Hledat
Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Řemeslo má stále zlaté dno aneb Cesty k vyšší úspěšnosti žáků v technickém vzdělávání

Řemeslo má stále zlaté dno aneb Cesty k vyšší úspěšnosti žáků v technickém vzdělávání

Velká střední škola v Praze poskytuje vzdělání v oborech, které vedou k získání výučního listu nebo maturity v oblasti stavebnictví, strojírenství, elektrotechniky a služeb. Škola pod současným vedením prošla zásadní transformací, která zlepšila vnitřní chod školy i její vnímání rodiči žáků základních škol, zaměstnavateli a dalšími partnery.

Příklad inspirativní praxe popisuje, jak škola průběžně zdokonaluje systém hodnocení žáků v průběhu vzdělávání a jak aktivně pracuje s výsledky hodnocení tak, aby zvyšovala kvalitu vzdělávání a úspěšnost žáků.

Škola zavedla v některých oborech modulární kurikulum, jehož princip je v textu popsán a které zajišťuje systematičtější hodnocení dosažených výsledků a tím vede k lepšímu zvládnutí témat teoretické i praktické výuky. Pracovníci školy úspěšně řeší signály možné studijní neúspěšnosti a dlouhodobě se věnují odstraňování příčin předčasných odchodů žáků ze studia. Příkladná je práce školského poradenského pracoviště vedoucí k snižování různých projevů rizikového chování (šikana, závislosti…) jako příčin nedokončování vzdělávání. K úspěšnosti žáků v dokončování vzdělání přispívají také stipendijní programy.

Přílohy obsahují ukázky vícesložkového hodnocení modulů a celé modulové knížky (pracovního portfolia absolventa) nebo materiály pro podporu žáků s odlišným mateřským jazykem.

V příkladu inspirativní praxe (PIP) se zaměřujeme na inovace hodnocení úspěšnosti žáků v průběhu studia (popř. jeho ukončování) a práci s jeho výsledky. Úspěšnost vymezujeme jako opak předčasného ukončení vzdělávání (bez získání maturity nebo výučního listu). V pozitivním smyslu úspěšnost znamená získání takových klíčových i odborných kompetencí, jež v celku vytvoří řemeslnou nebo odbornou kvalifikaci uplatnitelnou na trhu práce.

V PIP jsou dokumentovány inovace v oblasti hodnocení vzdělávacích výsledků žáků v průběhu studia, které mají zajistit lepší zvládnutí dílčích cílů vzdělávání (cílů modulů). Zaměřujeme se především na sumativní hodnocení modulů. Tyto inovace jsou vedeny snahou srozumitelněji žákům, jejich zákonným zástupcům i budoucím zaměstnavatelům sdělovat, co žák/absolvent opravdu umí, kde má silné a slabé stránky. Popsána budou rovněž opatření, kterými škola sleduje příčiny neprospěchu a nedokončování studia a jimiž aktivně reaguje na varovná zjištění.

Nevěnujeme se podrobněji té části kritéria, jež se týká sledování další úspěšnosti absolventů po ukončení školy, přestože se jedná nepochybně o oblast zásadní. Současné vedení školy systém získávání zpětné vazby na úrovni jednotlivých absolventů rozvíjí, přičemž se musí vypořádat mj. s novými podmínkami ohledně ochrany dat bývalých absolventů. Škola v současnosti již získává informace o uplatnitelnosti absolventů od jejich klíčového zaměstnavatele – navázala dlouhodobou spolupráci s firmou Metrostav, u níž získává zpětnou vazbu o úspěšnosti absolventů v praxi. V případě Metrostavu jsou informace formálně předávány na pravidelných „kontrolních dnech“, kdy vedení školy jedná přímo s vedoucími pracovníky společnosti. Zpětná vazba je získávána i při setkáních pověřených zástupců školy s tzv. patrony (ti podporují absolventy po nástupu k Metrostavu). Akademie řemesel usiluje o obdobnou soustavnou spolupráci také s dalšími firmami. Informace o úspěšnosti bývalých žáků na trhu práce jsou rovněž získávány při schůzkách školy s absolventy (setkání organizovaná ve škole nebo neformálně při návštěvách pracovišť, kde probíhá odborný výcvik současných žáků a kde jsou současně zaměstnáni i absolventi školy).

