4.1 Pedagogové systematicky promýšlejí a připravují vzdělávání v souladu s vědomostními, dovednostními i postojovými cíli definovanými v kurikulárních dokumentech školy a individuálními potřebami dětí
⬤ Růstový potenciál z očekávané úrovně
- Systematické plánování a promýšlení vzdělávání v souladu s ŠVP a kurikulárními dokumenty školy.
- Rozvíjení všech složek vzdělávacích cílů – vědomostní, dovednostní, postojové a hodnotové s důrazem na podporu rozvoje klíčových kompetencí.
- Rozvíjení dětí ve všech vzdělávacích oblastech, podpora fyzického, psychického i sociálního rozvoje dětí.
- Podpora motivace dětí ke vzdělávání, průběžné posilování jejich zájmu a zapojení ve vzdělávacím procesu.
- Podpora motivace dětí ke vzdělávání prostřednictvím her, situačního učení, podněcování kritického myšlení prostřednictvím otevřených otázek. Cílené podněcování dětí k přemýšlení, hledání souvislostí, porozumění situacím a samostatnému uvažování.
- Podpora sebehodnocení a vrstevnického hodnocení dětí. vlastního a vrstevnického vyhodnocování dosahování vzdělávacích cílů žáky. Podpora sebehodnocení dětí a jednoduchých forem vrstevnického hodnocení prostřednictvím přirozených situací, rozhovorů a reflexe, které dětem umožňují uvědomovat si vlastní pokroky, prožitky a výsledky společných činností.
⬤ Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení
- Systematické plánování výuky podle ŠVP a kurikulárních dokumentů s ohledem na věkové a vývojové zvláštnosti dětí.
- Stabilní motivování dětí ke vzdělávání, navazující na jejich dovednosti a zkušenosti. Stabilní motivování dětí ke vzdělávání vycházející z jejich prožitků, zkušeností, dovedností a zájmové (přirozené) motivace.
- Ověřování porozumění požadavkům a podpora dětí při jejich plnění, včetně společné reflexe.
- Podněcování dětí k přemýšlení a vedení jednoduchých úvah, sdělování potřeb a prožitků.
- Přihlížení k individuálním vzdělávacím potřebám dětí, diferenciace činností dle jejich potřeb a nadání.
⬤ Růstový potenciál z nevyhovující úrovně
- Využívání ŠVP jako jasného východiska při plánování vzdělávání.
- Stručné a jasné sdělování požadavků na děti s ohledem na jejich schopnosti a možnosti. Průběžné seznamování dětí s činností s ohledem na vývojové předpoklady.
- Navazování vzdělávání na předchozí zkušenosti a získané dovednosti dětí.
- Respektování rozdílných vzdělávacích potřeb jednotlivých dětí a diferencovaná podpora jejich učení.
4.2 Pedagogové využívají široké spektrum výchovně-vzdělávacích strategií pro naplnění stanovených cílů
⬤ Růstový potenciál z očekávané úrovně
- Jasná a promyšlená vazba mezi vzdělávacími cíli, formami a metodami vzdělávání s využitím pedagogické diagnostiky. Propojená s průběžným sledováním a vyhodnocováním pokroků dětí způsobem odpovídajícím jejich věku a individuálním možnostem.
- Vytváření podmínek pro objevování a kladení otázek, rozvoj prvků badatelského vzdělávání a kooperativního učení prostřednictvím jednoduchých pokusů, pozorování a projektových činností, které podporují komunikaci, spolupráci a tvořivost. experimentů a projektů individuálních i skupinových –podporujících komunikaci, spolupráci a tvořivost.
- Aktivní zapojení odborníků, institucí a organizací do výuky a propojení školy s externími vzdělávacími a zájmovými organizacemi.
- Propojování poznatků se s předchozími zkušenostmi dětí a každodenními situacemi s reálným životem dětí zkušenostmi dětí a každodenními situacemi, včetně reflexe dětí, a propojování s reálným životem.
- Nastavování pravidel společně s dětmi a udržování třídního klimatu podporujícího vzdělávání, spolupráci, bezpečí a důvěru.
⬤ Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení
- Systematické vytváření třídního klimatu podporujícího učení a motivaci dětí. Systematické vytváření třídního klimatu, podporujícího učení, aktivní zapojení a vnitřní motivaci dětí prostřednictvím bezpečného, podnětného a respektujícího prostředí.
- Vybavení tříd a prostředí školy nábytkem a doplňky, které stimulují podporují kreativitu, samostatnost a aktivní učení a celkovou pohodu dětí(wellbeing).
- Zavedení center aktivit a herních koutků jako „laboratoří poznání“ s dostupnými hračkami, pomůckami, třídními knihovnami apod.
- Pravidelné zařazování aktivit podporujících tvořivost dětí, experimentování a kladení otázek.
- Systematičtější navazování na získané znalosti a dovednosti s reálnými situacemi.
- Formy a metody vzdělávání volené účelně, ve vazbě na stanovené cíle a výsledky průběžného sledování a vyhodnocování pokroků dítěte a výstupy pedagogické diagnostiky, nikoli nahodile.
⬤ Růstový potenciál z nevyhovující úrovně
- Vzdělávání je promyšlené, organizačně zvládnuté, s jasně definovanou vazbou forem a metod na dosažení vzdělávacích cílů.
