Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Vzděláváme s respektem

Vzděláváme s respektem

Úplná základní škola zaměřená na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – žáků mentálně postižených, zpravidla s kombinací dalšího postižení, a žáků s poruchou autistického spektra.

Příklad inspirativní praxe se soustřeďuje na komunikaci pedagogů s žáky, rodiči i kolegy. Zaměstnaný tým pedagogických pracovníků vytvořil, aplikoval a prakticky ověřil účinný systém metod práce se žáky, který vede k naplňování jejich základních potřeb a směřuje k maximálně možnému plnohodnotnému začlenění do majoritní společnosti.

Příklad inspirativní praxe charakterizuje způsoby, kterými je vytvářeno bezpečné a podnětné třídní a školní společenství, jak jsou žáci začleňováni do života svého města, jakými prostředky škola rozvíjí vědomosti, dovednosti a sociální schopnosti žáků a jaké terapeutické činnosti využívá pro zvýšení kvality jejich života. Při této činnosti škola využívá pravidelná setkávání všech žáků, celoškolní projektové dny, třídní pravidla, žákovská portfolia, kontaktní deníky a zážitkové deníky žáků, kvalitně zpracované OVP a IVP a vhodné a správně cílené metody a terapie rozvíjející osobnosti žáků.

Žáci s handicapem mají problémy při osamostatňování, zvýšenou potřebu uspokojení základních potřeb, zejména potřeby jistoty, spolehlivosti vztahů, přijetí osobnosti včetně jejího omezení a zajištění atmosféry bezpečí a respektu k individualitě jako základu pro veškerou školní práci. Úspěšná komunikace pedagogů se žáky proto předpokládá jejich pozitivní přátelské naladění, profesionální a podporující přístup při uspokojování sociálních, emocionálních, kognitivních a fyzických potřeb jednotlivých žáků. Vzhledem k individuálním odlišnostem osobností žáků a druhu a stupni jejich handicapu je naslouchání, zájem a vstřícnost pedagogů nedílnou podmínkou rozvoje každého jedince. Vzhledem k určité sociální izolovanosti žáků a jejich rodin pedagogové svým vlastním jednáním modelují a podporují prosociální chování. Pedagog je často jediným, který dodává rodiči metodickou i lidskou podporu, cíleně jeho dítě rozvíjí a sdílí spolu s rodiči jeho úspěchy i neúspěchy. Pravidelná komunikace s rodiči, předávání informací, partnerský přístup a vzájemný respekt jsou důležitými předpoklady zdárné výchovné a vzdělávací práce.

Vzájemný respekt, vstřícnost a podpora mezi pedagogy přispívá ke kvalitní výchovně‑vzdělávací práci školy, přátelské atmosféře na pracovišti a je prevencí syndromu vyhoření, jehož riziko je u pomáhajících profesí vysoké.

Z uvedeného hodnoticího kritéria ČŠI je popisován příklad praxe pro oblast Pedagogové komunikují s žáky zdvořilým a přátelským způsobem. Reagují profesionálně na sociální, emocionální, kognitivní a fyzické potřeby jednotlivých žáků. Žákům naslouchají a projevují vstřícnost, vřelost, zájem a respekt ke každému z nich. Pedagogové jednají s rodiči žáků, kolegy a dalšími členy komunity s respektem a úctou. Svým vlastním jednáním modelují a podporují prosociální chování.

Škola je školou rodinného typu. Skupina žáků v každé třídě je různorodá (věkově, z hlediska druhu a stupně postižení i vzdělávacího programu) a se svými kmenovými pedagogy a plánovitě budovanými vzájemnými pozitivními vztahy tvoří rodině podobnou komunitu.

Možná se budou jevit aktivity školy a indikátory naplňování kritérií jako standardní a běžně prováděné většinou škol. Je však třeba mít na paměti, že tyto aktivity jsou realizovány s dětmi a žáky s vážným handicapem, obvykle s kombinací postižení. Realizace je náročná z hlediska mobility žáků, druhu a hloubky zdravotního postižení, aktuálního psychického stavu a mentální úrovně.

