Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Všechny dobré zásady jsou již napsány, pojďme je uskutečnit

Všechny dobré zásady jsou již napsány, pojďme je uskutečnit

Plně organizovaná základní škola se základní uměleckou školou s hudebním a dramatickým oborem představuje efektivní propojení základní školy a základní umělecké školy, zejména prostřednictvím rozšířené výuky hudební výchovy. Škola má založených několik sborů, v nichž mohou žáci rozvíjet svůj talent a vystupovat nejen před svými spolužáky, ale i před širokou veřejností. Žáci základní umělecké školy se pravidelně účastní soutěží a vystoupení na krajské, celostátní i mezinárodní úrovni.

K rozvoji kompetencí žáků má škola vytvořený vnitřní hodnoticí systém, jenž slouží nejen k posouzení splnění cílů vytyčených ve školním vzdělávacím programu, ale také k nastavení vhodného systému hodnocení činnosti žáků tak, aby byli motivováni k dosahování dobrých výsledků.

Předložený příklad se může stát inspirací pro různé základní umělecké školy. Zejména způsob motivace žáků k dosahování dobrých výsledků (například v soutěžích) a umožnění vystupování ve školním prostředí i mimo něj žákům dává prostor k získání pocitu úspěchu, osvojení si a následnému prokázání osobnostních kompetencí a občanských hodnot. Propracovaná sborová činnost, při níž žáci v závislosti na svém věku navštěvují různé sbory, je také vhodným příkladem ve vztahu k sledovanému kritériu.

V tomto příkladu inspirativní praxe je vycházeno z kritéria 5.3 Žáci školy jsou motivovaní k dosahování dobrých výsledků a demonstrují sociální a osobnostní kompetence a občanské hodnoty. Důraz je kladen na část kritéria sledující systém podpory motivace žáků k učení a k dosahování úspěšnosti ve vzdělávání a dále na možnost žáků prokázat získané kompetence při různých aktivitách, které jsou školou následně vyhodnocovány a oceňovány. Sledován byl způsob efektivního vyhodnocení úspěšnosti žáků v průběhu jejich vzdělávání (v rámci vnitřní autoevaluace školy) a způsoby rozvíjení aktivit zaměřených na sociální, občanský a osobnostní rozvoj žáků.

Hlavní profilací školy je zapojení velkého počtu žáků do pěveckých sborů. Na škole funguje celkem pět na sebe navazujících sborů: dětský pěvecký sbor Piccolo (od 6 let), dětský pěvecký sbor Da Capo (od 9 let), dětský pěvecký sbor Canzonetta (od 12 let), smíšený sbor Canzona a ženský sbor Vox Novus (od 19 let). Sborová činnost dává žákům možnost prezentovat své dovednosti před žáky školy, ale i před širokou veřejností.

Propojení základní umělecké školy a základní školy umožňuje implementování rozšířené výuky hudební výchovy v 1. až 9. ročníku do školního vzdělávacího programu. Žáci, kteří navštěvují tyto třídy s rozšířenou výukou hudební výchovy, mají povinnost navštěvovat i základní uměleckou školu.

V příkladu inspirativní praxe je specifikován systém vlastního hodnocení školy s důrazem na sebehodnocení žáků, oceňování jejich úspěchů a možností jejich osobního rozvoje. Důraz je kladen na pořádané soutěže a jejich různou úroveň, tzn. možnost vyniknout všem žákům základní umělecké školy. Jsou uvedeny akce realizované pro partnery školy, při nichž mají žáci možnost demonstrovat své nově získané kompetence. V příkladu inspirativní praxe jsou popsány aktivity i z minulých let, aby bylo možné sledovat, zda dochází k rozvoji těchto aktivit, a vyhodnotit, které z nich se ve vztahu k rozvoji žáků osvědčily.

