Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Zajišťování materiálních podmínek vyžaduje iniciativu a aktivní přístup

Zajišťování materiálních podmínek vyžaduje iniciativu a aktivní přístup

Veřejná střední škola v obci s rozšířenou působností vzdělávající žáky v technických oborech vzdělání, která iniciativně vyhledává možnosti ke zlepšení materiálních podmínek s cílem vzdělávat žáky v příjemném prostředí, umožnit jim přístup k novým technologiím a zatraktivnit výuku.

Ve vztahu k danému kritériu popisuje příklad inspirativní praxe zajišťování materiálních podmínek, resp. pomůcek pro využití ve výuce, zlepšování technického stavu školy včetně úsilí o celkovou kultivaci prostředí, ve kterém se žáci vzdělávají, a vyhodnocování dosaženého pokroku v obou oblastech.

Příklad inspirativní praxe zachycuje, jak škola získává finanční prostředky na zajištění hlavní i doplňkové činnosti. V přístupu vedení školy je zřetelná snaha získávat finanční prostředky z různých zdrojů. Vedle pronájmu nevyužitých prostor nabízí škola svářečské kurzy ve vlastní svářečské škole a aktivně vyhledává další možnosti, jak zlepšit materiálně-technické podmínky pro vzdělávání, např. formou dotací a darů od zaměstnavatelů i jednotlivců v regionu či účastí v projektech. Škola opakovaně hospodaří s kladným hospodářským výsledkem, což při současném zkvalitňování podmínek vzdělávání svědčí o efektivním využívání všech zdrojů.

Přílohy obsahují podrobnější informace o regionu, ve kterém je škola umístěna, a propagační video o škole a její činnosti. Uvedeny jsou i ukázky strategického plánování školy včetně školního akčního plánu. Formou přílohy je zveřejněn i výsledek dotazníkového šetření pro žáky ISŠT.

V kritériu 2.4 lze z hlediska obsahu identifikovat tři obsahové oblasti:

zajišťování materiálních podmínek, resp. pomůcek pro využití ve výuce;
zlepšování technického stavu školy a úsilí o celkovou kultivaci prostředí, ve kterém se žáci vzdělávají;
systematické vyhodnocování dosaženého pokroku v obou oblastech a následné plánování dalších kroků.

Příklad inspirativní praxe je zaměřen na všechny části kritéria. Souběžné sledování a doložení naplňování všech tří obsahových oblastí podává ucelenou informaci o úsilí školy o optimální materiální podmínky vzdělávání a péči o jejich účelné využívání.

Tvrzení, která jsou uváděna v příkladu inspirativní praxe, jsou doložena kvantitativními a kvalitativními indikátory. Slovní popis je u kvalitativních indikátorů doplněn obrazovou dokumentací (foto, video). Jako kvantitativní indikátory slouží číselné údaje dokumentující celkové hospodaření školy, množství finančních prostředků vynaložených na pořízení učebních pomůcek, zlepšení vybavenosti školy včetně stavebních úprav a finanční prostředky použité na cílenou podporu vzdělávání žáků s přihlédnutím k jejich individuálním potřebám (exkurze, stáže ve firmách, studijní pobyty, případně jiný typ aktivit zaměřený na celkový rozvoj osobnosti žáka). Kvalitativní indikátory dokládají efektivitu vynakládaných finančních prostředků. Jako indikátory jsou použity „důkazy“ o spokojenosti žáků, pedagogických pracovníků školy i zástupců zřizovatele s podmínkami i průběhem vzdělávacího procesu.

Vedení školy zajišťuje materiální podmínky pro vzdělávání v souladu s plánem rozvoje školy. Nad rámec příspěvku od MŠMT a zřizovatele aktivně vyhledává další finanční zdroje.

Škola má zpracovanou strategii zajišťování materiálních podmínek, resp. získávání finančních prostředků nad rámec financování ze státního rozpočtu a prostředků od zřizovatele.