Pro uspokojování sociálních a emocionálních potřeb žáků škola využívá v jednotlivých oblastech tyto mechanismy:

každodenní začátek výuky je věnován rituálu společného přivítání (viz příloha č. 1) a sdělení zážitků za dobu, po kterou se žáci neviděli, zazpívání oblíbené písničky, sdělení plánu aktivit aktuálního dne

vedení zážitkového deníku žáků (příloha č. 2a, 2b), který je vhodným podkladem pro interpretaci prožitků u žáků s poruchou komunikačních dovedností

organizace třídních aktivit – vzájemných návštěv v domovech žáků, poznání jejich rodin, organizace besed, vycházek, poznávacích exkurzí a dalších aktivit

vytváření třídních pravidel společného soužití (příloha č. 3) a snaha o jejich dodržování, třídní pravidla vytvářejí žáci společně s pedagogy, míra podílu spolupráce při tvorbě pravidel je dána druhem astupněm postižení žáků; pravidla jsou vyvěšena ve třídě tak, aby byla dostupná všem žákům i pedagogům; z důvodů předcházení rizikových situací, zejména u žáků s PAS, bývá v některých případech třeba pravidla viditelně umístit na místa, kde je zvýšená pravděpodobnost vzniku rizikové situace a s ní spojeného nežádoucího chování; pravidlo tak může být umístěno např. přímo na pracovním místě žáka, na chodbě, na toaletě, v jídelně, na školní zahradě atd.; pro pobyt mimo prostředí školy se osvědčila tzv. pravidla cestovní, která jsou vytištěná na menším formátu, pedagogický pracovník je může nosit s sebou a v případě potřeby použít; s pravidly jsou taktéž seznámeni rodiče žáků

Indikátory:

znalost pojmenování všech členů třídy jmény
respektování individuality každého žáka, jeho zvyků a příp. nestandardních projevů souvisejících s jeho postižením, respekt k individualitě žáka a velká dávka trpělivosti pedagogů je dána několika faktory: studiem speciální pedagogiky, které ozřejmuje specifické projevy dětí a žáků s různým druhem a stupněm handicapu, zkušenostmi se vzděláváním handicapovaných žáků a dětí, vhodně cíleným dalším vzděláváním a v neposlední řadě osobnostním nastavením pedagogů
znalost rodiny a domácího prostředí žáků
respektování třídních pravidel, minimalizace nežádoucích projevů chování
schopnost spolupracovat a kooperovat se spolužáky
atmosféra důvěry a bezpečí

pravidelná ranní setkávání všech žáků a pedagogů školy u klavíru a kytary nejméně dvakrát týdně (viz příloha č. 4)

realizace celoškolních projektových dnů (odkaz č. 1, odkaz č. 2)

organizace vícedenních prožitkových aktivit (odkaz č. 1, odkaz č. 2)

spolupráce jednotlivých tříd, společné aktivity (odkaz)

aktivity s rodinami žáků (odkaz č. 1, odkaz č. 2, odkaz č. 3)

Indikátory:

znalost pojmenování dalších spolužáků a zaměstnanců školy jmény – žáci, kteří do školy přicházejí, se obvykle setkávají pouze s úzkým okruhem osob z jejich nejbližšího okolí, pobyt ve škole pro ně znamená první sociální zkušenost; snahou školy je, aby se plně začlenili do školního společenství, proto jsou seznamováni nejprve s pedagogy, kteří ve třídě působí, s ostatními spolužáky ze třídy a postupně je tento okruh rozšiřován o další osoby (pojmenování učitele, asistenta pedagoga, vychovatelky ŠD, spolužáků ve třídě, dalších zaměstnanců školy)
respektování individuality každého žáka – vzhledem k odlišnosti dané postižením žáků a jejich nestandardním projevům a specifickým potřebám je třeba při výuce a socializačních aktivitách volit vhodné a přiměřené metody a postupy práce, respektovat chování žáků a jejich odlišnosti od majoritní populace; to je nutným předpokladem pro úspěšnou výchovnou a vzdělávací činnost
schopnost spolupracovat a kooperovat se spolužáky z jiných tříd – je důležitým předpokladem socializace žáka; uvědomění si své osoby jako rovnoprávné součásti společenství školy, utváření schopnosti podílet se na společné práci a nést zodpovědnost za její výsledky, rozvíjet své sociální dovednosti

společné aktivity se sociálními partnery školy (odkaz č.1, odkaz č.2)

prezentace školy na veřejnosti (odkaz č.1, odkaz č.2)

spolupráce se samosprávou města (odkaz č.1, odkaz č.2)

