Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Naplňování vzdělávacích pokroků a výsledků vzdělávání dětí v praxi

Naplňování vzdělávacích pokroků a výsledků vzdělávání dětí v praxi

Diagnostický ústav je školským zařízením pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči o děti a mládež s poruchami chování. Do diagnostického ústavu jsou umísťovány děti od 15 do 18 let. Jedná se o zařízení s celoročním nepřetržitým provozem. Příklad inspirativní praxe se soustřeďuje na způsob získávání informací o posunech výsledků každého dítěte v diagnostických, vzdělávacích, terapeutických, výchovných a sociálních oblastech a reakcí na ně vhodnými pedagogickými opatřeními, tedy úkolů, které dle potřeb dítěte definuje pro diagnostický ústav zákon č. 109/2002 Sb. Text zachycuje systematický způsob zjišťování těchto informací, jejich vyhodnocování v souvislosti s aktuálním vývojem dítěte. Přílohy obsahují ukázky vedení dokumentace o dítěti, vyhodnocování informací pedagogickými pracovníky v rámci jejich pracovních setkávání i zpětnou vazbu ostatních účastníků vzdělávání (OSPOD, sociální pracovnice, zákonný zástupce, dítě).

V rámci daného kritéria se příklad inspirativní praxe (PIP) zaměřuje na to, jak školské zařízení dokáže využívat standardní i alternativní způsoby zjišťování informací o dětech k individualizaci péče a vytvářet tak vhodné podmínky pro provázení dítěte a jeho rodiny v průběhu celého diagnostického pobytu a pro návrat zpět do rodinného prostředí nebo do jiného školského zařízení daného typu. V PIP se soustředíme na:

standardní, příp. alternativní způsoby získávání informací o dítěti;
systematickou a průběžnou reakci na změny i vývoj poruch chování u dětí vhodnými diagnostickými, pedagogickými, etopedickými a psychologickými intervencemi;
efektivitu kulatých stolů při zprostředkování kompromisního řešení mezi dítětem, zákonnými zástupci a zástupci orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD);
tematicky zaměřené a pravidelně konané kazuistické semináře (výstupy těchto seminářů jsou jasné a použitelné v praxi – počáteční formulace problému i očekávané výstupy);
aktivity pro navázání intenzivního partnerského kontaktu se zákonnými zástupci včetně předávání informací o aktuálním stavu dětí (zdravotní stav, naladění, prožitky, nestandardní reakce atd.);
pravidelné diagnostické porady odborného týmu o dítěti.

Podstata soustavného získávání informací o posunech ve výsledcích každého dítěte ve všech vzdělávacích oblastech ve školském zařízení je založena na komplexním, postupném sběru dat o dítěti a jeho rodině. Tento systém je ve školském zařízení stabilizovaný a úzce provázaný s dokumentací vedenou o dítěti. Systémovost sběru dat se opírá o průběžně (každodenně) vedené záznamy o dítěti, o projevech v jeho chování a jednání a o jejich následnou bezprostřední analýzu, která je východiskem pro nastavení adekvátních pedagogických opatření. V jednotlivých fázích pobytu dítěte ve školském zařízení dochází k postupné, prohlubující se identifikaci potřeb dítěte či rodiny. Záznamy o dítěti v jeho dokumentaci (záznamy o průběhu pobytu dítěte v zařízení, individuální program rozvoje osobnosti dítěte, záznamy z kulatých stolů, kazuistických seminářů, komplexní závěrečná zpráva) přinášejí chronologicky řazené údaje, jejich analýzu. Kazuistické semináře, konané pravidelně jednou týdně, slouží pedagogickým pracovníkům nejen ke sdílení případů z praxe, ale i ke hledání řešení problematických případů na základě provedených analýz.