Základním východiskem strategie zajišťování materiálních podmínek pro činnost školy jsou střednědobé výhledy činnosti organizace a roční plány činnosti úseku teoretického a praktického vyučování.

Součástí střednědobého výhledu (příloha č. 2) je plán investic připravovaný s dvou- až tříletým předstihem. Plán investic projednává vedení školy se zřizovatelem a škola musí doložit zajištění finančních prostředků. Velké investiční akce hradí škola většinou z fondu investic. Rozsáhlý areál, který je majetkem školy, klade zvýšené nároky na údržbu. Například v roce 2018 vzrostly celkové náklady na opravy oproti roku 2017 o 60 %. Prostředky na opravy získala škola posílením fondu investic snížením doby odpisu budov.

Celoroční plán úseku teoretického a praktického vyučování (příloha č. 3) obsahuje hlavní úkoly pro celoroční sledování a konkrétní činnosti plánované po měsících včetně termínů realizace a osoby zodpovědné za plnění. Je třeba ocenit, že plán je zpracován velmi konkrétně a bez zbytečných formalit. Úkoly jsou formulovány jednoznačně a pro uživatele je jednoduché se v plánu orientovat. V souvislosti s příkladem inspirativní praxe je důležité zaměření hospitací. Explicitní vyjádření sledovat využívání audiovizuální a didaktické techniky, učebnic apod. dokumentuje důraz školy na podporu využívání učebních pomůcek i v teoretickém vyučování.

Pro školu typu ISŠT zaměřenou na technické obory vzdělání je nutným předpokladem úzká spolupráce s firmami a živnostníky v regionu. Popis spolupráce se sociálními partnery není předmětem tohoto příkladu inspirativní praxe (je obsahem jiného hodnoticího kritéria), nicméně kontakty a spolupráce s firmami jsou rozhodující pro zajištění podmínek pro praktické vyučování. Škola mj. úspěšně praktikuje oboustranně výhodný model spolupráce s jednou z firem – od firmy nakupuje zbytkový drobný elektroinstalační materiál pro praktické vyučování a firma vybavuje školu panely s ukázkami elektroinstalačních materiálů, které jsou rozmístěny na chodbách a v odborných učebnách.

Vlastní strategie zajišťování materiálních podmínek je součástí školního akčního plánu (ŠAP). Obecně jsou školní akční plány (ŠAP) strategickými dokumenty, ve kterých si školy na základě analýzy stavu a potřeb stanovují strategické oblasti podpory a navrhují konkrétní opatření a řešení. Zpracování ŠAP je podmínkou pro zapojení školy do projektu OP VVV Podpora škol formou projektů zjednodušeného vykazování (Šablony pro SOŠ a VOŠ II).

Školní akční plán rozvoje vzdělávání na období 2017–2020 ISŠT Benešov (příloha č. 4) byl zpracován v rámci projektu Podpora krajského akčního plánování (projekt OP VVV P-KAP). Ve vztahu k příkladu inspirativní praxe má škola stanoveny tyto strategické oblasti podpory:

Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě (částečně cíl B1).
Podpora polytechnického vzdělávání (cíl C1).
Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů (cíle D2, D3).
Rozvoj škol jako center celoživotního učení (cíl E1).
Rozvoj infrastruktury školy včetně rekonstrukcí a vybavení (cíle I1, I2, I3).

Škola má zpracovaný přehled dotací, darů a materiální pomoci včetně prostředků získaných nad rámec příspěvku od MŠMT a běžného provozního příspěvku od zřizovatele.

Významným zdrojem pro rezervní fond jsou finanční dary od firem i jednotlivců, které vedení školy získává na základě darovacích smluv (příloha č. 5). Je třeba konstatovat, že rozhodujícím faktorem při získávání darů je důvěryhodnost školy reprezentovaná vedením školy, resp. ředitelkou školy, která zaručuje dárcům smysluplné využití poskytnuté finanční částky či materiálního vybavení. Firmy, které hledají potenciální zaměstnance, poskytují škole finanční nebo materiální dary, a škola umožní firmě prezentaci pro žáky nebo prostor pro prezentaci na webových stránkách.

