Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Společnou cestou k efektivnímu vzdělávání

Společnou cestou k efektivnímu vzdělávání

Velikost Mateřské školy Mozaika Jihlava, Březinova 114, příspěvkové organizace (dále škola), skýtá spoustu nadstandardních možností v zajištění optimálních materiálních podmínek, ale také s sebou nese vysokou organizační a informační náročnost. Příklad inspirativní praxe se soustředí na komplexnost a promyšlenost v přístupu ke zkvalitňování podmínek pro vzdělávání. Zachycuje systematičnost v monitoringu a vyhodnocování stavu materiální vybavenosti v souvislosti se zajištěním inspirativního nestresujícího prostředí. Příklad inspirativní praxe poukazuje na provázanost systému v oblasti analýzy, plánování, naplňování či realizace školních vzdělávacích programů, zejména v souvislosti s hospitační činností, sebehodnocením učitelek a potřebou dalšího vzdělávání. Je inspirativní v aktivním zájmu, přístupu a finanční podpoře zřizovatele. Příklad inspirativní praxe je podnětný k nadstandardnímu využívání dalších zdrojů, zejména dotačních, což škole umožňuje optimalizovat materiální podmínky v souladu s moderními trendy ve vzdělávání nejen pro děti, ale i ve vztahu k pedagogům a další pedagogické veřejnosti.

„Vedení školy systematicky vyhodnocuje stav materiálních podmínek pro vzdělávání.“ Toto je stěžejní popisná část daného kritéria, kterou se v textu budeme zabývat.

K dosažení vyhovujících či nejlépe vyhovujících podmínek v této oblasti je třeba průběžného sledování, koncepčního posuzování a efektivního zlepšování. Nejedná se o činnost jednotlivců, ale o jednotnou činnost zaměstnanců v rámci celé organizace, promyšlený systém zjišťování požadavků, ale i pravidel jejich uspokojování, kontrolu účelného využívání s pozitivním dopadem na vzdělávání dětí. Hovoříme o ideální představě každého ředitele, kdy je efektivního vzdělávání dosaženo společnou cestou.

V Kraji Vysočina máme školu, která může ukázat cestu jiným školám v úspěšně uplatňovaném systému optimalizace materiálních podmínek vzdělávání a jejich účelném využívání. Díky aktivnímu přístupu, odbornosti a erudici vedení školy a pedagogů se jí daří tuto ideální představu naplňovat v praxi.

V rámci PIP se budeme zabývat autoevaluačním systémem školy se zaměřením na oblast zajištění materiálních podmínek a jejich vyhodnocování v provázanosti s nastavenou koncepcí, systematickou spoluprací se zřizovatelem v plánování a realizaci zlepšování daných podmínek, aktivním úsilím a úspěšností školy v účelnosti jejich využívání.

Výše uvedené kritérium „Vedení školy usiluje o optimální materiální podmínky vzdělávání a pečuje o jejich účelné využívání“ je konkretizováno následujícími indikátory:

Činnost nastaveného systému pro zlepšování materiálních podmínek je propojená a komplexní (např. poskytovaná součinnost zaměstnanců školy, zřizovatele).
Vedení školy systematicky monitoruje, analyzuje a vyhodnocuje efektivitu využívání zajištěného prostředí (např. adresnost autoevaluačních kritérií).
Přijímání efektivních opatření ke zlepšení stavu je prováděno na základě vyhodnocování úrovně plánování, realizace vzdělávací nabídky, výsledků vzdělávání a naplňování školních vzdělávacích programů (např. v rámci kontrolní a hospitační činnosti, evaluace vlastní práce učitelů).
Vnitřní motivace pedagogů k poskytování kvalitní odborné práce je cíleně podporována zajištěním odpovídajícího vybavení a vytvořením moderního zázemí na pracovištích.
Školou jsou aktivně využívány jiné zdroje financování s možností přenosu získaných poznatků a další nabídky i pro vnější partnery (např. vznik center kolegiální podpory, vytvoření metodických materiálů).