Souvislé, kontinuální a pravidelné standardní či alternativní způsoby získávání a vyhodnocování informací o dítěti (záznamy o průběhu pobytu dítěte v zařízení, individuální program rozvoje osobnosti dítěte, komplexní závěrečná zpráva, pravidelné individuální konzultace odborného týmu o dítěti, komunitní kruhy, projektové dny krizové intervence a workshopy).
Systematická a průběžná reakce na změny i vývoj poruch chování u dětí vhodnými diagnostickými, pedagogickými, etopedickými a psychologickými intervencemi (kulatý stůl, kazuistický seminář, diagnostické porady odborného týmu o dítěti).
Aktivity pro navázání intenzivního partnerského kontaktu se zákonnými zástupci včetně předávání informací o aktuálním stavu dětí (zdravotní stav, naladění, prožitky, nestandardní reakce atd.).

Pro vyhodnocení naplnění zvolené části kritéria je nutné provést podrobný popis činností, které se v průběhu umístění dítěte ve školském zařízení konají.

Dítě vždy přijímá sociální pracovnice. Ta také přebírá dle § 5 odst. 5 zákona č. 109/2002 Sb. spolu s dítětem všechny následující doklady a kontroluje je: vykonatelné rozhodnutí příslušného soudu o nařízení ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo o předběžném opatření, posudek o zdravotní způsobilosti a potvrzení o aktuálním zdravotním stavu, občanský průkaz nebo cestovní pas, průkaz pojištěnce, rodný list, zdravotní a školní dokumentaci. Případnou lékařem nařízenou medikaci přímo předává asistentovi pedagoga ve službě, který vše zaznamenává do určené dokumentace (záznamy o průběhu léčby). Následně předá dítě speciálnímu pedagogovi etopedovi, který zaznamenává vstupní pohovor a předává dítěti základní informace o školském zařízení. Součástí je informace o nejbližším možném termínu návštěvy, případně osobní konzultace osob odpovědných za výchovu s odbornými pracovníky nebo vedením školského zařízení.

Školské zařízení využívá k záznamu informací o dítěti vnitřní elektronický informační systém, který umožňuje konkrétním pedagogickým pracovníkům okamžitý přístup k informacím, bez nutnosti složitého a časově náročného vyhledávání informací o dítěti v jeho osobním spise. V systému jsou pak v krátkých časových intervalech (i několikrát týdně) zaznamenávány v průběhu pobytu dítěte veškeré podstatné informace (příloha č. 1). Jedná se o běžné projevy dětí, které pedagogové prostřednictvím zápisu v informačním systému zaznamenávají. Informaci o závažnějších skutečnostech si předávají pedagogové mezi sebou bezprostředně a informují také svého nadřízeného. Pedagogové na základě poskytnutých informací v rámci dopoledních i odpoledních řízených či volnočasových aktivit sledují diagnosticky cenné projevy dětí, které následně využívají k posilování osobnostního rozvoje dětí, k rehabilitaci vztahu s dospělým, ale i při závěrečném hodnocení dne. V rámci diagnostické práce zařízení využívá pestrou škálu testových baterií, které pedagogům umožňují získat náhled na reálné schopnosti dětí, které následně dávají do kontextu s jejich domácím prostředím.

Přestože takový či obdobný informační systém využívá velká většina zařízení, lze jeho přidanou hodnotu v tomto zařízení ve srovnání s jinými vidět právě v množství dat vkládaných pedagogy, jejich propojování, což při jejich správné interpretaci dává pedagogům zařízení do rukou účinný nástroj při každodenní práci s dětmi. Využíváním širokých možností tohoto systému se zvyšuje efektivita a funkčnost spolupráce, provázanost a vzájemná informovanost mezi všemi zaměstnanci, která je zajišťována každodenním osobním kontaktem. Průběžná analýza a vyhodnocování výchovně-vzdělávacích výsledků dětí se významně podílí na přijímání efektivních opatření ke zlepšování jejich výsledků.

