Formativní hodnocení ve výuce

Ředitelka školy usilovala o změnu v oblasti přístupu pedagogů školy k inovacím ve výuce, ve jejich vzájemné spolupráci a profesnímu rozvoji. Rozhodla se podpořit sdílení zkušeností mezi pedagogy v předmětových komisích a metodickém sdružení a také různých forem sebehodnocení, vzájemného hodnocení a společného zhodnocení výuky.
Samotní pedagogové si uvědomili, že „je čekají další změny“ a připustili, že myšlenky ředitelky jsou dobré, inovativní a její snahu o pozitivní změny v oblasti hodnocení akceptovali.
Metodu hodnocení si může každý pedagog zvolit sám, díky absolvování DVPP Formativní hodnocení mají k dispozici „portfolio metod“ na sdíleném disku. Zařazení hodnocení hodiny je doporučené ředitelkou školy, která chápe, že v některých hodinách není jeho využití vhodné.
Závěrečnému zhodnocení jednotlivých vyučovacích hodin s využitím formativního hodnocení je věnován odpovídající prostor využívaný ke shrnutí učiva, zhodnocení hodiny ze strany pedagoga i žáků, žáci jsou vedeni k využívání formativního hodnocení včetně vzájemného hodnocení.
Ve vyučovacích hodinách je pedagogem i žáky vyhodnocen cíl, pedagog zhodnotí vyučovací hodinu směrem k žákům i ke své osobě. Ze strany žáků probíhá zhodnocení hodiny (jak se jim líbila, či nelíbila, co by změnili), ale hodnotí také svůj posun, nebo potřebu dalšího procvičení. Probíhá také vzájemné hodnocení (nikoli jen negativní, ale také pozitivní, které má za cíl sloužit jako motivace slabšímu žákovi). Učitelé volí různé metody formativního hodnocení (návodné otázky, tabulky, kartičky, viz dále). Formativní hodnocení se stalo přirozenou součástí vyučovacích hodin, která je přijímána jak ze strany žáků, tak ze strany pedagogů.
Nejnáročnější bylo při zavádění do vyučovací praxe přesvědčit skeptické pedagogy k využívání formativního hodnocení. Jeden ze zdrojů skepse proti zavedení formativního hodnocení se týkal negativního postoje ke změnám a všemu novému, což bylo spojeno i s příchodem nové ředitelky školy; pedagogové byli se svou prací spokojeni a necítili potřebu zařadit jak moderní metody a formy výuky, tak jakékoliv zhodnocení, nepotřebovali zpětnou vazbu pro svou práci ani pro práci žáků. Tento přístup se nicméně podařilo jednak díky proškolení v rámci DVPP Formativní hodnocení a zejména pak spoluprací pedagogů, vzájemnou inspirací, sdílením dobrých zkušeností od ostatních pedagogů a postupným prorůstáním formativního hodnocení do vyučovacích hodin (viz dále), ale i tlakem ze strany vedení, které prosazovalo nutnost zařazení formativního hodnocení do vyučovacích hodin, nabídkou možností, jak hodnocení provádět pro ulehčení práce pedagogů

Žákům jsou k dispozici tzv. startéry hodnocení, kdy žáci hodnotí pomocí dokončování návodných vět typu „Líbilo se mi; Nelíbilo se mi; Mám radost z toho, že; Chtěl bych pochválit; Chtěl bych pokárat; Změnil bych, Upravil bych; Největší problém mi dělá; Dnes jsem se cítil … a proč, …; Dnes se mi povedlo …, Hodina byla/nebyla zajímavá, protože…; Kdyby byla dnešní vyučovací hodina film/kniha/píseň, jmenovala by se…; kdybych mohl…“ apod. Návodné kartičky s nedokončenými větami typu „Dnes bych chtěl pochválit…“, „Nejčastěji se dnes zapojoval…“ jsou využívány i pro vzájemné vrstevnické hodnocení. Žáci mají k dispozici startéry např. na kartičkách, tabuli, případně je pokládá pedagog.
S hodnocením začínají žáci, bez problému sdělují své pocity a postřehy (např. „Mám radost z toho, že ...; Chtěl bych pochválit sebe, protože…; Zlobím se na sebe, protože...“), jsou schopni i odůvodnit své názory. Postupně se v hodnocení střídají všichni žáci.