V poslední době se odborníci i veřejnost ve zvýšené míře zajímají o problém neúspěšnosti žáků středních škol, která se projevuje nejen (opakovaným) selháváním části žáků u maturitní zkoušky, ale také předčasnými odchody ze vzdělávání již v průběhu studia, a to jak v oborech maturitních, tak v oborech s výučním listem. Jde o jev natolik závažný, že snižování předčasných odchodů mladých lidí ze vzdělávání je jedním z klíčových cílů Evropské unie. V této části proto ukazujeme, jak škola pracuje s hodnocením žáků jako nástrojem, který umožňuje předcházet neúspěšnosti v podobě nedokončení studia. V pozitivním smyslu pak popisované inovace v hodnocení žáků přispívají k naplňování mise školy – poskytování kvalitního řemeslného vzdělání a vysoké uplatnitelnosti absolventů na trhu práce. Dále se budeme zabývat tím, jak škola pracuje s příčinami školní neúspěšnosti v mimostudijní oblasti.

Zdroji dat při zpracování příkladu inspirativní praxe byla dokumentace školy (výroční zprávy, klasifikační řád, stipendijní řád, webové stránky školy), pozorování výuky a zakončování modulů v různých stavebních oborech, rozbor konkrétních příkladů hodnocení žáků v různých předmětech, rozhovory s vedením školy, s vybranými vyučujícími, s výchovnou poradkyní a koordinátorkou prevence, pracovníky školního poradenského pracoviště a se žáky. Data byla shromažďována, uchovávána a analyzována v souladu s GDPR a etikou výzkumu.

Inovativní přístup k hodnocení žáků dokumentujeme dvěma souvisejícími opatřeními, která škola postupně zavádí pro jednotlivé skupiny oborů – hodnocením na základě modularizovaného kurikula a vícesložkovým hodnocením v modulové knížce.

V odborných oblastech je vývoj často mnohem dynamičtější než ve všeobecně vzdělávacích předmětech. Škola musí rychle reagovat na příchod nových materiálů a technologií do praxe. To je jedním z důvodů postupného přechodu na modulární systém plánování a hodnocení žákovských kompetencí. Modulový systém vytvoří předpoklady pro pružnější inovace kurikula – v případě potřeby lze změnit jednotlivé moduly, nikoli celý RVP a návazně ŠVP oboru.

Škola se snaží, aby se na koncipování modulů i na jejich realizaci podíleli budoucí zaměstnavatelé. Například v současnosti přišel z praxe požadavek na zařazení modulu „stínicí technologie“ (tj. žaluzie apod.), protože na trhu je poptávka po jejich instalaci, ale kvalifikovaní pracovníci chybějí.

Ve škole nejde o plně modulové kurikulum, ale o jeho prvky (ostatně zahraniční zkušenosti ukazují jako nejvhodnější určitý vyvážený kompromis mezi tradičním holistickým přístupem k odbornému vzdělávání a plnou modularizací). V současnosti škola zavádí moduly u stavebních oborů, které jsou mj. náročné z hlediska koordinace více řemesel na jednom pracovišti, a na tento aspekt klade nové pojetí velký důraz. Na základě vyhodnocení zkušeností pak budou moduly postupně zaváděny i v dalších skupinách oborů.

Každý modul představuje tematický celek obvykle vedoucí k získání stěžejní oborové kompetence. Do modulu může přispívat několik vyučovacích předmětů (všeobecně vzdělávacích i odborných), které se podílejí na obsahu v různém rozsahu a s různou váhou jsou pak také zastoupeny při závěrečném hodnocení. Například v prvním ročníku jsou moduly, které propojují odborné předměty s fyzikou a chemií.

Přechod na modulovou výuku se stal rovněž příležitostí pro změnu pojetí teoretické výuky a modernizaci praktické výuky. Zejména však přináší důsledné individuální hodnocení úrovně kompetencí dosažených každým žákem v každém (povinném) modulu.