Krátce po zahájení diagnostického pobytu pedagogové začínají pracovat na udržení, případně navázání vztahů dítěte s jeho blízkými. Na to navazuje pomoc rodině směřující k odstranění důvodů, pro které byl pobyt soudně nařízen, případně k jejich zmírnění tak, aby dítě mohlo častěji zákonné zástupce navštěvovat a následně se k nim vrátit. Dítě, které ukončí diagnostický pobyt a odchází zpět do rodinného prostředí, zůstává v péči ambulantního pracoviště, a to vždy v pravidelném týdenním kontaktu. Tato část diagnostického ústavu umožňuje okamžitý kontakt odborných pracovníků s dětmi či jejich zákonnými zástupci, pokud se dostanou do nějaké svízelné situace nebo potřebují informovat či získat jakoukoli jinou pomoc. Významnou výhodou této části školského zařízení je také možnost využívat služby ambulance osobně/intervenčně, telefonicky nebo přes sociální sítě on-line. Navázání prvotního kontaktu a důvěry se zákonnými zástupci se tak často děje prostřednictvím odborných pracovníků diagnostické ambulance. V rámci školního roku realizuje školské zařízení ambulanci z důvodů vysoké časové náročnosti jednou týdně. V rámci ambulantní spolupráce uzavírá školské zařízení dohody (kontrakty) s klienty a jejich rodiči, které pro ně vymezují pravidla. Při úspěšném dodržování dohody je pak dítě vedeno k naplňování volnočasových aktivit, k cíleným činnostem v rámci denního rodinného života a hlavně ke školní přípravě a školní úspěšnosti.

Speciální pedagog etoped provádí zpravidla první vstupní pohovor s dítětem přijatým do školského zařízení, uvádí dítě do výchovné skupiny. Realizuje také ve spolupráci s psychologem první vyhodnocování informací o dítěti a vypracovává „individuální program rozvoje osobnosti dítěte“ (IPROD, příloha č. 3a, b, c), jehož součástí jsou krátkodobé a dlouhodobé výchovné cíle, které jsou pravidelně ve čtrnáctidenních intervalech vyhodnocovány a aktualizovány. Stanovuje dominantní problematiku dítěte, vypracovává doporučení etopeda, zaznamenává poznatky o dítěti do informačního systému, napomáhá aktuální korekci nežádoucích vztahů a postojů, pracuje na zlepšení sebepojetí dětí. Na základě rozhovorů s dětmi, jejich motivace a přání společně v kooperaci především s psychologem vypracovává IPROD a garantuje jeho plnění. Etoped je zpravidla pro dítě stěžejní pracovník při kontaktu jak v zařízení, tak i mimo zařízení. Formuje chování dítěte (uděluje opatření ve výchově, testuje děti při podezření na užití omamných a psychotropních látek). S programem dále pracují kmenoví vychovatelé ve spolupráci s učiteli.

Psychologové mají důležitou úlohu v začátku pobytu dítěte, kdy podporují snížení úzkostnosti dětí, pro které je dlouhodobé oddělení od rodiny zátěžovou zkušeností. Podstata psychologické práce vnímaná samotnými dětmi spočívá v individuálním kontaktu s nimi a facilitující přítomnosti psychologů na oddělení. Psycholog se se svojí znalostí rodinného prostředí konkrétních dětí snaží harmonizovat krizové stavy vznikající kontaktem dítěte s rodinou. Podporuje zdravé a řešitelné situace v obrovsky dynamickém prostředí mezi dětmi navzájem. Během individuálních sezení, která probíhají i několikrát denně, i během psychologických (terapeutických) skupin (probíhajících každý týden) pomáhá dětem zlepšovat jejich narušené sebevědomí, ventilovat v bezpečném prostředí citové frustrace a dělat kroky ke spokojenějšímu prožívání jejich života. S vychovateli psychologové spolupracují na každodenní úrovni v péči o děti. Podávají důležité informace pro vytváření programů z anamnézy dítěte, především jeho deprivační až traumatické historie.

Za klíčovou činnost diagnostického ústavu, diagnostiku dítěte, jsou zodpovědní psychologové. Velkou výhodou a nezastupitelností je její průběhovost (několik týdnů až dva měsíce) a její komplexní podoba. Vedle klasického psychologického vyšetření, které školské zařízení provádí, vzniká komplexní, průběhová, týmová diagnostika. Psycholog je jedním z center, u kterých se diagnostické informace od speciálních pedagogů a vychovatelů sbíhají a následně promítají do jednotlivých terapeutických a etopedických opatření.