V inspekční zprávě z roku 2018 (čj. ČŠIC-462/18-C) je mezi silnými stránkami zmíněna provázanost a vynikající spolupráce základní školy a základní umělecké školy jako prerekvizita pro harmonický rozvoj osobnosti žáků. Zároveň je vyzdvihnuta vstřícnost k žákům a jejich individuálním potřebám a schopnostem v průběhu výuky v základní umělecké škole, což vede k vytvoření příznivé atmosféry, která pozitivně ovlivňuje kvalitu vzdělávání. Přímo v inspekční zprávě je uveden i příklad dobré praxe v podobě trvalé a kvalitní činnosti v oblasti sborového zpěvu, která významně přispívá k uměleckému rozvoji žáků v oblasti kolektivní interpretace, rozvíjí osobnostní kompetence žáků a vytváří jejich užší sounáležitost se školou.

Prvním indikátorem ve vztahu k rozvoji kompetencí žáků je způsob probíhající vnitřní evaluace školy. Druhým indikátorem je počet realizovaných akcí a soutěží, při nichž mohou žáci ZUŠ vystoupit před ostatními žáky základní školy, ale i mimo školu. Za třetí indikátor byla zvolena organizace sborové činnosti na škole, jelikož činnost jednotlivých sborů na sebe navazuje, tudíž si žáci vyzkouší spolupráci v různých kolektivech. Byly sledovány typy akcí, kterých se žáci v jednotlivých sborech účastní.

Školní vzdělávací program je koncipován tak, aby rozvíjel talent žáků. Důraz je kladen na jazykovou oblast (v případě základní školy) a samozřejmě na oblast hudební (v případě základní umělecké školy, ale i základní školy). Školní vzdělávací program obsahuje samostatnou část, která se věnuje rozvoji talentů v oblasti základního uměleckého vzdělávání v hudebním oboru. V celém školním vzdělávacím programu je však patrná spolupráce základní školy a základní umělecké školy, jelikož aktivity obou subjektů na sebe velmi vhodně navazují.

Snaha o rozvoj žáka a jeho motivace k úspěchu je patrná i z výchovně-vzdělávacích strategií, které jsou explicitně zmíněné ve školním vzdělávacím programu (pozn. v následujícím textu je již pracováno přímo s výňatky ze školního vzdělávacího programu základní umělecké školy, který je volně přístupný i na webových stránkách školy):

Žák je respektován jako osobnost a veden ke zdravému sebevědomí a sebehodnocení.
Jsou zvoleny a využívány metody a postupy vedoucí k tomu, aby žák co nejlépe pochopil, co se od něj očekává, a osvojil si nové poznatky či dovednosti.
Pedagogové vevlastním příkladem vedou žáka k dodržování pravidel daných školou, vzájemnému respektu a spolehlivosti.
Odbornou radou a pozitivní motivací je žák připravován k vystupování na veřejnosti, k účasti v soutěžích a přehlídkách, možnosti žáka jsou zohledňovány při veřejných akcích.
Žák je zapojován do pěveckých sborů, souborů, instrumentálních a vokálních těles, čímž je formována jeho zodpovědnost za společné dílo a respekt k práci druhých.
Při všech příležitostech je žák veden k vhodnému společenskému vystupování (chování, oblečení).
Uměleckou reprezentací školy je žákovi poskytnuta možnost aktivně se zapojovat do dění ve městě, v regionu i v republice.

Vnitřní hodnocení školy je založeno na popisu plnění vybraných oblastí. Vnitřní evaluace je komplexní a propojuje hodnocení na základní škole i základní umělecké škole. V příkladu inspirativní praxe je však prezentována jen určitá část tohoto hodnocení, která má přímý vztah ke sledovaným indikátorům (oblasti, na které se vnitřní hodnocení konkrétněji zaměřuje, jsou uvedeny v příloze č. 1). Využívány jsou následující nástroje:

Autoevaluační dotazník pro pedagogického pracovníka. Dotazník je připraven vedením školy, které i následně provádí jeho vyhodnocení dle předem stanovených kritérií.
Výsledky hospitační činnosti. Součástí hospitace je předhospitační a pohospitační pohovor. Před samotnou hospitací jsou v rozhovoru nejprve sledovány zamýšlené vzdělávací cíle, plán užití různých metod a forem výuky s ohledem na aktuální úroveň žáků. V rozhovoru po hospitaci je diskutováno, do jaké míry se podařilo stanovení cíle naplnit, zda byly zvolené metody efektivní. V tomto rozhovoru je prostor i pro připomínky a náměty hospitované osoby. Nejedná se však o klasické posuzování výsledků práce, ale zjištění úrovně vedení výchovně-vzdělávacího procesu.
Úspěšnost v přijímacích zkouškách. Výsledky přijímacích zkoušek na konzervatoř jsou použity k hodnocení práce.
Úspěchy v soutěžích. Hodnoceny jsou zejména úspěchy v soutěžích vypsaných MŠMT, ale také výsledky soutěží vypsaných jinými subjekty.