Za mimořádně aktivní a úspěšný lze považovat přístup školy ke zlepšování materiálního zázemí prostřednictvím účasti v projektech. V období od roku 2014 byl na škole realizován projekt Krajského úřadu Středočeského kraje (KÚSK) „Modernizace škol“, v rámci kterého byla vybavena odborná učebna pro výuku elektro oborů. Dále byla škola zapojena do projektu „Šablony pro SŠ a VOŠ I“ (projekt OP VK), ze kterého využívá informační technologie a měřicí a regulační přístroje. Jako partner Svazu strojírenské technologie řešila škola projekt „Získání dovedností v oblasti mechatroniky a automatizace pro žáky středních škol a učilišť“. V rámci projektu byla škola vybavena výukovými sadami pro mechatroniku a automatizačním softwarem pro výuku pneumatiky v celkové hodnotě cca 280 tis. Kč. V rámci projektu ČEZ „Oranžová učebna“ byla vybudována učebna slaboproudých instalací a diagnostiky „Inteligentní dům“. V souvislosti s účastí v projektu P-KAP (OP VVV) a zpracováním ŠAP podala škola žádost do projektu „Podpora škol formou projektů zjednodušeného vykazování“ (Šablony pro SOŠ a VOŠ II) na podporu kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě a podporu odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů.

Škola pravidelně zpracovává zprávu o hospodaření školy.

Zpracování zprávy o hospodaření je povinností každé školy a indikátor nemá tedy přímo charakter příkladu inspirativní praxe. Podrobné komentáře k hospodaření školy v jednotlivých letech jsou součástí výročních zpráv školy.

Sledování vývoje vybraných položek v čase potvrzuje výchozí předpoklad, že objem získaných finančních prostředků je relativní a sám o sobě není ukazatelem nadstandardní úrovně naplňování kritéria. Přímé neinvestiční výdaje (NIV od MŠMT) kolísají v čase v závislosti na počtu zaměstnanců školy, na celkovém počtu žáků a na úpravách platů zaměstnanců v regionálním školství. Běžné provozní výdaje (NIV od zřizovatele KÚSK) zůstávají dlouhodobě prakticky nezměněny. Opakovaně zahrnují mj. účelové dotace na nájemné ve výši cca 690 tis. Kč/rok (škola má pronajatý autoservis pro praktické vyučování v oborech automechanik, autoelektrikář a karosář), stipendijní program pro žáky podporovaných oborů vzdělání ve výši 316,4 tis. Kč/rok a příspěvek na opravy objektu ve výši cca 550 tis. Kč/rok.

Celkově se hospodaření školy řídí příslušnou školskou legislativou a postupy nakládání s finančními prostředky jsou závazné pro všechny školy. V tomto případě je však třeba ocenit iniciativu vedení školy při získávání finančních prostředků do rezervního a investičního fondu. Následné čerpání financí z těchto fondů umožňuje škole nadstandardní nákupy a modernizaci objektu školy.

Zásadním je pro tvorbu rezervního fondu kladný hospodářský výsledek, který škola dosahuje jak v hlavní, tak v doplňkové činnosti každoročně od roku 2014. Ke kladnému hospodářskému výsledku v hlavní činnosti přispívá každoročně zejména pokles nákladů na energie, daný snížením energetické náročnosti provozu objektu, a mírný pokles nákladů na služby.

