Hledat
Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Zavádění pedagogické diagnostiky

Zavádění pedagogické diagnostiky

Příklad inspirativní praxe ukazuje jeden ze způsobů, jak je možné efektivně využívat pedagogickou diagnostiku. Za klíčové body je v tomto příkladě možné označit intenzivní zapojení samotných dětí, práci učitelek, asistentek pedagoga a speciální pedagožky směřující k vytváření kvalitní dokumentace, která zachycuje rozvoj a pokrok dětí. Zároveň je důležitá i aktivní spolupráce s dalšími patrnery (zejména rodiči) a celkově cílevědomý přístup ředitelky. 
Pedagogická diagnostika je tvořena především záznamy o průběhu a výsledcích vybraných činností konkrétního dítěte včetně dětských prací a fotodokumentace. V mateřské škole využívají strukturované formulářea komunikačními deníky pro děti se SVP, které zachycují každodenní aktivity. Využívané komunikační deníky podporují sebeuvědomění dětí a zejména u dětí s odlišným mateřským jazykem slouží jako vhodný doplněk komunikace mezi školou a rodinou.  
Při vytváření pedagogické diagnostiky je také významná podpora samostatnosti a autonomie dětí. V širším kontextu se prostřednictvím hodnocení děti učí vyjádřit svůj názor, sebehodnocení je vede k poznávání a posuzování vlastních možností, sledování vlastního pokroku.
Inspirace dokládá jeden z možných přístupů naplňování kritéria 5.1. (Mateřská škola soustavně získává informace o posunech výsledků každého dítěte ve všech vzdělávacích oblastech a reaguje na ně vhodnými pedagogickými opatřeními.)

Mateřskou školu navštěvuje 70 dětí ve dvou třídách a dvou mikrotřídách. Ve škole pracuje 9 pedagogů, z nichž tři mají vzdělání v oboru speciální pedagogiky, a 7 asistentek pedagoga.
Základní filozofií školy je vytvářet klidné, radostné prostředí, kde vládne atmosféra důvěry. Děti nejsou přetěžovány a aktivity, prožitky a možnosti seberealizace respektují věk a vyspělost dětí. Mateřská škola je otevřená rodičovské veřejnosti, která se podílí na utváření programu pro děti. Mateřská škola úspěšně integruje děti se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). 
Důležitým znakem fungování mateřské školy je spolupráce různých aktérů– zaměstnanců školy, dětí, rodičů i dalších mateřských škol (např. Mateřská škola Vokovická) a organizací (např. Domov důchodců v Liboci, odborná pracoviště).


MS-Libocka.jpg

Mateřská škola využívá funkční nástroje ke zmapování úrovně rozvoje každého jednotlivce a stanovení konkrétních záměrů pro individualizaci vzdělávání a optimální rozvoj dětí. 
Přínosné jsou zejména: 

  • záznamy o průběhu a výsledcích vybraných činností konkrétního dítěte včetně dětských prací a fotodokumentace, (portfolia)
  • strukturované formuláře pro jednotlivé věkové skupiny, 
  • komunikační deníky pro děti se SVP, které zachycují jejich každodenní aktivity.

Pedagogové a asistentky pedagoga ve spolupráci se speciálními pedagožkami na podkladě těchto informací průběžně analyzují vývoj dětí, stanovují konkrétní záměry pro další pedagogickou práci a realizují potřebné úpravy vzdělávacích postupů. 
Ve vlastním vzdělávání převažují nepřímo řízené činnosti, které jsou organizovány do center. Děti si volí aktivitu podle svého zájmu (a vhodné motivace), pracují vlastním tempem a po jejím dokončení přecházejí do dalšího centra. Činnosti jsou zakončeny formativním hodnocením, děti jsou nenásilně vedeny k hodnocení jednotlivých aktivit i sebehodnocení vlastních pokroků. Popsaný způsob organizace vzdělávání umožňuje individuální přístup k dítěti a podrobné sledování jeho rozvoje. Pedagogové a asistentky průběžně pořizují fotodokumentaci a stručné poznámky k průběhu činnosti.  Během své nepřímé práce založí výtvory dětí s poznámkami do portfolia, vytisknou a nalepí fotografie do komunikačních deníků a doplní je stručným sdělením pro rodiče. Frekvence těchto záznamů je u každého dítěte individuální, častější je např. u dětí, jejichž rodiče nemluví česky, nebo u dětí se SVP. Podle potřeby je shrnutí průběžných záznamů zaneseno do strukturovaných formulářů.
Komunikacni-denik.jpg
Ukázka z komunikačních deníků.

Pro děti:
Na základě takto vedené pedagogické diagnostiky je možné připravovat individualizovanou nabídku konkrétních činnosti  pro děti, která podporuje jejich rozvoj. Každé dítě je vedeno ke sledování svých pokroků s využitím portfolia. Pro děti se SVP a cizince jsou komunikační deníky významným prostředkem k podpoře jejich sebeuvědomění. 