ZUŠ má ve školním vzdělávacím programu popsán způsob hodnocení žáků, včetně průběžného hodnocení, které nese prvky formativního hodnocení. Tento způsob žákovi umožňuje vnímat své úspěchy, ale také mu poskytuje vhodnou zpětnou vazbu, jejímž cílem je jeho osobní rozvoj a snadnější dosažení vytyčených cílů. Zásady hodnocení výkonu žáků a způsob získávání informací o jejich výkonu pro účely průběžného i závěrečného hodnocení jsou popsány v příloze č. 1.

Učitel vždy pravidelně hodnotí průběh vzdělávání žáků, výsledky vzdělávání žáků, úroveň výsledků práce školy a vyplňuje i autoevaluační dotazník. Od vedení školy jsou učitelé podporováni v tom, aby se nebáli upozornit na nedosažení zamýšleného stavu, který je vždy obecně formulován, jelikož se může toto hodnocení stát základem pro zlepšení procesu výuky v dalším roce. Zejména zmíněný autoevaluační dotazník je důležitou součástí pro celkovou autoevaluaci školy, kterou provádí její vedení. Ředitel si bere jednotlivé dotazníky k ruce při pohovorech s učiteli v závěru školního roku, kde se společně snaží nastavit adekvátní cíle pro další rok, diskutují nad úspěšnými i méně úspěšnými kroky a snaží se nalézt vhodná východiska v bodech, kde nedošlo k úplnému splnění vytyčených cílů. V současné době (bez ohledu na pandemickou situaci) je kladen důraz na to, aby docházelo k splnění cílů zaměřených na zpřístupnění vzdělávání co největšímu počtu žáků, včetně účasti na různých vystoupeních, a akcentován je i formativní způsob hodnocení výkonu žáků, včetně následné práce se zpětnou vazbou získanou od učitelů či žáků samotných.

Rozvíjení dalších aktivit školy i její prezentace na veřejnosti patří k jednomu z hlavních úkolů školy. Smyslem mimoškolních aktivit je zejména rozvíjet zájmy žáků, uplatňovat poznatky z výuky v praxi a v neposlední řadě i vyplňovat volný čas dětí žijících na sídlišti a tak přispívat k eliminaci negativních jevů.

Žáci základní umělecké školy se účastní několika soutěží a přehlídek, které jsou vyhlášeny MŠMT, ale i jinými subjekty. Zaměření soutěží a přehlídek vyhlášených MŠMT se mění, tudíž se do nich zapojují různí žáci. Účast a výsledky soutěží a přehlídek škola pravidelně prezentuje na svých webových stránkách a ve výročních zprávách. Účast v soutěžích a na přehlídkách je iniciována převážně učiteli, spíše výjimečně na konkrétní akci upozorní žáci samotní.

Základní umělecká škola také pravidelně spolupracuje s mateřskými školami (MŠ) na sídlišti Vltava. Pro děti z mateřských škol jsou pořádány výchovné koncerty či učitelé a žáci ze ZUŠ chodí na návštěvy do MŠ. Žáci základní umělecké školy vystupují i při koncertech pořádaných pro žáky základní školy.

Třídní koncerty probíhají jedenkrát ročně a účastní se jich všichni žáci. Účast na koncertech je povinná, avšak pokud má žák problémy s veřejným vystupováním, tak není k účasti nucen. Hlavních koncertů (podzimní, vánoční, pololetní, jarní, závěrečný a absolventský koncert) se účastní vybraní žáci, ale vzhledem k většímu počtu koncertů se složení může obměňovat, tudíž mají žáci velkou šanci se do některého z koncertů zapojit. Není však zcela možné paušalizovat procentuální zapojení žáků do přehlídek, koncertů a soutěží, jelikož se jejich počet každý rok velmi mění. Do elitních soutěží se zapojuje více než desetina žáků hudebního oboru.