Doplňková činnost je důležitou součástí života školy. Živnostenská oprávnění má škola na výrobu kovových konstrukcí a kovodělných výrobků; povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů; hostinskou činnost; ubytovací služby; mimoškolní výchovu a vzdělávání; pořádání kurzů, školení včetně lektorské činnosti; zámečnictví; nástrojářství; opravy silničních vozidel; obráběčství; výrobu, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektrických a telekomunikačních zařízení; provozování autoškoly a montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení. Doplňková činnost je nejen zdrojem financí, ale zprostředkovává také jak pedagogům (zejména praktického vyučování a odborných předmětů), tak žákům reálné pracovní podmínky. Ve školním roce 2018/2019 činil výsledek hospodaření za obě činnosti téměř 291 tis. Kč, v hlavní činnosti bylo dosaženo zisku 228 tis. Kč, v doplňkové 62,7 tis. Kč.

Škola příkladným způsobem postupuje i při tvorbě investičního fondu. Hlavní podíl prostředků tvoří odpisy majetku, dále se škole daří získávat investiční dotace (zřizovatel, stát). Dalším zdrojem prostředků pro investiční fond školy je prodej majetku (obvykle kovového šrotu) a dary. Díky tomu může škola plánovat a po odsouhlasení zřizovatelem realizovat velké investiční akce.

Tabulka č. 1 Přehled realizovaných investičních akcí

Školní rok	Název akce	Částka v tis. Kč	Zdroj financování
2014/2015	Pořízení motortestru pro potřeby auto oborů	378	škola
2015/2016	---
2016/2017	Zařízení pro prostorové měření a seřizování geometrie	297	škola
2017/2018	Zvedák pro auto obory	93	škola
	Průmyslový robot pro výuku	490	škola
	Generální oprava soustruhu	594	škola
	Generální oprava frézky	642	škola
2018/2019	CNC pracoviště	800	KÚSK

Škola zajišťuje materiální podmínky vzdělávání v souladu se školními vzdělávacími programy (dále jen ŠVP) pro jednotlivé obory vzdělání.

Škola má zpracovány ŠVP vymezující materiální podmínky pro vzdělávání žáků v jednotlivých oborech vzdělání.

Ve školním roce 2018/2019 probíhalo vzdělávání v ISŠT Benešov podle těchto ŠVP:
Obory vzdělání s výučním listem:

Elektrikář
Autoelektrikář
Automechanik
Karosář
Zámečník
Mechanik elektronických zařízení

Obory vzdělání s maturitní zkouškou:

Mechanik elektrotechnik
Provozní elektrotechnika
Provozní technika

Ve školních vzdělávacích programech pro výše uvedené obory jsou materiální podmínky pro vzdělávání vymezeny obecněji v souladu s příslušnými rámcovými vzdělávacími programy. Míra obecnosti záznamu zajišťuje aktuálnost ŠVP a současně umožňuje pružněji reagovat na změny používaných technologií v daném oboru, aniž by musel být nejprve upraven školní vzdělávací program.

Vedení školy plánuje pořizování materiálního vybavení (stroje, nástroje, materiál, učební pomůcky apod.) pro vzdělávání v jednotlivých oborech ve spolupráci s předmětovými komisemi. Aktivně vyhledává a posuzuje návrhy zaměstnanců i žáků na zlepšení prostředí školy.

Činnost předmětových komisí upravuje metodický pokyn, který je přílohou č. 3 organizační směrnice, a Doporučení ředitelky školy k práci předmětové komise. Kontrolní a hospitační činnost pedagogických pracovníků upravuje Dodatek č. 3/2017 (příloha č. 6).

Návrhy na materiální vybavení jsou zaznamenávány průběžně v zápisech z jednání předmětových komisí. Následně jsou požadavky po projednání s vedením školy zahrnuty do střednědobého výhledu činnosti organizace, resp. ročního plánu činnosti úseku teoretického a praktického vyučování podle pořizovací ceny, tj. zda se jedná o investici, nebo drobný hmotný či nehmotný majetek.