Pro pedagogické a nepedagogické pracovníky:
Způsob organizace vzdělávání a využívané diagnostické nástroje napomáhají pedagogům k podrobnému a konkrétnímu zachycení vzdělávacích pokroků každého dítěte. Na základě podkladů obsažených v pedagogické diagnostice jsou realizovány účinné pedagogické intervence.

Pro klima školy, vztahy:
Společně využívané nástroje pedagogické diagnostiky, které jsou již v mateřské škole ověřené a vytváří systém, jsou východiskem pro sjednocené pedagogické působení, sdílení zkušeností, snazší komunikaci a spolupráci.

Pro externí aktéry (např. rodiče apod.):
Sledování pokroků dítěte i záměry pro další vzdělávání jsou s rodiči dle potřeby a jejich zájmu konzultovány, přinášejí jim konkrétní zprávu o působení školy na dítě. Práce z portfolia a fotodokumentace z jejich průběhu jsou základem pro součinnost rodiny a školy. Komunikační deníky zprostředkují rodině i škole přehled o aktivitách, zájmech a možnostech dítěte. 

Záznamy o dítěti jsou podkladem i k jednání s logopedem, speciálním pedagogem nebo se školským poradenským zařízením.

Škola začala systém pedagogické diagnostiky vytvářet před 12 lety se záměrem posílit cílené působení na každé dítě, sjednotit pedagogické postupy, zlepšit komunikaci mezi školou a ostatními partnery a umožnit smysluplnou integraci dětí se SVP. Postupně došlo k personální obměně a hledání nejvhodnějších způsobů diagnostických záznamů o dětech, tomu se přizpůsobila organizace vzdělávání (práce v centrech, převaha nepřímo řízených činností). Škola má vypracované vlastní formuláře zaměřené na očekávané kompetence dětí s ohledem na jejich věk.

 

Přínos zavedeného systému pedagogické diagnostiky a je pravidelně vyhodnocován prostřednictvím diskuse na pedagogických radách s frekvencí cca jednou za měsíc, písemně na konci školního roku. Prostřednictvím anonymních dotazníků se na vyhodnocení podílejí také rodiče. Základními nástroji evaluace jsou pozorování, testování smyslového vnímání, rozhovor, řízený rozhovor, vyhodnocování prací, posuzování školní zralosti i připravenosti a samozřejmě zpětná vazba ze základních škol.

Velmi důležitou podmínkou úspěšného zavedení systému je to, že se ředitelce postupně dařilo získat odborně zdatné pedagogy, asistentky i provozní pracovníky, kteří sdílejí filozofii školy a chápou, že takto vedená diagnostika je přínosem pro rozvoj dětí. 
Časové nároky jsou především spojeny s tím, že pedagogové provádějí diagnostiku v rámci běžné pracovní doby, během nepřímé činnosti. Vzdělávání absolvují s ohledem na provozní možnosti školy, dále probíhá vzájemné sdílení poznatků ze seminářů, což umožňuje úsporu času pro zaměstnance, kteří se seminářů neúčastní, ale získají žádoucí užitečné poznatky. 
Materiální nároky jsou minimální, vychází z podstaty a každodenního fungování mateřské školy. Finanční nároky tvoří především náklady na vzdělávání pedagogů (v rámci DVPP). Dalším souvisejícím nárokem je průběžné vzdělávání v oblasti speciální pedagogiky, komunikace a podpory dětí se SVP.

Pedagogové a asistentky pedagoga sledují a zaznamenávají vzdělávací pokroky dětí, pořizují fotodokumentaci, popisují průběh činností ukládaných do portfolia, vedou komunikační deníky, záměry pro další působení na dítě konzultují s ředitelkou. Takto mají ve své pravomoci vlastní realizaci celého systému a jsou také adekvátně odpovědné za efektivní naplňování záměrů tohoto systému. Za výstupy diagnostiky a konzultace s rodiči a ostatními partnery zodpovídá ředitelka.

Jednou z největších výzev bylo hledání vhodných hodnoticích nástrojů, které školu dovedlo k vytvoření vlastních formulářů. Během několika let využívání těchto formulářů byly průběžně upravovány až do dnešní aktuální podoby. Vyhodnocování jejich funkčnosti probíhá vždy na konci školního roku. Výjimečně se najdou rodiče, kteří nemají o časté konzultace vzdělávacích výsledků dítěte zájem.
Celý systém pedagogické diagnostiky využívaný v mateřské škole, který je úzce propojen se specifickou organizací vzdělávání, je náročnější na personální zajištění včetně asistentek pedagoga. Nutným předpokladem přenosu jsou sjednocené pedagogické postupy. Jednotlivé diagnostické nástroje (např. dětské výtvory s popisem průběhu činnosti shromážděné do portfolia, komunikační deníky pro děti se SVP nebo záznamové archy pro jednotlivé věkové skupiny s analýzou výsledků a záměry pro další působení na dítě) jsou samostatně snadno aplikovatelné do ostatních škol.

odkaz na kritérium