Oblast 5 – Vzdělávací výsledky žáků

Střední vzdělávání
5.1 – Škola soustavně získává informace o posunech výsledků každého žáka ve všech vzdělávacích oblastech a reaguje na ně vhodnými pedagogickými opatřeními

Růstový potenciál z očekávané úrovně

  • Zavedení pravidelné reflexe účinnosti pedagogických opatření v rámci týmů (metodických sdružení/ročníků), která propojuje všeobecné a odborné vzdělávání.
  • Implementace jednotného sdíleného digitálního prostředí umožňujícího průřezový pohled na pokrok každého žáka ve vzdělávání v mezipředmětových a ročníkových souvislostech, eliminující izolovanost informací mezi jednotlivými vyučujícími.
  • Průběžná metodická podpora pedagogů v oblasti pedagogické diagnostiky a interpretace dat, zaměřená na využívání nástrojů k individualizaci výuky.
  • Budování datové gramotnosti pedagogického sboru jako přirozené součásti pedagogické práce školy. Využívání dat jako východiska pro plánování výuky a cílenou pedagogickou intervenci.
  • Transparentní a srozumitelné sdílení informací o výsledcích a pokroku žáků se zákonnými zástupci žáků a žáky v rozsahu odpovídajícím jejich roli při podpoře učení.
  • Zavedení pravidelných setkání pedagogů nad případy žáků s výrazným pokrokem či stagnací, kde bude docházet k přenosu úspěšných metodických postupů mezi učiteli.

Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení

  • Metodické sjednocení postupů pro zjišťování, zaznamenávání a vyhodnocování výsledků vzdělávání žáků, závazné pro všechny pedagogy, zajišťující kontinuitu sledování pokroku žáka.
  • Optimalizace školního informačního systému pro efektivní monitoring vzdělávacích cílů a včasnou identifikaci stagnace v pokroku jednotlivých žáků.
  • Důsledné přijímání opatření na základě výsledků. Zavedení povinné návaznosti pedagogické intervence na zjištěné neuspokojivé výsledky vzdělávání; přechod od prosté evidence k aktivnímu řešení vzdělávacích obtíží.
  • Zavedení systematického mechanismu identifikace a podpory ohrožených žáků.
  • Nastavení funkčního systému informování zákonných zástupců o vzdělávacích výsledcích a pokroku žáků tak, aby mohli účinně spolupracovat na podpoře jejich učení.
  • Zavedení pravidelného cyklu evaluace účinnosti přijatých pedagogických opatření (např. v rámci čtvrtletních pedagogických rad), včetně jejich případné revize.

Růstový potenciál z nevyhovující úrovně

  • Nastavení systému evidence výsledků a vzdělávacích pokroků žáků v dostatečném rozsahu, který umožňuje sledovat jejich vývoj v čase.
  • Zavedení pravidelné a důsledné kontroly fungování systému evidence výsledků a pokroku žáků vedením školy.
  • Vytvoření společného mechanismu přijímání pedagogických opatření ke zlepšování vzdělávacích výsledků žáků.
  • Systematické vyhodnocování účinnosti přijatých opatření a jejich úprava podle zjištěných dopadů.
  • Zajištění důvěryhodnosti informací o výsledcích a pokroku žáků jako východiska pro další pedagogickou práci školy.
  • Realizace metodických seminářů pro pedagogy zaměřených na práci s daty a diagnostiku vzdělávacích potřeb žáka.
  • Nastavení komunikačních kanálů pro včasné a srozumitelné informování žáků a zákonných zástupců žáků o průběžných výsledcích a navrhovaných podpůrných opatřeních.
5.2 – Výsledky vzdělávání žáků odpovídají očekávaným výsledkům podle vzdělávacích programů

Růstový potenciál z očekávané úrovně

  • Systematické a dlouhodobé sledování a vyhodnocování vzdělávacích výsledků, maturitních a závěrečných zkoušek, praktického vyučování všech žáků v rámci vlastního hodnocení školy, včetně sledování jejich vývoje v čase a využívání těchto zjištění při strategickém i akčním plánování školy.
  • Důsledná diagnostika a podpora každého žáka v dosahování osobního maxima.
  • Zavedení prvků sebehodnocení žáků jako nástroje pro sledování vlastního pokroku směrem k osobnímu maximu.
  • Vytvoření stabilních organizačních a personálních podmínek pro cílenou podporu žáků, kteří nedosahují očekávaných výsledků vzdělávání.
  • Nastavení funkčního systému zpětné vazby k přijímaným pedagogickým opatřením a jejich pravidelné vyhodnocování z hlediska dopadu na vzdělávací výsledky žáků.

Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení

  • Pravidelné ověřování ze strany vedení školy, zda výuka probíhá v souladu se školním vzdělávacím programem a zda žáci dosahují očekávaných výsledků učení.
  • Poskytování metodické podpory pedagogům při práci se školním vzdělávacím programem a při nastavování výuky směřující k dosažení očekávaných výsledků vzdělávání.
  • Zavedení jednotného postupu pro vyhodnocování výsledků vzdělávání žáků napříč pedagogickým sborem a důsledné přijímání opatření ke zlepšení včetně úpravy metod výuky nebo posílení individualizace.
  • Zajištění srovnatelnosti hodnocení prostřednictvím společných výstupů v klíčových ročnících.
  • Vytvoření funkčního systému včasné identifikace žáků ohrožených školním neúspěchem a cílené podpory těchto žáků.
  • Pravidelné získávání zpětné vazby o účinnosti zavedených opatření od pedagogů, žáků a zákonných zástupců žáků a její využívání pro jejich další úpravu.

Růstový potenciál z nevyhovující úrovně

  • Provedení vnitřního auditu školního vzdělávacího programu s cílem zajistit plnou vertikální i horizontální návaznost a shodu s aktuálním rámcovým vzdělávacím programem, odstranění případných nesouladů.
  • Zajištění seznámení pedagogů s dostupným školním vzdělávacím programem jako závazným metodickým nástrojem a garance aktivního využívání jeho obecných částí, vzdělávacího obsahu a očekávaných výstupů/výsledků vzdělávání v pedagogické praxi.
  • Ověření porozumění pedagogů školnímu vzdělávacímu programu a zdůraznění povinnosti plánovat výuku, realizovat ji a hodnotit výsledky žáků v souladu s ním.
  • Vytvoření katalogu podpůrných opatření (např. doučování, konzultační hodiny, individualizace výuky) pro žáky ohrožené školním neúspěchem.
  • Zavedení systému srovnávacích testů a vnitřních prověrek v klíčových uzlových bodech vzdělávání pro včasnou detekci odchylek od vzdělávacích cílů.
5.3  – Žáci školy jsou motivovaní k dosahování dobrých výsledků a projevují sociální a osobnostní kompetence a občanské hodnoty

Růstový potenciál z očekávané úrovně

  • Zavedení účinného, sdíleného a funkčního systému podpory motivace žáků k učení a k dosahování dobrých výsledků jako nedílné součásti školního klimatu.
  • Důsledné vytváření bezpečného a podnětného prostředí školy jako základní podmínky učení, osobnostního rozvoje a převzetí odpovědnosti žáků za vlastní učení.
  • Systematická prezentace a sdílení dosažených výsledků učení žáků (např. prostřednictvím moderních komunikačních kanálů), jejich pravidelné vyhodnocování a oceňování, včetně oslav úspěchů a uznání vynaloženého úsilí.
  • Vyvážené nastavování výzev a podpory v učení s ohledem na individuální předpoklady žáků.
  • Uplatňování principů diferencované výuky a pedagogické podpory k dosahování osobního maxima každého žáka.
  • Cílené zapojování žáků do přehlídek, projektových činností a soutěží podle jejich předpokladů a systematická podpora žáků při přípravě na tyto aktivity.

Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení

  • Implementace rozmanitých motivačních strategií a podpora pedagogických kompetencí v oblasti individuálního přístupu k žákovi.
  • Systematické vyhledávání a rozvíjení individuálních potenciálů žáků a podpora jejich motivace stavět na vlastních silných stránkách.
  • Vytvoření metodického rámce pro identifikaci silných stránek žáků a jejich systematické rozvíjení v rámci výuky i volnočasových aktivit, a tím i podpořit rozšiřování zapojení žáků napříč ročníky a obory vzdělávání do přehlídek, soutěží a projektových činností a poskytování podpory při jejich přípravě.
  • Průběžné sledování a vyhodnocování výsledků žáků v soutěžích a projektových aktivitách v čase a využívání těchto zjištění k navrhování opatření ke zlepšení.
  • Zavedení systematického oceňování nejen dosažených výsledků, ale i snahy, aktivity a osobního pokroku žáků (zohlednění individuálního posunu a měkkých dovedností).