Vedle standardních způsobů získávání požadavků na materiální vybavení a zlepšení prostředí školy (porady, jednání předmětových komisí) klade vedení školy důraz na neformální sdílení požadavků. Ve škole panuje otevřená, spolupracující atmosféra, vztah mezi vedením školy a ostatními zaměstnanci je přátelský a spíše neformální. Tento přístup vedení školy navozuje atmosféru vzájemné důvěry a předurčuje méně formální postupy při získávání informací, resp. návrhů na menší úpravy školního prostředí či vybavení. S návrhy mohou přicházet zaměstnanci i žáci za vedením školy; většinou přímo za ředitelkou, která s nimi návrh probere. V případě, že jsou schopni návrh obhájit, je tento umístěn do „zásobníku“. Zásobník návrhů na zlepšení materiálních podmínek pro vzdělávání spravuje vedení školy. Na pravidelných poradách, které se konají jednou za čtrnáct dní, je soupis návrhů diskutován a aktualizován. Velké investiční akce jsou následně zařazeny do střednědobého výhledu činnosti organizace. Návrhy na finančně méně náročné akce a doplnění materiálního vybavení jsou po předběžné kontrole v podstatě realizovány ihned.

Vzhledem k promyšlenému plánování a schopnosti vedení školy zajistit potřebné finanční prostředky se daří postupně realizovat všechny návrhy, které se dostanou do „zásobníku“ vedení školy.

Vedení školy systematicky zajišťuje údržbu a zlepšování technického stavu školy a průběžně usiluje o celkovou kultivaci prostředí školy.

Jak je uvedeno v úvodu, probíhá činnost školy na třech samostatných pracovištích. Objekt v Černoleské ul. 1997 tvoří dvě budovy. V první budově jsou učebny a přednáškový sál, další učebny má v pronájmu Střední odborná škola a Střední zdravotnická škola Benešov. V budově je dále Domov mládeže s kapacitou 49 lůžek. Na adrese Černoleská 1930 vlastní ISŠT na svém pozemku halu, kde zajišťuje praktické vyučování žáků všech prvních ročníků a kde provozuje svářečskou školu. Třetím objektem je odloučené pracoviště v Černoleské 1600. V areálu firmy VHS, spol. s r. o., má škola pronajatý autoservis pro výuku oborů automechanik, autoelektrikář a karosář.

Vedení školy má zpracovaný plán stavebních úprav školy, který je připravován ve spolupráci se zaměstnanci školy a konzultován se zřizovatelem.

Plán investičních akcí je součástí střednědobého výhledu činnosti organizace (viz příloha č. 2). Návrh včetně zajištění financování projednává vedení školy se zřizovatelem. Finanční prostředky na investiční akce plánuje škola buď z vlastních zdrojů (tvorba investičního fondu), nebo žádá o příspěvek zřizovatele nad rámec běžného provozního příspěvku.

Vedení školy se při plánování stavebních úprav zaměřilo zejména na snížení energetické náročnosti budov. Realizované stavební úpravy v této oblasti se projevují snížením nákladů na energie, což přispívá ke kladným hospodářským výsledkům školy. Škola tak získává prostředky do rezervního fondu, které následně využívá zejména na podporu činnosti školy, podporu praktického vyučování, pořádání různých akcí (krajská konference ENERSOL, exkurze, sportovní akce apod., zvelebení prostor školy).

Nejvýznamnější akcí školního roku 2018/2019 byly bezesporu projekty s finanční účastí SFŽP „Instalace tepelných čerpadel a větrání s rekuperací tepla v ISŠT Benešov“ za více než 24 mil. Kč, na které přispěl Středočeský kraj částkou téměř 11 mil. Kč, přes 100 tis. Kč uhradila škola z vlastních zdrojů.

