Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Využívání pedagogické diagnostiky

Využívání pedagogické diagnostiky

Příklad inspirativní praxe se týká kritéria hodnocení 4.3 „Pedagogové systematicky sledují vzdělávací pokrok každého žáka a při plánování a realizaci výuky zohledňují individuální potřeby žáků“. Ukázka vedení pedagogické diagnostiky a četnost záznamů o průběhu a výsledcích vzdělávání dětí, stanovování cílů pro jejich další individuální rozvoj a vyhodnocování závěrů. Vedení vývojového portfolia poskytuje ucelené informace o rozvoji každého dítěte. Spektrum získaných informací využívají učitelky k přípravě individualizovaného a diferencovaného předškolního vzdělávání.

Mateřská škola Prokopa Velikého, Ostrava-Vítkovice 703 00 Ostrava, okres Ostrava-město má čtyři místa poskytovaného vzdělávání. Nejvyšší povolený počet dětí ve škole je 164, děti se vzdělávají v osmi třídách, z nichž jsou zřízeny tři jako speciální a pět tříd je běžného typu. Ve speciálních třídách škola vzdělává převážně děti s vadami řeči.
Mateřská škola se nachází v Ostravě-Vítkovicích, městském obvodu statutárního města Ostravy, bývalém průmyslovém centru města. Prostředí je v některých případech náročné na komunikaci se zákonnými zástupci dětí, některé děti docházejí do školy ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.

Realizace pedagogické diagnostiky je podložena vedeným vývojovým portfoliem dítěte. Škola pracuje s vývojovými portfolii dětí pět let. Nastavená podoba je stejná po celou dobu. Práce dětí jsou do portfolií postupně doplňovány, vytváří se tak jejich obsah dokládající pokroky a vývoj dětí jako podklad pro pedagogy a zákonné zástupce. Portfolia jsou časově uspořádána, obsahují většinou jednotlivé tematické celky s fotodokumentací i hodnocení tematického celku dítětem. Dítě komentuje práce, samo si je vybírá k založení do portfolia. Škola pořizuje i 3D fotografie objektu, který si dítě vytvořilo a chtělo by jej uchovat. Hodnocení tematického celku a doplnění portfolia probíhá s dětmi vždy na jeho konci, průměrně jedenkrát za 14 dnů. Na začátku školního roku škola zařazuje vlastní hodnocení dítěte, na konci školního roku si dítě zhodnotí pokroky, kterých dosáhlo. Dvakrát ročně škola doplňuje portfolio dětí pracovními listy, grafickými prvky a realizovanými listy v rámci Metody dobrého startu (pozn. Jedná se o metodu, která sleduje rozvoj psychomotoriky ve všech aspektech, a to v součinnosti se sférou emocionálně – motivační a sociální) u dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky.

Obr. 1: Komentář dítěte k práci

Obr. č. 2: Fotografie 3D práce dítěte

Škola využívá vývojové portfolio dítěte k jeho prezentaci na schůzkách se zákonnými zástupci, při individuálních rozhovorech v případě vyhodnocování školní zralosti před zápisem do povinného základního vzdělávání, při sledování jeho vývoje v návaznosti na naplňování klíčových kompetencí daných Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Z průběžného sledování vývoje dítěte, pravidelného zaznamenávání získaných informací a společného vyvozování závěrů o průběžném rozvoji dítěte pedagogy plyne individualizace vzdělávacích činností. Ty jsou uzpůsobené možnostem dětí s cílem rozvinout jejich potenciál v co největší míře. Učitelky vedou průběžné okamžité denní poznámky k dítěti formou lepících bločků. Nejméně 1x za dva měsíce poznámky o vývoji dítěte vyhodnocují do diagnostických listů. Dále operativně používají tzv. „plachty“ (velké papírové archy) na nástěnce, které jsou vytvořeny z obsahu sledovaných tematických celků v diagnostických listech a učitelky mají okamžitý přehled o dítěti i celé třídě, mají možnost ihned zaznamenat pokrok dítěte, který aktuálně pozorují při jeho práci. Některé učitelky využívají vlastní sledovací archy, se kterými se jim dobře pracuje. Na základě vedených poznámek, diagnostických listů i portfolia dětí je vzdělávání maximálně individualizované. Učitelky připravují činnosti dětem tzv. „na tělo“, tak, aby je rozvíjely v potřebné oblasti s respektováním toho, co je zajímá, co by si přály. Součástí záznamů jsou také stanovené cíle pro další sledované období a jejich vyhodnocování. V případě vyhodnocování naplnění stanovených cílů u jednotlivých dětí učitelky specifikují nové dílčí cíle zaměřené na další rozvoj dětí samy, někdy také ve spolupráci či společným zamýšlením s dětmi.