- Rozšiřování spektra forem a metod vzdělávání včetně jednoduchých aktivizačních prvků a podpory samostatného objevování a učení dětí.
- Propojování vzdělávání dětí s jejich zkušenostmi a realitou mimo školu.
- Systematické reflektování a hodnocení efektivity používaných forem a metod výuky pedagogy s využitím zpětné vazby.
4.3 Pedagogové systematicky sledují vzdělávací pokrok každého dítěte a při plánování a realizaci vzdělávání zohledňují individuální potřeby dětí
⬤ Růstový potenciál z očekávané úrovně
- Systematické sledování vývoje dětí a jejich vzdělávacích pokroků pro plánování vzdělávání.
- Poskytování účinné, konkrétní a formativní zpětné vazby vedoucí k dalšímu osobnímu růstu dětí.
- Diferencování vzdělávání a hodnocení podle individuálních potřeb a výsledků vzdělávání jednotlivých dětí. Diferencování vzdělávání a hodnocení podle individuálních potřeb, možností a aktuální vývojové fáze učení jednotlivých dětí a přizpůsobování pedagogické podpory jejich individuálnímu tempu a pokrokům.
- Postup při vzdělávání a hodnocení po menších, pro děti srozumitelných a zvládnutelných krocích.
- Aktivní zapojování dětí do plánování společných činností a podporování jejich volby a vyjadřování nápadů vzdělávání, stanovování vzdělávacích cílů a kritérií jejich dosažení.
- Rozvoj jednoduchých forem sebehodnocení a vzájemného hodnocení dětí jako součást každodenního vzdělávání.
⬤ Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení
- Rozšiřování spektra způsobů pro poskytování zpětné vazby dětem (portfolia, výtvory dětí, mapy pokroku).
- Diferencování, vzdělávání a pedagogické podpory tak, aby odpovídalo individuálním potřebám, možnostem a tempu dětí.
- Důsledné seznamování dětí s cíli vzdělávání a zapojování dětí do plánování. Srozumitelné seznamování dětí s plánovanými činnostmi a podporování jejich zapojení do spoluvytváření třídních aktivit prostřednictvím nabídek, voleb a sdílení nápadů, způsobem odpovídajícím jejich věku.
- Využívání vlastního a vrstevnického hodnocení dětí k podpoře jejich autonomie jako každodenní součást vzdělávání.
- Systematické sledování vývoje a pokroků dětí a využívání těchto informací k plánování dalšího vzdělávání.
⬤ Růstový potenciál z nevyhovující úrovně
- Propojování hodnocení dětí s dosahováním konkrétních vzdělávacích cílů.
- Zavádění formativního přístupu k hodnocení – průběžná zpětná vazba ke vzdělávání a pokrokům dítěte.
- Diferencování vzdělávání a stanovování dosažitelných cílů pro jednotlivé děti v celém spektru nadání a individuálních potřeb.
- Vybízení dětí k vlastnímu i vrstevnickému hodnocení a sebehodnocení pro sledování pokroku.
- Uplatňování výsledků hodnocení dětí při plánování dalšího vzdělávání a volbě strategií.
4.4 Pedagogové se ve své práci zaměřují na sociální a osobnostní rozvoj dětí
⬤ Růstový potenciál z očekávané úrovně
- Pravidelné zařazování aktivit podporujících pozitivní sebepojetí, sebedůvěru a psychickou odolnost dětí, propojené s kvalitními výsledky vzdělávání.
- Oslavování oceňování úspěchů dětí a podporování jednoduché reflexe příčin jejich dosažení.
- Systematická práce se třídou, vytváření podporující a spolupracující skupiny dětí.
- Zavádění promyšlených strategií zaměřených na vztahy a spolupráci (např. kooperativní metody, zapojení do organizace činností). Hry podporující prosociální chování dětí, společné činnosti, jednoduché kooperativní aktivity, dětské mediace a zapojování do organizace činností.
- Komplexní přístup k rozvoji dětí, podporující všechny typy inteligencí, včetně emoční, intrapersonální a interpersonální/sociální.
- Aktivní posilování růstového myšlení u dětí a otevřené očekávání úspěchu každého dítěte.
⬤ Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení
- Zvládání zklamání z výsledků vzdělávání dětí a nepromítání negativních očekávání do komunikace s nimi.
- Vyjadřování důvěry v možnosti dětí a poskytování podpory při zlepšování jejich výkonů.
- Systematické zařazování aktivit podporujících psychickou odolnost dětí do výuky.
- Podpora pozitivních vztahů a spolupráce ve třídě – budování pozitivního klimatu jako podmínky efektivního vzdělávání.
- Jednotný přístup pedagogického sboru k rozvoji sociálních a osobnostních dovedností dětí.
⬤ Růstový potenciál z nevyhovující úrovně
- Eliminace negativních projevů vůči dětem (zesměšňování, nálepkování, snižování očekávání, negativní komentáře).
- Přijetí kultury vysokých očekávání – jasné vyjadřování důvěry ve schopnost dětí vzdělávat se a dosahovat kvalitních výsledků.
- Podpora kompetence dětí k učení a zájmu o vlastní rozvoj.
- Nalézání a využívání příležitostí k rozvoji osobnostních a sociálních kvalit dětí v rámci vzdělávání.
- Zavádění základních výchovně-vzdělávacích strategií podporujících vztahy a spolupráci (např. kooperativní učení i v jednoduché podobě) všemi pedagogy.