Hledat
Externí hodnocení > Vybrané nástroje pro realizaci externího hodnocení

Slovníček pojmů – hodnocení digitální kompetence

Informační gramotnost byla využita v ČŠI v rámci projektu NIQES jako jedna z šesti sledovaných gramotností. V něm byla informační gramotnost definována jako schopnost:

  • identifikovat a specifikovat potřebu informací v problémové situaci,  
  • najít, získat, posoudit a vhodně použít informace s přihlédnutím k jejich charakteru a obsahu, 
  • zpracovat informace a využít je ke znázornění (modelování) problému,  
  • používat vhodné pracovní postupy (algoritmy) při efektivním řešení problémů,  
  • účinně spolupracovat v procesu získávání a zpracování informací s ostatními,  
  • vhodným způsobem informace i výsledky práce prezentovat a sdílet,  
  • při práci dodržovat etická pravidla, zásady bezpečnosti a právní normy,  
  • to vše s využitím potenciálu digitálních technologií za účelem dosažení osobních, sociálních a vzdělávacích cílů. 

zdroj: Rozvoj informační gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2016/2017

Díky projektu Podpora budování kapacit pro rozvoj základních pre/gramotností v předškolním a základním vzdělávání (PPUČ) řízenému Národním pedagogickým institutem ČR v letech 2016-2021 a projektu Podpora rozvoje digitální gramotnosti (DigiGram) řízenému Univerzitou Karlovou v letech 2018-2020 se informační gramotnost transformovala na digitální gramotnost (dále jen DG) jako jedno z klíčových východisek obou projektů. Ta byla pojímána jako soubor jednotlivých (digitálních) kompetencí, které jedinec potřebuje k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při svém zapojení do společenského života. 

zdroj: Digitální gramotnost v uzlových bodech vzdělávání

Příprava nových RVP nakonec vyústila v rozhodnutí, aby se DG posunula na pozici klíčové kompetence. Digitální kompetence (dále DK) je tedy vývojovým pokračovatelem jak informační, tak digitální gramotnosti. Je definována jako schopnost sebejistě, kriticky a tvořivě využívat digitální technologie k dosažení cílů vztahujících se k práci, učení, zábavě či k zapojení do společnosti.

zdroj: Evropský rámec digitálních kompetencí pedagogů, DigCompEdu

Osvojování klíčových kompetencí je dlouhodobý a složitý proces. U DK pak můžeme hovořit o určitých oblastech, které vycházejí z obsahově blízkých gramotností, nicméně nejsou stálé a trvale platné. Mění se v závislosti na tom, jak se mění způsob a šíře využívání digitálních technologií ve společnosti a v životě člověka.
Poznámka: Zařazení digitální kompetence mezi klíčové umožnilo inovovat vzdělávací oblast Informatika výrazným příklonem k informatickému myšlení. Tento nový směr byl navíc podpořen projektem Podpora rozvíjení informatického myšlení (iMyšlení) řízeným Jihočeskou univerzitou v letech 2017-2020.

Problematika mapování digitálních kompetencí občanů často vychází z principů, které byly sestaveny na podnět Evropské komise pod názvem The Digital Competence Framework for Citizens. Z tohoto referenčního rámce vychází několik hodnoticích nástrojů, přičemž v našem doporučeném výčtu odlišujeme formu hodnocení, cílovou skupinu a garanta.

  • IT Fittness má charakter didaktického testu a je zaměřen na běžné uživatelské digitální dovednosti. Cílovou skupinou jsou žáci i dospělí. Test je realizován na území Visegrádské skupiny a Ukrajiny. Partnery v ČR jsou AAVIT a Česko.Digital.
  • Digitální Europass má charakter sebehodnotících otázek s výběrem jedné ze čtyř úrovní. Cílovou skupinou jsou spíše středoškolští žáci a dospělí. Je přímo vyvíjen výzkumným centrem Evropské komise, přičemž NPI ČR zajišťuje lokalizaci.
  • Evaldo má charakter online aplikace simulující reálné prostředí, ve kterém uživatel prochází určitým příběhem a v něm reaguje na modelové situace. Cílovou skupinou jsou především dospělí. Nástroj vznikl v rámci PortálDigi pod správou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
  • Digiskills má charakter sebehodnotících otázek s desetistupňovou škálou. Cílovou skupinou jsou dospělí se zaměřením na profesní oblast. Nástroj je výstupem společnosti Digiskills s.r.o.

Následující nástroje se specializují na profesi vzdělavatele, přičemž vychází z upraveného referenčního rámce Digital Competence Framework for Educators (dále DigCompEdu).