Pro získávání informací o dovednostech dětí, jejich zájmu o vzdělávací aktivity využívají učitelky prvky formativního hodnocení. Kladené otázky vedou děti k přemýšlení, podporují hledání východisek i vyvozování závěrů, různé varianty řešení problémových situací. Součástí systému je také vlastní hodnocení dětí i hodnocení činnosti ostatních dětí ve třídě. Děti poskytují svým vyjádřením, sdělováním vlastních myšlenek či postřehů zpětnou vazbu učitelkám, které se samy zamýšlejí nad výsledky realizované vzdělávací činnosti. Tím lze zjistit, zda bylo vzdělávání pro děti přínosné, zajímavé, podporovalo jejich zájem o vzdělávání, zaujalo je netradiční realizací. Vyvozují si pro sebe závěry, čeho dosáhly, v čem se zlepšily, co by ještě mohly udělat jinak.

Při zavádění současného systému pedagogické diagnostiky včetně zakládání portfolia dětí bylo nezbytné společné zamyšlení všech pedagogů o nové cestě pod vedením nové ředitelky školy tak, aby využívali co nejvíce možností vedoucích ke změnám a posunu ve vzdělávání dětí. Škola pracuje v současné době s funkčně nastaveným systémem vedení pedagogické diagnostiky, četností záznamů, organizací vyhodnocování i prací se získanými závěry. Učitelky se účastnily mnoha seminářů na téma „pedagogická diagnostika a její význam“ nebo „formativní hodnocení“, získávaly informace z literatury studiem, zhlédnutím webinářů na portále rvp.cz. Pravidelně probíhala výměna zkušeností jak na pracovištích, tak na společném jednání pedagogické rady. Výměnou zkušeností s dalšími učitelkami mezi školami a společně v rámci celé organizace hledaly cestu ke změně. Zavádění pedagogické diagnostiky do praxe přijaly učitelky přirozeně, ředitelka školy nezaznamenala žádné problémové situace. Učitelky systém přijaly, ztotožnily se s ním a pracují s diagnostickými záznamy společně s dětmi.

Vzhledem k podpoře a individuálnímu rozvoji dítěte je důležité postupně se seznámit s prostředím, ze kterého dítě do mateřské školy přichází, respektovat jeho možnosti. Co nejvíce promýšlet komunikaci se zákonnými zástupci, zaměřit se na navázání spolupráce, podporu vzájemného respektu a získání zákonných zástupců pro vzájemnou spolupráci v zájmu co nejširšího rozvoje dítěte.

Pro děti:
Promyšlený přístup pedagogů vede k individuálnímu rozvoji dětí na základě získaných informací z vedené pedagogické diagnostiky. Děti získávají a rozšiřují si své vlastní zkušenosti v rámci posilování pozitivního přístupu k intelektuálním činnostem, rozvíjí se jejich jazykové dovednosti, řečové schopnosti, je podporováno a respektováno jejich vlastní sebevyjádření.

Pro pedagogické a nepedagogické pracovníky:
Pedagogové získávají informace pro další rozvoj dětí v jednotlivých vzdělávacích oblastech, mohou sledovat posun v jejich dovednostech. Přínosem je také širší spolupráce se zákonnými zástupci dětí v jednotném působí důležitém pro individuální rozvoj dítěte v rovině škola-rodina.
Přínos lze spatřovat i ve zlepšení společného působení pedagogů na děti, podpoře výměny získaných informací mezi pedagogy ve třídě, stanovení konkrétních vzdělávacích záměrů pro dítě.

