Doporučení pro vedení školy pro usnadnění přestupů žáků mimo uzlové body

Cílem nabízených metodických doporučení je poskytnout vedení školy náměty pro podporu žáků při přestupu z jiné školy. Způsob a míra jejich realizace by měly zohledňovat specifické podmínky konkrétní školy a jsou v kompetenci ředitelky/ředitele školy.

Přestup žáka do jiné školy v průběhu školního roku nebo mimo obvyklé uzlové body bývá často vyvolán důvody, jež samy o sobě mohou žáka zatěžovat až traumatizovat (např. rozchod/rozvod či ztráta rodičů, vytvoření nové nevlastní rodiny, ztráta zaměstnání rodičů, přechod z/do náhradní rodinné výchovy či ústavní péče, imigrace ze zahraničí apod.). Změny bydliště a související přestupy mezi školami jsou také častější u rodin sociokulturně znevýhodněných. Opakované přestupy mezi školami bývají signálem, že u žáka je vyšší riziko neprospěchu nebo dalších problémů. Proto je třeba k přestupujícím žákům přistupovat citlivě, zmírňovat možné dopady mimoškolních událostí na chování a učení žáka a nevytvářet dodatečné zátěže spojené s nástupem do nové školy. Rodiče žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se nového prostředí obávají a mohou vznášet i nereálné požadavky, ale pracovník školy je v této komunikaci profesionálem a měl by ji zvládnout ve prospěch žáka.

  • Pokud přeřazení nebo přestup žáka z vaší školy jinam jsou řešením problémů v učení nebo chování (např. v souvislosti s výskytem šikany), vyčerpejte nejprve jiné formy prevence a řešení problému (podpora žákovi, řešení za účasti externích odborníků apod.).
  • Aktivně zvyšujte odbornost pedagogického sboru v oblasti diagnostiky a intervence při řešení problémů, které vedly v minulosti k odchodům žáků z vaší školy.
  • Při přestupech žáků komunikujte se školou, ze které nový žák přichází nebo do které váš žák odchází, získávejte/poskytujte co nejvíce informací o žákovi při zachování všech pravidel pro ochranu dat.
  • Před příchodem nového žáka s potřebou podpůrných opatření (ve stupni 3 až 5) s fyzickými nebo senzorickými omezeními dle možností školy proveďte potřebné úpravy fyzického prostředí školy.
  • Před příchodem žáka s potřebou podpůrných opatření (ve stupni 3 až 5) s fyzickými nebo senzorickými omezeními dle možností školy proveďte potřebná organizační opatření – zajistěte asistenta pedagoga, vytvořte podmínky pro činnost osobního asistenta, podpořte žáka při sebeobsluze a pohybu, při podávání medikace, realizujte speciálně pedagogickou péči apod. Zajistěte kontinuitu již poskytovaných podpůrných opatření.
  • Se speciálními vzdělávacími potřebami nového žáka seznamte nejen třídního učitele, ale všechny pracovníky školy (včetně nepedagogických), kteří s ním přicházejí do kontaktu.
  • Nastupujícím žákům jasně sdělujte svá očekávání a požadavky, a to i s ohledem na ty, kteří mají z nějakého důvodu ztíženou komunikaci (viz následující oddíl o cizincích).
  • Citlivě ujistěte žáka i jeho rodiče, že jste si vědomi obtížné situace, kterou procházejí, a budete se jim snažit vycházet vstříc. Respektujte, že rodiče bývají dobrými znalci silných a slabých stránek svých dětí, zajímejte se o jejich názor před nástupem nového žáka i v průběhu adaptačního období (je třeba navodit atmosféru důvěry, aby rodiče byli ochotni sdílet své poznatky zejména o slabých stránkách svých dětí).
  • Zapojení nového žáka do již vytvořené sociální skupiny třídy může být velmi komplikované, proto pro něj aktivně vytvářejte příležitosti ke spolupráci ve dvojici nebo v malé skupině s různými žáky ze třídy.
  • Sledujte a vyhodnocujte úspěšnost nově příchozích žáků v oblasti:
    • sociální (zná pravidla a rozumí očekáváním, která jsou na něj kladena, navázal přátelské vztahy, má potřebnou míru sebedůvěry);
    • studijní (má dostatečnou úroveň znalostí a dovedností);
    • organizační a materiální (orientuje se v prostorách školy, má potřebné učebnice a pomůcky).
  • Pamatujte, že problémy se nemusí projevit hned po příchodu. Proto sledujte úspěšnost nově příchozího žáka dlouhodobě a poskytujte vhodné formy podpory v různých fázích adaptace (např. organizační opatření vyžadují pozornost zejména krátce po přestupu, studijní obtíže se mohou projevit s odstupem).
  • V případě závažné zátěže v mimoškolním prostředí žáka spolupracujte s externími odborníky.
  • V případě výskytu problémů bezodkladně kontaktujte rodiče. Pokuste se zapojit je do návrhu opatření k nápravě.
  • Inspirujte se také postupy, které se osvědčily při integraci cizinců nebo žáků vracejících se z dlouhodobého pobytu v zahraničí (viz následující oddíl).

U žáků přestupujících ze zahraničí nebo žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) přistupují k výše uvedeným rizikům ještě další. Naštěstí se stále rozšiřuje nabídka služeb a materiálů, kterých škola může využít (viz odkazy na konci dokumentu).