Postupným odpovídajícím vývojem si prošlo i nastavení školních vzdělávacích programů, jež jsou klíčovou součástí stanovených cílů či záměrů. V rámci naplnění vize školy je nabízeno rozšířené vzdělávání dětí v oblasti zdravého životního stylu (otužování, saunování – vytvořena vlastní metodika, zdravá strava či dietní stravování, pohybové a ozdravné aktivity, osvětové činnosti apod.), rozvoje komunikativních dovedností (podpora čtenářské pregramotnosti), logopedické prevence či individuální nápravy řeči, seznamování s cizími jazyky (anglický a německý jazyk), aktivního používání informačních technologií, podpory školní připravenosti, ekologického a environmentáního vzdělávání, inkluzivního vzdělávání, nepodnětného či slabého sociálního prostředí (prevence rizikového chování versus sociální dovednosti) apod. Využívány jsou alternativní programy, např. Montessori, Zdravá mateřská škola, dále program inspirace ze zahraničí, např. Dobrý začátek (Incredible ars, empiricky ověřený univerzitou v Bangoru ve Walesu), který je zaměřený na podporu rozvoje emočních a sociálních dovedností, program pod záštitou Oblastní charity Jihlava zaměřený na začleňování dětí romské komunity do vzdělávání (pomoc učitelky romské národnosti), program F POINT zaměřující se na začleňování dětí cizinců i jejich celých rodin do společnosti.

Velmi přínosným bylo i zapojení školy do významných finančně dotovaných projektů či dotací, kde škola byla buď přímo příjemcem finanční dotace (např. Mozaika nových inspirací pro pedagogy mateřské školy zaměřený na vzdělávání pedagogů, dotace na podporu polytechnického vzdělávání v mateřských školách a základních školách Kraje Vysočina, projekt Mozaika se učí, rozvojový program Logohrátky v Mozaice zaměřený na pořízení pomůcek a literatury k logopedické prevenci), nebo partnerem (např. Diecézní charita Brno, Člověk v tísni, o.p.s.), či spolupracující školou dalších organizací (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – projekt zaměřený na čtenářskou pregramotnost Podpora vzájemného učení pedagogů MŠ, SCHOLA EMPIRICA z.s. – projekt na podporu rozvoje sociálních a emočních dovedností, Vysočina Education – projekt BIG [Bildungskooperationnen Interreg in der Grenzregion] zaměřený na spolupráci příhraničních regionů v oblasti vzdělávání s Rakouskem, projekt Škola hrou zaměřený na využívání digitálních technologií, kde je spolupracujícím partnerem EDUkační LABoratoř, z. s.).

Škola vytváří komplexně materiální podmínky pro všechny složky systému, tj. poskytuje dostatečnou kapacitu s moderním vybavením v souladu s legislativou a požadavky zřizovatele dle jeho záměrů na odpovídající úrovni moderního velkoměsta (příloha č. 1). Systematicky jsou monitorovány (příloha č. 2), vyhodnocovány (příloha č. 3) a modernizovány materiální podmínky. Probíhá provázaná obnova vnitřního i vnějšího prostředí školy – zajištění nestresujícího prostředí, členění tříd, odpovídajícího technického stavu budov (příloha č. 4), vybavenosti a uzpůsobení zahrad bezpečnostním požadavkům, pohybovým (rozvoj fyzické zdatnosti), pozorovacím (objevování, pokusy, experimenty) a relaxačním potřebám dětí (příloha č. 5). Zajištěna je technika vzdělávací i údržbová.

