4.1 Pedagogové systematicky promýšlejí a připravují výuku v souladu s vědomostními, dovednostními i postojovými cíli definovanými v kurikulárních dokumentech školy a školských zařízení a potřebami dětí/žáků/studentů
⬤ Růstový potenciál z očekávané úrovně
- Systematické plánování a promýšlení výuky v souladu s ŠVP a kurikulárními dokumenty školy.
- Rozvíjení všech složek vzdělávacích cílů – vědomostní, dovednostní i postojové, s důrazem na průřezová témata a klíčové kompetence.
- Podpora motivace žáků k učení, průběžné posilování jejich zájmu a zapojení v procesu výuky.
- Cílené podněcování kritického myšlení žáků a práce s informacemi.
- Podpora vlastního a vrstevnického vyhodnocování dosahování vzdělávacích cílů žáky.
⬤ Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení
- Systematické plánování výuky podle ŠVP a kurikulárních dokumentů s ohledem na znalosti a zkušenosti žáků.
- Stabilní motivování žáků k učení, vycházející z jejich předchozích znalostí a zkušeností.
- Ověřování srozumitelnosti kladených požadavků a vzdělávacích cílů a začleňování diskusí o jejich dosahování.
- Podněcování žáků ke kritickému myšlení a cílená práce s informacemi.
- Přihlížení k individuálním vzdělávacím potřebám žáků napříč spektrem nadání.
⬤ Růstový potenciál z nevyhovující úrovně
- Využívání ŠVP jako jasného východiska při plánování výuky.
- Systematické seznamování žáků se vzdělávacími cíli a kritérii jejich dosažení.
- Navazování výuky na předchozí učební zkušenosti a získané dovednosti žáků.
- Respektování rozdílných vzdělávacích potřeb jednotlivých žáků a diferencovaná podpora jejich učení.
4.2 Pedagogové využívají široké spektrum výchovně-vzdělávacích strategií pro naplnění stanovených cílů
⬤ Růstový potenciál z očekávané úrovně
- Jasná a promyšlená vazba mezi vzdělávacími cíli, formami a metodami výuky a kritérii hodnocení výsledků žáků.
- Rozvoj badatelské výuky, experimentů a projektů – individuálních i skupinových – s pravidelným zařazováním aktivit podporujících objevování, experimentování a tvořivost.
- Aktivní zapojení odborníků, institucí a organizací do výuky a propojení školy s externími vzdělávacími a zájmovými organizacemi.
- Pravidelné využívání práce s informacemi v různých kontextech, včetně reflexe žáků, a propojování školy s reálným životem.
- Vytváření a udržování třídního klimatu podporujícího učení, spolupráci, bezpečí a důvěru.
⬤ Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení
- Systematické vytváření třídního klimatu podporujícího učení a zapojení žáků.
- Vybavení tříd a prostředí školy nábytkem a doplňky, které stimulují kreativitu, samostatnost a pohodu žáků (wellbeing).
- Zavedení center aktivit a tříd jako „laboratoří poznání“ s dostupnými pomůckami, třídními knihovnami apod.
- Pravidelné zařazování aktivit rozvíjejících tvořivost žáků, experimentování a kladení otázek.
- Systematičtější upozorňování žáků na propojení získaných znalostí a dovedností s reálnými situacemi.
- Formy a metody výuky volené účelně, ve vazbě na stanovené cíle, nikoli nahodile.
⬤ Růstový potenciál z nevyhovující úrovně
- Výuka je srozumitelná, organizačně zvládnutá, s jasně definovanou vazbou forem a metod na dosažení vzdělávacích cílů.
- Rozšiřování spektra forem a metod výuky včetně jednoduchých aktivizačních prvků a podpory samostatné práce žáků.
- Propojování učení žáků s jejich zkušenostmi a realitou mimo školu.
- Systematické reflektování a hodnocení efektivity používaných forem a metod výuky pedagogy s využitím zpětné vazby.