Reprezentaci školy zajišťují také pěvecké sbory, které velmi často vystupují na veřejnosti. Celkem je na škole vytvořeno pět sborů, v nichž žáci mohou reprezentovat školu na úrovni města, kraje, republiky, ale i na mezinárodních akcích. Akce, kterých se jednotlivé sbory účastnily, jsou zaznamenány v příloze č. 2. Shodně jako u seznamu výsledků soutěží a přehlídek je i ve vztahu k činnosti sborů uveden seznam vystoupení od roku 2017.

Pěvecký sbor Canzonetta je dětským sborem, který byl založen již roku 1988. Od roku 1997 působí při ZŠ a ZUŠ Bezdrevská 3, České Budějovice. Sbor navštěvují zpěváci a zpěvačky ve věku 11–19 let, takže spojuje žáky ze ZŠ a ZUŠ Bezdrevská, ale i z jiných českobudějovických škol. Každý rok se koná týdenní soustředění, při kterém se děti navzájem poznávají a hlavně se společně připravují na další pěvecké soutěže v České republice i v zahraničí. Žáci mají možnost prostřednictvím dětského pěveckého sboru Canzonetta reprezentovat nejen město České Budějovice, nýbrž i Českou republiku, jelikož se tento sbor účastní různých národních a mezinárodních soutěží (např. Německo, Francie, Řecko, Velká Británie, Itálie, Belgie, Kanada ad.) a také spolupracuje s dalšími evropskými školami. Sbor rovněž pravidelně vystupuje při adventních a vánočních koncertech, jarních koncertech, výchovných koncertech a na různých soutěžích a festivalech.

Doplňkově byly provedeny rozhovory s učiteli, kteří jsou přímo zapojeni do sborové činnosti. Konkrétně se do rozhovorů zapojili čtyři učitelé, kteří odpovídali na 10 shodně formulovaných otázek zaměřených na 1) způsoby hodnocení, motivace a odměňování žáků; 2) přípravu a způsob realizace výuky (včetně distanční formy výuky); 3) sborovou činnost na škole a její možnosti či limity. Učitelé se v hodnocení výkonů zaměřují na posouzení silných stránek výkonu, snaží se žáky chválit a poskytovat jim adekvátní zpětnou vazbu. Respondenti uvedli, že se snaží o co nejčetnější užívání slovního hodnocení. Jeden z učitelů dodal, že preferuje pozitivní hodnocení, v němž se zaměřuje na to, co se žákům povedlo, případně se snaží poradit, jak něco udělat jinak. Jestliže žáci dosahují dobrých výsledků, tak jsou motivováni nejčastěji k další práci povzbuzením. Další z učitelů doplnil, že žáci cítí často vnitřní motivaci pro to, aby byli co nejlepší, protože odměnou je možnost zpívat na koncertě před lidmi. Tuto odpověď rozvedl učitel 3: „Jsou odměnění pochvalou a další motivací. Záleží na tom, co je za úspěch považováno: pokud žákovi stačí krásný pocit z dobře odvedené práce na koncertě či nějakém dílčím vystoupení, tak je motivace jednoduchá…“ Tento učitel dodal, že žáci často za odměnu vnímají i fakt, že udělají radost jiným, v případě charitativního koncertu pomohou potřebným, popřípadě si změří své síly s ostatními sbory v rámci soutěží, kde mají možnost zjistit, zda jsou některé sbory lepší a úspěšnější.