Komplexnost je základním pravidlem i v poskytované součinnosti zřizovatele. Je nastaven pravidelný systém společných setkávání, ať již v rámci jednání jednoho subjektu, tak v rámci jednání ředitelů všech druhů škol města. Zřizovatel pravidelně zpracovává analýzu stavu předškolního vzdělávání ve městě, a to včetně demografického vývoje, v porovnání s kapacitou zařízení, výhledových investic a cílů předškolního vzdělávání vzhledem k poptávce obyvatel, záměrům Kraje Vysočina a moderním republikovým trendům ve vzdělávání. Ve spolupráci s vedením školy promyšleně plánuje celkové rekonstrukce a stavební úpravy (např. bezbariérový přístup, zázemí pro učitele, odstranění bezpečnostních rizik, sklad kočárků) a nadstavby jednotlivých budov (navýšení kapacity). Při plánování rekonstrukcí je pravidlem účast vedení školy v diskuzi s projektantem, kdy je dán prostor pro přizpůsobení projektu záměru školy (při výběrových řízeních, kontrolních dnech stavby apod.). V přesně daných termínech předkládá vedení školy návrhy rozpočtu na zlepšení vnějších i vnitřních materiálních podmínek školy (příloha č. 6). Společně jsou hledány a zvažovány možnosti financování, ať již ze zdrojů města, tak i dalších zdrojů (výzvy, projekty, granty, dotace atd.). Škola taktéž reaguje na požadavky zřizovatele (obrácená role), kdy na jednáních užšího vedení projednává možnosti provedení a vyhodnocuje jejich realizaci. Je tak funkčně a pružně reagováno např. na změny v legislativě či měnící se společenské podmínky (škola zajistí, zřizovatel v případě potřeby nadfinancuje – příloha č. 7). Společná činnost je provázána i s Místním akčním plánem rozvoje vzdělávání, jehož vizí je dostupné a kvalitní vzdělávání pro všechny děti poskytované odborně připravenými učiteli v motivujícím prostředí škol, což se škole ve výše dané oblasti daří cíleně realizovat. Pro zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání je dále čerpáno z Integrovaného regionálního operačního programu na stavby, přístavby, nástavby, rekonstrukce, úpravy venkovního prostranství atd. (příloha č. 8). O systematičnosti v přístupu úprav jednotlivých pracovišť v posledních letech svědčí navýšení počtu míst v mateřské škole cca o 400.

Vedení školy realizuje v rámci analýzy vyhodnocení funkčnosti systému financování sloučených škol efektivní a transparentní ekonomiku. Disponuje dostatkem finančních prostředků na pořizování moderních didaktických pomůcek, ale i na opravy přesahující rámec běžné údržby budov a zařízení. Aby systém zajištění optimálního materiálního zázemí pracoval vyváženě, je balík finančních prostředků vedením školy pomyslně rozdělen na tři části, které zahrnují vybavenost pro děti, učitelky a budovy včetně školních zahrad a hřišť.

V průběhu aktuálního školního roku absolvuje v rámci monitoringu užší vedení (ředitelka, statutární zástupce ředitelky a zástupkyně ředitelky dané školy) prohlídku jednotlivých pracovišť (příloha č. 9). Zjišťují podle jednotných kritérií usnadňujících koordinaci podmínek všech pracovišť potřeby a požadavky na vybavení a jejich naplňování. Jedná se o připravenost prostředí tříd, budov a školních zahrad pro plynulost a vyváženost činností v rámci režimu dne, zjišťují požadavky na prostředí podporující rozvoj pedagogů včetně začínajících, jejich spolupráci a kolegiální podporu, funkční využití nových pomůcek a informačních technologií v návaznosti na potřeby vzdělávání dětí a potřeby pedagogického záměru. Společně posuzují adekvátnost vznesených požadavků ve vztahu k zajištění materiálních podmínek vzdělávání. Prioritně porovnávají jejich soulad s nastavenou koncepcí školy, realizací školních vzdělávacích programů, potřebami pedagogů a výsledky vzdělávání. Při společném jednání stanoví ředitelka po dohodě prioritní oblast vyžadující zlepšení a postup realizace. Odhadem určí finanční limit a potřebné partnery, prokonzultuje se zřizovatelem možnosti financování a zváží reálnost uskutečnění (poučení či zavrhnutí).

Adresnost autoevaluačních kritérií se postupem času zlepšovala. Následně evaluační výsledky v porovnání se skutečnými potřebami školy odpovídají realitě (příloha č. 10), nejsou nadhodnocené ani podhodnocené.