Při pozorování průběhu závěrečné praktické zkoušky modulu žáci posledního (třetího) ročníku uváděli, že modulové testy je nutí zopakovat si učivo hlouběji do minulosti a používat teoretické poznatky v praktických souvislostech. Na druhou stranu žáci upozorňovali, že nový systém vede k tomu, že před závěrečnými zkouškami, v nichž je pro některé z nich spíš problémem teorie, už mají jen málo teoretické výuky, která je rozdělena velkými bloky praxe. Dříve byl podle žáků poměr teorie a praktické výuky vyváženější v průběhu celého studia. Modulový systém tedy vyžaduje takový přístup vyučování a učení, při němž se získané poznatky dostatečně zafixují a nejsou zapomenuty, sotva se z učiva „napíše písemka“. Také splnění modulu totiž obvykle vyžaduje, aby žáci použili učivo za delší dobu. V současnosti jsou již první zkušenosti s absolventy např. v oboru zedník, kteří zažili modulové hodnocení v celém tříletém studiu a kde u závěrečných zkoušek všichni žáci prospěli (což se v dřívějších letech nikdy nestalo).

Lze mluvit o přístupu mastery learning (zvládací učení), kdy podmínkou pro postup žáka do navazujícího modulu je absolvování předcházejících modulů. (V tom se aplikovaný hybridní přístup liší od radikální modularizace, kde se předpokládá de facto nezávislost modulů i možnost jejich získávání nejen v kmenové škole, ale v principu i od různých jiných poskytovatelů na trhu.) Plnění modulu je podobné jako u závěrečné zkoušky, v případě nesplnění má žák dva opravné termíny. Úspěšné složení modulů v daném ročníku příslušného oboru je podmínkou pro postup do ročníku následujícího, ale nezaručuje automaticky hodnocení „prospěl“ z každého předmětu, který se svým obsahem podílel na modulových tématech.

Škola zavedla nový systém sdělování výsledků hodnocení jednotlivých žáků navázaný na restrukturaci ŠVP (viz přílohy). Výkon žáka nebo dosažená úroveň jsou v modulové knížce současně hodnoceny procentem, známkou i slovně. Slovní hodnocení v modulu má potenciál žáky motivovat, protože mnozí z nich přišli ze základních škol frustrovaní tím, že měli v rámci třídy velmi slabý prospěch. Slovní hodnocení, pokud je správně uplatňováno, umožňuje pozitivně ocenit různé druhy úspěchů a žáky posunuje. Na druhou stranu ne všichni pedagogičtí pracovníci školy jsou o účelnosti slovního hodnocení již přesvědčeni a vedení školy si je vědomo, že někdy jim chybí dovednosti potřebné pro jeho efektivní využívání. Zkušenosti se slovním hodnocením ve středním odborném školství jsou menší než u mladších žáků. Škola zvažuje možnost poskytnout v této oblasti učitelům metodickou podporu.

Celkovým výstupem nové podoby hodnocení přestává být jen tradiční „učňovská knížka“ a příslušná vysvědčení. Průběh vzdělávání za použití modulových prvků je zaznamenáván do modulové knížky. V průběhu studia při uzavření každého modulu jeho hodnocení žák v knížce podepisuje a přitom probíhá rozhovor s rozborem průběhu a výsledku práce v modulu. Vize je, že informace z hodnocení modulu budou systematicky využívány třídním učitelem i pro kariérní a výchovné poradenství.

Příloha č. 1 ukazuje celou modulovou knížku dokumentující průběh tříletého studia. Materiál v příloze se liší od podoby, kterou dostává na závěr studia žák, protože ukazuje i záznamy o modulech nesplněných v řádném termínu a o jejich opravě. Ve verzi, kterou si odnáší absolvent, jsou pouze záznamy o úspěšném uzavření modulu, bez rozlišení, zda proběhlo v prvním, nebo v opravném termínu.

Při ukončení studia knížka (kterou obdrží svázanou a zalaminovanou) jemu samému, rodičům, ale hlavně potenciálnímu zaměstnavateli dokládá, že absolvent jednak zvládl oborový základ, jednak dává obraz o jeho silných stránkách. Dalším připravovaným krokem je doplnění modulové knížky portfoliem, v němž hodnocení za moduly doplní např. žákovy výkresy a jím zpracovaná technická dokumentace, fotografie jeho výrobků a dalších artefaktů.