  • Selfie for Teachers vychází ze stejných principů jako Digitální Europass, tudíž je přímo vyvíjen výzkumným centrem Evropské komise. NPI ČR zajišťuje lokalizaci.
  • Profil Učitel 21 je sebehodnotící nástroj pro učitele, který vyvinul NPI ČR v rámci projektu PPUČ. Jeho filozofie je obdobná jako u nástroje Profil Škola21, kdy uživatel prochází jednotlivými indikátory a sám určuje svou úroveň.

Jedná se o jakékoliv zařízení, které může být využito k tvorbě, prohlížení, distribuci, ukládání, předávání či přijímání digitálních dat. Tento pojem vnímejme v nejširším možném významu, který zahrnuje jak zařízení, tak data včetně digitálních zdrojů a služeb. Především se tedy jedná o:

  • digitální zařízení (osobní počítač, mobily, interaktivní tabule apod.);
  • programové vybavení (operační systémy, aplikace, virtuální prostředí apod.) bez ohledu na to, zda jsou instalovány do zařízení lokálně či jsou poskytovány v rámci digitální sítě;
  • počítačové sítě (lokální, regionální i internet) včetně online služeb (weby, online knihovny apod.);
  • jakýkoli digitální obsah (data i zdroje).​

zdroj: Evropský rámec digitálních kompetencí pedagogů, DigCompEdu

  • počítačové sestavy různých typů (PC, notebooky)
  • dotyková zařízení (mobily, tablety)
  • zařízení umožňující multimediální záznamy (digitální fotoaparáty, kamery, hudební přehrávače)
  • laboratorní a měřicí přístroje 
  • sady pro virtuální a rozšířenou realitu
  • digitální televize a herní konzole

další možný zdroj inspirace na edu.cz 

  • Operační systémy (Windows, Android) a jejich běžné nástroje (kalkulačka, přehrávač videa)
  • Antivirové a bezpečnostní programy
  • Editory (textové, tabulkové, grafické, pro zpracování zvuku)
  • Informační a administrativní systémy (účetní programy, programy pro školní jídelny)
  • Výukové aplikace
  • LAN, MAN, WAN/Internet
  • Bezdrátové sítě (WiFi, GPS, GSM)
  • Cloud (E-mail, úložiště, textové zprávy, videohovory)
  • Sociální sítě
  • Online vzdělávací, komerční a zábavní služby (eshopy, bankovnictví, hry … )
  • Filmy, videa 
  • Hudba 
  • Knihy, dokumenty, texty

 

Každá škola by měla mít pod svou správou funkční komplexní řešení zajišťující bezpečnou školní digitální infrastrukturu napojenou na internet, efektivní nasazení digitálních technologií podporující vzdělávání každého žáka a kvalifikovanou technologickou i pedagogickou podporu.

upraveno na základě zdroje: Digitalizujeme školu

  • Školní digitální zařízení: Škola má dostatek spravovaných digitálních zařízení pro své žáky a učitele. Díky nim podporuje jak žáky talentované, tak ty, u kterých hrozí digitální propast.
  • Školní programové vybavení nabízející digitální obsah: Škola má pod přímou kontrolou veškeré licence (od komerčních po otevřené) spravovaného softwaru. Jeho prostřednictvím mají žáci i učitelé přístup k široké škále digitálních vzdělávacích zdrojů, ať už vlastního nebo převzatého.
  • Školní digitální infrastruktura a její služby: Škola spravuje digitální infrastrukturu napojenou na internet, která splňuje technologické a bezpečnostní standardy. Nedílnou součástí tohoto řešení je sada online nástrojů a aplikací určených pro potřeby výuky, učení a osobnostního rozvoje (tzv. školní cloud).
  • Kvalifikovaná podpora ve škole: Škola odlišuje metodickou a technologickou podporu. U metodické je jasně vymezena role školního ICT koordinátora, u technologické role ICT správce.

Využívání účtu uživatele do školního digitálního prostředí, který je pod přímou správou školy. V optimálním případě jej uživatel využije před užíváním školního počítače (typicky v odborné učebně či školních dotykových zařízeních). Toto přihlášení by mělo být propojeno s možností efektivně využívat osobní vzdělávací prostředí. Autorizované přihlášení je opakem anonymního/neautorizovaného přihlášení (například pod účtem host, žák, učitel apod.).