Za zcela zásadní je považováno propojení systému monitoringu vybavenosti na úrovni jednotlivců vždy směrem k potřebám dětí v návaznosti na potřeby pedagogů. Nejprve probíhá tzv. vstupní monitoring úrovní jednotlivých tříd před začátkem školního roku. Cílem procesu je sledovat kvalitu a dostatečnost směrem k požadavkům a jeho aktivní vliv na vzdělávání. Nápomocna jsou základní kritéria, v rámci nichž jsou vyhodnocovány potřeby školního vzdělávacího programu, složení tříd, věkové zvláštnosti, kvalita zajištění podpůrných opatření (dále PO), technického vybavení apod. Analyzováno je množství poskytovaného materiálu, hraček či stavebnic tak, aby byla v potřebném rozsahu podporována tvořivost, fantazie, objevnost a myšlení. Není reflektována kvantita druhů, ale jejich kvalita a obsažnost (např. množství stavebnicových dílů nebo kostek umožňující prostorové výrobky nebo stavby (příloha č. 11). Stejně tak je vyhodnocováno uzpůsobení prostředí tříd s ohledem na zajištění bezpečnosti, dostatek pohybových činností, členění prostoru a možnosti využívat soukromí či relaxaci. To vše s cílem zajištění vzdělávání každému dítěti podle jeho individuálních potřeb (příloha č. 12).

Následuje pravidelný průběžný (během školního roku) a výstupní (na konci školního roku) monitoring dostatečnosti materiálního prostředí, jež provádí samotné učitelky s ohledem na charakteristiku třídy a realizaci průběhu vzdělávání, tzn. realizaci jednotlivých integrovaných bloků a vyhodnocením dosažené úrovně školních výstupů.

Ověřování efektivity zajištěného prostředí probíhá cíleně i v rámci kontrolní a hospitační činnosti (příloha č. 13). Předkládané sumarizované výsledky hospitační činnosti zástupkyní ředitelky jsou provazovány se zjištěními, která provádí na jednotlivých pracovištích i sama ředitelka nebo statutární zástupkyně (příloha č. 14). Je tak zajištěn širší úhel pohledu při hodnocení práce učitelek, v našem případě v posuzování efektivity používání vybavenosti a ze závěrů plynoucí potřebnost dalšího působení např. v rámci dalšího vzdělávání.

Jedním ze stěžejních cílů školy je vytvořit perspektivní místo pro zaměstnance, kde budou rádi pracovat a aktivně se podílet na svém profesním růstu. Jedním z kroků na cestě k tomuto cíli bylo vytvoření moderního zázemí pro pedagogy (příloha č. 15), kde se dobře cítí, využívají ho jako soukromé útočiště pro klidnou přípravu, sdílení a kde mají k dispozici vše potřebné (informační technologie, kopírky, laminovačky, pedagogickou literaturu, pomůcky atd.). Na větších pracovištích (početně 12) byly vybudovány samostatné sborovny, na jednotřídních a typově menších školách (početně 5) byly tomuto účelu uzpůsobeny kanceláře zástupkyň a šatny.

Postupnými úpravami škola dospěla do fáze, kdy může konstatovat, že vytvořený systém podpory vnitřní motivace pedagogů poskytovat kvalitní odbornou práci dosáhl pomyslného vrcholu. Nejen samotná kontrola, ale především pozitivní hodnocení, pomoc a podpora ze strany vedení pomáhá učitelkám kvalitně pracovat.

Základem systému zjišťování potřebného v této oblasti je na prvním místě stanovení potřeb školy. Ty jsou analyzovány pomocí vyhodnocení kontrolní činnosti a hospitační činnosti (příloha č. 16), dotazníkového šetření na zjišťování potřeb pedagogů, portfolií pedagogů, zapojení pedagogů do grantových projektů, plánů dalšího vzdělávání, plánů personálního rozvoje, plánů uvádění začínajících učitelů, nabídek vzdělávacích agentur atd. Dále je na samotném učiteli, jaké priority spatřuje ve zdokonalení své činnosti, jež zaznamenává ve svém sebehodnocení. Po dohodě s vedením školy určuje vlastní priority dalšího vzdělávání a následně vyhodnocuje přínosnost pro praxi.