Převod hodnocení modulů na hodnocení tradičních předmětů vychází ze stanovených podílů učiva předmětů v jednotlivých modulech. Výsledky z různých modulů se pak s odpovídajícími váhovými koeficienty promítnou do výsledné známky z předmětu. Způsob hodnocení modulové výuky je blíže popsán v Klasifikačním řádu (příloha č. 2 a příloha č. 3).

Výše popsané formy hodnocení, které jsou sdělnější pro žáky, jejich rodiče, ale i potenciální zaměstnavatele, tak představují současně i opatření s potenciálem zlepšit úspěšnost žáků jak během studia, tak při přechodu na pracovní trh. Popíšeme tři další opatření, kterými škola snižuje u různých skupin žáků neúspěšnost v průběhu studia, jež je dána především studijními důvody. V další části textu pak zmíníme, jak škola pracuje s riziky v mimostudijní oblasti.

Na hodnocení prospěchu i chování žáků jsou navázána stipendia, která slouží k posílení motivace žáků k dosahování dobrých vzdělávacích výsledků a dokončování studia.

Žáci mohou v současnosti získat motivační a prospěchová stipendia zaměřená na podporu oborů vzdělání s výučním listem od zřizovatele školy – Hlavního města Prahy. Stipendium je podmíněno studijními výsledky v odborných předmětech, odborném výcviku a také pravidelnou docházkou do školy a na praxi (podrobná pravidla pro poskytování jsou uvedena ve Stipendijním řádu – viz příloha č. 4).

Druhá možnost stipendií vyplývá ze spolupráce s firmou Metrostav. Na začátku studia žáci vybraných oborů mohou vstoupit do tzv. draftu, nazvaného podle systému výběru mladých hráčů do profesionální kanadsko-americké hokejové ligy.

Škola společně s pracovníky Metrostavu vypracovala metodiku průběžného hodnocení žáků v draftu. Tím jsou sledovány předpoklady pro úspěšné dokončení studia a pro dobrou všestrannou adaptaci a kvalifikační rozvoj v budoucím zaměstnání (přístup ke studiu, rozvíjení dovedností při odborném výcviku, sociální interakce s okolím). Po uzavření bodového hodnocení za první pololetí provádějí pracovníci Metrostavu s  vybranými žáky osobní pohovory pro ověření jejich zájmu o zařazení do programu podpory při studiu. Závazné rozhodnutí žák a budoucí zaměstnavatel tedy učiní na konci prvního pololetí. Žáci, kteří splní kritéria vázaná na prospěch a chování a zavážou se po vyučení odpracovat tři roky u firmy Metrostav, mohou získat nadstandardní stipendium, jednorázový náborový příspěvek, pracovní oblečení a nářadí, případně i úhradu nákladů na ubytování v domově mládeže včetně snídaní a večeří.

Závažnou překážkou pro některé žáky školy byla a je nedostatečná znalost češtiny jako jazyka výuky, která ohrožuje jak úspěšné zvládnutí učiva, tak jejich začlenění do vrstevnické skupiny. Škola na tuto výzvu reagovala vytvořením systému podpůrného vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem po celou dobu jejich studia. Hlavními pilíři projektu jsou: příprava vyučujících zaměřená na inkluzivní přístup v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; podpora školní úspěšnosti ohrožených žáků systematickým zvyšováním jejich znalosti češtiny; prevence sociálněpatologických jevů; interkulturní vzdělávání.

Konkrétně se žáci přijatí do prvního ročníku školy účastní na začátku studia interkulturního vzdělávacího kurzu, který je podobný adaptačním či stmelovacím kurzům, klade však kromě obvyklých aktivit také důraz na poznávání jiných kultur a etnik. V průběhu kurzu je monitorována integrace žáků s odlišným mateřským jazykem do majoritní skupiny. Další formou podpory úspěšného zvládnutí nástupu do nové školy (ale i případných dalších problémů) je využívání tlumočníka pro komunikaci školy s rodinami z odlišných etnik, popřípadě i se žáky samými. Některé dokumenty školy jsou žákům a jejich rodinám k dispozici v ukrajinštině (příloha č. 5 – Klasifikační řád v ukrajinštině).