Jistou komplikaci pro sborovou činnost představovala distanční výuka. Všichni učitelé ale uvedli, že výuku realizovali on-line (prostřednictvím různých platforem – MS Teams či Skype) a zasílali žákům nahrávky k nastudování (detailnější popis realizace výuky distanční formou je k dispozici v příloze č. 3). V souvislosti s tímto netradičním způsobem učitelé potvrdili, že se snaží žáky neustále motivovat k další práci. Využívají k tomu převážně kladná hodnocení, v nichž se žáky snaží chválit za dílčí pokroky. Jeden z učitelů však uvedl, že v domácím prostředí je spousta faktorů, které žáky rozptylují, tudíž někdy různé aktivity trvají delší dobu, což může mít vliv na plánovaný průběh hodiny. Nicméně zdůraznil, že „nesmí polevit a od žáků stále vyžadovat aktivní vstup, aby cítili odpovědnost za svou práci, byť jsou v domácím prostředí“.

Žáci mají dle jejich názoru dostatek prostoru pro demonstrování svých sociálních a osobnostních kompetencí, zejména při vystoupeních a soutěžích. Všichni učitelé spatřují velký význam pro rozvoj zmíněných kompetencí fungování více sborů při ZUŠ, které mezi sebou kooperují a kterými žáci postupně procházejí. Učitel 1 uvedl ve vztahu k rozvoji sociálních a občanských kompetencí, že „žáci mohou vždy říci svůj názor, mohou se ptát a diskutovat o průběhu výuky“. Učitel 2 zmínil, že v současné době je tato možnost silně potlačena, protože se žáci nepotkávají a ani nikde nevystupují, však i tak je nutné dát prostor k diskuzi o dílčích cílech, výstupech a hodnocení. Učitel 3 se opět zaměřil na různé možnosti, které sborová činnost pro rozvoj zmíněných kompetencí nabízí. Například na setkávání se dětí různého věku, zaměření či lidského charakteru. Někteří žáci se musí umět vyrovnat s tím, že ve sboru nikoho neznají, další s tím, že nepatří mezi vůdčí osobnosti. Postupně jsou ale všichni vedeni k vědomí, že jejich účast, činnost a výkon jsou součástí celku a na každém z nich velmi záleží.

Mezi další výhody rozvinuté sborové činnosti v souvislosti s rozvojem sociálních a občanských kompetencí žáků řadili učitelé možnost žáků naučit se vycházet s různými lidmi, učit se od svých vrstevníků (a nejen od nich), učit se spolupráci, pomoci, týmové práci a rozvíjet i komunikativní dovednosti. Učitel 3 zdůraznil vliv na rozvoj hudebního myšlení a vnímání vícehlasu, což je nezbytné pro rozvoj mozku. V další řadě upozornil i na hlasovou výchovu, která je dle jeho názoru velmi důležitá. Pro některé žáky je dle mínění učitelů nepředstavitelné zpívat sólově, ve sboru se „schovají“ a mohou rozvíjet své schopnosti, aniž by byli ve stresu z pozornosti upoutané pouze na jejich osobu.

Vzhledem k tomu, že pro sbory je typické vystupování na veřejnosti, kde žáci nejčastěji mohou své kompetence veřejně ukázat, tak další otázka směřovala na přípravu žáků na tato vystoupení. Učitel 1 je připravuje zejména psychicky, povzbuzuje je a popisuje jim situace, které mohou nastat. Dodal, že většina žáků však s veřejným vystoupením nemá problém. To potvrdil i učitel 2, který uvedl, že se ještě nesetkal s žákem, který by měl výraznější problém s vystupováním před publikem. Se žáky vždy mluví o tom, že budou jednou vystupovat na veřejnosti, a v hodině jejich výstupy natáčí, aby si zvykli na pozornost a mohli svůj výkon i zhlédnout ze záznamu. Učitelé však upozornili na skutečnost, že při distanční výuce je taková příprava velmi náročná či zcela nemožná.

