Doporučení k podpoře a diagnostikování vztahů mezi žáky, soudržnosti třídních kolektivů

• Nastavte pravidla vzájemného chování, která podporují respektující a přátelskou komunikaci. Zajistěte tvorbu, dodržování a respektování těchto pravidel v rámci celé školy, a to nejen ze strany žáků, ale i ze strany pedagogů. Podporujte pedagogy v tom, aby do vytváření třídních pravidel maximálně zapojili žáky.
• Realizujte preventivní opatření k předcházení vzniku problémových vztahů ve třídách (programy zajišťované neziskovými organizacemi, projekty, adaptační kurzy pro nově vytvořené třídy po nástupu do školy nebo přechodu na 2. stupeň, hry na podporu soudržnosti třídy v rámci třídnických hodin apod.).
• Vhodnými metodami (např. kooperativní učení, společná práce na projektech) podporujte spolupráci mezi žáky při výuce.
• Podporujte další vzdělávání pedagogů v oblasti práce s třídním kolektivem.
• Podporujte činnost školního poradenského pracoviště zaměřenou na diagnostiku vztahů mezi žáky, zlepšování vztahů a začleňování žáků potenciálně ohrožených vyloučením z kolektivu.
• Aktivně vytvářejte příležitosti k zapojení žáků ohrožených vyčleněním z kolektivu (např. žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, žáků cizinců, žáků ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí) do školních akcí a sociálního života školy.

• Seznamte se s možnostmi diagnostiky třídního klimatu a vztahů ve třídě. Různé diagnostické nástroje jsou vhodné k různým účelům, pro různé věkové skupiny a přinášejí různý typ informací. Některé nástroje mohou využívat běžní pedagogové, jiné jsou určeny pouze odborníkům (psycholog, metodik prevence po proškolení apod.).
• Při podezření na narušení soudržnosti třídy proveďte co nejdříve diagnostiku vztahů ve třídě.
• Využívejte možností přirozené diagnostiky (pozorování, rozhovory se žáky), popř. volně dostupných diagnostických metod (projektivní metody, pohybové hry, některé dotazníky třídního klimatu), ale buďte si vědomi rizik spojených s jejich nevhodným použitím. I pro práci s volně dostupnými metodami je vhodné absolvovat školení, na kterém získáte osobní zkušenost s příslušnou metodou.
• Práci se sociometrickými dotazníky přenechte odborníkům ze školního poradenského pracoviště (ŠPP) nebo školského poradenského zařízení (ŠPZ).
• Při realizaci sociometrického šetření zajistěte nezbytné podmínky (informované souhlasy rodičů, prostorové uspořádání učebny tak, aby žáci při vyplňování dotazníku neviděli, jak odpovídají jejich spolužáci, v případě šetření prováděného elektronicky dostatek počítačů rozmístěných tak, aby na ně žáci vzájemně neviděli, apod.) a dbejte na to, aby se veřejně nesdělovalo postavení konkrétních žáků ve třídě.
• Vyvarujte se používání dotazníků získaných z neověřených zdrojů.
• Na základě informací získaných pomocí diagnostických nástrojů ve spolupráci se ŠPP nebo ŠPZ naplánujte a zrealizujte intervenci zaměřenou na zlepšení vztahů ve třídě (poradenský rozhovor se žáky a jejich rodiči, intervenční program využívající hry na posílení soudržnosti apod.).

Sociální klima třídy (J. Širůček, 2013)

• vhodný pro 2. stupeň ZŠ
• určen pro screeningovou diagnostiku sociálních vztahů ve třídě, zvládání školní zátěže a sociálního stresu
• vytvořený v Národním ústavu pro vzdělávání v rámci projektu DIS, http://www.nuv.cz/t/diagnostika/projekt-dis

• vhodný pro 2. stupeň ZŠ a střední školu
• zjišťuje 7 základních aspektů třídního klimatu (dobré vztahy se spolužáky, spolupráce se spolužáky, vnímaná opora od učitele, rovný přístup učitele k žákům, přenos naučeného mezi školou a rodinou, preference soutěžení ze strany žáků, dění o přestávkách) a 4 volitelné aspekty třídního klimatu (možnost diskutovat během výuky, iniciativa žáků, snaha žáků učit se, snaha zalíbit se okolí)
• vytvořený v Národním ústavu pro vzdělávání v rámci projektu Cesta ke kvalitě, http://www.nuv.cz/ae/klima-skolni-tridy-1