Pro rozvoj odborných kompetencí učitelů slouží prvořadně bohatě zásobená pedagogická knihovna, umístěná ve vzdělávacím centru školy (příloha č. 17).

Její založení a udržitelnost byla prvotním záměrem začínajícího vzdělávacího projektu, což korespondovalo s jeho cílovou aktivitou. Byla stanovena kritéria obsahového výběru v jednotlivých etapách v návaznosti na jednotlivé aktivity vzdělávání pedagogů. První etapa se týkala oblasti jazykového, environmentálního vzdělávání a vzdělávání v informačních technologiích, moderních výukových metodách. Druhá etapa se zaměřovala na vzdělávání v oblasti logopedické prevence, čtenářskou pregramotnost, osobnostně-sociální rozvoj, sociálně-emoční rozvoj a problémové děti. Ve třetí etapě, která stále ještě probíhá, se obsahová vybavenost soustředí na oblast polytechnické výchovy, individualizaci ve vzdělávání, vzdělávání dětí s potřebou podpůrných opatření, vzdělávání cizinců a školský management.

Návodně pro ostatní může posloužit funkční systém obnovy, výpůjček a vyhodnocování přínosnosti. Evidence knih a systému výpůjček je v kompetenci ekonomického centra. Dvakrát ročně je prováděna aktualizace seznamu knih. Informovanost učitelů je zajištěna rozesíláním jeho aktuální verze na všechna pracoviště, nově jsou informováni o možnostech výpůjček i rodiče. Ve stejné četnosti jsou zpracovávány návrhy či podněty na zakoupení zajímavých vzdělávacích titulů z jednotlivých pracovišť. Vždy je zde patrná provázanost s koncepčními záměry, školními vzdělávacími programy, dalším vzděláváním (zejména v rámci projektu) a potřebami pedagogů (sebehodnocení, hospitační činnost). Potřebná podpora učitelů ve vybavenosti odbornou literaturou byla v posledních letech vykazována v oblasti pedagogické diagnostiky, metodických postupech, individualizace vzdělávání, komunikace s rodiči atd. Obsahovou analýzou knihovny bylo zjištěno, že škola se snažila na požadavky průběžně reagovat a většinou na základě doporučení odborných lektorů pořídila podpůrnou odbornou literaturu včetně metodik.

Nejvíce zápůjček knih bylo evidováno z oblasti vzdělávání dětí hyperaktivních, agresivních, neklidných, metodik jednotlivých gramotností, pedagogiky, psychologie, pedagogické diagnostiky, školní zralosti a logopedické prevence, což koresponduje s realizací projektu dalšího vzdělávání.

Naopak nejméně zápůjček bylo z oblasti jazykového vzdělávání (anglický jazyk). Zjištěna byla menší četnost odborné literatury ke vzdělávání dětí od dvou do tří let. S tímto stavem je škola obeznámena a již přijala opatření ke zlepšení situace (dokoupení chybějících titulů, zajištění vzdělávacích seminářů).

Nedílnou součástí pedagogické knihovny jsou metodické příručky, které zpracovala škola jako výstup jednotlivých projektů, např. Moderní výukové metody v mateřské škole, Angličtina v mateřské škole, ICT v praxi předškolního pedagoga, Krabička ekoher. K dispozici širší pedagogické i rodičovské veřejnosti jsou i v elektronické podobě na webových stránkách školy. Všechny třídy školy jsou jimi povinně vybaveny a aktuálně je obdrží každý začínající učitel. Nejvíce se z nich osvědčila příručka Krabička ekoher, která je inspirací a návodem, jak projektovat environmentální výchovu do praxe mateřské školy.

Grantová strategie kopíruje potřeby školy v součinnosti s rozvojem dalšího vzdělávání pedagogů, s proinkluzivním vzděláváním dětí prostřednictvím využívání inspirativního vybavení, pomůcek a moderních technologií.