Tabulka č. 1 Přehled souvisejících realizovaných akcí

Školní rok	Název akce	Částka v tis. Kč (zaokrouhleno)	Zdroj financování
2014/2015	Pořízení projektové dokumentace pro snížení energetické náročnosti komplexu budov školy	900	KÚSK
2015/2016	Snížení energetické náročnosti komplexu budov školy	40 000	MŽP, SFŽP, KÚSK
2016/2017	Soubor projekčních prací a stavební povolení na instalaci tepelných čerpadel VT jednotek nuceného větrání s rekuperací	520	KÚSK
2016/2017	Snížení energetické náročnosti komplexu budov školy – vícepráce	400	škola
2017/2018	Instalace tepelných čerpadel a větrání s rekuperací	24 700	MŽP, SFŽP, KÚSK
2017/2018	Stavební úpravy atria po instalaci tepelných čerpadel	500	KÚSK

Vedení školy systematicky sleduje a vyhodnocuje kvalitu a účelnost materiálního vybavení. Získané poznatky a informace jsou využívány při posuzování dosaženého pokroku a pro plánování dalších kroků.

Vedení školy ve spolupráci s předmětovými komisemi monitoruje využívání učebních pomůcek a technického vybavení.

Plán činnosti všech předmětových komisí, které ve škole pracují, obsahuje cíle práce komise, konkrétní činnosti rozpracované po měsících a termíny schůzek. Na konci školního roku provádí komise zhodnocení své roční činnosti a zpracuje hodnoticí zprávu.

Ve školním roce 2018/2019 pracovali pedagogičtí pracovníci školy v těchto předmětových komisích: strojírenských předmětů, předmětů elektro, ekonomických předmětů, ICT, předmětů přírodovědných, tělesné výchovy a v komisi jazyků, estetického vzdělávání a společenských věd. V plánech práce komisí na školní rok 2018/2019 byl alespoň jeden z plánovaných cílů zaměřen na využití učebních pomůcek a u některých komisí konkrétněji formulován v měsíčním harmonogramu činnosti komise.

Tabulka č. 1 Harmonogram činnosti komise

Předmětová komise	Cíle práce komise	Specifikace cíle
PK jazyků, estetického vzdělávání a společenských věd	Využívání pomůcek ve výuce.	Používání interaktivní tabule, DVD, CD. Využívání zahraničních tiskovin při výuce cizího jazyka (viz příloha č. 7).
PK přírodovědných předmětů	Vybavení učebny pomůckami a novou technikou, modernizace učeben a pomůcek. Využívání nových pomůcek a audiovizuální techniky.	---
PK ekonomických předmětů	Využívání audiovizuální techniky.	---
PK ICT	Využívání nového SW.	---
PK elektro	Zapracování nových trendů do výuky – zavést do ŠVP výuku programování zabezpečovací techniky, inteligentních instalací a základů programování. Zajišťování technické podpory výuky (měřicí technika, vybavení dílen a učeben).	Vypracování nových úloh pro inteligentní instalace, LOGO! a FANUC. Vypracování vzorových úloh pro malé roboty LEGO® MINDSTORMS® a FANUC.
PK strojírenských předmětů	Pořizování nových technologií.	Informace o průběhu generálních oprav obráběcích strojů. Seznámení s nákupem CNC stroje a výběr vhodného místa pro jeho umístění.

Škola má zpracovaný plán exkurzí, studijních pobytů a odborných praxí žáků.

Dle sdělení ředitelky školy je cílem těchto aktivit vedle primární funkce vzdělávací také snaha motivovat žáky k tomu, aby vyžadovali názornost podpořenou využíváním učebních pomůcek i v teoretickém vyučování. Učitelé jsou v tomto směru podporováni v rámci DVPP.

Exkurze žáků plánuje vedení školy ve spolupráci s předmětovými komisemi důsledně a promyšleně. Plán exkurzí je zpracováván vždy na začátku příslušného školního roku a je členěn po měsících. Vedle exkurzí zahrnuje i sportovní a kulturní akce, takže nedochází ke kolizím v termínech. Na školní rok 2018/2019 bylo plánováno celkem 46 akcí, z toho 15 exkurzí ve vztahu k odborným předmětům.

