Oblast 6 – Podpora žáků při vzdělávání (rovné příležitosti)

Střední vzdělávání
6.1 – Škola vytváří každému žákovi a jeho rodině rovné příležitosti ke vzdělávání bez ohledu na jeho pohlaví, věk, etnickou příslušnost, kulturu, rodný jazyk, náboženství, rodinné zázemí, ekonomický status nebo speciální vzdělávací potřeby

Růstový potenciál z očekávané úrovně

  • Posilování rovného přístupu ke vzdělávání nejen v rovině formálního dodržování právních předpisů, ale také jako hodnotového východiska a praktického principu řízení školy.
  • Upřednostňování pestré nabídky volitelných předmětů, vzdělávacích modulů a dalších forem vzdělávání před systémovým vytvářením výběrových tříd.
  • Trvalé zajištění srovnatelné kvality vzdělávání ve všech třídách, systematické sledování výuky a poskytování zpětné vazby pedagogům se zaměřením na rovnost vzdělávacích příležitostí.
  • Systematické sledování a vyhodnocování rovnosti vzdělávacích příležitostí jako součásti řízení kvality školy a vlastního hodnocení.
  • Zajištění financování nadstandardních vzdělávacích aktivit nad rámec společného vzdělávacího základu jinými způsoby než prostřednictvím úplaty od zákonných zástupců nezletilých žáků a od žáků zletilých.
  • Budování inkluzivního prostředí školy podporujícího sociální soudržnost, spravedlnost a důvěru všech členů školní komunity.

Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení

  • Důsledné uplatňování rovnosti v přístupu k přijímání žáků ke vzdělávání, nastavení transparentních a jednotných kritérií přijímání v souladu s právními předpisy.
  • Ukončení systematického upřednostňování žáků na základě jejich kognitivních schopností, rodinného zázemí nebo absence speciálních vzdělávacích potřeb.
  • Zajištění rovnoměrného zastoupení žáků s různou úrovní schopností, rozmanitým rodinným zázemím a speciálními vzdělávacími potřebami při sestavování tříd.
  • Zřizování tříd se zaměřením pouze v případech, kdy je to nezbytné ze vzdělávacích, popř. organizačních důvodů, a současné zajištění vzdělávání podle stejného kurikula a ve srovnatelné kvalitě v předmětech se stejnou časovou dotací.
  • Nastavení mechanismů, které v případě úplaty za nadstandardní služby umožní účast i žákům s nižším socioekonomickým statusem, a jasné oddělení povolených plateb za spotřební materiál od vzdělávání poskytovaného dle ŠVP.

Růstový potenciál z nevyhovující úrovně

  • Důsledné dodržování právních předpisů týkajících se rovného přístupu ke vzdělávání v činnosti vedení školy a ukončení otevřeně selektivních či diskriminačních praktik.
  • Nastavení alespoň minimálních, právně korektních a transparentních pravidel přijímání žáků bez vylučování na základě sociálního zázemí či vzdělávacích potřeb. Zohledňování zdravotní způsobilost souvisejícího se studovaným oborem vzdělání dle právního předpisu.
  • Systematická a důsledná práce vedení školy na změně postojů pedagogů k rovnosti vzdělávacích příležitostí a vymáhání dodržování stanovených pravidel v této oblasti.
  • Monitorování vzdělávacího procesu a souladu výuky se ŠVP napříč všemi třídami, ročníky a obory, vyhodnocování účinnosti přijatých opatření a jejich další úpravy.
  • Odstranění neoprávněných finančních požadavků na vzdělávání poskytované dle ŠVP a zajištění rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny žáky.
6.2 – Škola poskytuje účinnou podporu všem žákům s potřebou podpůrných opatření