 

Platforma zpravidla zřízená přímo školou nebo partnerským subjektem k podpoře kombinované či online výuky. Dovoluje organizovat účastníky do skupin, přidělovat jim různé role (student, lektor, administrátor), předávat jim výukové zdroje, organizovat aktivity a vyvolávat interakce, realizovat různé formy hodnocení, zpracovávat záznamy o činnosti účastníků, případně předávat data do jiných systémů v rámci organizace.

zdroj: Evropský rámec digitálních kompetencí pedagogů, DigCompEdu

  • Nástroje pro sdílení informací umožňují učitelům sdílet informace s žáky a rodiči, jako jsou rozvrhy, domácí úkoly, známky a další. 
  • Nástroje pro přidělování úkolů umožňují žákům přijmout úkol od učitele, vypracovat jej a následně odevzdat.
  • Nástroje pro spolupráci umožňují žákům společně pracovat na projektech a sdílených úkolech. 
  • Nástroje pro sledování a hodnocení pokroku žáků umožňují efektivně pracovat se zpětnou vazbou.
  • Google Classroom – Google Classroom je dostupný nástroj od společnosti Google, který umožňuje učitelům vytvářet třídy, zadávat a sdílet úkoly, poskytovat zpětnou vazbu a komunikovat s žáky. Žáci mohou předávat své práce a diskutovat o výukových materiálech. 
  • Microsoft Teams – Microsoft Teams je dostupný nástroj od společnosti Microsoft a slouží pro komunikaci, spolupráci a správu tříd. Učitelé mohou vytvářet třídy, zadávat a sdílet úkoly, materiály a diskutovat nad nimi. 
  • LMS (Learning Management System) – např. Moodle – evidence a správa žáků, správa kurzů, správa studijních plánů, testování a hodnocení žáků.

 

Místo v podobě souborového systému, umožňující správu a sdílení digitálního obsahu prostřednictvím různých digitálních zařízení (včetně mobilních). Úložiště navíc slouží k interakci mezi uživateli s možností zaznamenávání individuální digitální stopy v počítačově čitelné podobě.

upraveno dle zdroje: Evropský rámec digitálních kompetencí pedagogů, DigCompEdu

V rámci školního digitálního prostředí a platformy pro řízení výuky je optimální, aby žák měl osobní úložiště přístupné jak ve škole, tak doma.

Možnosti řešení osobního úložiště

  • na minimální úrovni jde o osobní složku/disk na konkrétním školním počítači, případně lze řešit vyměnitelným diskem ve vlastnictví uživatele (například USB disk);
  • rozšířenou variantou je síťový disk uživatele v rámci školní počítačové sítě, případně doplněnou o možnost vzdáleného přístupu;
  • dnes poměrně rozšířenou možností je využití cloudových úložišť (DropBox, OneDrive, Google Drive apod.), často již umožňující namapování úložiště do souborového systému používaného počítače s autorizovaným přístupem.

Jedná se o sadu uložených žákovských prací, která podporuje učení a umožňuje organizovat, archivovat, zobrazovat a reflektovat výstupy žáků. Hodí se jak pro demonstraci schopností žáků, tak jako platforma pro vyjádření vlastních postojů. 
Charakteristickým rysem bývá i zpřístupnění prostřednictvím internetu. Takto pojímané výstupy vedou k nutnosti zpřístupnit je v otevřeném formátu a přitom hlídat digitální stopu spojenou s digitálním portfoliem.

upraveno dle zdrojů: Rozvoj informační gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2016/2017 a Evropský rámec digitálních kompetencí pedagogů, DigCompEdu

Digitální portfolio můžeme vnímat jako digitální sbírku prací, aktivit a dokumentů, které dokumentují učební pokrok žáka v průběhu času. Za typické znaky portfolia lze považovat možnost organizovat, archivovat, zobrazovat a reflektovat výstupy.

  • Před zahájením práce na portfoliu se doporučuje vytvořit jasný plán toho, co má portfolio obsahovat. 
  • Materiály by měly být uspořádány do logických kategorií, aby bylo snadné je najít. 
  • Portfolio by mělo být snadno srozumitelné pro žáka, jeho učitele, případně rodiče. 
  • Portfolio by mělo být pravidelně aktualizované o nové materiály.
  • Není nutné, aby portfolio obsahovalo všechno, co žák kdy udělal. Doporučuje se raději menší množstvím materiálů, které demonstrují žákovy silné stránky. 
  • Portfolio by mělo obsahovat různé typy materiálů. Např.: texty, fotografie, videa, zvukové nahrávky, myšlenkové mapy. 
  • Portfolio umožňuje rozvíjet sebehodnocení a stanovení dalšího postupu (vytyčení dalšího pokroku). Vhodná je zpětná vazba učitele, rodiče nebo spolužáka.