Na to navazuje řada dalších pravidelných aktivit v průběhu celého studia, kterých se účastní nejen žáci, ale v některých případech i jejich rodiče a širší veřejnost. Cílem je osobnostní a sociální rozvoj žáků školy, prevence negativního chování a vzájemné poznávání života české společnosti a cizinců žijících u nás a dialog mezi těmito skupinami prostřednictvím kulturních a poznávacích akcí, sportovních soutěží aj. Tyto aktivity vytvářejí rovněž neformální příležitosti pro zvyšování jazykové kompetence žáků z odlišných etnik.

Jazykovou bariéru škola odstraňuje také dělením (diferenciací) výuky předmětu český jazyk a literatura na skupiny – pro žáky s odlišným mateřským jazykem a pro ostatní žáky. Výhodou dělení je menší počet žáků při výuce českého jazyka, což podporuje individuální přístup jak k žákům, pro které je čeština druhým či cizím jazykem, tak i k ostatním žákům.

Žákům s odlišným mateřským jazykem navíc byl navýšen týdenní rozsah výuky českého jazyka o jednu disponibilní hodinu formou povinně volitelného předmětu český jazyk pro cizince. Tato hodina nabízí žákům prostor pro zdokonalení jazykových kompetencí jak ve všeobecné, tak v odborné češtině. K výuce jsou využívány učebnice Česky krok za krokem, Communicative Czech a také pracovní listy s odbornou slovní zásobou, které byly vytvořeny pedagogy školy v rámci projektu podpořeného operačním programem Praha – pól růstu ČR (příloha č. 6). Náplň hodiny se řídí zejména aktuálními potřebami žáků, aby dívky a chlapci s odlišným mateřským jazykem mohli dosahovat výsledků srovnatelných s jejich vrstevníky.

Efekty systematické péče o vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem se projevují např. jejich úspěchy v soutěžích – v minulém školním roce pro školu získali vítězství v soutěži zednických prací dva žáci původem z Ukrajiny a letos podobně úspěšně reprezentovali školu obkladači.

V Akademii řemesel se postupně podařilo vybudovat školní poradenské pracoviště (ŠPP), které je v tuzemských podmínkách mimořádné jak počtem pracovníků, tak jejich vysokou kvalifikovaností. V ŠPP působí kvalifikovaná školní psycholožka a velmi zkušený psychoterapeut-etoped, kteří při prevenci negativních jevů spolupracují s dvěma metodičkami prevence (z nichž jedna je zástupkyní ředitele), se speciální pedagožkou, koterapeutem výchovně-preventivní skupiny i s dalšími členy pedagogického sboru. Na práci ŠPP se tak přímo podílí osm lidí, kteří nabízejí informace, individuální podporu, poradenství a krizovou intervenci žákům, jejich zákonným zástupcům, ale i ostatním pracovníkům školy. Kromě individuální podpory je značně rozvinuta také práce s žákovskými skupinami.

Jedním z opatření, která mají zajistit včasné poskytování podpory, je způsob organizace třídnických hodin. Ty jsou zařazovány jednou měsíčně jako povinné v rozvrhu v průběhu vyučování (včetně období praktického vyučování), aby se jim žáci nemohli vyhýbat. Třídnické hodiny se účastní jak třídní učitel, tak učitel odborného výcviku, školní psycholožka a další vyškolený pedagog. Taková spolupráce různých pracovníků školy umožňuje efektivnější podporu a řešení studijních i výchovných problémů.

Pokud se projeví zásadní studijní neúspěšnost již na počátku studia a tento stav trvá přes poskytnutou podporu, je riziko, že žák předčasně zanechá studia bez získání kvalifikace. V takovém případě je žákovi ve spolupráci s kariérovým poradcem včas navržen přestup na jiný blízký obor, u nějž je větší pravděpodobnost zvládnutí a úspěšného dokončení studia (včetně změny typu oboru – tady z maturitního oboru na obor s výučním listem, popř. z oboru skupiny H na obor E). Případný přestup se pak realizuje na žádost rodičů nebo plnoletého žáka. Škola eviduje případy žáků, kteří v důsledku studijních problémů přestoupili na obory typu E (typicky z oboru truhlář na obor podlahářské práce) a tento obor posléze úspěšně dokončili.