Důležitý byl subjektivní pohled učitelů na činnost více sborů na jedné škole a případné zmínění kladů či záporů. Učitel 1 vnímal existenci více sborů pozitivně, protože žáci dle jeho názoru potřebují být v kontaktu s hudbou po delší dobu. Učitel 2 dodal, že „pokud jsou to sbory přípravné a jeden hlavní, tak je to velice užitečné. Každá věková skupina dětí je pěvecky na odlišné úrovni, tudíž je důležité jednotlivé věkové kategorie oddělit“. Učitel 3 opět označil činnost více sborů za užitečnou, ale jen v případě, že spolu kooperují takovým způsobem, jako je tomu u nich na škole (například v navazujícím procesu od přípravek pro koncertní sbory). A zdůraznil nutnost dobré komunikace mezi vedením jednotlivých sborů. Všichni učitelé zapojení do sborové činnosti byli spokojení s frekvencí vystoupení sborů. Zmínili větší časovou náročnost v adventním období, ale současně také nižší míru vystoupení v roce 2020 a 2021 (z důvodu opatření spojených se šířením onemocnění covid-19). Z rozhovorů bylo zjevné, že jednotliví učitelé spolu často probírají jednotlivé kroky v řízení sborů a provádí pravidelnou evaluaci dílčích aktivit a výuky samotné.

Od osob navštěvujících sbory byly odpovědi získány dotazníkovým šetřením. Dotazník obsahoval deset otevřených otázek, z nichž některé se shodovaly s otázkami, které byly pokládány učitelům, popřípadě byly podobně tematicky zaměřené. Celkem bylo náhodně vybráno 24 respondentů navštěvujících sbory působící při ZUŠ Bezdrevská (graf č. 1), včetně dospělých osob navštěvujících sbor Vox Novus (důvodem pro výběr těchto osob byla skutečnost, že často měly zkušenost s různými sbory, tedy i mimo ZUŠ Bezdrevská). Do šetření se zapojilo 14 respondentů mladších 19 let a 10 respondentů starších 19 let. Respondenti ve svých odpovědích potvrdili to, co zmiňovali učitelé v rozhovorech. Pozitivním zjištěním je skutečnost, že téměř všichni dotazovaní uvedli, že mají možnost reflexe vlastního výkonu a zároveň obdrží vždy zpětnou vazbu, která je většinou pozitivně laděná. Pouze dva respondenti odpověděli záporně (jednalo se o dospělé osoby). Na druhou stranu téměř všichni vyzdvihli způsob, jak je jejich výkon hodnocen, konkrétně nejčastěji slovní pochvalou (19), sladkostmi po úspěšném výkonu (2), ale objevila se i odpověď „dobrým pocitem“ (7), z níž je patrná vnitřní motivace dotazovaných pro dosažení vytyčených cílů. Pozitivně se stavěli k existenci více sborů, protože pracují v různých kolektivech a získávají tak nové zkušenosti. Detailnější vyhodnocení dotazníkového šetření je zpracováno v tabulce č. 1 a 2.

Graf č. 1 Počet sborů, které respondenti při ZUŠ Bezdrevská navštěvovali (N = 24)

Tabulka č. 1 Četnost odpovědí respondentů ve vztahu k charakteristice sborové činnosti

Kategorie odpovědí	Četnost odpovědí respondentů
	Věk do 19 let	Věk 19+ let	Celkem

Oblíbenost sborové činnosti	Ano	11	10	21
	Ne	0	0	0
	v závislosti na sboru	3	0	3
Oblíbenost vystupování	Ano	13	10	23
	Ne	1	0	1
	nevím / neuvedeno	0	0	0
Možnost hodnotit svůj výkon	Ano	9	8	17
	Ne	3	0	3
	nevím / neuvedeno	2	2	4
Zájem pokračovat ve sborové činnosti	Ano	7	10	17
	Ne	6	0	6
	nevím / neuvedeno	1	0	1

Tabulka č. 2 Subjektivní hodnocení sborové činnosti

Kategorie odpovědí	Četnost odpovědí respondentů
	Věk do 19 let	Věk 19+ let	Celkem

Co máte na sborové činnosti nejraději?	zájezdy a soustředění	9	5	12
	Soutěže	7	0	7
	Kolektiv	0	3	3
	výhra a úspěch	2	1	3
	Vše	0	2	2
Co se vám vybaví ve vztahu k vystupování se sborem?	Tréma	4	1	5
	Příprava	1	1	2
	Legrace	2	0	2
	Radost	1	6	7
	Zážitky	2	0	2
	ulít se ze školy	1	0	1