Finanční prostředky na zajištění exkurzí získává škola od Sdružení rodičů a přátel dětí školy (SRPDŠ), které ze svého rozpočtu každoročně přispívá částkou téměř 120 tis. Kč. Fond SRPDŠ tvoří příspěvky rodičů a výtěžek z akcí, které SRPDŠ pořádá (maturitní plesy). Ve školním roce 2018/2019 tvořily vklady do fondu zůstatek z předchozího roku (51 000 Kč), příspěvky od rodičů (100 400 Kč) a výtěžek z maturitního plesu (38 000 Kč).

Odborné dlouhodobé i krátkodobé praxe žáků ve firmách jsou povinnou součástí vzdělávání. Praxe jsou sjednávány ve spolupracujících firmách a díky praktickému zaměření jsou více využívány učební pomůcky i v teoretickém vyučování odborných předmětů. Nově vedení školy podporuje žáky v získávání praktických zkušeností organizací zahraničních studijních pobytů.

Žáci školy vnímají snahu vedení školy o zlepšení materiálních podmínek pro vzdělávání.

Pro získání informací k doložení tohoto indikátoru bylo připraveno dotazníkové šetření. Většina dotázaných považuje vybavení školy učebními pomůckami za dostatečné. Ze všeobecně vzdělávacích předmětů vyšel co do četnosti využívání učebních pomůcek nejlépe anglický jazyk, z odborných teoretických předmětů předměty elektrotechnické. Dotazovaní žáci ve většině případů vnímají snahu vedení školy o kultivaci prostředí školy a uvádí, že zlepšování školního prostředí pozitivně ovlivňuje jejich vztah k majetku školy a škole vůbec (příloha č. 8).

S ohledem na zvolený způsob dotazování s převážně uzavřenými otázkami proběhly pro dokreslení názorů žáků návštěvy hodiny programování, výuky v odborné učebně elektro a praktického vyučování v dílnách. Na hodině programování pracovali na počítačích a k dispozici měli model robota LEGO MINDSTORMS pro názorné předvádění jednotlivých programovacích kroků. V elektro učebně měli žáci možnost opravovat konkrétní elektrický spotřebič. V dílnách měli žáci 1. ročníku standardní hodinu dílenského vyučování ručního zpracování kovů s využitím ručních nástrojů. Žáci vyšších ročníků pracovali samostatně na jednotlivých pracovištích, v provozu byl nově repasovaný soustruh.

Příklad inspirativní praxe je věnován kritériu, jehož naplňování je vázáno legislativními předpisy, které se vztahují k hospodaření přímo řízených organizací v resortu školství. Konkrétní postupy, jak plnit fondy organizace, resp. hospodařit s kladným hospodářským výsledkem, jsou vhodné především pro školy obdobného typu a zaměření. V čem se mohou inspirovat všechny školy, je iniciativa a chuť vedení školy získávat finanční prostředky nad rámec standardních zdrojů a aktivita školy v oblasti environmentálního vzdělávání a vzdělávání k udržitelnému rozvoji a s tím související cílené směřování školy k úspoře energií.

Integrovaná střední škola technická (ISŠT) Benešov poskytuje převážně střední vzdělání s výučním listem ve strojírenských a elektrotechnických oborech vzdělání (příloha č. 1). Je samostatným právním subjektem, jehož zřizovatelem je od 1. 10. 2001 Středočeský kraj. Město Benešov u Prahy, kde ISŠT sídlí, je centrem okresu Benešov a do roku 2002 bylo okresním městem.

Okres Benešov leží v jižní části Středočeského kraje a rozlohou je druhým největším okresem v kraji. Území okresu mělo v minulosti převážně zemědělský charakter. V současné době se stal důležitým odvětvím průmysl (potravinářství, strojírenství) a stavebnictví, zastoupeno je také sklářství, elektronika (právě v Benešově) a hutnictví. Poloha Středočeského kraje, resp. okresu Benešov významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem a hustá dopravní síť činí polohu kraje mimořádně výhodnou i z hlediska zaměstnanosti.

