Škola efektivně využívá myšlenkové mapy pro pochopení učiva a vytváření souvislostí mezi poznatky. Tento nástroj žákům pomáhá přehledně strukturovat informace, hledat vztahy mezi jednotlivými pojmy a lépe si osvojovat nové učivo. Účelně je využíván zejména při doplňování nedostatků v učivu formou přehledného zásobníku témat a klíčových poznatků. Pedagogové současně žáky cíleně vedou k tvorbě myšlenkových map i v digitálním prostředí, čímž podporují rozvoj jejich studijních strategií, samostatnosti při učení a schopnosti efektivně pracovat s informacemi.
V Základní škole při Dětské léčebně Ostrov u Macochy využívají počítačově tvořené myšlenkové mapy. Původně byly součástí digitálních učebních materiálů pro český jazyk, postupně se však díky pozitivním zkušenostem pedagogů i zájmu žáků staly běžnou součástí výuky. Učitelky cíleně učí žáky již od 4. ročníku vytvářet vlastní myšlenkové mapy v počítačovém programu XMind.
Žáci se nejprve seznamují se základními principy tvorby map, organizací informací a ovládáním programu. Následně myšlenkové mapy využívají napříč vzdělávacími oblastmi, zejména ve vlastivědě, zeměpisu, přírodovědě, přírodopisu, dějepisu nebo chemii. Slouží k zachycení důležitých informací z textu, třídění poznatků, vytváření souvislostí i plánování vlastního učení.
Tento způsob práce se osvědčil zejména u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nebo u žáků s nižší motivací ke vzdělávání. Myšlenkové mapy jim pomáhají přehledně strukturovat učivo, lépe si jej zapamatovat a aktivně s ním pracovat. Současně podporují rozvoj digitálních kompetencí, samostatnosti při učení, efektivní práci s informacemi i schopnost vytvářet vztahy mezi jednotlivými poznatky. Žáci tuto formu práce hodnotí velmi pozitivně a často ji využívají i při samostatné přípravě.