• vhodný pro žáky 3.–6. ročníku ZŠ
• zjišťuje 5 dimenzí třídního klimatu: spokojenost ve třídě, konflikty ve třídě, soutěživost ve třídě, obtížnost učení, soudržnost třídy
• umožňuje porovnat aktuální a preferovaný stav třídního klimatu – žáci nejprve vyplňují preferovanou formu, s odstupem dvou až tří týdnů aktuální formu dotazníku
• zdroj: LAŠEK, Jan. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001

• vhodný od 7. ročníku ZŠ po střední školu
• zjišťuje 6 dimenzí třídního klimatu: zaujetí žáka pro školní práci, vztahy mezi spolužáky, podpora ze strany učitele, orientace žáků na úkoly, klid a pořádek ve třídě, jasnost pravidel
• umožňuje porovnat aktuální a preferovaný stav třídního klimatu
• mohou ho vyplňovat i učitelé a pak umožňuje porovnat pohled na klima třídy z perspektivy žáků a učitelů
• publikoval Institut pedagogicko-psychologického poradenství (nyní součást Národního pedagogického institutu ČR)

• vhodný pro 2. stupeň ZŠ a střední školu
• zjišťuje 3 dimenze třídního klimatu: podpůrné klima, motivaci k negativnímu školnímu výkonu, sebeprosazení
• zdroj: LAŠEK, Jan. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001; dříve dostupný z webu Pražského centra primární prevence (www.prevence-praha.cz)

SO-RA-D (V. Hrabal)

• vhodný od 2. stupně ZŠ
• umožňuje zjistit vliv a oblíbenost (popularitu) jednotlivých žáků v třídním kolektivu
• umožňuje posoudit celkovou soudržnost třídy, identifikovat podskupiny, vztahy mezi podskupinami a izolované žáky
• jeho předností je hlubší analýza vztahů ve třídě a možnost identifikovat vliv

• vhodný od 4. ročníku ZŠ po střední školu (dotazník B-3 „Naše třída“), zjednodušená varianta pro 2.–3. ročník ZŠ (dotazník B-4 „Jaká je naše třída“)
• staví proti sobě kladné a záporné preference (kdo se s kým kamarádí a nekamarádí) a zároveň sonduje sebevnímání žáků a klima třídy
• umožňuje identifikovat žáky, kteří jsou osamocení, vyčleňovaní
• jeho předností je přesah od vztahů ke klimatu třídy

• vhodný pro 2. stupeň ZŠ
• určen pro diagnostiku vztahů mezi žáky, dokáže zmapovat počínající fáze šikany
• diagnostikuje více rolí ve třídě, proto je delší a složitější než předchozí dotazníky
• výsledkem je 32 indexů, na jejichž základě je možné připravit dobře zacílenou intervenci ve třídě

ČAPEK, Robert. Třídní klima a školní klima. Praha: Grada, 2010.

FIALOVÁ, Martina. Metodika vedení třídnických hodin. Karlovy Vary: Pedagogicko-psychologická poradna Karlovy Vary. http://www.pppkv.cz/dokumenty/Metodika%20veden%C3%AD%20t%C5%99%C3%ADdnick%C3%BDch%20hodin.pdf

FRIEDLOVÁ, Karin, JUROVÁ, Lucia, LINDOVSKÁ, Lenka, MACKOVÁ, Petra a URBANCOVÁ, Martina. Práce s třídním kolektivem. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2012.
https://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/metodika_6.pdf

HERMOCHOVÁ, Soňa a VAŇKOVÁ, Jana. Hry pro rozvoj skupinové spolupráce. Praha: Portál, 2014.

HROUZEK, Petr, MARKOVÁ, Zdeňka a kol. Bezpečné klima ve třídě. Materiál pro učitele vytvořený pro projekt minimalizace šikany, 2012.
https://www.pppuk.cz/soubory/primarni_prevence/bezpecne_klima_ve_tride.pdf

KREJČOVÁ, Lenka. Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících. Praha: Grada, 2011.

LAŠEK, Jan. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001.
Portál evaluačních nástrojů. http://www.nuv.cz/ae/manualy-evaluacnich-nastroju