V oblasti vzdělání došlo k výraznému zlepšení vzdělanostní úrovně mezi roky 1991 a 2001. V oblasti vysokoškolského vzdělání došlo u obyvatel v tomto období k nárůstu o 1,5 procentního bodu. Největší nárůst byl zaznamenán ve vysokoškolských ekonomických oborech, kde došlo k nárůstu ze 7,1 % v roce 1991 na 14 % v roce 2001. Školství je v okrese zastoupeno sítí základních škol, učilišť, středních i vyšších škol. Střední odborné vzdělání lze získat v osmi školách, střední všeobecné vzdělání na gymnáziu v Benešově nebo Vlašimi. Jsou zde i dvě vyšší odborné školy, jedna se zemědělským zaměřením, absolventi druhé jsou diplomovanými očními techniky.

Více o škole zde.

Integrovaná střední škola technická v Benešově u Prahy připravuje žáky v technických oborech, po kterých je vysoká společenská poptávka. Koncem roku 2018 byla z nabídky cca 1 800 volných míst v okrese Benešov zhruba třetina poptávaných profesí zaměřena na obsluhu strojů a zařízení, přes 200 volných míst bylo nabízeno kovodělníkům, strojírenským dělníkům a pracovníkům, řemeslníků a opravářů bylo poptáváno téměř 500. Zájem uchazečů o vzdělávání v technických oborech této poptávce neodpovídá a ISŠT se podobně jako jiné školy obdobného zaměření dlouhodobě potýká s nižším zájmem o studium nabízených oborů. S menším počtem uchazečů přímo souvisí i omezená možnost vedení školy přijímat pouze uchazeče s odpovídajícími studijními předpoklady. Současně se nízká motivace žáků pro studium technických oborů odráží negativně v jejich vzdělávacích výsledcích. Zvýšená poptávka na straně podniků v současné době ale vytváří dobré podmínky pro vyjednávání školy s budoucími zaměstnavateli o podpoře i v oblasti materiálních podmínek (ukázky nových technologií, přímé poskytnutí nových technologií do výuky, stáže pedagogů, exkurze žáků).

Přes tyto limitující vstupní podmínky vedení školy nerezignovalo na snahu o zlepšování a zkvalitňování podmínek vzdělávání. Příklad inspirativní praxe popisuje, jak škola získává finanční prostředky na zajištění hlavní i doplňkové činnosti. V přístupu vedení školy je zřetelná snaha získávat finanční prostředky z jiných zdrojů. Díky pravidelnému aktivnímu zapojení do různých projektů, vyhlašovaných např. MŠMT či zřiz ovatelem, se škole daří získávat další finanční prostředky na podporu vzdělávání. Vedení školy se daří získávat také peněžní a nepeněžní dary, ve většině případů od firem i jednotlivců působících v regionu. Škola opakovaně hospodaří s kladným hospodářským výsledkem, což při současném zkvalitňování podmínek vzdělávání svědčí o efektivním využívání všech zdrojů.

Z výročních zpráv i informací o dalších aktivitách školy včetně přehledu o účasti ISŠT v projektech jednoznačně vyplývá zaměření školy na oblast environmentální výchovy a osvěty a vzdělávání k udržitelnému rozvoji. Toto zaměření se pak logicky odráží v plánování a realizaci velkých investičních akcí. Jasná vize vedení školy, důslednost při plánování stavebních úprav vedoucích ke snížení energetické náročnosti objektu školy a aktivní přístup školy k zajištění potřebných financí ovlivňuje i vstřícný postoj zřizovatele k finančním příspěvkům nad rámec běžné provozní dotace.

Příklad inspirativní praxe je oceněním silných stránek školy. Může být nejen vzorem či inspirací pro školy obdobného typu a zaměření, ale je i výrazným motivačním prvkem pro zlepšení školy v oblastech, ve kterých zatím nedosahuje očekávané výsledky.