Růstový potenciál z nevyhovující úrovně

  • Vytvoření systému oceňování nejen výsledků, ale i individuálního pokroku a píle žáků (např. motivační dopisy, školní síně slávy, ocenění 'skokan měsíce').
  • Jasné vymezení rolí a odpovědností všech aktérů: učitelé odpovídají za kvalitu vzdělávacího procesu a podporu žáků, žáci za své výsledky učení a vlastní zapojení.
  • Podpora autonomie žáků a jejich aktivního zapojení do plánování vlastního učení (sebehodnocení, stanovování vlastních cílů).
  • Rozšíření pohledu na výsledky učení žáků učiteli na celou šíři vzdělávání, včetně oblasti sociální, osobnostní a občanské.
  • Zavedení základních forem podpory sociálního, osobnostního a občanského rozvoje žáků v běžné výuce i mimo ni.
  • Implementace metod aktivního učení a projektové výuky do ŠVP, které přirozeně rozvíjejí měkké dovednosti (týmovost, komunikaci, kritické myšlení).
  • Diferenciace nabízených aktivit tak, aby si každý žák mohl vybrat oblast, ve které vynikne (nejen akademické soutěže, ale i tvůrčí, sportovní či komunitní projekty).
  • Aktivizování a motivování žáků k zapojení do projektových činností, přehlídek a soutěží a oceňování i samotné účasti jako zdroje motivace k dalšímu rozvoji.
5.4 – Škola sleduje a vyhodnocuje úspěšnost žáků v průběhu, při ukončování vzdělávání a v dalším vzdělávání či profesní dráze a aktivně s výsledky pracuje v zájmu zkvalitnění vzdělávání

Růstový potenciál z očekávané úrovně

  • Systematická analýza úspěšnosti žáků v průběhu i při ukončování vzdělávání, včetně jasného vymezení procesů a odpovědností na všech úrovních řízení pedagogického procesu i pravidelné revize těchto procesů na základě zkušeností pedagogů.
  • Standardizace postupů pro práci s výsledky hodnocení úspěšnosti žáků tak, aby byly srozumitelné, doložitelné a využitelné pro řízení kvality vzdělávání.
  • Cílené využívání výsledků hodnocení úspěšnosti žáků v průběhu vzdělávání k včasné identifikaci rizik školní neúspěšnosti a k přijímání včasných a individuálně zacílených podpůrných opatření.
  • Využívání výsledků hodnocení úspěšnosti žáků při ukončování vzdělávání k motivaci žáků, posilování jejich aspirací a podpoře dosahování osobního maxima.
  • Vytvoření prostoru pro pravidelné sdílení efektivních strategií hodnocení a metod práce s neúspěšnými žáky mezi pedagogy (např. formou případových konferencí nebo interních workshopů).
  • Systematické budování a rozšiřování komunity absolventů školy a udržování dlouhodobého kontaktu se školou prostřednictvím jejich zapojování do života školy, školních akcí, cílených aktivit pro absolventy a k využívání zpětné vazby od absolventů k inovaci obsahu vzdělávání a metod výuky v souladu s požadavky praxe.

Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení

  • Vytvoření a implementace jednotného školního systému hodnocení s jednotnými a srozumitelnými kritérii úspěšnosti žáků v průběhu a při ukončování vzdělávání a jeho důsledné využívání při hodnocení na úrovni školy i jednotlivých pedagogů.
  • Nastavení mechanismů kontroly dodržování jednotlivých kritérií.
  • Systematické využívání školních informačních systémů, jejich funkcí a reportů pro řízení, dokumentaci a vyhodnocování úspěšnosti žáků. Zajištění proškolení pedagogického sboru o práci v existujícím informačním systému a práci s daty v něm.
  • Pravidelné vyhodnocování účinnosti přijímaných opatření zaměřených na snižování školní neúspěšnosti a zavádění systémových změn a inovativních postupů na základě získaných poznatků. Provádění vyhodnocování jak na úrovni metodických orgánů (např. předmětových komisí), tak na úrovni pedagogických rad.
  • Zavedení funkčního systému pro získávání informací o úspěšnosti absolventů školy, včetně využívání digitálních technologií a sociálních sítí (např. budování komunity se zpětnou vazbou).
  • Využívání informací o úspěšnosti absolventů při strategickém a akčním plánování rozvoje školy, včetně jejich zapojování jako inspirativního a motivačního prvku pro současné žáky.

Růstový potenciál z nevyhovující úrovně

  • Nastavení standardů hodnocení úspěšnosti žáků v průběhu i při ukončování vzdělávání, které zajistí srovnatelnost výsledků napříč třídami a předměty.
  • Zavedení systematického vyhodnocování úspěšnosti žáků v časových řadách, vytvoření základní evidence umožňující sledování trendů a vývoje výsledků a identifikace oblastí s nízkou úspěšností.
  • Zařazení vyhodnocování úspěšnosti žáků při ukončování vzdělávání jako pravidelné součásti vlastního hodnocení školy, včetně přijímání konkrétních opatření ke zlepšení.
  • Nastavení mechanismu pravidelných porad (pedagogické rady/metodická sdružení), na kterých budou data z hodnocení žáků sloužit ke zkvalitňování vzdělávání.
  • Iniciování systematického kontaktu s absolventy školy a budování komunity absolventů jako aktivního zdroje zpětné vazby o jejich dalším vzdělávání a profesní dráze a postupně je využívat pro rozvoj školy.