 

Vychází z Personal Learning Environment (PLE) jako prostředí, ve kterém se odehrává interakce mezi účastníky neformální vzdělávací sítě. Jedná se tedy o komunikaci a sdílení zdrojů, v níž se zapojené osoby se stejným studijním záměrem vzájemně obohacují. 
Důležitou součástí je propojení osob, které se nemusí osobně znát ani potkávat se v reálném čase, a přitom taková propojení přispívají k jejich osobnostnímu rozvoji. 

upraveno dle zdroje: Rozvoj informační gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2016/2017

  • Každý žák by měl mít přístup k digitálním zařízením, která může použít k učení. 
  • Každý žák by měl mít přístup k spolehlivé digitální infrastruktuře, která podporuje používání digitálních nástrojů a technologií. 
  • Každý žák by měl mít přístup k široké škále digitálního obsahu, který může použít k učení. 
  • Každý žák by měl mít přístup k různým digitálním nástrojům, které lze použít k učení.

 

Ekosystémy digitálního vzdělávání zahrnují:

  • infrastrukturu digitálního vzdělávání, konektivitu a vybavení (včetně dostupných a podpůrných technologií); 
  • vysoce kvalitní obsah digitálního vzdělávání; 
  • účastníky vzdělávání a pedagogické pracovníky s know-how v oblasti začlenění digitálních technologií do pedagogického procesu;
  • rozvoj digitálních znalostí, dovedností a kompetencí a podmínek pro mezilidské vztahy v prostředí digitálního učení.

zdroj: ZÁVĚRY RADY O PODPOŘE WELL-BEINGU V DIGITÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

Zjednodušeně lze ekosystém digitálního vzdělávání školy pojmout jako vzájemně provázaná osobní vzdělávací prostředí všech žáků, učitelů a dalších aktérů napojených na danou školu.

Charakteristické rysy a principy ekosystému pro digitální vzdělávání

  • využívat zařízení nejen pod správou školy, ale i osobní zařízení žáků či učitelů (princip BYOD);
  • vzájemně propojovat užívané digitální a komunikační systémy (princip interoperability);  
  • zajistit rychlý a spolehlivý přístup k internetu;
  • nastavit bezpečnostní opatření pro ochranu sítě a dat. 
  • běžně užívat prostředí pro řízení výuky, která umožňují učitelům vytvářet a spravovat kurzy, zadávat úkoly, komunikovat s žáky a sledovat výukové výsledky;
  • poskytovat komunikační nástroje pro učitele, žáky a rodiče, včetně e-mailu, chatu a videohovoru;
  • poskytovat aplikace a software pro vytváření a sdílení obsahu, jako jsou prezentace, dokumenty a multimediální materiály;
  • podporovat užívání elektronických učebnic, interaktivní zdroje pro výuku, digitální knihovny s přístupem k elektronickým knihám a článkům;
  • pro žáky a učitele umožnit vytvářet i spravovat vlastní digitální obsah, budovat digitální portfolio a využívat i vlastní zdroje a aplikace.
  • poskytovat prostředí, v němž učení probíhá, s ohledem na socioekonomické, kulturní a rodinné zázemí účastníků vzdělávání;
  • respektovat individuální potřeby účastníků vzdělávání (které jsou ovlivněny např. zdravotním stavem, speciálními vzdělávacími potřebami a socioekonomickým zázemím) a tomu přizpůsobit nabídku nástrojů a vzdělávání;
  • přispívat k nezávadnému, bezpečnému a etickému využívání digitálních nástrojů, včetně dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti a znalosti limitů algoritmů umělé inteligence; 
  • usnadnit práci pedagogických pracovníků tak, aby docházelo ke zlepšení studijních zkušeností účastníků vzdělávání;
  • i u administrativních a řídících pracovníků posilovat jejich digitální kompetence v kontextu vzdělávání;
  • nabízet odpovídající technickou podporu pro řešení problémů a otázek spojených s digitálními technologiemi.
  • podporovat a rozvíjet znalosti, dovednosti a kompetence v rámci dalšího profesního rozvoje pedagogů;
  • rozvíjet sociální interakce mezi účastníky vzdělávání, pedagogickými pracovníky a dalšími aktéry, včetně posilování digitálního občanství a aktivního zapojení do života společnosti prostřednictvím on-line nástrojů;
  • bránit nepříznivému dopadu nadměrného užívání digitálních technologií na duševní zdraví a sebeúctu;
  • je potřeba citlivě vnímat otázku digitálního rodičovství včetně příznivého rodinného prostředí, a tím snižovat riziko digitální propasti;
  • rozvíjet výukové metody s ohledem na jejich dopad na well-being účastníků vzdělávání, nacházet vhodnou rovnováhu mezi časem stráveným s digitálními technologiemi a bez nich;
  • podpořit pedagogické pracovníky při uplatňování kritického myšlení, mediální a digitální gramotnosti účastníků vzdělávání a při práci s daty a informacemi, včetně informovaného přístupu k zavádějícím informacím a dezinformacím.