V rámci projektů vznikla dvě centra kolegiální podpory (dále CKP), kde při pravidelných měsíčních setkáních dochází ke sdílení a vzájemnému předávání zkušeností mezi učiteli (inovativní formy a metody vzdělávání, práce s pomůckami, půjčování literatury). Centra jsou otevřena i pro širší veřejnost (pro rodiče, zřizovatele, neziskové organizace, zástupce České školní inspekce atd.).

Znalosti a dovednosti učitelů v oblasti čtenářské pregramotnosti podporuje vybavenost CKP např. pomůckami pro rozvoj předčtenářské gramotnosti, interaktivním panelem a spolupráce s odborníky pod záštitou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Škola využívá inkluzivní metody práce s dětmi a rodiči na podporu rozvoje emočních a sociálních dovedností Dobrý začátek (příloha č. 18 - po kliknutí na odkaz se stáhne video). Pro efektivní komunikaci, práci s emocemi, pozitivní posilování, samostatné řešení problémů, spolupráci, zapojení rodičů atd. jsou využívány speciální pomůcky mapetky – velké loutky (příloha č. 19 a příloha č. 20 - po kliknutí na odkaz se stáhne video), což může být v rámci CKP inspirativní i pro další školy (škola je součástí výzkumu SCHOLA EMPIRICA).

Zapojení do projektů vedlo k vytvoření vlastních metodických příruček, vybavenosti vzdělávacího centra počítačovou technikou, ozvučením, flipchartem, odbornou pedagogickou knihovnou atd. Další vybavení směřovalo do jednotlivých tříd školy – dotykové monitory, tablety, robotické pomůcky apod. (příloha č. 21).

Prostřednictvím dotačních projektů zřizovatele byla škola vybavena např. soustavami herních prvků na školních hřištích, interaktivními tabulemi. Z Ekologického fondu města Jihlavy byl realizován na návrh školy projekt Barevná zahrada, kdy byly zahrady školy osázeny stromy, keři, květinami a bylinami tak, aby umožňovaly pozorování proměny barev, tvarů v přírodě ve všech ročních obdobích.

Velmi inspirativní a přínosné pro školu byly právě v souvislosti se zajištěním vnitřního materiálního prostředí i mezinárodní stáže a projekty např. v oblasti partnerství mateřských škol (Česká republika, Slovensko, Rakousko, Francie, Maďarsko, Bulharsko, Holandsko, Anglie –příloha č. 22). Jednotlivá setkání se zaměřovala na inspirativní setkávání, hospitační činnost, výměnu zkušeností, poznávání jednotlivých systémů vzdělávání, přenos poznatků a jejich využitelnost do praxe školy.

Obohacující pro další školy může být i činnost vzdělávacího centra, jehož prostřednictvím se učí pedagogové používat zajímavou výukovou metodu s mezinárodním přesahem, tzv. Persona Dolls, která vychází z přístupu anti-bias neboli vědomé práce s předsudky a odlišnostmi. Pomáhá učitelům rozvíjet prosociální postoje za pomoci využití netradiční pomůcky – panenky s osobností Persony Dolls, která pomáhá učitelům mluvit s dětmi o tématech, jež se špatně vysvětlují (příloha č. 23).

Cestu k pozitivním výsledkům neměla škola vždy jednoduchou. Provázely ji úspěchy, ale také dílčí neúspěchy, ze kterých se její management poučil a průběžně se je snaží eliminovat na minimum.

V následujícím textu jsou zmiňována rizika, která mohou omezovat použití podobných postupů na jiných školách:

škola je svým složením i umístěním specifická (velké množství jednotlivých součástí, větší město);
nesdílení vize všemi zainteresovanými partnery, zaměstnanci a jejich neloajalita;
nevstřícnost zřizovatele;
nevyváženost finančních přídělů;
vysoká informační, organizační a administrativní náročnost;
přenos uvedených identifikátorů nemusí být přijatelný pro všechny zainteresované partnery;
malá podpora ze strany vedení školy směrem k pedagogům;
neposkytování jednotné součinnosti v rámci školy;
neefektivní plánování a formální vyhodnocování;
chybně stanovené priority školy, které nejsou provázané se závaznými dokumenty a realitou

Počet obyvatel se v krajském městě pohybuje okolo 51 000, z nichž ekonomicky aktivních je zhruba polovina. Z populačního zastoupení je zřejmá nutnost nabídnout a zajistit pestrou nabídku předškolního vzdělávání s akcentem na osobnostně orientovaný model a integrovaný způsob vzdělávání.