Tým školského poradenského pracoviště se zaměřuje i na prevenci a odstraňování mimostudijních důvodů, které vedly některé žáky k nedokončování vzdělávání. To odpovídá soudobým světovým tendencím v oblasti školství, kdy se bezpečí žáků ve škole, jejich zdraví a celkové pohodě věnuje zvýšená pozornost a stávají se klíčovým cílem vzdělávání i prostředkem dosahování jiných očekávaných výstupů.

Ve škole je na vysoké úrovni systematická prevence šikany, záškoláctví a dalších sociálněpatologických jevů. Vedení školy, učitelé a mistři, školské poradenské pracoviště usilují o individuální přístup k žákům a hledají způsoby, jak chránit a podporovat žáky s problémy v rodinném zázemí. Dostává se jim všem systematického dalšího vzdělávání v oblasti inkluzivního přístupu, prevence, rozpoznání a řešení negativních jevů.

Podle sdělení pracovníků existují v odborných školách specifická rizika spojená například s tím, že ke studiu nastupují i žáci, kteří několikrát změnili obor nebo školu a jsou o několik let starší než jejich spolužáci ve třídě – někteří z nich mají tendenci šikanovat mladší spolužáky, manipulovat s třídním kolektivem, případně jsou na ně navázány další jevy, jako třeba užívání, či dokonce distribuce návykových látek. V reakci na to pak ze školy předčasně, před vyučením nebo maturitou odcházejí ti žáci, kdo jsou oběťmi šikany či se chtějí vyhnout jiným rizikům. Proto škola věnuje zvýšenou pozornost potenciálním aktérům šikany nebo drogové delikvence a v případě zjištění těchto jevů je vylučuje ze školy. Politikou školy v tomto případě je, že odejít musí pachatel šikany, aby byla chráněna, resp. nebyla k odchodu ze školy donucena jeho oběť.

Kromě práce s celými třídami se školní psycholožka věnuje individuálně řadě ohrožených žáků, např. těch, kdo prošli léčbou závislostí. V poslední době se podařilo, že studium úspěšně dokončil žák na substituční léčbě. Problém drog je ovšem závažný, ale současně obtížně rozpoznatelný i pro mnohé učitele, a zůstává přes určité úspěchy významným faktorem nedokončování studia i u žáků, kteří mají jinak dobré rozumové předpoklady. Jiným rizikovým faktorem je ekonomická situace některých rodin, která vede žáky k výdělečné činnosti na úkor školní docházky nebo k předčasnému zanechání studia a nástupu do pracovního poměru bez kvalifikace. Speciální výhodou odborné školy pak je, že někteří žáci mohou ve firmách, kde vykonávají praxi, ještě absolvovat brigády ve volném čase, což představuje pozitivní alternativu záškoláctví a vlastně přispívá ke zvýšení dovedností. Preventivně a podpůrně působí na vztahy ve třídách také multikulturní/adaptační kurzy.

Dokladem úspěšnosti všech uvedených opatření i celkového nastavení práce školy je sestupný trend počtu žáků opouštějících předčasně školu, jak ukazuje tabulka č. 1.

Tabulka č. 1        Počet žáků opouštějících předčasně školu

Školní rok 2015/2016 2016/2017 2017/2018 2018/2019
Zanechání po výzvě 24 39 27 24
Zanechání na žádost 68 52 49 53
Přestup 6 3 3 3
Vyloučení 3 2 1 0
Celkem  101 96 80 80

Rizikem pro zavádění modulů může být příliš podrobná struktura oborů (velký počet oborů ve škole) ve spojení s menšími počty nastupujících žáků, což vede k potřebě vytvářet/vyučovat velký počet modulů pro malé skupiny učňů. Relativně jednodušší je proto zavádění v prvním ročníku, kde jsou moduly napříč obory sjednocené.

