinu, ale také předškolní i školní zařízení. Avšak ta největší změna se odehrává u dítěte. Dítě opouští známé prostředí a přesouvá se dál. Zprvu se většinou velmi těší, ale postupem času si změnu více připouští, uvědomuje a najednou si přestává vědět rady. Začíná pociťovat strach, úzkost a další nepříjemné pocity. Proto bylo cílem školy prostřednictvím vytvořeného adaptačního projektu MOSTY tento složitý proces přechodu co nejvíce zmírnit, zpříjemnit a vlastně i urychlit. Poskytnout dítěti podporu v tom, aby změnu lépe snášelo a nenastalo u něj frustrující období.

Adaptační projekt MOSTY prostřednictvím nejrůznějších činností seznamuje předškoláky s novými situacemi, které je ve škole čekají, také se školním prostředím, s novými pedagogy i budoucími spolužáky. Směřuje je k vytváření kladného vztahu ke škole a k co nejlepšímu přizpůsobení se školnímu prostředí.

Na základě evaluace projektu je zásadní si zodpovědět otázku, zda realizace adaptačního projektu v této podobě má smysl, a jestliže ano, tak zúročit nabyté zkušenosti a využít vše jako inspiraci i pro další první třídy v jiných školách. Koncipovat tento projekt jako prostředek prevence, zaměřit jej na všechny a zapůsobit skrze něj v nejvíce rizikových oblastech. V neposlední řadě popsat výhody a nevýhody realizace projektu a zaměřit se na ty oblasti, které z pohledu učitelů mají na adaptaci zásadní vliv.

Informační leták školy