Záběr školy, kterou zřizuje statutární město Jihlava, je široký. Do jednoho právního subjektu je zřizovatelem sdruženo 17 mateřských škol (odloučených pracovišť). Od svého vzniku se v koncepčních záměrech orientuje na poskytnutí dobrého základu pro další životní a vzdělávací cestu všech dětí podle jejich osobních možností a potřeb. Stanovené záměry se zaměřují též na zajištění perspektivního místa pro zaměstnance, kde budou rádi pracovat a budou motivováni k odbornému růstu.

Prvořadně je třeba zdůraznit, že vedení školy umožnilo zachovat specifičnost a autonomii jednotlivých škol. Dokázalo vyzdvihnout, podpořit a rozvinout jedinečnost vzdělávací nabídky každé školy, což se jeví jako velmi přínosné jak pro samotnou skladbu obyvatelstva města, tak pro jednotlivé součásti školy a v neposlední řadě také pro zřizovatele.

V rámci zjištění míry relevantních informací daného kritéria a indikátorů byla použita kombinace různých metod a přístupů.

Mezi základní evaluační nástroje, které byly postupně využity, patřil sběr dat s cílem získat spolehlivé podklady pro jejich odborné posouzení v porovnání s reálným stavem ve škole (fyzická prohlídka spojená s monitoringem materiálního prostředí, písemná dokumentace).

Za zcela stěžejní byla považována analýza autoevaluačního systému a jeho postupů, které podporovaly různé fáze evaluačního procesu, např. při ověřování korektnosti prezentovaného stavu či sjednocení postupů při vyhodnocování v rámci jedné organizace. Jednotlivé složky autoevaluačního systému (vzdělávací proces, hodnocení vzdělávání dětí, práce pedagogů, podmínek pro vzdělávání, projektové činnosti, rozbor a hodnocení financování a školního stravování) jsou provázány ve dvou úrovních. Na úrovni jednotlivých pracovišť školy se uskutečňuje každý školní rok vstupní, průběžný a výstupní monitoring a vyhodnocení jednotlivých složek systému podle stanovených kritérií. Kritéria zohledňují jak potřeby pracoviště, tak priority celé školy. V součinnosti sledují rozvoj vzdělávání dětí, rozvoj kompetencí pedagogů a rozvoj podmínek školy. Na úrovni užšího vedení školy jsou projednávány výsledky a závěry z jednotlivých pracovišť a jedenkrát ročně jsou sumarizovány výsledky řízení celé školy. Na jejich základě jsou stanoveny priority pro následující období.

Posuzováním jednotlivých kroků bylo umožněno sledování vývoje standardizace evaluačního systému školy. Postupné změny vedly k plánované koordinaci a kompatibilitě v přístupu užšího vedení v posuzování materiálních podmínek, jejich účelného využívání a k možnosti přenosu a opakovatelnosti na všechny součásti školy.

V rámci komplexního řešení kvality poskytovaného předškolního vzdělávání v krajském městě byla inspirativní společná partnerská analýza jednotlivých problémů pro směřování školy (zřizovatel versus vedení školy). Monitoring počátečního stavu a posléze informace o prvotních výsledcích a efektech vedly k úspěšné implementaci teoretických myšlenek do praxe včetně využití různých finančních zdrojů, zapojení cílových skupin či průběžné korekce.

Další důležitou metodou bylo porovnávání prezentovaných výsledků skutečného stavu, průběžné konzultace, rozhovory a diskuze s vedením školy. Byla hodnocena i konzistentnost informací ze všech nástrojů dokládajících kvalitu daného kritéria. Garantem bylo zajištěno nestranné a věcné zhodnocení poskytnutých informací.