Pro vztahy se zákonnými zástupci
Přístup umožňuje systematické a průběžné přenášení získaných informací zákonným zástupcům o vývoji jejich dítěte. Vývojová portfolia i získané informace jsou využívány na konzultačních dnech pro zákonné zástupce dětí. Konzultace probíhají pravidelně 2x za školní rok, a navíc individuálně podle zájmu zákonných zástupců (kdykoliv po domluvě) nebo v případě potřeby ze strany školy.

V roce 2017 se pedagogové začali zamýšlet, jak školu posunout dál, jak funkčně pracovat s individuálním zaměřením v zájmu co největšího rozvoje dětí a s respektováním jejich možností. Oblast pedagogické diagnostiky začala současná ředitelka mateřské školy intenzivněji řešit po svém nástupu do funkce na začátku roku 2018. Do té doby pracovala ve škole jako učitelka a zástupkyně ředitelky školy asi 12 let. Vzhledem k situaci, kdy školu navštěvují také děti sociálně znevýhodněné, chtěla se škola celkově posunout dále v úrovni předškolního vzdělávání a zlepšit individuální práci s dětmi, zaměřit se na jejich další rozvoj.

Přínos pedagogické diagnostiky je pravidelně vyhodnocován na jednání pedagogické rady, informace z diagnostiky a získané závěry, jsou projednávány se zákonnými zástupci v rámci jednotného působení školy a rodiny v zájmu co největšího individuálního rozvoje dítěte.
Učitelky si průběžně předávají informace o dětech, společně vyvozují závěry pro jejich další rozvoj i konzultují jejich naplňování. Vyhodnocují, zda bylo u dítěte dosaženo pokroku ve stanovené vzdělávací oblasti, jak s nimi dále pracovat, jaké využívat metody a formy pro jeho další rozvoj a dosažení stanoveného cíle jeho rozvoje. Může se jednat o spolupráci ve třídě (včetně asistentek pedagoga nebo školních asistentek), ale také o spolupráci se zákonnými zástupci dětí.

V rámci zvoleného přístupu vznikají časové nároky vzhledem k důslednému a pravidelnému vedení poznámek realizované diagnostiky a práce s portfoliem. Učitelky se věnují aktuálním krátkým poznámkám v rámci přímé pedagogické činnosti, při činnostech s dětmi a často ve spolupráci s nimi. Poznámky si vedou průběžně, zde není významná časová náročnost. V rámci nepřímé pedagogické činnosti se věnují vyhodnocování pokroků dětí, průběžným písemným poznámkám v diagnostických záznamech a stanovování dalších cílů pro práci s dětmi, dotváření portfolií (tisk, zápis k tématu, zakládání). Učitelky se snaží pracovat se záznamy průběžně, aby byl efektivně využit čas a nedocházelo ke vyhodnocování dětí hromadně v jednom časovém období. Časově náročnější je pak plánování vzdělávacích činností, aby odpovídalo potřebám jednotlivých dětí.

Diagnostické záznamy realizují učitelky ve třídách, se zapojením asistentek pedagoga, které fungují jako podpora dětí a spolupracují při získávání informací o dětech. Se záznamy primárně pracují učitelky, získané informace konzultují s asistentkami pedagoga.
Učitelky odpovídají za vedení ve třídách, ředitelka spolupracuje s učitelkami na vyhodnocování diagnostických záznamů, společně je téma probíráno na společných pedagogických radách.
Přístup není zcela formalizován, nicméně struktura pedagogické diagnostiky vychází a je propojena se vzdělávacími oblastmi danými Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání.

Je aktivita přenositelná? Jak by mohly aktivitu zavádět i ostatní školy či školská zařízení a proč by to měly udělat?
Aktivita je přenositelná, je nastavená k podpoře individuálního rozvoje dětí. Jedná se o funkčně nastavený systém tak, aby byly jasně identifikovány potřeby dítěte. Podle vyhodnocených a získaných informací je plánován jeho individuální rozvoj, ve kterých oblastech dovednosti posílit, na čem s ním pracovat, v čem ho dále rozvíjet.