  • Příchozím žákům s OMJ a jejich rodičům poskytujte dostatek informací (v případě potřeby s pomocí tlumočníka), aby se dokázali zorientovat v novém prostředí školy (překladatelské a tlumočnické služby pro školy zajišťuje NPI ČR).
  • Pravidelně komunikujte s rodiči žáků s OMJ.
  • Mějte připravené písemné informace pro rodiče žáků s OMJ v jazycích hlavních menšin v ČR a v anglickém jazyce (lze využít podklady dostupné např. na cizinci.npi.cz). Materiál (např. brožura nebo leták) by měl obsahovat následující informace:
    • organizační záležitosti školy (začátek a konec vyučování, rozvrhy hodin, přestávky a jak je mohou děti trávit, družina, prázdniny, stravování, výlety, exkurze, školy v přírodě apod.);
    • stručné představení předmětové nabídky a pomůcek, které žáci musí na příslušné hodiny nosit;
    • shrnutí povinností žáků a rodičů vůči škole a očekávání školy od žáků a rodičů (včetně domácích úkolů, podepisování žákovské knížky, pravidla pro zajištění bezpečnosti žáků, pro omlouvání žáků);
    • informace o mimoškolních aktivitách a dalších nabídkách školy;
    • informace o konzultačních hodinách, rodičovských schůzkách atd.;
    • plán školy, označená místa s důležitými osobami a kontakty na ně.
  • Organizujte pro příchozí žáky přijímací pohovor (mezi přijímacím pohovorem a nástupem žáka do školy by měl být rozdíl alespoň tří dnů), ideálním dnem nástupu nově příchozího žáka na školu je středa (tedy v půlce týdne).
  • Zajistěte pravidelné vzdělávání učitelů v oblasti jednotlivých kultur a vhodných pedagogických postupů při práci s jejich příslušníky.
  • Seznamte všechny dotčené zaměstnance včetně nepedagogických pracovníků školy s datem příchodu žáka, podle potřeby také s konkrétnějšími informacemi o rodinném prostředí, zemi původu, typu pobytu, znalosti češtiny apod.
  • Neformálně přidělte žákovi s OMJ tzv. „patrona“ z řad spolužáků, který mu pomáhá se začleňováním do třídy.
  • Zajistěte nebo vytvářejte žákům s OMJ speciální výukové materiály.
  • Pokud to finanční a organizační podmínky dovolují, při příchodu většího počtu žáků s OMJ a žádnou znalostí češtiny zřizujte vyrovnávací třídy nebo třídy pro jazykovou přípravu; jiným opatřením může být posílení hodin českého jazyka.
  • Příchozím žákům nabízejte (zprostředkujte) kurz nebo doučování českého jazyka.
  • Pokud je to vhodné, zřiďte ve škole funkci adaptačního koordinátora (více informací lze získat na https://cizinci.npi.cz/adaptacni-koordinatori).
  • Spolupracujte s neziskovými organizacemi podporujícími začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ), např. META, o.p.s.
  • Pro financování podpory žáků cizinců využijte rozvojových programů MŠMT ČR, EU a dalších poskytovatelů.

Opakované nebo dlouhodobé absence ze zdravotních důvodů představují dodatečné znevýhodnění u více skupin žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Bez podpory ze strany školy v některých případech dlouhodobá absence může vést k dočasnému nebo trvalému zhoršení vzdělávacích výsledků, sociálních vztahů a celkové pohody žáka.

  • Již v průběhu nepřítomnosti žáka ve výuce:
    • pravidelně komunikujte s rodiči žáka a zajímejte se o průběh žákova vzdělávání doma nebo ve zdravotnickém zařízení;
    • je-li to možné, komunikujte i se žákem a povzbuzujte ke komunikaci i k návštěvám jeho spolužáky;
    • komunikujte s vyučujícími zdravotnického zařízení, pokud se tam žák účastní výuky.
  • Včas poskytněte rodičům informace o podpůrných opatřeních, které je možné využít po návratu žáka do školy. Pokud je to vhodné, využijte individuálního vzdělávacího plánu (IVP).
  • Ještě před návratem žáka do školy vhodným způsobem informujte třídu o situaci jejich spolužáka a požádejte ji o pomoc s jeho opětovným začleněním (např. pomocí různých typů vrstevnického doprovázení).
  • Po návratu žáka do školy ve spolupráci s jednotlivými vyučujícími, žákem a jeho rodiči stanovte postup, kterým si žák doplní očekávané výstupy ze vzdělávání.
  • Při přípravě výše uvedeného postupu doporučte všem vyučujícím zohlednit skutečnost, že v IVP je možná také úprava výstupů ze vzdělávání žáka, tj. žák nemusí zvládnout všechny výstupy na stejné úrovni jako žáci, kteří po dobu jeho nepřítomnosti pravidelně docházeli do školy.
  • Monitorujte průběh vzdělávání žáka po jeho návratu i jeho opětovné začleňování do třídy a při výskytu obtíží neprodleně komunikujte s rodiči i ostatními pedagogy a navrhněte potřebná podpůrná opatření.

Vzdělávání žáků-cizinců [webová stránka MŠMT ČR]. https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vzdelavani-zaku-cizincu

Portál podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících děti/žáky cizince [vytváří Národní pedagogický institut ČR]. https://cizinci.npi.cz/

Meta, o.p.s. https://meta-ops.eu/

Praktické aspekty vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem. https://www.infoabsolvent.cz/Rady/Clanek/7-4-17

KOSTELECKÁ, Yvona, HÁNA, David a HASMAN, Jiří. Integrace žáků-cizinců v širším kontextu. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2017.

VYHNÁLEK, Jan. Meziškolní mobilita: přehledová studie výzkumných témat. Orbis Scholae. 2016, 10(1), 63–96.

odkaz na kritéria v oblasti podpora žáků při vzdělávání