Míra důležitosti daného kritéria je poměrně zásadní. Kvalita a úroveň materiálních podmínek školy a hledání možností k jejich zkvalitňování se celkově odráží v obsahově pestřejší vzdělávací nabídce a pozitivních podmínkách k práci a motivaci pedagogů.

Jednoznačná přínosnost je spatřována v komplexnosti propojení činnosti systému řízení a v přístupech jednotlivých zainteresovaných partnerů. Osvědčeným základem jsou stanovená jasná pravidla spolupodílení se na vyřešení problému, podpora a vzájemná úcta, jež jsou všemi účastníky respektovány. Na základě jednotlivých analýz se prvotním stává prostředí, společně sdílená vize, nastavení časového horizontu, finanční rozvaha a zvážení různých cest pro jejich uskutečnění. Poté následuje vlastní plnění, účelné vyhodnocování přínosnosti a přijímání opatření ke zlepšení stavu. Zmiňovaný systém byl nastaven od počátku fungování organizace. Jevil se jako potřebný vzhledem k její velikosti a k výchozímu stavu vybavenosti jednotlivých škol, který byl velmi rozdílný a nevyvážený. Důležitým zjištěním je také to, že došlo v průběhu let ke zkvalitnění systému v důsledku poučení se z chyb i úspěchů v souvislosti s nabídkou trhu. Výhodou školy je využívání materiálních možností, kterými škola disponuje v rámci celku, všemi zainteresovanými součástmi.

To, aby systém komplexně a odpovídajícím způsobem fungoval, zajišťuje účelnost nastavení autoevaluačního systému a posuzování efektivity využívaného zajištěného prostředí. Škola se různými úpravami vlastního evaluačního systému dopracovala k jeho racionálnímu řízení s vyváženými činnostmi. Jednotlivé výsledky zjištění stavu materiálního zázemí jasně odhalují slabiny či potřeby zlepšit stav. Klíčovým základem je propojení a vyváženost funkčního vyhodnocování a plánování se zřetelem na koncepční záměry školy, realizaci školních vzdělávacích programů, složení dětských skupin, kontrolní a hospitační činnost, další vzdělávání pedagogických pracovníků a jejich profesní růst atd. Škola účelně realizuje jednotlivé aktivity směrem ke zjištěním, které nejenže pojmenuje, ale následně s nimi pracuje tak, aby dosáhla kýženého efektu.

Dalším zásadním cílem školy je podpora vnitřní motivace pedagogů k poskytování kvalitní odborné práce. Jako klíčové bylo vyhodnoceno vytvoření moderního kvalitně vybaveného zázemí pro pedagogy a maximální vstřícnost k zajištění jejich potřeb a požadavků, jež obohacují nebo usnadňují jejich přípravu a realizaci vzdělávání dětí. Jako inspirující může posloužit i systémová vybavenost a funkčnost pedagogické knihovny, jež zaštiťuje nebo doplňuje jejich odborné kompetence v celém spektru předškolního vzdělávání.

Velmi zásadní pro rozvoj školy je aktivní využívání jiných zdrojů v součinnosti s rozvojem dalšího vzdělávání pedagogů a využívání inspirativních pomůcek a další materiální vybavenosti. Pozitivním zjištěním a využitelnou inspirací je jistě fakt, že získané informace či materiály nezůstávají pouze pro potřeby školy, ale jsou předávány či poskytovány širší pedagogické veřejnosti. Úspěšnost školy přesahuje regionální rámec a je vzorem pro jiná podobná zařízení.

Celková přenositelnost všech popisovaných indikátorů jistě není možná v typově menších školách. Nicméně může posloužit jako inspirace zejména v propojenosti a provázanosti činností jednotlivých partnerů, spolupráci a komplexním pojetí funkčního plánování a vyhodnocování. Jako podnětné a využitelné všemi školami je šíření informací v rámci CKP za hranice školy mezi širokou pedagogickou veřejnost. V neposlední řadě i přehled příkladů možností čerpání finančních prostředků z jiných zdrojů, byť v menším objemu.