Škola využívá vývojové portfolio dítěte k jeho prezentaci na schůzkách se zákonnými zástupci, při individuálních rozhovorech v případě vyhodnocování školní zralosti před zápisem do povinného základního vzdělávání, při sledování jeho vývoje v návaznosti na naplňování klíčových kompetencí daných Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Z průběžného sledování vývoje dítěte, pravidelného zaznamenávání získaných informací a společného vyvozování závěrů o průběžném rozvoji dítěte pedagogy plyne individualizace vzdělávacích činností. Ty jsou uzpůsobené možnostem dětí s cílem rozvinout jejich potenciál v co největší míře. Učitelky vedou průběžné okamžité denní poznámky k dítěti formou lepících bločků. Nejméně 1x za dva měsíce poznámky o vývoji dítěte vyhodnocují do diagnostických listů. Dále operativně používají tzv. „plachty“ (velké papírové archy) na nástěnce, které jsou vytvořeny z obsahu sledovaných tematických celků v diagnostických listech a učitelky mají okamžitý přehled o dítěti i celé třídě, mají možnost ihned zaznamenat pokrok dítěte, který aktuálně pozorují při jeho práci. Některé učitelky využívají vlastní sledovací archy, se kterými se jim dobře pracuje. Na základě vedených poznámek, diagnostických listů i portfolia dětí je vzdělávání maximálně individualizované. Učitelky připravují činnosti dětem tzv. „na tělo“, tak, aby je rozvíjely v potřebné oblasti s respektováním toho, co je zajímá, co by si přály. Součástí záznamů jsou také stanovené cíle pro další sledované období a jejich vyhodnocování. V případě vyhodnocování naplnění stanovených cílů u jednotlivých dětí učitelky specifikují nové dílčí cíle zaměřené na další rozvoj dětí samy, někdy také ve spolupráci či společným zamýšlením s dětmi.
Pro získávání informací o dovednostech dětí, jejich zájmu o vzdělávací aktivity využívají učitelky prvky formativního hodnocení. Kladené otázky vedou děti k přemýšlení, podporují hledání východisek i vyvozování závěrů, různé varianty řešení problémových situací. Součástí systému je také vlastní hodnocení dětí i hodnocení činnosti ostatních dětí ve třídě. Děti poskytují svým vyjádřením, sdělováním vlastních myšlenek či postřehů zpětnou vazbu učitelkám, které se samy zamýšlejí nad výsledky realizované vzdělávací činnosti. Tím lze zjistit, zda bylo vzdělávání pro děti přínosné, zajímavé, podporovalo jejich zájem o vzdělávání, zaujalo je netradiční realizací. Vyvozují si pro sebe závěry, čeho dosáhly, v čem se zlepšily, co by ještě mohly udělat jinak.