V rámci hodnocení probíhá dále shrnutí vyučovací hodiny samotnými žáky. Jedním ze způsobů je např. odpovídání na otázku „Co jste si dnes zapamatovali?“, dalším je vymýšlení otázek pro spolužáky na probírané téma. Shrnutí se týká celého průběhu hodiny, způsobů výuky až po splnění cíle. V případě skupinové práce se aplikuje i hodnocení pomocí shrnutí průběhu práce vedoucími jednotlivých skupin, čímž dochází opět k vrstevnickému hodnocení. Díky slovnímu shrnutí a vyhodnocení jsou rozvíjeny vyjadřovací schopnosti žáků.

Další užívanou metodou hodnocení je známkování, kdy žáci do tabulky hodnotí vlastní výkon a práci v hodině, ale i ostatní žáky a pedagoga.

Formativní hodnocení se může týkat také k vyhodnocení vlastního zlepšování výsledků žáků, jejich výkonu. Díky porovnávání aktuálních výsledků s výsledky z předchozích hodin lze sledovat vývojový trend, žáci se snaží nacházet důvody případného zhoršení výsledků, ale mají také možnost zažít pocit úspěchu, který mohou sdílet s ostatními.

Obvykle po hodnocení žáky následuje hodnocení pedagoga, doporučení možných strategií řešení úkolů. Pedagogové nejen poskytují zpětnou vazbu (pochvalou, oceněním či upozorněním na potřebu zlepšování), ale vyjadřují se také ke svému vlastnímu výkonu v hodině (např. přiznají svou chybu). K tomu se mohou vyjadřovat i žáci.
V případě negativních reakcí ze strany žáků jsou pedagogové schopni reagovat a zjišťují, proč se žákům nepracovalo v rámci hodiny dobře a s čím měli problémy, co by pomohlo práci do budoucna zlepšit.

Text v odstavci

Pro žáky:
Žáci se nebojí vyjádřit svůj názor, a to i negativní, jsou schopni argumentovat proč ano, proč ne. Díky tomu, že se formativní hodnocení stalo pravidelnou a přirozenou součástí vyučovacích hodin nemají žáci problém s vyjádřením svého názoru. Rozvíjí se u nich komunikační dovednosti, ale i dovednosti k učení – jsou schopni naformulovat, proč danou aktivitu nezvládli a co je nutné udělat proto, aby jim příště nečinilo problém splnit úkol.

Pro pedagogické a nepedagogické pracovníky:
Pedagogové získávají zpětnou vazbu od žáků, kteří se naučili vyjádřit svůj názor, říct co se jim nelíbilo a proč, ale také pochválit aktivitu v hodině. Sdělení žáků, co by potřebovali procvičit, čemu nerozumí, nebo naopak, co už pochopili ulehčuje pedagogovi přípravu na další vyučovací hodinu (dokonce je na základě zpětné vazby přímo sděleno, co bude cílem další hodiny). Na zpětnou vazbu od žáků pedagogové skutečně reagují a jsou schopni adekvátně reagovat i na negativní hodnocení.

Pro klima školy, vztahy
Postupně dochází ke zlepšování klimatu v jednotlivých třídách, žáci jsou schopni přijímat názory svých spolužáků, a to i negativní. Zlepšily se i vztahy s pedagogy, i ti hodnotí svou práci a dovedou být k sobě kritičtí.

Všichni pedagogové byli proškoleni ve způsobech formativního hodnocení a sebehodnocení žáků. Pedagogové využívali také volně dostupných webinářů v rámci samostudia. Škola nemusela čerpat finance z Balíčku DVPP.

Ředitelka nařizuje, doporučuje a hospituje. Ostatní pedagogičtí pracovníci vykonávají vzájemné hospitace, konzultují, sdílejí svá zjištění.
Hlavní odpovědnosti za hospitační činnost leží na ředitelce školy, předsedovi metodického sdružení a předsedech předmětových komisí. 
Po projednání v pedagogické radě jsou závazně zavedeny vzájemné hospitace a tandemová výuka a doporučeno užívání formativního hodnocení, na které bude zaměřena hospitační činnost.