Růstový potenciál z očekávané úrovně

  • Pravidelné a systematické vyhodnocování účinnosti podpory poskytované žákům s potřebou podpůrných opatření, včetně vyhodnocování efektivity poradenských služeb školy, a přijímání opatření ke zlepšování podmínek i výsledků této podpory.
  • Pravidelné vyhodnocování naplňování strategie práce se žáky s potřebou podpůrných opatření na základě dat, zkušeností z pedagogické praxe a spolupráce s odbornými pracovišti.
  • Systematické sledování, evidence a vyhodnocování výsledků a pokroků žáků s potřebou podpůrných opatření s cílem maximalizovat jejich učební pokrok.
  • Posilování spolupráce pedagogů při plánování podpory žáků, včetně zapojování dalších kolegů a odborníků do procesu hodnocení a plánování vzdělávání tam, kde je to v zájmu žáka.
  • Přechod od pasivního zachycování projevů nadání k systematické stimulaci, včasné identifikaci nadaných a mimořádně nadaných žáků, evidenci jejich potřeb a zajištění cílené podpory jejich dalšího rozvoje.

Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení

  • Zajištění odpovídajícího proškolení na identifikaci žáků ohrožených školním neúspěchem způsobeným speciální vzdělávací potřebou žáka.
  • Zajištění odpovídajícího školení o identifikaci žáků nadaných nebo mimořádně nadaných.
  • Aktivní zapojení třídních učitelů a dalších pedagogů do identifikace individuálních potřeb žáků a systematické poskytování metodického vedení v této oblasti.
  • Sdílení všech žáků potřebných podpory v dostupném systému.
  • Nastavení jasných sdílených pravidel a jednotného postupu pro realizaci strategie práce se žáky s potřebou podpůrných opatření a důsledné sledování jejího uplatňování v běžné pedagogické praxi.
  • Průběžné a pravidelné vyhodnocování realizace podpůrných opatření jednotlivých žáků podle stanoveného harmonogramu, minimálně dvakrát za pololetí.
  • Zajištění odpovídající personální podpory všem žákům, kteří podpůrná opatření potřebují.
  • Cílené doplňování kompetencí pedagogů, kteří mají obtíže při realizaci podpůrných opatření, prostřednictvím dalšího vzdělávání, mentoringu, vzájemných hospitací či spolupráce s odborníky.
  • Nastavení systematického sledování a vyhodnocování výsledků žáků s potřebou podpůrných opatření a využívání zjištění k úpravám podpory a výuky.
  • Posílení spolupráce školy se školskými poradenskými zařízeními a dalšími odbornými pracovišti.

Růstový potenciál z nevyhovující úrovně

  • Inspirování se pedagogickou diagnostikou z předchozích fází vzdělávání a proškolit učitele o signálech, kterých si mají všímat (např. náhlé zhoršení prospěchu, stažení se do sebe, specifické chyby).
  • Stanovení strategie postupu při zjištění, že žák má problém.
  • Využití školního informačního systému jako komunikačního prostředku pro sdílení informací o žácích definovaných s potřebou případné podpory.
  • Stanovení a v ŠVP jasné popsání systému péče o žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního až pátého stupně, včetně vymezení odpovědných osob, jejich rolí a spolupráce uvnitř i vně školy.
  • Stanovení a v ŠVP jasné popsání způsobu realizace podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu žáků nadaných a mimořádně nadaných.
  • Jmenování konkrétní osoby odpovědné za komunikaci se školskými poradenskými zařízeními a koordinaci podpůrných opatření.
  • Nastavení poskytování poradenských služeb ve škole a jmenování odpovědné osoby.
  • Zahájení systematičtější identifikace rozdílných vzdělávacích potřeb žáků a vytvoření základní strategie práce se žáky s potřebou podpůrných opatření, která bude postupně promítána do pedagogické praxe.
6.3 – Škola věnuje patřičnou pozornost osobnostnímu rozvoji žáků, rozvíjí u nich otevřenost, toleranci a respekt vůči jinakosti a dbá na to, aby žádný žák nebyl vyčleňován z kolektivu