Místem, na kterém mají psychologové možnost dialogu a posunutí obrazu dítěte, je diagnostická rada, která probíhá jednou za 14 dní (příloha č. 4). Celý tým školského zařízení zde probírá každé dítě a vytváří jak diagnostické závěry, tak následná doporučení. Psychologové zde v širokém týmu informují o nejasných psychologických aspektech prožitkového světa dítěte, které jsou často skryté za jasným problémovým chováním. Zápis z diagnostické rady obsahuje doporučení vychovatelům pro práci s výchovnou skupinou.

Práci s dítětem v ohrožení a jeho rodinou provádí školské zařízení koordinovaně. K tomu slouží pořádání kulatých stolů (příloha č. 6) jako jeden z možných nástrojů pro tuto práci. Díky kulatému stolu je pomoc dětem a jejich rodinám koordinovaná s jasným a jednotným cílem při zachování respektu k citlivosti podávaných informací. Tato nenahraditelná aktivita slouží jak ke zhodnocení aktuální situace dítěte a jeho rodiny, tak k diskuzi o jeho aktuálních problémech a následnému hledání optimálního řešení a plánování společného postupu, který povede k naplňování potřeb dítěte. Průběžný kulatý stůl školské zařízení pořádá u každého dítěte vždy po měsíci pobytu dítěte ve školském zařízení. Závěrečný kulatý stůl pak před soudním řízením (v době, kdy je již komplexně zpracovaná psychologická a etopedická diagnostika dítěte), zpravidla po dvou měsících, kde soud rozhodne, co bude s dítětem dál (návrat do rodinného prostředí, následná ústavní péče).

Pedagogové školského zařízení při kulatém stolu široce umožňují dítěti vysvětlit, popsat současnou situaci, popř. již vzniklý problém. Kulatý stůl je prostor, v němž se dítě nemusí bát a v němž společně se všemi přítomnými hledá vhodná společná řešení na základě vyjádřeného vlastního náhledu na aktuální situaci. Organizace kulatých stolů je pak ostatním přítomným (zákonným zástupcům dítěte, pracovníkům OSPOD) přínosná zvláště v následujících oblastech:

popis problému dítěte jako důvod pro umístění;
získání širšího pohledu na situaci dítěte z několika možných úhlů;
rychlá reakce na vzniklou situaci ohroženého dítěte nebo jeho rodiny;
vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny s cílem nalézt optimální řešení;
zhodnocení spolupráce např. se zákonnými zástupci (řádné dovolenky), s kmenovou školou;
vytvoření osobních kontaktů a podpůrné sítě rodině;
aktivizování dítěte, jeho rodiny, popř. jeho blízkých;
koordinování spolupráce/péče všech zúčastněných složek mezi sebou navzájem z hlediska péče o dítě, vyjasnění si kompetencí;
nastavení nástroje pro kontrolu a funkčnost plnění domluvených úkolů;
přehodnocování situace dítěte umístěného v ústavní péči;
aktivizace a participace zákonných zástupců.

K systematické a průběžné reakci na změny i vývoj poruch chování u dětí vhodnými diagnostickými, pedagogickými, etopedickými a psychologickými intervencemi využívá školské zařízení široce kazuistický seminář (příloha č. 5). Kazuistický seminář je pro pedagogy dobrovolný, což však nijak nesnižuje jejich účast. Slouží k hledání řešení problematických případů z praxe, ke vzájemnému sdílení názorů. Je využíván jednak k vyslovení otázek, hypotéz, k inspiraci, k sebereflexi, ke vzdělávání. Jedná se o týmovou, domluvenou činnost, která má vzdělávací a zpětnovazebný význam. Kazuistický seminář se koná pravidelně, jedenkrát týdně. Zaměstnanci v rámci kazuistického semináře mohou profesně využít zkušeností a sdílené situace někoho jiného k vlastní sebereflexi a rozšíření kompetencí při řešení problémů ve své každodenní praxi. Kazuistický seminář je také nenásilná forma vzdělávání, která se vyznačuje především prací s případy z každodenní praxe, případové studie. Případy jsou prezentovány otevřeně ve skupině a týmově řešeny.