Obecným rizikem je celkový úbytek žáků na základní umělecké škole. Žáci se často odhlašují z druhého studijního zaměření, protože je nabídka volnočasových aktivit velmi bohatá, tudíž se musí rozhodovat, které aktivitě dají přednost. Dalším problémem, se kterým se základní umělecká škola musí potýkat, je úbytek kvalifikovaných učitelů. Absolventi konzervatoří často nejdou učit na základní uměleckou školu, tudíž je problém s věkovou obměnou pedagogického sboru. V případě sborové činnosti je potřeba mít k dispozici kvalitní pedagogy, kteří jsou schopni sbor řídit, ale také pedagogy, kteří budou sbor doprovázet, což do jisté míry může komplikovat vytvoření dlouhodobé koncepce sborových aktivit z personálního hlediska.

Výše zmíněná tvorba dlouhodobé koncepce pro sborovou činnost je ovšem i příležitostí. Pokud se povede základní umělecké škole nastavit posloupnost sborů tak, jak je v tomto prezentovaném příkladu inspirativní praxe, pak mají žáci vidinu posunu do dalších sborů (tzn. zažívají určitý růst, mohou poté výrazněji demonstrovat své dovednosti na významnějších akcích). Škola se takto může i vhodně prezentovat na veřejnosti, což může vést k oslovení potencionálních zájemců o studium. Za velmi dobrý postup lze označit přijímání zájemců o sborovou činnost, jelikož do přípravných sborů jsou přijímáni všichni zájemci. Při přijímacím řízení děti zazpívají lidovou písničku a vytleskají jednoduchý rytmus formou hry na ozvěnu. Je sledován hlavně zdravý hlas a chuť zpívat. V přípravných odděleních sboru si děti osvojují základní pěvecké a hudební návyky a dovednosti (držení těla, pěvecké dýchání, nasazení tónu, správná artikulace, reagování na dirigentské gesto, věnují se intonačním a rytmickým cvičením a také pohybové průpravě). Postupně se učí jednohlasé a vícehlasé lidové i umělé písně, čtení notového zápisu, zdokonalují svoji intonační stránku, prohlubují hudební výraz. Děti z přípravných oddělení získávají též důležité praktické zkušenosti a potřebné sebevědomí při vystupování na koncertech či soutěžích. Do hlavního sboru a sborů dospělých jsou přijímáni uchazeči s výraznými hudebními a pěveckými předpoklady, zpravidla po úspěšné předchozí činnosti v přípravných sborech. Často se stává, že děti zpívají ve sborech deset i více let, ale v posledních letech je možné pozorovat ubývání zájemců, počty členů všech sborů mírně klesají a děti nezůstávají ve sborech tak dlouhou dobu.

Ve vztahu k vnitřnímu systému hodnocení lze spatřovat riziko v rozdílném vnímání jednotlivých posuzovatelů, kteří mohou do hodnocení promítat subjektivní postoje. V tomto případě je potřeba mít předem stanovená kritéria, která by měla být všem posuzovatelům jasně vysvětlena (ideálně na konkrétních příkladech). V některých případech se může stát, že hodnotitel, například začínající učitel, nemá potřebné znalosti, aby mohl adekvátně toto hodnocení provádět. V takové situaci ale může vhodně pomoci zkušený učitel – mentor. Vnitřní hodnocení samozřejmě provádí všechny školy, ale pokud je takto komplexně a koncepčně zpracováno, tak může poskytovat velmi dobrou zpětnou vazbu nejen pro vedení školy, ale výstupy z tohoto hodnocení jsou snadno prezentovatelné i žákům a jejich rodičům.

Základní škola a základní umělecká škola, Bezdrevská 3, České Budějovice je plně organizovanou školou v krajském městě a sídlí v rozsáhlém komplexu uprostřed českobudějovického sídliště Vltava. Zřizovatelem školy je statutární město České Budějovice a počtem žáků se jedná o největší školu ve městě. Součástí základní školy (ZŠ) je základní umělecká škola (ZUŠ) s hudebním a dramatickým oborem, která se stala součástí školy ve školním roce 1997/1998 a vznikla primárně pro potřeby tříd základní školy s rozšířenou výukou hudební výchovy, kde mají žáci povinnost hrát na hudební nástroj. Spojení ZŠ a ZUŠ představuje nejen přínos pro žáky a jejich rodiče, ale je výhodným řešením po stránce pedagogické i ekonomické.