Indikátory:

schopnost žáků bez obav se setkávat a kooperovat s dětmi i dospělými příslušícími k majoritní intaktní skupině obyvatel

Pro uspokojování kognitivních a fyzických potřeb žáků škola využívá:

vzdělávání dle individuálních (příloha č. 5a, 5b) nebo osobních (příloha č. 6) vzdělávacích plánů, které jsou vypracovány pro každého žáka školy a jsou přizpůsobovány během školního roku aktuálnímu stavu žáka, jsou pravidelně vyhodnocovány; IVP i OVP žáka sestavuje třídní učitelka společně s vyučujícími ostatních předmětů a asistentem pedagoga, který ve třídě působí, pokud je třeba, podílí se na zpracování také vychovatelka školní družiny z oddělení, do kterého je žák zařazen; OVP je strukturován obdobně jako IVP, je však připravován pro žáky, u kterých není poradenským zařízením doporučeno podpůrné opatření IVP; k vytváření OVP škola přistoupila z důvodu zabezpečení optimálních výukových metod, stanovení výukových a socializačních cílů a přiměřenému obsahu, rozsahu a časové strukturalizaci učiva, které má žák v daném ročníku zvládnout; IVP a OVP jsou pracovním materiálem vedoucím k individualizaci práce se žákem a pomůckou pedagogů při výchovně-vzdělávací činnosti; hodnocení plnění IVP a OVP a jeho případné úpravy probíhají čtvrtletně, celkové hodnocení zvládnutí IVP či OVP pak na konci školního roku; celkové hodnocení se stává podkladem pro vypracování IVP či OVP na další školní rok

volba optimálních vzdělávacích metod podle druhu a stupně postižení žáka a jeho individuálních potřeb
výroba a příprava vhodných materiálů a pomůcek, které jsou jednotlivými pedagogy připraveny přímo „na míru“ konkrétnímu žákovi vzhledem k druhu a stupni postižení žáka a jeho individuálním schopnostem (optimální učební materiály a pomůcky a jejich dostatečná nabídka vhodná pro široké spektrum handicapů, kterými trpí tito žáci, není na trhu k dispozici)
pravidelné formativní hodnocení žáka, které probíhá individuálně verbální formou při nebo po vykonané aktivitě a zápisem do kontaktního deníku žáka (příloha č. 9a, 9b), monitorování pokroku žáka prostřednictvím tvorby žákovských portfolií (příloha č. 7a, 7b), které jsou kombinací pracovního a prezentačního portfolia a mimo mapování pokroku žáků a prezentace zdařilých aktivit mají i hodnotící účel; portfolio poskytuje žákům, učitelům i rodičům podrobné informace o procesu učení žáka a o jeho výsledcích; portfolia pomáhají žákům identifikovat jejich vzdělávací potřeby, přizpůsobit jim další výuku tak, aby došlo k co nejlepšímu osvojení učiva; materiály shromážděné v portfoliu jsou vybírány pedagogy i žáky (u žáků s těžkým a kombinovaným postižením, kteří nejsou schopni tvořit grafické výstupy, se ve škole osvědčilo vytváření portfolia sestaveného z fotografií, které ukazují pokrok žáka např. v oblastech smyslového vnímání, komunikačních dovedností, rozvoje kognitivních funkcí, sebeobsluhy atd.); v letošním školním roce poprvé tato škola začala tvořit elektronická portfolia (příloha č. 8), která umožňují shromáždit více materiálů, jejich tvorba je jednoduchá a rychlá a jsou bezprostředně přístupná pedagogům, rodičům i žákům samotným; pro tvorbu elektronických portfolií využívá škola aplikaci Seesaw Basic, která je ve své základní verzi zdarma; tato aplikace jednoduše a rychle umožňuje do portfolia vkládat všechno, co žáci ve škole vytvoří a zažijí, a vložené informace bezprostředně sdílet; portfolia obsahují textové dokumenty a poznámky s možností editace a komentování, obrázky a fotografie, videa i webové odkazy; data do portfolií jsou obvykle vkládána přímo během výuky prostřednictvím aplikace v iPadu; přístup k portfoliu konkrétního žáka má kromě učitele samozřejmě pouze samotný žák a jeho rodiče, a to prostřednictvím otevření aplikace Seesaw v libovolném zařízení nebo prostřednictvím webového rozhraní
kontaktní deník žáka (příloha č. 9a, 9b) slouží pro každodenní vzájemnou komunikaci pedagogů s rodiči žáků, využíván je zejména pro každodenní formativní hodnocení práce žáka, přehled proběhlých denních výukových aktivit, pro předávání informací pro rodiče od pedagogů a pedagogům od rodičů žáků; podle dotazníkového šetření mezi rodiči i pedagogy (příloha č. 10) škola zjistila, že způsob vzájemné komunikace prostřednictvím kontaktních deníků žáků je plně funkční a obě strany jsou s tímto způsobem spokojeny