Zákonní zástupci mají možnost nejen navštívit své dítě, ale mohou získat informace či rady od jednotlivých zaměstnanců (vedení zařízení, etoped, psycholog, kmenový vychovatel, učitel, popř. sociální/zdravotní pracovnice). Prvotní informaci o této nabízené pravidelné službě získává zákonný zástupce již v informativním dopisu, který obdrží obratem po nástupu dítěte do zařízení.

V rámci pobytu jsou také nabízeny pravidelné návštěvy pro zákonné zástupce či pro nejbližší. Při setkávání s vedením zařízení, etopedem, psychologem, kmenovým vychovatelem, učitelem a sociální pracovnicí si předávají informace či rady. Aktivní přístup zařízení k návštěvám pomocí přesvědčování či podněcování se projevuje v četnosti těchto návštěv.

Zákonní zástupci jsou během pobytu dítěte v zařízení zváni na pravidelná sezení (rodinné intervence, rodinné terapie, nabídka možnosti zapojit se do pravidelného rodičovského klubu, který probíhá jednou za 14 dnů). Nově je také využívána nabídka pobytů pro celé rodiny, ať už na víkend, nebo několikadenní pobyty, další různé aktivity, které pravidelně pořádá zařízení (Den dětí, Den matek, vánoční jarmarky, vánoční posezení, narozeniny či jiné významné události). Také nabízené sportovní aktivity, soutěže pro rodiče s dětmi pomáhají alternativním způsobem získávat informace o dětech, zákonných zástupcích.

Spolupráce s rodiči je velkou výzvou a prací psychologů. Pokud je rodinné prostředí motivované a rodiče mají dostatečné kompetence, začíná po příjmu dítěte facilitující práce s rodinou. V některých případech je to rodinná psychoterapie, někdy jde o poradenství a mediaci. Terapeuticko-intervenční fáze pobytu dítěte je přímo závislá na zralosti a kompetencí samotných rodičů, což psychologové zjišťují a snaží se rodinu vždy zapojit do práce. V pravidelném kontaktu se zákonnými zástupci jsou v průběhu diagnostického pobytu i psychologové a speciální pedagogové etopedové i pokaždé po návratu dítěte z řádných dovolenek. I když dítě na dovolenku před odjezdem dostává tzv. propustku, kde je místo pro vyjádření zákonného zástupce, jak z jejich pohledu probíhala dovolenka, etopedové přesto volí i tuto přímou formu zjišťování aktuálních a přesných informací. Takto přímo získané informace jsou častým a obsáhlým zdrojem pro nastavení další péče. Právě obavy ze sdílení informací o vzniklém problému písemnou formou se školským zařízením jsou pro dítě či zákonného zástupce často nepřekonatelnou bariérou.

Klíčovou formou získávání informací o dítěti a jeho rodině jsou návštěvy určených zaměstnanců v rodinách v době pobytu dítěte ve školském zařízení. Tyto návštěvy jsou realizovány pravidelně, a to vždy na základě dohody mezi zákonnými zástupci, dítětem a zařízením. Ne vždy musí proběhnout návštěva v domácnosti, může se odehrát kdekoli jinde (kavárna, cukrárna – pokud si rodič přeje). Při těchto návštěvách dochází ke zmapování, jak se dítěti v rodinném prostředí daří. Dítě popisuje, jak tráví den ze svého pohledu – pomoc v domácnosti, školní příprava, návraty domů, plnění dohod, slibů a představ, komunikace s rodiči, popis problému, pokud se nějaký objevil. Stejný popis je očekáván i ze strany zákonných zástupců. Je umožněna vzájemná konfrontace, zhodnocení situace. Mnohdy se tohoto setkání nezúčastňují jen zákonní zástupci, ale přítomni jsou i jejich blízcí (sourozenci, prarodiče apod.). Při návštěvě se odborník zařízení soustředí na pozorování zejména kvality bydlení, zjišťuje zaměstnanost rodiny, úplnost rodiny, vztahy mezi členy rodiny (vzájemnost, soudržnost, nápomocnost), zdravotní a hygienické návyky, vývoj drogové či kriminální kariéry (počátky problémového chování, vznik krize rodiny) apod. Z konkrétního setkání se provádí písemný zápis, který je pak dále využíván jako zdroj informací.