Základní umělecká škola se snaží o realizaci následujících hlavních vizí, které má přímo zmíněné ve školním vzdělávacím programu: 1) Být školou pro všechny, nejen pro úzký okruh talentovaných žáků, kteří se připravují ke studiu na uměleckých školách; 2) Být školou, v níž je rozvíjeno a kultivováno umělecké nadání širokého okruhu zájemců od předškoláků až po dospělé; 3) Být školou, v níž je usilováno o to, aby se umění stalo nedílnou součástí života žáků a zároveň jejich přirozenou potřebou.

Žáci mohou studovat v následujících formách studia: 1) Přípravné studium pro děti ve věku od 5 let; 2) Základní studium I. stupeň pro děti a mládež ve věku od 7 let; 3) Základní studium II. stupeň pro děti a mládež ve věku od 14 let. V ZUŠ jsou vyučovány obory: 1) hudební obor, jehož výuka probíhá individuálně či skupinově (klavír, keyboard, housle, zobcová flétna, příčná flétna, pozoun, baryton, klarinet, saxofon, bicí nástroje, kytara a sólový zpěv), nebo kolektivně (sborový a komorní zpěv, komorní a souborová hra, hudební nauka); 2) literárně-dramatický obor (oddělení dramatické a slovesné).

Základní umělecká škola disponuje kvalitním prostorovým (16 učeben pro hudební obor, jedna učebna pro literárně-dramatický obor, dvě zkušebny pro pěvecké sbory a učebna hudební nauky s interaktivní tabulí), materiálním i technickým zázemím. Pro činnost základní umělecké školy je velkým přínosem také vlastní koncertní sál s kapacitou 120 diváků. Škola má k dispozici řadu kvalitních učebních pomůcek a základní inventář hudebních nástrojů (určité nástroje si mohou žáci na určitou dobu pronajmout).

Za profilaci ZUŠ lze označit snahu o zapojení co největšího počtu žáků různých věkových skupin do pěveckých sborů. Pěvecké sbory pravidelně pořádají koncerty (nejen) v Českých Budějovicích, spolupracují s dalšími školami či institucemi a účastní se soutěží a festivalů.

Doklady pro příklad inspirativní praxe byly získávány z interních dokumentů školy a pravidelných konzultací se specialistou tvorby PIP, zástupkyní ředitele pro ZUŠ. Z interních dokumentů školy bylo pracováno se školním vzdělávacím programem a autoevaluačními nástroji, které si škola sama vytvořila a používá je jako základ vnitřního hodnocení. Následně byly analyzovány plány akcí, které ZUŠ realizuje, účast na soutěžích a výsledky žáků v těchto soutěžích. Analyzována byla také činnost jednotlivých sborů, které na škole působí.

Doplňkově byly provedeny rozhovory s učiteli zapojenými do sborové činnosti a dotazníkové šetření mezi vybranými členy sborů, v němž byl zjišťován subjektivní pohled na možnosti hodnocení výkonu a samotnou sborovou činnost.

Zde prezentovaný příklad inspirativní praxe se zaměřuje na způsob motivace žáků základní umělecké školy k dosahování dobrých výsledků a zejména prezentování osvojených osobnostních a sociálních kompetencí a občanských hodnot. Žáci své kompetence demonstrují především prostřednictvím účasti na soutěžích a přehlídkách, ale také vystupováním ve sborech, které se účastní mnoha akcí. Škola má propracovaný systém na sebe navazujících sborů v závislosti na věku zpěváků a zpěvaček, tudíž žáci postupně v rámci svého studia procházejí jednotlivými sbory.

Škola zároveň pracuje s výsledky vzdělávací činnosti v rámci vnitřní evaluace a vyhodnocuje, které akce jsou efektivní a vedou k rozvoji žáků. Při hodnocení výkonu žáků je na škole kladen důraz na formativně koncipovanou zpětnou vazbu, která žáky motivuje k dosahování předem vytyčených cílů.

Kritéria pro vnitřní evaluaci školy