využívání moderních prostředků ICT jako nástroje pro kompenzaci postižení žáků – práce s výukovými a komunikačními aplikacemi pro iPady, využití sweetboxu pro imobilní žáky, využívání PC pracoviště pro žáky s nejtěžším postižením (ovládání PC prostřednictvím očí – navigace Tobii PCEye a komunikační aplikace Grid 3)
realizace vzdělávacích programů, exkurzí, besed, projektových dnů, návštěvy kulturních akcí, zapojení do projektů a soutěží

Indikátory:

kvalita zpracovaných individuálních a osobních vzdělávacích plánů; kritéria kvalitního IVP a OVP byla dohodnuta metodickými sdruženími školy za spolupráce výchovné poradkyně a ředitele školy; kontrola je zajištěna jednak vedením školy, zejména výchovnou poradkyní, jednak školským poradenským zařízením, v jehož péči je žák zařazen.

Kritéria:

jasně a reálně stanovené priority dalšího rozvoje žáka, které jsou v souladu s doporučením školského poradenského zařízení i pedagogické diagnostiky pedagoga
odpovídající metody výuky a pedagogické postupy
vhodně nastavená organizace vzdělávacího procesu
odpovídající způsob ověřování získaných vědomostí a dovedností a vhodný způsob hodnocení žáka
seznam vhodných pomůcek a materiálů, které budou při výuce používány
personální zabezpečení výuky
funkční nastavení spolupráce s rodiči žáka
splnění legislativních náležitostí IVP

zvolené vzdělávací metody, pomůcky a další výukové materiály a jejich vhodnost pro vzdělávání žáka s daným druhem a stupněm postižení; vhodnost a efektivita používaných pomůcek, metod a materiálů se posuzuje podle toho, zda napomáhají žákům rozvíjet jejich osobnost, naplňovat výstupy a získávat kompetence stanovené ŠVP

kvalita žákovských portfolií z hlediska mapování pokroků žáka; kvalitní portfolio dlouhodobě mapuje pokroky žáka ve všech oblastech, obsahuje dostatek vhodných popisných materiálů, které objektivně vypovídají o vědomostech, dovednostech a získaných kompetencích žáka; evaluace portfolií probíhá na schůzkách metodických orgánů školy, cca 1x za školní rok při prezentaci používaných metod a způsobů práce třídních učitelek ve svých třídách
množství, kvalita, vhodnost a účinnost realizovaných aktivit; vzhledem ke specificitě žáků školy, druhu a stupni jejich postižení nelze specifikovat obecná měřitelná kritéria posouzení, vyhodnocení je součástí náplně činnosti metodických orgánů školy a probíhá na schůzkách metodických sdružení

jedinec s mentálním postižením, kombinovaným postižením či autismem často naráží na nepochopení majoritní populace, která s takovýmto jedincem většinou nedokáže účinně komunikovat a uspokojovat jeho potřeby, které mohou být podle mínění společnosti neadekvátní k jeho biologickému věku, ale jsou v souladu s věkem mentálním a druhem a hloubkou jeho handicapu; profesionální reakce pedagogů prostřednictvím ovládnutí a aplikace vhodných terapií je projevem vstřícnosti, vřelosti, zájmu a respektu pedagogů k žákům a znamená taktéž naslouchání a profesionální reakci na sociální, emocionální, kognitivní a fyzické potřeby jednotlivých žáků; pro naplnění daného kritéria je ovládnutí výše popsaných dovedností pedagogy nezbytné
užívání různých forem alternativní a augmentativní komunikace vedoucích k porozumění a sdělení vlastního názoru či přání u žáků s vážnými poruchami komunikačních dovedností (více informací a odkazy na vhodnou literaturu)