Aktivity, které školské zařízení realizuje pro soustavné získávání informací o posunech výsledků každého dítěte v diagnostických, vzdělávacích, terapeutických, výchovných a sociálních oblastech dle potřeb dítěte a zároveň na ně reaguje vhodnými pedagogickými opatřeními, jsou výjimečné jednak svou komplexností a vzájemnou provázaností, jednak nadstandardními dílčími aktivitami (diagnostická ambulance, virtuální poradna).

Ze zařízení odchází jen mizivé procento dětí bez dokončené diagnostiky způsobené dlouhodobými útěky nebo v důsledku zrušení soudního nařízení dosáhnutím zletilosti dítěte. Pokud je dítě na útěku po celou dobu diagnostického pobytu, usiluje zařízení ústní i písemnou komunikací prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí o soudem nařízené prodloužení doby pobytu. V některých případech však soud dítě přemístí do jiného zařízení již v průběhu diagnostického procesu, a tedy bez dokončené komplexní diagnostické zprávy. Diagnostický ústav pak po domluvě s tímto zařízením usiluje o dokončení probíhajícího vyšetření v místě aktuálního pobytu dítěte (pokud není na útěku). V ojedinělých, ale v praxi se vyskytujících případech, kdy komplexní diagnostický proces není z různých důvodů dokončen, se nemůže následná péče o děti opírat o odborná stanoviska a doporučení. Jedná se však o problém systémového řešení péče o ohrožené dítě.

Každé shromažďování dat přináší značnou míru rizika jejich úniku či zneužití, která se zvláště v případě elektronického způsobu shromažďování zvyšuje. Zařízení má zpracovanou detailní směrnici na ochranu osobních údajů ve školském zařízení, přístup k dokumentům mají pouze zaměstnanci, jejichž náplň práce to vyžaduje. Tato směrnice také stanovuje zaměstnancům přístupová práva k vnitřnímu informačnímu systému dle pracovní pozice. Všichni zaměstnanci jsou s touto směrnicí seznámeni a podepisují také čestné prohlášení ohledně mlčenlivosti o všech osobních a citlivých údajích osob, se kterými přichází v rámci výkonu pracovních povinností do přímého nebo nepřímého kontaktu. Zaměstnanec, který byť i z nedbalosti, poruší povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, může být vystaven trestnímu stíhání pro trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji.

Přenositelnost těchto aktivit na jiné školské zařízení závisí především na vedení školského zařízení, jeho schopnosti nadefinovat požadavky pro tvorbu dokumentů, jejich provázanosti. V opačném případě se sběr, vyhodnocování a aplikace získaných informací tříští, vzájemně se nedoplňují, a tím nedochází k přesné interpretaci dat ve smyslu stanovení péče o dítě. V takovém případě lze u školských zařízení pozorovat zpomalení jednotlivých procesů, nepřesnost, a tím i jasné limity v kvalitě péče o dítě.

Důležitá je především změna v mentálním nastavení zaměstnanců pracujících s dětmi a jejich zákonnými zástupci, kteří musí rozumět a věřit tomu, že komplexnost a provázanost získaných informací je nutnou podmínkou pro úspěšnou práci. Formální přístup k jednotlivým procesům se v konečném důsledku také projeví v celkové úspěšnosti školského zařízení v rámci stanovené péče o dítě.