4.3 Pedagogové systematicky sledují vzdělávací pokrok každého dítěte/žáka/studenta a při plánování a realizaci výuky zohledňují individuální potřeby dětí/žáků/studentů
⬤ Růstový potenciál z očekávané úrovně
- Systematické sledování vývoje žáků a jejich učebních výsledků pro plánování výuky.
- Poskytování účinné, konkrétní a formativní zpětné vazby vedoucí k dalšímu osobnímu růstu žáků.
- Diferencování výuky a hodnocení podle individuálních potřeb a etap učení jednotlivých žáků.
- Postup při výuce a hodnocení po menších, pro žáky srozumitelných a zvládnutelných krocích.
- Aktivní zapojování žáků do stanovování vzdělávacích cílů a kritérií jejich dosažení.
- Rozvoj sebehodnocení a vzájemného hodnocení žáků jako součást každodenní výuky.
⬤ Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení
- Rozšíření palety nástrojů pro hodnocení žáků (formativní testy, portfolia, projekty, rubriky hodnocení apod.).
- Diferencování cílů, výuky a hodnocení tak, aby odpovídalo individuálním potřebám žáků.
- Důsledné seznamování žáků se vzdělávacími cíli a pravidelná práce s nimi.
- Využívání vlastního a vrstevnického hodnocení žáků k podpoře jejich autonomie.
- Systematické sledování vývoje žáků a využívání těchto informací k plánování další výuky.
⬤ Růstový potenciál z nevyhovující úrovně
- Propojování hodnocení žáků s dosahováním konkrétních vzdělávacích cílů.
- Zavádění formativního přístupu k hodnocení – zpětná vazba k učení průběžně během výuky.
- Diferencování výuky a stanovování dosažitelných cílů pro jednotlivé žáky v celém spektru nadání.
- Vybízení žáků k vlastnímu i vrstevnickému hodnocení a sebehodnocení pro sledování pokroku.
- Uplatňování výsledků hodnocení žáků při plánování další výuky a volbě strategií výuky.
4.4 Pedagogové se ve své práci zaměřují na sociální a osobnostní rozvoj dětí/žáků/studentů
⬤ Růstový potenciál z očekávané úrovně
- Pravidelné zařazování aktivit podporujících pozitivní sebepojetí, sebedůvěru a psychickou odolnost žáků, propojené s kvalitními výsledky učení.
- Oslavování úspěchů žáků a reflexe příčin jejich dosažení.
- Systematická práce se třídou a vytváření učícího se společenství.
- Zavádění promyšlených strategií zaměřených na vztahy a spolupráci (např. strukturované kooperativní metody, mediace, žákovské vedení, zapojení do organizace činností).
- Komplexní přístup k rozvoji žáků, podporující všechny typy inteligencí, včetně emoční, intrapersonální a interpersonální/sociální.
- Aktivní posilování růstového myšlení u žáků a otevřené očekávání úspěchu každého žáka.
⬤ Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení
- Zvládání zklamání z výsledků učení žáků a nepromítání negativních očekávání do komunikace s nimi.
- Vyjadřování důvěry v možnosti žáků a poskytování podpory při zlepšování jejich výkonů.
- Systematické zařazování aktivit podporujících psychickou odolnost žáků do výuky.
- Podpora pozitivních vztahů a spolupráce ve třídě – budování pozitivního klimatu jako podmínky efektivního učení.
- Jednotný přístup pedagogického sboru k rozvoji sociálních a osobnostních dovedností žáků.
⬤ Růstový potenciál z nevyhovující úrovně
- Eliminace negativních projevů vůči žákům (zesměšňování, snižování očekávání, negativní komentáře).
- Přijetí kultury vysokých očekávání – jasné vyjadřování důvěry ve schopnost žáků učit se a dosahovat kvalitních výsledků.
- Podpora kompetence žáků k učení a zájmu o vlastní rozvoj.
- Nalézání a využívání příležitostí k rozvoji osobnostních a sociálních kvalit žáků v rámci výuky jakéhokoliv předmětu.
- Zavádění základních výchovně-vzdělávacích strategií podporujících vztahy a spolupráci (např. kooperativní učení i v jednoduché podobě) všemi pedagogy.