pro uspokojování fyzických potřeb škola využívá zejména u žáků s těžkým a kombinovaným postižením koncept bazální stimulace, polohování, vertikalizaci, synergickou reflexní terapii, bucofaciální a orofaciální stimulaci, multisenzorickou terapii ve snoezelenu, míčkování, magnetoterapii, aromaterapii, rehabilitační plavání, hipoterapii, canisterapii a zdravotní tělesnou výchovu (viz příloha č. 11)

pro žáky s poruchou autistického spektra je uplatňován TEACCH program strukturovaného učení (více informací v příloze č. 12)

Indikátory:
schopnost komunikovat a sdělovat vlastní názor či přání u dětí a žáků, které nedokážou komunikovat verbálně, rozvoj komunikačních dovedností monitorovaný v žákovských portfoliích, u dětí a žáků s PAS pak prostřednictvím edukačně-hodnotícího profilu, metody, která umožňuje orientační hodnocení aktuální vývojové úrovně žáka.

Z hlediska přenositelnosti příkladu inspirativní praxe pro jinou školu se mohou objevit následující rizika:

velikost školy takového rozsahu, že bude obtížné utvořit atmosféru „rodinného prostředí“ a povede k problémům při budování celoškolní komunity

Budování rodinného prostředí a celoškolní komunity:

malý počet žáků ve třídách (obvykle max. 6–7)
výuka stejnými pedagogy a ve stejném žákovském složení po dobu několika let
pravidelné ranní setkávání všech žáků školy u klavíru cca 2x týdně (společné zpívání a povídání)
tandemová výuka učitelů v jednotlivých třídách
pravidelné celoškolní projektové dny a další aktivity
spolupráce jednotlivých tříd při výuce i mimoškolních aktivitách
věkově různorodý kolektiv ve třídách vede ke vzájemné spolupráci a pomoci žáků
exkurze, vycházky, výlety a pobytové akce napříč třídami školy

profesionalita a odborná fundovanost pedagogického sboru – dostatek odborníků pro jednotlivé oblasti speciální pedagogiky, kteří budou schopni kompetentně vzdělávat žáky s různým typem handicapu
nedostatečná znalost terapeutických technik; používané terapeutické metody nejsou standardní náplní studia speciální pedagogiky, pedagogové je získali většinou během své praxe účastí při dalším vzdělávání pedagogických pracovníků (kurzy bazální stimulace, Snoezelen-MSE, synergická reflexní terapie, práce s dětmi a žáky s poruchami autistického spektra, kurzy muzikoterapie)
osobnostní nastavení zaměstnanců; ochota dále se vzdělávat a aplikovat nové způsoby práce do výuky; vedení školy podporuje profesní rozvoj zaměstnanců, kteří na každý školní rok vytvářejí plán svého profesního rozvoje, jenž je v souladu s potřebami organizace a zároveň umožňuje zaměstnanci volbu oblasti, ve které se chce dále rozvíjet; plán profesního rozvoje pedagogové projednávají na začátku školního roku s vedením školy, které se snaží zajistit zaměstnancům maximální podporu pro splnění stanovených cílů (DVPP, návštěvy v jiných školách, vzájemné hospitace, tandemová výuka, vzájemné předávání zkušeností uvnitř organizace, literatura, pomůcky, …), a na konci školního roku společně vyhodnocují naplnění plánu profesního rozvoje a klady, které jeho naplnění přineslo organizaci, žákům a zaměstnancům; vedení školy podporuje a rozvíjí participaci pedagogů na utváření vize a směřování školy; vedení školy podporuje samostatnost a zodpovědnost každého pedagoga při volbě způsobů práce a vhodných výukových a výchovných metod; vedení školy se snaží zabezpečovat co nejlepší podmínky pro práci, vytvářet klidné, vstřícné a bezpečné pracovní prostředí

Škola je jedinou institucí pro aglomeraci Uherské Hradiště, Kunovice, Staré Město čítající cca 40.000 obyvatel a její blízké okolí, která se specializuje na vzdělávání dětí a žáků s mentálním, těžkým a kombinovaným postižením a s poruchami autistického spektra. Za žáky, jejichž zdravotní stav je natolik vážný, že nemohou být fyzicky přítomni školní výuce, pak pravidelně dojíždí pedagog školy a výuku realizuje v jejich domácím prostředí alespoň v omezené míře.