Růstový potenciál z očekávané úrovně

  • Systematická reflexe postojů, hodnot a možných předsudků pedagogů a jejich vlivu na komunikaci s žáky, rodiči a na pedagogický proces jako celek.
  • Posilování rozmanitosti jako sdílené a obohacující hodnoty školní komunity a její cílené využívání jako zdroje učení a osobnostního rozvoje žáků.
  • Pravidelné používání nástrojů na měření vztahů ve třídě.
  • Zajištění komunikace o náročných situacích s externím odborníkem.
  • Aktivní zapojování rodičů z různých etnických, sociokulturních a jazykových prostředí do života školy a vytváření prostoru pro partnerskou spolupráci.
  • Přenesení část odpovědnosti na žáky např. navržení a organizace školní akce s účastí spolužáků s handicapem.
  • Systematické rozvíjení sociálních a osobnostních kompetencí žáků ve výuce i při školních akcích, včetně nabídky zkušeností, zážitků a jejich následné reflexe.
  • Promyšlená individualizace prostředí třídy a vzdělávacích aktivit tak, aby se jich mohli plnohodnotně účastnit i žáci s potřebou podpůrných opatření.
  • Ve výuce zajištění diferenciace, autonomie i reflexe žáků.
  • Inkluzivní plánování školních akcí a aktivit s cílem zajistit jejich přístupnost všem žákům; v případě potřeby poskytování cílené podpory umožňující zapojení každého žáka.
  • Posilování vnímání klimatu školy jako bezpečného, podporujícího a přijímajícího prostředí pro všechny členy školní komunity.

Růstový potenciál z úrovně vyžadující zlepšení

  • Nastavení systémového vyžadování standardu respektující komunikace.
  • Jasné stanovení žádoucího a nežádoucího chování.
  • Zajištění zpětné vazby od žáků ohledně klima ve třídách, ve škole (žák-pedagog) formou dotazníkového šetření ohledně.
  • Naslouchání žákovskému parlamentu.
  • Oceňování a posilování respektujícího přístupu mezi členy školní komunity.
  • Rozvíjení školy jako učící se komunitu (společenství, organizaci).
  • Přijímaní různosti jako přínosu školnímu společenství, zbavování se nežádoucích stereotypů, vzájemně se podporovat při proměně postojů v této oblasti.
  • Zaměření na potřeby všech žáků a vytvořit takové pracovní prostředí, které by odpovídalo všem jejím vzdělávacím potřebám různých žáků. Naplňování rozmanitosti potřeb pestrostí forem a metod i flexibilitou školního prostředí a pozitivním klimatem.
  • Otvírání školních akcí všem žákům bez ohledu na jejich finanční i jiná omezení. Spolupráce s dalšími subjekty při naplňování tohoto cíle.

Růstový potenciál z nevyhovující úrovně

  • Nastavení a důsledné vyžadování základních pravidel respektující komunikace mezi pedagogy a žáky, přičemž vedení školy a následně i pedagogové jdou příkladem svým vlastním jednáním.
  • Vypracování Etického kodexu školy, kde by byl jasný zákaz ironie a agrese.
  • Zajištění školení na nenásilnou komunikaci.
  • Odstranění negativních stereotypů zahájením individuálních pohovorů s „problematickými“ učiteli.
  • Sdílení dobré praxe – prostor pro učitele, který se s kolegy podělí o věc, která se mu v inkluzi zadařila.
  • Plánování školních akcí společně s např. speciálním pedagogem pro odstranění případných bariér.
  • Vytvoření reflektivní skupiny pedagogů, kteří se vzájemně podporují při proměně postojů a odstraňování zakořeněných stereotypů v přístupu k žákům.
  • Aktivní sledování klimatu tříd, systematická komunikace se žáky o jejich vnímání vztahů a bezpečí ve škole a společné hledání cest ke zlepšení.
  • Omezení otevřeně negativních a poškozujících komunikačních projevů (posměch, ironie, znevažování) a stabilizace klimatu tříd.
  • Vytváření alespoň základních podmínek pro zapojení žáků s potřebou podpůrných opatření do výuky i vybraných školních aktivit.
  • Postupné zajišťování přístupnosti školních akcí všem žákům, včetně identifikace bariér účasti a hledání konkrétních cest k jejich překonání ve spolupráci s třídními učiteli, žáky a jejich rodinami.