Diagnostický ústav je jednou ze součástí Diagnostického ústavu a střediska výchovné péče, Brno, Veslařská 246. Je určen pro chlapce převážně pro kraje Jihomoravský a Zlínský, pro dívky je jeho územní působnost rozšířena i o kraj Olomoucký. Na základě výsledků komplexního vyšetření dítěte (příloha č. 2), jeho zdravotního stavu je dítě buď navráceno zpět do své rodiny (ve školním roce 2018/2019 se jednalo o cca 39 % dětí), anebo v rámci spádové oblasti diagnostického ústavu je dítě soudem přemístěno do jiného školského zařízení (např. dětský domov, výchovný ústav). Legislativní změnou od srpna 2017 byly zrušeny dobrovolné diagnostické pobyty dětí v diagnostickém ústavu, což mělo a má za důsledek především jeho menší naplnění o cca 30 %.

Součástí zařízení jsou čtyři střediska výchovné péče. Ambulantní, celodenní a internátní formu služby nabízí střediska výchovné péče v Brně. Středisko výchovné péče ve Zlíně poskytuje ambulantní a internátní služby a střediska Hodonín a Kroměříž včetně detašovaného pracoviště Bystřice pod Hostýnem umožňují ambulantní péči. V současnosti jsou stále častější zakázky rodičů na práci s klienty, kteří výrazně nerespektují pravidla rodičů, často se pohybují již za hranou experimentování s omamnými a psychotropními látkami. Nedílnou součástí práce střediska je také poskytování krizové intervence rodině u dítěte s psychiatrickým problémem (vzhledem k dlouhé době objednání u psychiatra).

Školské zařízení jako jediné v České republice má ambulantní pracoviště přímo jako součást diagnostického ústavu.

Koncepce rozvoje školského zařízení je zaměřena na moderní, efektivní a dostupný systém nabízených služeb, spolupráci s rodinou a kontakt s ní, začleňování do běžného života i společnosti s důrazem na kvalitu a profesionalitu péče o děti, klienty a jejich rodiny. Pro naplnění této vize provádělo a provádí zařízení průběžně změny. Na společenské změny i vývoj poruch chování u dětí a klientů zařízení citlivě a systematicky reaguje, nabízí a poskytuje vhodné intervence formou diagnostických, pedagogických, etopedických a psychologických prostředků.

Česká školní inspekce jako externí hodnotitel školského zařízení posuzuje zařízení dlouhodobě na výborné úrovni.

Jak jsou určité části kritéria (indikátory) naplňovány, bylo zjišťováno těmito metodami: rozhovor, dotazník, pozorování, analýza dokumentace školského zařízení.

Čerpáno bylo z následujících zdrojů informací:

písemné a elektronické podklady: dokumentace školského zařízení v oblasti získávání a vyhodnocování informací o dítěti a rodině, webové stránky školského zařízení, výroční zprávy;
vedoucí pracovníci školského zařízení, sociální pracovnice školského zařízení a děti umístěné ve školském zařízení, jejich zákonní zástupci.

Dokumentace o dítěti v zařízení (záznamy o průběhu dítěte v zařízení, individuální program rozvoje osobnosti dítěte, diagnostické porady, kulaté stoly, kazuistický seminář) poskytuje komplexní přehled postupných kroků v průběhu pobytu dítěte v zařízení. Naplňování sledovaného kritéria se v prvé řadě opírá o systém nastavení školského zařízení pro zachycení co nejširšího spektra informací o každém dítěti a jeho rodině a o možnostech a schopnostech školského zařízení vhodně a odborně získané poznatky interpretovat a na jejich základě průběžně přijímat účinná opatření k dosahování obecných i konkrétních cílů v rámci péče o dítě. Jejich efektivita vychází nejenom z nastavení, ale hlavně z dodržování pravidel. Nejlépe pak, když do organizace a evaluace aktivit jsou aktivně zapojeni všichni odborní pracovníci školského zařízení. Osvědčují se zde principy vzájemné sounáležitosti, důvěry a pocitu bezpečí, otevřenosti či kolegiality. Vedení školského zařízení však musí vydávat jasné pokyny směrem k zaměstnancům, na druhou stranu být ochotno o jejich relevanci vést diskusi.

Záznam o průběhu pobytu dítěte v zařízení