Základní vizí školy je vytvářet školu, ve které se dětem líbí a do které rády chodí, kde získávají vědomosti, dovednosti a návyky potřebné pro realitu všedního života, v níž pracují vzdělaní a motivovaní pedagogičtí pracovníci, s jejichž prací jsou rodiče žáků spokojeni a která pomáhá dětem a žákům s handicapem v maximální možné míře se socializovat a zařadit do majoritní společnosti jako její plnohodnotná a nedílná součást. Vytvářet školu, která je svým odborným potenciálem a prostorovým a materiálním vybavením plně vyhovující speciálním potřebám svých žáků a dětí.

Škola vzdělává žáky podle několika vzdělávacích programů. Žáci s lehkým mentálním postižením jsou vzděláváni podle ŠVP zpracovaného dle RVP ZV. Zde jsou využívány zejména minimální doporučené výstupy a realizovány předměty speciálně pedagogické péče. Např. logopedie, rehabilitační tělesná výchova, pro žáky s poruchou autistického spektra škola nabízí předmět Komunikační a sociální dovednosti, který pozitivně rozvíjí jejich osobnost a minimalizuje jeden ze stěžejních projevů handicapu. Podle ŠVP zpracovaného podle RVP ZŠS 1 se vzdělávají žáci se středně těžkým mentálním postižením. Největší počet žáků školy s těžkým a kombinovaným postižením se pak vzdělává podle ŠVP zpracovaného podle RVP ZŠS 2. Zejména pro tyto žáky škola zajišťuje množství speciálních technik a terapií – koncept bazální stimulace, synergická reflexní terapie, bucofaciální a orofaciální stimulace, vertikalizace, polohování, míčkování, zraková stimulace, multisenzorická terapie ve snoezelenu, magnetoterapie, hipoterapie, canisterapie, celostní muzikoterapie, aromaterapie, dramaterapie, rehabilitační plavání či TEACH program.

Škola je zapojena do celé řady projektů, dotačních titulů, aktivně vyhledává sponzory, zapojuje se do života města, má mnoho sociálních partnerů a spolupracuje s partnerskou školou na Slovensku. Při škole pracuje Centrum kolegiální podpory, které zprostředkovává podporu pedagogům v regionu při práci se žáky a dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.

Příklad inspirativní praxe popisuje způsoby zajištění rozvoje osobnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole, která je primárně určena pro žáky s handicapem. Popsány jsou postupy, jimiž pedagogové dokážou uspokojovat sociální, emocionální, kognitivní a fyzické potřeby jednotlivých žáků.

Podrobně je rozpracována praxe školy v oblasti socializace žáků, která postupuje od soužití v malém kolektivu třídy, přes společenství celé školy až k zapojení do života vlastní obce jako představitele majoritní společnosti.

Dále jsou zde popsány mechanismy, které škola využívá pro uspokojování kognitivních a fyzických potřeb žáků. Jedná se o vysoce individualizovaný přístup ke každému žákovi jako jedinečné osobnosti a snahu o dosažení osobnostního maxima za použití vhodných didaktických, speciálně pedagogických a terapeutických metod a postupů.

Všechny uvedené příklady jsou za vhodných podmínek aplikovatelné do výchovné a vzdělávací praxe škol prioritně určených pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a v některých případech mohou být využitelné i pro tzv. školy hlavního vzdělávacího proudu, které navštěvují v rámci společného vzdělávání žáci s handicapem.

Vhodné je zejména využití portfolií mapujících pokroky žáka, pro žáky s poruchou komunikačních schopností doporučujeme zážitkové deníky, kontaktní deníky žáka, vhodné je využití osobních vzdělávacích plánů pro žáky, kteří nemají doporučeno podpůrné opatření individuální vzdělávací plán, třídní pravidla pro žáky s poruchou autistického spektra apod. K začlenění žáků do školního společenství mohou přispět výše popsané socializační aktivity. Individualizovaný přístup a speciálně pedagogické metody práce jsou základní podmínkou úspěšného rozvoje žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Fotodokumentace společného přivítání žáků ve třídě