Při pozorování uzavírání modulu v oboru podlahářské práce (obor kategorie E) žáci uváděli, že strukturovaná zkouška na konci modulu je donutí více se učit: „Kdyby bylo jen [tradiční] ústní zkoušení, nějak bysme to okecali. S těmi moduly to není taková flákárna.“ Rizikem je, že modul s náročnějším prověřováním kompetencí žáků může – zejména u slabších žáků v oborech kategorie E – vést k vyhýbání se zkoušce, zvýšené absenci a nakonec k vyšší studijní neúspěšnosti (k odchodům ze vzdělávání). Naproti tomu postupné zvládnutí učiva modulů vede žáka k úspěšnému ukončení vzdělávání s kompetencemi na úrovni potřebné pro práci v daném oboru/řemesle. To potvrzovaly výpovědi tesařských učňů (obor kategorie H), že osvojení praktických kompetencí v modulech vytváří dobré předpoklady pro úspěch při závěrečných zkouškách. Na doklad toho uváděli příklad svého spolužáka z Ukrajiny, pro kterého představovala omezená znalost vyučovacího jazyka určitý problém v teoretických předmětech, ale praktické dovednosti získané ve škole a při různých brigádách mimo školu se promítly do úspěšného splnění požadavků modulů i závěrečných zkoušek.

Akademie řemesel Praha – Střední škola technická je organizace s poměrně dlouhou tradicí, která však pod současným vedením v posledních letech prošla celkovou transformací. Poslední zveřejněná inspekční zpráva školy je z ledna 2015. Škola byla hodnocena ČŠI jako nadstandardní v několika oblastech: další vzdělávání pedagogických pracovníků, podmínky a průběh praktického vyučování, systematické hodnocení individuálních výsledků vzdělávání i systémové hodnocení celkových výsledků vzdělávání. Také poradenský a preventivní systém a systém partnerství jsou dle ČŠI nadstandardní.

Škola je zapojena do řady tuzemských i mezinárodních projektů, díky čemuž se trvale zlepšují materiální podmínky pro odbornou výuku nebo se vybraní žáci účastní výměnných pobytů v zahraničí, kde se seznamují jak se situací určitého technického odvětví, tak s podobou středního školství i kulturou dané země (v posledních letech proběhly odborné stáže žáků ve Finsku, Francii, Chorvatsku, Německu, Nizozemsku, Norsku, Polsku, na Slovensku a ve Spojeném království). Tradičně škola vytváří žákům bohaté příležitosti pro zapojení do zájmových, sportovních i kulturních činností, k čemuž využívá mj. řadu vlastních sportovišť včetně bazénu a posiloven. Protože ve škole studuje velký počet cizinců (nejvíce z Ukrajiny, ale i z řady dalších zemí), velký důraz je kladen na multikulturní výchovu všech žáků, odpovídající přípravu pracovníků školy i na cílenou podporu žáků s odlišným mateřským jazykem.

Více o škole zde.

Akademie řemesel – Střední škola technická v Praze 4 na Zeleném pruhu je příkladem úspěšné transformace dříve negativně vnímané organizace, která vzdělává mnoho žáků s horšími studijními předpoklady. Díky dlouhodobé systematické práci současného vedení se změnila v atraktivní školu, která pro český průmysl vychovává nedostatkové řemeslníky, dokáže pozitivně ovlivnit životy svých žáků a její pozitivní vliv přesahuje do širší komunity. Důležitou roli v tom sehrává inovativní přístup k hodnocení žáků a systematická práce s jeho výsledky. Modulový systém nebo pracovní portfolio (modulová knížka) nejsou samozřejmě univerzálním řešením všech problémů odborného školství, jako jím ostatně není samo o sobě ani žádné z dalších opatření. Přesto různá zde popsaná opatření zaměřená jak na vlastní vzdělávání, tak na pohodu a bezpečí žáků ve škole, ve své souhře významně přispívají k prevenci negativních jevů a k zvýšení kompetencí absolventů.

Modulová knížka učňů - příklad
Klasifikační řád
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků v případě použití modulových prvků výuky
Stipendijní řád
Klasifikační řád v ukrajinštině
Ukázka pracovního listu k výuce odborné češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem

Autoři: RNDr. Dominik Dvořák, Ph.D., Ing. Drahoslav Matonoha